Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 239, komentářů celkem: 429555, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 517 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano
Danny42

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116479548
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Úvahy o smyslu života
Vloženo Úterý, 25. únor 2003 @ 17:05:28 CET Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal vikttorka

Moji milí Boží přátelé, poslední dobou se často zabývám úvahami o smyslu života, jinými slovy o cestě, kterou nás vede Pán Ježíš. Jakou roli nám na tomto pozemském světě Náš Pán přidělil, co od nás očekává, čím můžeme být prospěšní? Jaký skrytý význam se skrývá za radostmi i bolestmi, které ve svých životech prožíváme? Přemýšlíme o tom, bereme si ponaučení a spějeme k hlubšímu poznání a zamyšlení nad tím?

Anebo se jen ptáme "proč" a nehledáme odpovědi? Vždyť Pán Ježíš se každému z nás snaží otevírat oči, abychom si uvědomovali své vlastní já, rozjímali v modlitbách s Ním a poslouchali hlas, který k nám promlouvá skrze Ducha Svatého. To je důležité pro náš duchovní růst a Pán Ježíš je tím rádcem, který nám pomáhá při rozhodování, když stojíme na křižovatce cest a nevíme, kterou cestu zvolit. Která z těch cest je ta správná, budu se moci vrátit zpátky, když zjistím, že má volba nebyla správná? Kdo mi poradí? Kdo jiný než Pán Ježíš. Kdo jiný nám nejlépe rozumí a vidí do našeho nitra než Ten, který nás miluje. Vždyť i lidé, kteří se upřímně milují, dokáží se vcítit do prožitků toho druhého, snaží se nahlédnout do hloubky jeho duše. Tak i Pán Ježíš jediný zná každého z nás, ví o našich bolestech, o našich přáních a tom, co nás potěší, co nás trápí. Mnozí z nás si vzpomenou na Pána Ježíše až je jim úplně nejhůř a neví na koho se obrátit. Ale mluvme s Ním i když jsme šťastní, vždyť i On prožívá stejnou radost s námi a vždycky si na nás udělá čas a vyslechne nás. Je velkým štěstím mít přítele, který je tu vždycky pro nás, se kterým můžeme hovořit naprosto ovšem a který nám ochotně poradí, pomůže nám, když jsme v tísni, má s námi trpělivost a neustále nás znovu zvedá a povzbuzuje, když už se nám zdá, že není cesty zpátky, že jsme spadli až samé dno. A takovým přítelem je pro nás právě Pán Ježíš. Je to již pár měsíců, co jsem poznala člověka, který je mi velice drahý. Často mi pokládá otázky, na které hledá odpovědi. Je to ten nejzajímavější člověk, jakého jsem poznala. Slíbila jsem mu, že budeme hledat odpovědi společně. Jeho duše je tak nádherná a přitom tak zraněná. Jednou mi položil otázku, cituji: "Ale až jednou umřu, co se stane s tímto světem, který si každý nosíme v sobě?" Dále řekl: "Čas ani prostor mi nemohou vzít mé myšlenky, mohou mě pouze zabít, fyzicky zabít, nic jiného." Já jsem na jeho otázku nemohla najít odpověď, vy ji znáte? Pán ať vás všechny provází cestou života Martina


"Úvahy o smyslu života" | Přihlásit/Vytvořit účet | 2 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Úvahy o smyslu života (Skóre: 1)
Vložil: peek (peek@quick.cz) v Středa, 26. únor 2003 @ 08:57:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvůj přítel, Martino, mluví o duši - tak v křesťanské terminologii označujeme "myšlenky" nebo "svět, který si každý nosíme v sobě". Člověk je podivuhodná jednota těla (fyzis) a duše (psyche), která byla stvořena jako nesmrtelná, k obrazu Božímu. Tvůj přítel to cítí. Cítí, že je rozdíl mezi smrtelným a nesmrtelným v něm samém. A co se stane s tím "světem uvnitř nás" po smrti? V bibli se píše: "...co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují." (1 Kor 2:9), tudíž se můžeme jen dohadovat. Já bych řekl, že konečně ten "vnitřní svět" objeví v plné kráse, co doposud jen mlhavě tušil, bude najednou oslnivě skutečné. Na mě zapůsobila představa nebe (a pekla) anglického spisovatele C.S. Lewise v knížce Velký rozvod, doporučuju si přečíst.
Jinak vám oběma přeju hodně zážitků na dobrodružné cestě při hledání odpovědí ;))
PEEK



Re: Úvahy o smyslu života (Skóre: 1)
Vložil: Petrha (PetrHa@granosalis.cz) v Středa, 26. únor 2003 @ 15:02:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milá Martino,
každý z nás, kdo věříme v Boha a v Pána Ježíše, se zabýváme stejnými úvahami jako Ty nebo Tvůj přítel. Jaký smysl má můj život ? Co se stane, když umřu ? A stovky dalších otázek. Kdyby neexistoval Bůh, neexistovaly by ani tyto otázky. Věřím, že nám právě Bůh dal tuto schopnost otázek a hledání a bohužel někteří lidé se tomu brání. Možná proto, že jejich já je příliš "silné" a oni se bojí jakési závislosti. Možná, že dosud měli s věřícími a s vírou špatné zkušenosti a tak mají strach, aby „nenaletěli „ Skutečně uvěřit je velký dar. Mám kolem sebe plno lidí, kteří nevěří. Nemohu jim však nic vytýkat. Bojím se, abych pak zrovna já nebyl příčinou jejich nevíry. Ono skutečně platí, že chceš-li někoho nasměrovat k Bohu a pomoci mu uvěřit, musíš se za to modlit a velmi citlivě pak s takovým člověkem jednat. Ostatně největší misií je upřímná a nezištná pomoc a pak čekat, modlit se a být trpělivý.
Ale abych neodbočil. Kdo věří a podle toho žije, když se pak po smrti v novém životě přesvědčí, že Bůh existuje, tak o nic nepřijde. Kdo však nyní nevěří a po smrti se přesvědčí, že Bůh existuje, přišel o všechno. Není i z toho důvodu lepší věřit a podle toho žít. Touto argumentací však nikoho nepřesvědčíme. Víra není na rozumových důkazech, ale je to Boží dar. Prostě nás Bůh k tomu uschopnil. A je to i spravedlivé. Jak by jinak na tom byli ti lidé, kteří nemají takové intelektové schopnosti. Víra v Boha je však dar. Dar je dobrovolná záležitost. Někdo nabízí a já mohu a také nemusím vzít. Vidíme, jak je to krásné. Bůh nás k víře nenutí. Bůh to daruje a je na nás, jak se rozhodneme. Mně se to moc líbí a jsem rád, že jsem se rozhodl tento dar přijmout. Ono nejde jen o víru zde na Zemi, ale ono jde o mnohem více. Jde i o život po fyzické smrti, nový život s Bohem, kde čas se neměří. Fyzická smrt nás čeká téměř všechny, stejně tak jako Boží soud, ale život s Bohem čeká jen ty, kteří v Boha uvěřili a žili v upřímné víře v Něho. Jistě, že bychom měli dodržovat určité zásady, o kterých je v Bibli psáno, ale bohužel jen z dodržování Zákona spasení není.
Nechci, aby tato úvaha byla moc dlouhá. Co se stane, až jednou umřeme s tím světem, který nosíme v sobě ? Bůh nám slíbil, že si nás vezme k sobě, protože u Něho je hodně místa. Vezme si nás tak, že nám dá nové tělo, které bude podléhat asi jiným zákonům než naše staré tělo ( dovolím si to staré tělo přirovnat s hardwarem počítače) a to dobré v nás ( duše nebo software anebo úplně jinak to vyjádřeme ..) zůstane i v novém těle, pouze to staré špatné či bolavé se zmaže, aby nebyl žádný pláč a slzy. Vždyť Pán říká, že nám utře slzy a pláč nebude. Tam u Boha je náš domov. Tím nechci naznačit, že si nemáme vážit naší rodiny a domova, ale je to přirovnání. Netěšíme se do našeho pozemského domova, když se vracíme z práce či z cest ? Netěšíme se na sebe vzájemně a na naše děti? Domov je jistota a láska. A v nebi u Boha bude tento domov ještě hezčí a bez trápení, které nás zde může kdykoliv potkat. Pán Ježíš nám domov u Sebe slibuje a On nelže.
Milá Martino a příteli, je moc dobře, že věříte v Boha. Nebojte se ničeho a mějte se rádi

Zdraví vás oba Petr.





Stránka vygenerována za: 0.13 sekundy