poslal Bobby
Kreacionalistický postoj je nevědecký
Johnson má zato, že nadpřirozený Tvůrce stvořil život a vložil do něj smysl, neboť »svět a zejména lidstvo byly pro takový záměr stvořeny a exlstují«.
»Najdu-li na poli kapesní » hodinky«, uvažoval v roce 1802 William Paley, teolog, »napadne mne, že je tam někdo ztratil. Nenapadne mne, že by je tam stvořily síly přírody. Něco tak složitého, jako jsou hodinky', dokáže vyrobit pouze hodinář .« Jinak řečeno rostliny, živočiši i další podoby života jsou na všech zkoumaných úrovních natolik složité, že žádná nemohla vzniknout sama od sebe. Stvořil je tedy Tvůrce neboli Bůh. Paley tímto způsobem užil argument z inteligentního uspořádání, neboli inteligentního designu, jedno z těžišť soudobých úroků na evoluční teorii, organizovaných zejména ve Spojených státech politicko-mocenským hnutím, jemuž Američané říkají náboženská pravice. Inteligentní design je v současné podobě z valné části výtvorem Phillipa E. Johnsona, penzionovaného profesora trestního práva Kalifornské univerzity. Johnson má zato, že nadpřirozený Tvůrce stvořil život a vložil do něj smysl, neboť »svět a zejména lidstvo byly pro takový záměr stvořeny a existují«. Střediskem hnutí propagujícího inteligentní design je
Centrum pro obnovu vědy a kultury (Center for the Renewal of Science and Culture), součást Discovery Institute v americkém Seattle. Discovery Institute je v současnosti mnoha sponzory financován lépe než řada státních i nestátních amerických programů vědeckého vzdělávání. Nadpřirozenou sílu, která je zdrojem inteligentního designu, však v této souvislosti kreacionisté včetně Johnsona oficiálně raději nepojmenovávají.
Užívají vnitřně rozporný pojem »vědecký kreacionismus«, aby se nedostali do rozporu s americkou ústavou, která zatím důsledně odděluje stát od náboženství. Rádi by, aby se, ačkoli o vědu nejde, »vědecký kreacionismus« coby věda vyučoval v hodinách biologie na středních školách a konkuroval evoluční teorii.
Počátkem 90. let minulého století začal Johnson razit »strategii klínu« . Jejím cílem je prosadit fundamentalistické protestantské křesťanské hodnoty ve vzdělávání a společnosti, jakož i zničení toho, co Johnson považuje za materialismus a ateismus. Těžištěm veškerého vzdělávání, kultury jakož i vědy má být dle Johnsona a jeho bližních Ježíš. Strategie klínu tvrdí, že věda, přesněji řečeno způsob myšlení, jemuž Američané rádi říkají naturalismus, zamítá jak metodologicky, tak filozoficky Boha. Což má být nepřípustné a sociálně nebezpečné.
Johnson metodologický a filozofický naturalismus záměrně směšuje. Vědec, nejsa filozofem nebo teologem, může totiž být metodologický naturalista, takže pracuje s bázemi DNK, nebo elementárními částicemi a ve své každodennosti prostě předpokládá, že je příroda udělaná podle nějakých pravidel a přitom může být věřící křesťan nebo příslušet jiné víře. Nebo může být filozofický naturalista, v kreacionistickém pohledu tedy hříšný materialista, ateista a vůbec pohan. Což bývá vědcům jedno: Zajímá je, kdo je dobrý a kdo špatný vědec. Zatím si to mohou dovolit.
»Něco tak složitého se nemohlo vyvinout krok za krokem, silami přírody, čili evoluce - k čemu by byla polovina oka?« zní jedna podoba kreacionistického argumentu z inteligentního uspořádání. Opravdu? Vědci zjistili, jak vypadá a jak se odlišuje oko včely od oka sépie nebo oka lidského. Pak se podívali, jak se oči spolu s dalšími tkáněmi a orgány vyvíjejí - a to u červů, členovců, hlavonožců i obratlovců. Přitom zjistili, že vývoj oka u všech těchto dnešních podob života kontroluje jediný gen tak, že řídí činnost velkého počtu dalších genů. Tento »master gene« se jmenuje Pax 6.
Z toho plyne, že ve všech těchto dnešních, tak dramaticky odlišných podobách života kontroluje vývoj oka společný kousek informace. Dostat se do tak rozdílných podob života mohl jedině ze společného vývojového předka. Což se považuje za jeden z důkazů biologické evoluce. Jak se prokazuje tohle?
Gen Pax 6 můžete vymontovat z myši nebo ze sépie a zamontovat do mušky octomilky. Přimějete-li v mušce octomilce gen Pax 6 pocházející z myši nebo ze sépie k činnosti, udělá jí nadpočetné oko. N eošklíbejte se, prosím, i když je výsledek pokusu nehezký. Je to, jako byste se podívali na ruce samotné evoluci. Já vím, že to je jen kousek řetězu, jenž mizí v mlze. Ale tak se dělá věda - zítra snad vědci vytáhnou další článek řetězu.
A pak se uvidí. Že to chce trpělivost? To je pravda. Kdo říká, že řešení jsou snadná a hned po ruce?
MUDr. František Koukolík
Autor je lékař a popularizátor vědy
