Grano Salis - Vědecké chyby v Bibli

Asi každý z nás už někdy slyšel tvrzení, že Bible je plná vědeckých chyb a nesmyslů. Podívejme se tedy na ty, které jsou podle mých zkušeností nejčastěji uváděny. Budu rád, za upozornění na další podobné "chyby", kterým se budu věnovat spolu s těmi, které v tomto článku v zájmu stručnosti chybí, příště.

Úvodní poznámka k zázrakům

Velmi často se za vědecký nesmysl označují zázraky vykonané Hospodinem, Kristem nebo někým jiným. Zázrakem rozumíme děj, který je z hlediska dobového poznání fungování světa nevysvětlitelný a je s ním v rozporu. Bylo by tedy hloupé poukazovat na zázrak jako vědecký omyl s tím, že je vědecky nevysvětlitelný a je v rozporu s vědeckým poznáním. Pokud se v Bibli popsané zázraky nestaly, pak to nesvědčí o vědecky chybném popisu, ale ukazuje to na bujnou fantazii pisatele, jeho lehkověrnost či úmysl oklamat čtenáře. Materilisty bych pak rád upozornil na to, že třeba v medicíně je dobře zdokumentováno velké množství nevysvětlitelných zlepšení stavu nemocných či dokonce jejich uzdravení. Ani zdaleka nejsou všechny jakkoli spojeny s nějakou vírou či náboženstvím. Ve vztahu k uzdravením s náboženským podtextem (na základě modliteb, návštěvy poutního místa atp.) se v medicíně nejčastěji hovoří o formě placebo efektu, který je následně vysvětlován autosugescí. Je to bohužel ukázka toho, jak se jedno nevysvětlitelné vysvětluje druhým nevysvětlitelným. Samotný placebo efekt či autosugesce není z pohledu materilistické interpretace medicíny vysvětlen. Nechci zabíhat do detailů, ale problémy jsou v jádru dva: že to funguje a že to nefunguje u každého. V klinických studiích se ve skupině dobrovolníků, kterým není podáván slíbený lék ale nějaká neúčinná látka (např. do podoby léku upravený cukr), vždy uplatní placebo efekt různě. U některých lidí jsou jeho výsledky shodné s výsledku skutečně léčených lidí, u dalších je zlepšení menší a u zbytku placebo efekt nezabere vůbec. Jen pro zajímavost uvádím, že fungující placebo efekt byl prokázán jak u chorob a poruch psychických (např. deprese), smíšených (např. hráčská či drogová závislost) i tělesných (např. angina pectoris, Parkinson, vysoký tlak).

Jazyk Bible

Zřejmě se shodneme, že smyslem sepsání Písma nebylo poskytnout lidstvu nějakou učebnici chemie či biologie. Je tedy nutné vždy hledět na smysl a kontext sdělovaného. Písmo nás např. informuje o tom, že Kristus proměnil vodu ve víno (J 2,1 - 10). Slovo voda je tu však použito v obecném (neodborném) smyslu a nikoli v čistě chemickém. Chemicky se vodou označuje látka tvořená molekulami H2O s tím, že se v ní reálně vyskytuje i nepatrné množství D2O a DHO. Pokud bychom tedy Písmo četli čistě odborně, pak je tvrzení:"Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno ..." (J 2,9a) nepravdivé, protože pokud se tento zázrak opravdu stal, pak Ježíš proměnil vodný roztok různých iontů s organickými příměsemi (přesné složení toho, co mu přinesli neznáme a není to podstatné, protože chemicko nešlo o vodu) v chemickou směs odlišného složení (voda, etanol, oxid uhličitý, glycerin ...), které říkáme víno.

Chyba první - π (pí) = 3? (1Kr 7,23 - 26)

Odlil také moře o průměru deseti loket, okrouhlé, pět loket vysoké; dalo se obepnout měřicí šňůrou dlouhou třicet loket. Pod jeho okrajem je dokola vroubilo věncoví, deset ozdob na jeden loket; lemovaly moře dokola. Věncoví bylo odlito ve dvou řadách spolu s ním. Moře spočívalo na dvanácti býcích; tři byli obráceni na sever, tři na západ, tři na jih a tři na východ. Na nich bylo moře položeno a zadky všech byly obráceny dovnitř. Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru nebo rozkvetlé lilie. Pojalo dva tisíce batů.

Velikost obvodu a průměru kruhu je vzájemně propojena pomocí pi. Při posuzování geometrie odlitého moře můžeme bezpečně vycházet z euklidovské geometrie, kde je délka obvodu rovna násobku průměru a pí. Kritici tak zde upozorňují, že takové moře nemohlo být nikdy postaveno, neboť poměr obvodu a průměru je 3,0. První otázkou je, můžeme-li slovo "okrouhlé" chápat doslova jako "kruhové". Při znalosti toho, co jsem výše uvedl o jazyku Bible, je oprávněné domnívat se, že okrouhlým se myslelo cokoli, co na pohled vypadalo kruhově. My rovněž říkáme, že Země je kulatá, ale Země samozřejmě není geometrická koule. Buďme však ke kritikům velkorysí a k pisateli hodně přísní a předpokládejme, že skutečně tvrdí, že šlo o kruh. Druhým problémem je nepřesná formulace ohledně obvodu nádoby. Ono se tu totiž netvrdí, že obvod byl 30 loket, ale že byl 30 loket či méně. Leč chápejme to tak, že se tu skutečně tvrdí, že obvod byl 30 loket.

Když se s touto námitkou setkám, pak se dotyčného vždy zeptám, jaký by tedy měl být obvod kruhové nádoby, která má průměr 10 loktů. Bylo by lepší ptát se na to, jaký by měl být průměr, když je obvod 30, ale málokdo má u sebe neustále kalkulačku. Obvyklá odpověď je:"No přece 31,4 loket." Z této odpovědi je patrné, že dotyčný udělal úplně stejnou věc, které se mohl dopustit pisatel předmětné pasáže, totiž zaokrouhlil jednu z hodnot, konkrétně pí. I ve vědeckých pojednáních se často provádí zaokrouhlování čísel tak, jak to pro účely výpočtu vyhovuje a s ohledem na přesnost měření. Aplikujeme-li zásady uvádění čísel na to, co čteme v Bibli, pak tu pisatel hodnotu uvádí s přesností na dvě platná místa (dvě číslice). Byl-li by tedy tento popis v dnešním vědeckém pojednání, pak by každý čtenář věděl, že skutečná hodnota průměru je v intervalu <9,5; 10,5). Vyjdeme-li z obvodu 30 a hodnoty pí zaokrouhlené na 3,1416, měl by být průměr 9,5493. Takže vidíme, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti, tj. skutečná hodnota je v intervalu, který označuje hodnota průměru uvedená v Bibli. Křesťané obvykle upozorňují na verš 26, kde se píše o stěnách nádoby, s tím, že obvodem mohl být myšlen obvod vnitřní, průměrem pak průměr celkový. I když tato úvaha vede k lepšímu výsledku hodnoty pí, je to podle mě naprosto zbytečná spekulace, protože zápis naměřených hodnot je proveden zcela v souladu s běžnou praxí ve vědě.

Je velryba ryba? (Jon 2,1-11 vs. Mt 12,40)

V Jonášovi se v ČEP dočteme, že byl pozřen velikou rybou. V případě matouše ČEP mluví o mořské obludě, což je špatný překlad. V řečtině je použito slovo κῆτος, které má dva možné významy: velká ryba a velryba. Moc nechápu, proč si tu kritici vybírají jen variantu velryba a upozorňují na nějaký rozpor s tím, že velryba přece není ryba ale savec. Myslím, že tento omyl je veskrze uměle vytvořený, a to i vzhledem k faktu, že řecký překlad SZ (Septuaginta) u Jonáše používá také slovo κῆτος. I kdybych z pro mě nepochopitelných důvodů přijal tvrzení kritiků, že tu Písmo vydává savce velrybu za rybu, nemohu mluvit o nějaké chybě. Tvrzení Písma by sice bylo v rozporu s námi používanou taxonomií, ale to je jen uměle vytvořený systém, jak rozdělit zvířata do nějakých skupin. Starověké národy používaly svoji vlastní taxonomii a celkem běžně k rybám řadily i žraloka, což také není ryba ale paryba.

Je netopýr pták? (Lv 11,13-19, Dt 14,11-18)

I zde by platila námitka ohledně taxonomie. Abychom mohli mluvit o chybě v klasifikaci nějakého zvířete, musíme vycházet z pravidel, podle kterých byla provedena. Pro Hebrejce tak mohlo být ptákem cokoli, co mělo křídla a dvě nohy, nebo mohla být znakem schopnost létat, počet nohou či velikost, takže by pak třeba pštros pro ně ptákem nebyl. Ale podívejme se do Písma. V Lv 11,13 je použito hebrejské slovo, které podle Stronga (H5775) znamená obecně tvora s křídly, což netopýr tak nějak bývá, i když se může použít i pro ptáka. Hebrejský výraz v Dt (Strong H6833) znamená skutečně (malý) pták. Nemohu posoudit, jaká je v hebrejštině gramatická vazba mezi verši 11 a 12, tj. vyplývá-li z ní skutečně tvrzení, že netopýr se řadí mezi ptáky, v překladu Septuaginty tomu tak ale je (ἀπ᾿ αὐτῶν = z nich).

Jákobova prutová genetika (Ex 30,37 - 31,13)

Námitka kritiků tu spočívá v tvrzení, že ovce a kozy rodily pruhovaná mláďata kvůli přítomnosti prutů v napajedle. Jednak tu máme zřejmě chybu překladu, protože slovo, které ČEP překládá ve verši 30,38 jako běhat se znamená doslova být/stát se horkým (Strong H3179). Trochu světla nám do toho vnese Septuaginta, kde se píše o stimulaci zvířat. Pruty tak fungovaly jako jakési afrodiziakum. Kritiky zmiňovaný verš 30,39 nelze vytrhnout z kontextu. Navíc ČEP do textu vkládá cosi o pohledu na pruty. Hebrejský text (vyhledáno slovo od slova ve slovníku) o žádném koukání na pruty nemluví a text Septuaginty také ne. Smysl je tedy takový, že vybraná zvířata byla stimulována k touze množit se. Přečteme-li si celou pasáž, pak vidíme, že Jákob uplatnil své znalosti o působení afrodiziak a křížení zvířat. Jákob pochopitelně netušil nic o existenci genů, ale vycházel z empirických znalostí. Mně osobně se svého času dostalo od beduínského chovatele velbloudů sáhodlouhého výkladu o tom, kdy a která zvířata k sobě připouštět, aby potomstvo mělo požadované vlastnosti, aniž by dotyčný vůbec něco tušil o nějakých genech. Své znalosti získal povětšinou od svého otce a sám k nim něco málo přidal.

Čtyřnohý hmyz? (Lv 11,20 - 23)

V uvedené pasáži není nikde použito slovo hmyz, ale o hmyzu se očividně mluví. Problém kritiků je, že absolutně opomíjejí fakt, že v textu jsou nohy hmyzu rozděleny na základě funkce. A tak se u kobylek mluví o čtyřech nohou používaných pro chůzi a nohou skákavých. Ač je toto rozdělení pro nás poněkud zvláštní, odpovídá skutečnosti. U hmyzu (např. včela) je skutečně často jeden pár odlišný a plní odlišnou funkci. Smyslem pasáže je navíc nějak odlišit pokrmy čisté a nečisté a odlišná funkce onoho páru nohou se hodila jako dobré znamení. I my tak můžeme třeba u lidoopů mluvit o 4 nohou či 2 nohou a 2 rukách. Je to jen otázka dohody. Bible tedy správně počítá se 6 nohami u hmyzu, ale z praktických důvodů je rozlišuje na dvě skupiny podle funkce. Pro kritiky mi přijde symptomatické, že Hebrejce podezřívají z toho, že nevěděli, jak vypadá kobylka:-)

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace