poslal Bobby
Upálením už nikdo veřejnost neosloví
V Plzni se upálil student, nespokojený se stavem světa a společnosti. Takové věci se stávají a svědčí pouze a jedině o abnormalitě některých jedinců, nikoliv o stavu světa a společnosti. O stavu světa a společnosti svědčí více to, že se takový abnormální jedinec může stát hrdinou a symbolem - viz militantní mladý komunista Jan Palach, po kterém jsme pojmenovali pražské náměstí v době, kdy jsme jiná náměstí, pojmenovaná po jiných komunistech, přejmenovávali. A to jen proto, že to neměl v hlavě docela v pořádku, ovšem ve správné době. V tom má plzeňský student smůlu - ač se jeho čin ničím od toho Palachova neliší, náměstí po něm (naštěstí) pojmenováno nebude.
I když někteří mladí lidé mohou těžko snášet problémy světa, veřejnou sebevraždou v současnosti ničeho nedosáhnou. Na vlnu sebevražd upálením, která začala před necelým měsícem smrtí Zdeňka Adamce na Václavském náměstí a pokračovala v Plzni a Praze, tak reagoval psycholog Jiří Šípek z Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze.
Jeho kolegyně Slávka Fraňková se domnívá, že jednadvacetiletý student, který se zabil v noci na včerejšek v Plzni, mohl citlivě reagovat na globální problémy. Přímou souvislost mezi Adamcovou smrtí a dnešní sebevraždou nevidí. "U mnohých mladých lidí může být taková velká deprese. Oni velmi citlivě prožívají svůj vztah ke světu, ke společnosti, svou nemožnost něco změnit. Chodí na demonstrace, ale nevidí, že by něčeho dosáhli," řekla Slávka Fraňková.
Podle Šípka však v současnosti ničeho nedosáhnou ani takovýmto zoufalým činem, pouze sami ztratí možnost ještě někdy se k něčemu vyjádřit. Šípek soudí, že vlnu sebevražd upálením Adamec zřejmě nastartoval. Labilní jedinci, kteří mají různé problémy, podle něj totiž zjistili, že je možné skončit se životem i tímto symbolickým způsobem. "Oběšence si nikdo nevšimne, upálení je gestem," řekl Šípek. Ale po Janu Palachovi, který sebevraždou protestoval proti okupaci země sovětskými vojsky, už podle něj není šance, aby bylo takové gesto ještě jednou intenzivně vyslyšeno, ztratilo totiž průbojnost.
Výpověď sebevraždy upálením klesla podle Šípka natolik, že se dostala až na úroveň televizní show. "Jediným, čeho dosáhnou, je, že diváci zastaví ruku s chlebíčkem, než ho donesou do úst," hodnotí psycholog reakci veřejnosti.
Poselství sebevraždy upálením je podle psychologa v současné době méně čitelné i proto, že není jasné, proti čemu dotyčný protestoval. "Důvodů, proč si vybírají takovou cestu, může být hodně od osobního intimního neštěstí přes nemoc po nespokojenost se světem. Lidé, kterým je gesto určeno, se potom ve výpovědi neorientují na rozdíl od jednoznačného protestu proti režimu," vrátil se k porovnání s Palachem.
Jedenadvacetiletý mladík, který se krátce po půlnoci v Plzni polil hořlavinou a zapálil, byl výborným studentem pedagogické fakulty Západočeské univerzity. Policii mladík nechal dopis na rozloučenou, v němž vyjádřil svoji nespokojenost se současným světem a stavem společnosti jako takové. Čin studenta druhého ročníku pedagogické fakulty šokoval spolužáky i vedení univerzity. "Je to tragédie především pro jeho rodiče. Chápu, že mnohý z nás může být nespokojen se stavem světa, ale sebevražda není řešením," reagoval rektor Západočeské univerzity Zdeněk Vostracký. Druhý muž, který se v noci na dnešek zapálil, je dvaatřicetiletý a léčil se na psychiatrii v Opavě. Nyní je hospitalizován v kritickém stavu. Mezi jednotlivými případy zatím nebyla prokázána souvislost. Zejména první oběť - mladík, který se zapálil v centru Prahy v místech, kde se v roce 1969 polil hořlavinou Jan Palach - vyvolala otázky, zda čin nesouvisí s politickou atmosférou v zemi. Psychologové připouštějí, že se čtyři poslední sebevrahové mohli devatenáctiletým studentem inspirovat. "Možná že je tu určitý vliv vzoru. Věnovala se tomu větší publicita," říká Slávka Fránková, která vyučuje psychologii na pražské Filozofické fakultě.
Podle Fraňkové existuje spojitost mezi rizikem sebevraždy a společností, v níž se mladí lidé pohybují. "Když dělají teoretičtější obory, víc se zabývají globálními problémy, mají na to víc času. Když někdo kope základy, většinou pak už nemá tolik času na uvažování a promýšlení celosvětových problémů. Nesouvisí to s inteligencí, ale s prostředím, ve kterém žijí," konstatovala. " Studenti mají také víc kontaktů, žijí ve větších skupinách, kde se diskutuje." upřesnila.
Upálení je podle psychologů nejviditelnější formou sebevraždy. "Je to mimořádný způsob smrti. Když budu cynik, tak má větší šanci, že zaujme, než když se člověk oběsí nebo utopí," říká Jiří Šípek z katedry psychologie pražské Filozofické fakulty.
Sebevražednost dospělých v Česku patří s 15,8 případu na 100.000 obyvatel k evropskému průměru a dlouhodobě klesá, sebevražd dospívajících ale přibývá. V přepočtu na 100.000 obyvatel stoupla za deset let sebevražednost lidí do 18 let z 2,7 na 6,8. V některých případech to může být podle Fraňkové vinou nepříznivého vývoje společnosti, který doléhá na mladé lidi často víc než na starší a otrlé. "Upálením si ale seberou možnost být vyslyšeni v budoucnosti," zdůrazňuje Šípek.
