poslal šela Charismatická církev sjednocení?
Některé ohlasy a reakceUvádíme zde některé ohlasy na studii Charismatická církev sjednocení?
“V jednom pokoutním pamfletu proti KMS jsem nedávno četl, že KMS chce zlikvidovat
denominace a ovládnout církev”. (Dittrich T., Rozhovor s P. Šimmerem, Co je to
charizmatický sbor, Úvodník ZV, 2/99, str. 3)
“Patřím mezi ty, kteří si osobně
mohli přečíst Francovu studii spisku “Charismatická církev sjednocení?”, a proto
mě nepříjemně překvapila v úvodním rozhovoru únorového ŽV součást otázky
adresované Petru Šimmerovi: “…v jednom pokoutním pamfletu proti KMS jsem
nedávno četl…” Život víry už nějakou dobu pravidelně čtu a někdy postrádám
ochotu skutečně naslouchat kritice. Celý ten spis totiž není jen nějakou
kritikou založenou na dezinformacích a pomluvách. Vychází převážně z citací ŽV
nebo ze spisů či slov autorů, kteří jsou
členy UžV KMS, a citací autorů, za jejichž učením KMS podstatně stojí. To už
přece je kritika na úrovni, byť se může ve svých závěrech mýlit”. (Jiří Bort,
CB, Trhové Sviny, Co je charismatický sbor?, ZV, 4/99, str. 23)
“Jako ten, kdo je za uvedenou
formulaci zodpovědný, jsem nad celou věcí přemýšlel a chci na tomto místě
vyjádřit svoji lítost, že jsem ji použil. K tomu, abych byl oprávněn ji užít,
bych musel zdůvodnit, proč spisek za pokoutní pamflet
pokládám, což jsem neučinil”. (T.
Dittrich, Co je charismatický sbor?, ZV, 4/99, str. 23)
“Největší kritika poslední doby
říká, že tvoříme nové denominační hranice. KMS je prý zakuklenou novou
denominací (aniž si toho členové ŠV všimli), která buduje supercírkev
charismatiků v této zemi. Kdyby však KMS programově vedla ke tvoření nových
hranic, barier, či denominace, byl bych první, kdo ji opustí”. (J. Klas, nechci
mít nesvéprávné stádo, Úvodník, ZV, 6/99, str. 3)
“V poslední době jsem se opakovaně
z několika stran setkal se zpochybňováním
motivů představitelů KMS, mimo jiné tedy i
mých. Byly to ohlasy, o nichž jsme se dozvídali se
zpožděním a oklikami, a na které šlo proto jen těžko reagovat. Naposledy jeden z
těchto hlasů (s podpisem Zdeňka Vojtíška) dostal prostor v časopise CB Bratrská
rodina. Nejde mi v první řadě o KMS, i když nepochybuji, že KMS je důležitá. Kdo
mě trochu zná, dobře ví, že vůbec nejsem proti tomu, aby byla různost názorů,
ale proti tomu, aby byli z falešných motivů obviňováni lidé, kteří patří Bohu.
Vadí mi, že život ve
světle a jednota prostě dostávají na frak”. (Nezplesnivět se snaží Tomáš
Dittrich, Úvodník, ŽV 3/99, str. 3)
“Byl jsi některými lidmi
kritizován za svoji nadsborovou službu. Proč? Mám za to, že kritika se netýká
toho, jak tu službu dělám, ale více méně
motivu, proč ji dělám: že skrze ni chci ovládat jiné církve. To jednoduše
není pravda. Proč se toto obvinění objevilo? Není mým úkolem zkoumat motivy mých
kritiků – to je mezi nimi a Bohem. Mám ale za to, že ve vedení církví se v
minulosti hodně používalo manipulace, citového vydírání, různých forem
nátlaku. Objeví-li se někdo, kdo ničeho takového nepoužívá, a přitom “má
úspěch” v tom smyslu, že ho berou vážně i za hranicemi vlastní denominace, pak
v prostředí, které je na nečisté prostředky ovládání zvyklé a které nemá
příliš zkušeností se zdravým vykonáváním autority (především skrze osobní
příklad), jeví se takový člověk jako něco velmi nebezpečného”. (Na budoucnost se
těším, říká pastor Dan Drápal, Úvodník, ŽV 5/99, str. 3)
“Zvažujeme, které z aktivit KMS se
osvědčily, které je naopak potřeba ukončit a které zahájit. V současné době se
nad těmito otázkami zamýšlíme i v souvislosti s tím, že KMS se v poslední době
stala cílem velice hrubých útoků, kdy jsou překrucovány motivy a cíle
její služby i zpochybňován morální profil některých jejich představitelů.
Přestože útoky byly zahájeny jednotlivci, uvěřili pomluvám i někteří
představitelé církve a přidal se k nim i nejméně jeden církevní časopis. Jsme si
vědomi, že jsme se dopustili některých chyb, kdy jsme dostatečně nevysvětlili
své postoje, vyjádřili se nepřesně, a budou asi i chyby, kterých si nejsme
vědomi. O to více jsme však hluboce zarmouceni, že v některých kruzích v církvi
se již stalo běžné používat způsoby známé z naprosto světského prostředí, např. ze sdělovacích prostředků, kdy
autoři zcela záměrně vytrhnou věty z kontextu, přilepí k nim svůj svérázný
výkad a bez toho, že by nejprve zjišťovali, zda to tak nositel myšlenky
vskutku myslí, bez jeho vědomí a předběžného souhlasu své pohledy publikují”.
(Průzkum podpory a zájmu, vedení KMS, ŽV 4/99, str. 2)
“V poslední době jsme se stal
předmětem útoků z nejrůznějších stran. V různých denominacích koluje
spisek A. France “Charismatická církev sjednocení?”… Je mi kladeno za vinu, že
mám nějaký tajný plán na ovládnutí církví v České republice. Prohlašuji, že jsme
takový plán nikdy neměl a nemám… Nikdy jsme neagitoval v kterékoliv
evangelikální denominaci proti jejímu vedení. Nikdy jsme neútočil proti
stávajícím autoritám a nikdy jsme žádné páté kolony nevytvářel. Nikdy jsem
netvrdil, že členství v denominaci je hřích. Nikdy jsem netvrdil, že vedoucí
denominací nemohou mít Boží zjevení”. (Prohlášení, Dan Drápal, Praha, 28. února,
1999)
“Nepříjemnou skutečností pro nás
všechny v KMS je intenzivní šíření spisku “Charismatická církev sjednocení?”,
který zásadním způsobem zpochybňuje motivy činnosti KMS. Přestože jsme
celou záležitostí velmi zarmoucen, posloužila mi k tomu, abych viděl některé
chyby, kterých se KMS dopustila, a současně se opět ujistil v tom, že moje
motivy nemají s motivy popisovanými ve spisku nic společného”. (Co nového v KMS,
L. Ondráček, ZV, 4/99, str. 30)
“Čas byl věnován i informaci a
rozhovoru o útocích proti KMS,
především v souvislosti se spiskem Aleše Franze (sic!) ze sboru AC Brno
(Charizmatická církev sjednocení?), který pro své kazatele nechala vytisknout
CB. “Pokud lidé dostanou určitým způsobem zpracované informace, nelze se divit,
že je tyto informace formují,” řekl Lubomír Ondráček a upozornil, jak náročné
je prostudovat množství materiálů, potřebné
k tomu, aby šlo zhodnotit autorovu serióznost. “Patrně to nakonec odmítnou
všichni, tak slabé je to argumentačně”, prohlásil Ondráček, “ale jde o
to, kdo to řekne veřejně.” Dotýkal se toho, že žádné stanovisko zveřejněno
nebylo. “Způsob šíření spisku je takového charakteru, že těžko církvím zveřejnit
stanovisko,” řekl Zdeněk Eberle (ECM Plzeň). Petr Janoušek (AC Brno), jinak
kolega A. France ze staršovstva, řekl, že měl Aleš Franc závěr, k němuž
hledal potvrzení. “Spiklenecké teorie takto pracují,” řekl oldřich Kadlec,
“hledá se zdůvodnění určitého obvinění.” To se v církvi stalo už
stotisíckrát. Věc nutno nechat proběhnout ještě v EA a v CB a zabalit to, nechat
to odepsat jako ztrátu. S takovými materiály nemá cenu zápasit. Pravda má sílu
sama v sobě”. (Dittrich T., Jednání ŠV KMS, ZV 7/99, str. 14-15)
“U nás se u některých křesťanů
projevily obavy z KMS. Cítili se ohrožení, měli pocit, že chce KMS získat
mocenské pozice a potlačit denominace”. (Dittrich T., V Ninive se obrátil úplně
každý, ŽV, 8-9/99, str. 18-20)
“Velká oblast návrhů se týkala
hlavní oblasti činnosti KMS, tedy budování vztahů mezi křesťany. Jak jste asi
zaznamenali, právě tato snaha se stala loni cílem různých útoků a
neporozumění”. (Ondráček L., Nad vašimi návrhy, ZV 10, str. 22)
“Dne 20.5.1999 se v Praze setkali
zástupci Rady Církve bratrské a členové vedení Křesťanské misijní společnosti.
Při tomto setkání Rada CB vyjádřila lítost nad tím, že spisek Aleše France –
“Charismatická církev sjednocení?”, který byl rozmnožen pro studijní potřebu
kazatelů CB, se šíří v ekumeně, jako by to byl oficiální dokument Rady Církve
bratrské. UžV KMS prohlásil, že nezastával a ani dnes nezastává a nevyučuje
zpochybňování autorit jednotlivých sborů ani denominací a považuje je za
legitimní. UžV KMS také vyjádřil lítost nad tím, že na základě různých citátů a
informací je KMS připisováno, že chce vykonávat naddenominační apoštolskou
autoritu nad jinými církvemi, nebo jejich částmi. Toto nebylo a není náplní
služby Křesťanské misijní společnosti v České republice, jak vyplývá ze statutu
KMS, naposledy i ze závěrů zasedání jejího loňského Širšího výboru. Společný
teologický rozhovor, který byl tímto setkáním otevřen, bude dál
pokračovat”.
Rada Církve bratrské Užší
výbor KMS
