Manželé často hledají odpověď na otázky týkající se uspořádání svých vzájemných vztahů. Podnětem k hledání vyčerpávajících odpovědí se mohou stát některé novozákonní texty, které jakoby neodpovídaly dnešnímu chápání společenského postavení ženy. "V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být podřízeny ve všem svým mužům." (Ef 5, 21-24) Podobně hovoří apoštol Pavel i v listu ke Kolosenským 3, 18: "Ženy, podřizujte se svým mužům , jak se sluší na ty, kdo patří Pánu."

Postavení ženy ve starověku
Postavení ženy bylo v uplynulých tisíciletích často velmi nízké. Žena byla závislá na muži. Do jisté míry byla jeho majetkem, který si v mnohých kulturách musel doslova koupit. Byla považována jen za mužův "přívěsek". Například když otrok dostal svobodu, byla propouštěna také jeho žena. An v Izraeli žena mnoho společensky neznamenala. Svému manželovi byla povinna zachovávat bezpodmíněnou věrnost. Izraelský muž sice neměl právo prodat svou manželku, jak tomu bylo u jiných národů, ale mohl ji vyhnat. Jeden rabin dokonce prohlásil, že muž by měl denně Bohu děkovat, že se nenarodil jako žena, pohan, nebo nějaký ubožák. Na počátku to bylo jinak
Bůh si však něco takového nepřál. Podle zprávy o stvoření byli muž i žena stvořeni k Božímu obrazu. Společně dostali příkaz předávat dál život a vládnout nad ostatním stvořením. Oba byli společně nazváni "člověk". Toto rovnoprávné postavení není omezeno ani doplňující zprávou z 1. Moj. 2, 18, kde je podle nového překladu původního textu uvedeno: "pomoc jemu rovnou". Tento hebrejský výraz používá také žalm 33, 20 o Bohu: "Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít." O druhořadosti tedy nemůže být vůbec řeč.
Nový zákon zná rovnocennost muže a ženy. Cíl odpovídá počátku. Muž i žena přišli od Boha a jsou povoláni pro Boží království. To jasně vyplývá z Ježíšových slov i činů. Jeho kázání byla bez jakéhokoli rozdílu určena mužům i ženám - v protikladu k obvyklému podceňování žen v židovstvu tehdejší doby. A když Pán Ježíš odmítl rozvod, vystoupil také proti každému pohrdání ženami.
Pavel Formuloval svůj postoj vůči ženám takto: "Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným mužem a ženou" (Gal 3, 28) Některé ženy nechtějí uznat vedoucí postavení manžela. Uvedený text proto někdy nesprávně vykládají jako pokus o pokořování ženy. Psycholožka Marabel Morganová v této souvislosti říká: " Často se mne ptají, zda proces přirzpůsobování nestaví ženu vzhledem k muži do postavení otrokyně vůči pánu. Žena není otrokyně. Protože miluje svého muže, dobrovolně se rozhoduje přizpůsobit se mu, třebaže to pro ni není vždy snadné. A muž, má-li ji skutečně rád, vděčně reaguje na její odevzdání, vychází jí vstříc a ochotně vyhovuje jejím přáním." Nebyly by vztahy mezi mužem a ženou lepší, kdyby bylo napsáno: " Vy, muži, podřizujte se svým ženám" ? Někteří manželé to zkusili, ale zkušenosti ukazují, že zcela bez úspěchu.
"Muž a žena mají sice stejné postavení, ale rozdílné funkce. V čele každé organizace stojí vedoucí, ani rodina není výjimkou. Tento řád nelze změnit nebo zdokonalit. Během času se v mnoha rodinách pokusili tento řád obrátit a zvolili si za vůdce ženu. Kde k tomu došlo, obvykle bylo vše postaveno na hlavu. Takový systém se obyčejně po určité době zhroutí." (Marabel Morganová)
Dánská královna Margareta II., korunovaná v roce 1972, vyslovila v den svých zásnub pozoruhodná slova: "Již od dob, kdy jsem byla malým děvčátkem, jsem věřila, že i když mám oficiálně zaujmout první místo v království, dokážu v manželství zaujmout místo druhé."
Mnozí lidé se domnívají, že se dá docela dobře žít bez "zastaralého" Božího řádu pro manželství. Jsou však taková manželství šťastnější nebo bez konfliktů? Stoupající počet rozvodů to nepotvrzuje. Na počátku jsme uvedli slova apoštola Pavla z epištoly Kolosenským 3, 18: "Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší na ty, kdo patří Pánu!" Apoštol však nehovoří jen k ženám, ale obrací se i k mužům výzvou: "Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně!" (Kol 3,19) Apoštol tedy nedává manželovi právo ovládat svou ženu. Přeje si, aby byl v manželství uplatňován vztah, který platí mezi Kristem a církví. Řecký výraz "podřizujte se" znamená svobodné rozhodování z vlastní vůle a lásky. Apoštol přirovnával manželství ke vztahu Krista k církvi. Věděl, že vztahy mezi Kristem a církví jsou založeny na vzájemné lásce. Kristus, Pán, je je z lásky i služebníkem své církve. A církev zase uznává Krista jako svého Pána. Muž i žena mají v manželství i v rodině uskutečňovat to, co pro nás z lásky činí Kristus a jak na jeho lásku církev odpovídá.
Kdo nepovažuje manželství jen za nějakou instituci, ale za spojení dvou bytostí, uzná, že muž i žena mají rozdílné funkce. Muž je "hlavou" manželství a žena jeho "srdcem". Muž jako hlava má svou rodinu vést a zastupovat. Dojde-li k těžkostem a rodina je volána k zodpovědnosti, pak je to většinou muž, kdo "nastavuje hlavu". To patří k jeho funkci. Žena jako srdce zase naplňuje rodinu životem a teplem. Přirovnání muže a ženy k hlavě a k srdci umlčuje diskusi o přednostním postavení. Oba se potřebují k vzájemné pomoci a spolupráci. Pro oba to bude o to snazší, čím užší spojení mají s Bohem. Uvědomujeli si, žena, že její manžel spoléhá na Boha a svěřuje sse jeho vedení, pak se mu ráda podřídí. Bůh stvořil muže a ženu tak, že každý z nich má svou nezastupitelnou úlohu. tato rozmanitost byla do manželství vložena již na samém počátku. Přes všechny rozdíly stojí muž a žena před Bohem jako rovnocenné - nikoli však stejné - bytosti. Kde to lidé respektují, tam nedochází ke kvalitivně rozdílnému hodnocení muže a ženy...



(volně zpracováno z knihy "Každý touží po štěstí - Günter Hampel)