poslal HoŠ
Jsou drogy cestou do pekel?
Drogy jsou špatné, dříve či později člověka zničí a nejspíš zabijou, jejich uživatelé jsou odpadem společnosti a lidé, kteří jim pomáhají shánět stříkačky, či jim poskytují útočiště, mohou být pro společnost stejně tak nebezpeční jako toxikomani sami. Zastavte se na moment a přečtěte si předchozí větu znovu. Věříte jí? Možná ano. Nepřijde vám ani trochu divná? Možná ne.
Je to jen trošku zabsurdněný pohled na věc, tak jak nám jej nabízejí média, politikové, často školy i naše okolí.
Co si řekne mladý člověk, který zjistí, že většina uživatelů drog není závislá, že běžného toxikomana nepoznáte na první ani druhý pohled, protože prostě není tím nejhorším, co naše společnost nabízí, že lidi v drogových centrech dělají možná tu lidsky i materiálně nejnáročnější a nejdůležitější činnost v drogové prevenci [1], že na LSD či Extázi téměř nevzniká závislost (pouze u minimálního množství speciálně disponovaných lidí) [2].
Ve škole mi tvrdili, že muchomůrka červená je jedovatá, že tis červený je jedovatý až na plody, že námel je prudký jed, že ropucha vylučuje na povrchu svého t ěla nebezpečné látky.
Potom jsem se dozvěděl, že muchomůrka červená není prudce jedovatá a že má spíše halucinogenní účinky [3] (Bohumil Hrabal -- těžko říct, jak moc nadsazeně -- popisuje v knize Městečko, kde se zastavil čas, jak si Pepin s Francinem pravidelně připravovali smaženici z jedovatých hub [4]), že toxikomani ve Spojených státech prý ropuchy olizují, že nápoje z námele užívaly přírodní národy při svých psychedelických obřadech [5] a podle některých zdrojů i staří Řekové při "Eluzínských mystériích" [6]. Pouze u tisu tvrdí odborná literatura vytrvale, že je jedovatý [7], nicméně podle komentáře k jedné naučné stezce na Slapské přehradě si vypěstovala vysoká zvěř okusující tisy amfetaminovou závislost.
A moje reakce? Napovím vám. Na základce jsem zjistil, že jistý matematický postup, kterému jsme byli učeni (a pravděpodobně i stovky žáků téhož učitele před námi), byl chybný. Jak byste reagovali vy?
Ve škole nám tvrdili cosi o relativitě pohybu. Většinu jevů popisujeme vzhledem k nám, k povrchu Země. [8] Stačí uvažovat -- Slunce se přece pohybuje kolem Země a ne Země kolem Slunce (stojíme na Zemi!)! Proč nám tvrdíte, že NENÍ PRAVDA, že by se Slunce pohybovalo kolem Země (jedna z prvních věcí v prvouce, tuším)!? Chcete se snad zbavit odpovědnosti za tuhle planetu, protože není středem Vesmíru?
Lhali jste nám a není důvod vám věřit, že DROGY JSOU ŠPATNÉ.
Jste na rozpacích, jestli mě máte označit za špatného, protože jsem drzý a říkám, že lžete, či za dobrého, protože píšu zajímavé články. Tenhle svět není černobílý, přestože nám to říkáte odmalička. Vzpomínám si na pohádky či na naivní americké filmy s jasným oddělením dobrých a zlých zabíječů. Jak se potom máme orientovat v reálném životě, v ostatních lidech i v sobě samých?!
Pokusím se být konstruktivní. Pokud se chystáte požívat muchomůrky červené, námelu, tisu, lysohlávky, či dokonce olizovat ropuchy -- zamyslete se. Obsahují sice často účinné látky, avšak jejich množství je závislé na téměř nekonečném množství parametrů, které většinou neodhadnete, může velmi jednoduše dojít k předávkování a smrti. A nezapomeňte, že tis skutečně JE jedovatý. I ostatní uvedené rostliny často obsahují i jiné než účinné látky a ty bývají mnohdy toxické.
Pronásledovaný a dnes již mrtvý prorok LSD Tim Leary (zemřel na rokovinu prostaty ve svých 76 letech) [9] a shodně s ním i další vědci [5] a filosofové [10] tvrdí, že LSD otevírá lidem "transpersonální" oblasti lidské psychiky, do kterých mají jen těžko přístup. Na LSD téměř nevzniká fyzická závislost, avšak ukládá se v tukové tkáni a po téměř libovolné době (až několik let) se může objevi "flashback", opětovná intoxikace ve stejné intenzitě. A právě v okamžiku, kdy to nejmíň čekáte (při řízení auta například). LSD je halucinogen a proto můžete vidět, slyšet či zažít věci, které hmotně neexistují a to vám může ublížit. A nebo můžete pod vlivem halucinací ublížit sami sobě či ostatním. Může dojít i k tzv. horortripu, což je otřesný zážitek, díky kterému můžete upadnout do stavu těžké stísněnosti či deprese, nebo se mohou rozvinou některá velmi závažná psychická onemocnění.
"Byl to tak skvělý zážitek, že už si to nikdy nevezmu," říká jeden s uživatelů LSD "prostě bych přestal žít v tomhle světě," vysvětluje svou abstinenci.
Jiná droga, MDMA, komerčně zvaná Extáze, Adam či pouze E, dává člověku schopnost vcítění se do druhého (empatie) a umožňuje tak nejen lepší, uvolněnější a srdečnější komunikaci mezi lidmi, ale často i hlubinné sebepoznání. Vyvolává pocity podobné zamilovanosti, -- tím že uvádí člověka zároveň do stavu relaxace i činorodosti, uživatel může dostat velkou výdrž na celonočních rave parties (ve Velké Británii jsou tyto celonoční taneční sešlosti postaveny mimo zákon). E je typickou drogou společenskou, umožňuje lepší komunikaci mezi lidmi, někdy je též nazývána drogou lásky.
Avšak i zde je celá řada rizik, i zde hrozí horortrip, flashback či poškození mozku. Navíc ne každý unese to, že se otevře lidem. Při celonočním tanci pod vlivem E je organismus navíc ohrožen přetížením, přehřátím či dehydratací. [11]
"Když už jste si E vzali, tak se alespoň občas napijte -- čehokoliv mimo alkoholu. A také dohlédněte, aby se napili vaši kamarádi," radí účastníkům rave parties PhDr. Ivan Douda z centra Drop In. [12]
Protože je E u nás stále drahou záležitostí, bývá nahrazována amfetaminem, či českým Pervitinem, na které vzniká velmi rychle závislost. [1]
Též bylo prokázáno, že MDMA v extrémních dávkách poškozuje mozek, nebyly však objeveny žádné negativní důsledky na chování krys ani člověka s takto poškozeným mozkem. Je možné, že tyto důsledky budou objeveny teprve v dalších studiích za několik let.
Nezapomínejte také, že Pervitin, kokain, heroin, nikotin či alkohol fyzickou závislost VYVOLÁVAJÍ a poškozují lidské tělo.
Nikdy jsem nepožil žádnou drogu a nemám v úmyslu k tomu někoho nabádat. Pokud si myslíte, že píšu nepravdu, či jsem něco zamlčel, prosím, ozvěte se mi. Pravda sice (věřme) zvítězí, ale sama to nedokáže.
Honza Šípek
Použitá literatura:
1. Jan Šípek, Jiří Zeman a Vlasta Charousková: Reportáž z centra Drop In, IN Sketa (elektronicky)
2. běžně dostupné osvětové materiály
3. RNDr. Mirko Svrček, CSc. Bohumil Vančura: Huby, Príroda, Bratislava, 1987
4. Bohumil Hrabal: Městečko, kde se zastavil čas, Odeon, 1991
5. Stanislav Grof: Dobrodružství sebeobjevování, Gemma89, Praha, 1993
6. IN časopis Baraka, číslo tuším 1
7. Jan Baloun, Luděk Jahodář, Irena Leifertová, Stanislav Štípek: Rostliny způsobující otravy a alergie, Avicenum, 1989
8. RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDR. Miroslava Široká, CSc., ing. Petr Bujok: Fyzika pro gymnázia: Mechanika, Prometheus Praha, 1994
9. PhDr. Timothy Leary, PhDr. Ralph Metzner, PhDr. Richard Alpert: The Psychedelic Experience, elektronicky
10. Ram Dass: Tanec života
11. Nicholas Sauders: Extáze a techno scéna, Jota, Brno, 1996
12. z doslovu PhDr. Ivana Doudy ke knize [11]
