poslal šaj Svátky Ducha svatého
Byl právě čas kolem Velikonoc, když apoštol Pavel psal do Korintu, že v Efezu "zůstane do letnic". I křesťanům z pohanů bylo známo, co jsou letnice. Při návratu ze své poslední misijní cesty se Pavel rozhodl "minout Efez a neztrácet čas, neboť spěchal, aby byl pokud možno na den letnic v Jeruzalémě" (Sk 20,16).
V Jeruzalémě se letnice již od návratu z exilu slavily na památku darování Zákona na Sinaji a jako zpřítomnění ustavení Božího lidu. Ostatně proto se také sedm týdnů po Velikonocích shromáždili "v Jeruzalémě zbožní židé ze všech národů na světě" (Sk 2,5).
A právě v den darování Zákona byl seslán Duch svatý na dvanáct apoštolů. Ti začali mluvit o velikých skutcích Božích tak, že jim všichni rozuměli a byli "zasaženi v srdcích" a začali se ptát: "Co máme dělat, bratří?"
Přijali víru v Ježíše Krista, křest a dar Ducha svatého, takže chválili Boha, pospolu s napětím poslouchali apoštolské poselství, měli všechno společné a "byli všemu lidu milí". A to protože ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání (Ga 5,22-23).
Obsah svátků se mezi křesťany pronikavě změnil. I nadále to bylo znovuustavení Božího lidu, ale přibyl důraz na jednotu a světovost Kristovy církve. Vždyť týž Duch působí i mezi pohany! I v Římě! A vytváří společenství těla Kristova, v němž se uplatňují dary Ducha svatého přes všechny bariéry jazyka a náboženských tradic. A není to popření daru Zákona, ale naplnění, a to ve zvláštní svobodě. Duch je Pánem, a kde je Duch Páně, tam je svoboda! (2K 4,17)
V Cesarei "ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli. Bratři židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého" (Sk 10,44-48). Posluchači teprve po tomto obdarování byli pokřtěni!
A tak i pro nás letos se mohou stát svátky Ducha svatého naléhavým připomenutím, že nejen o svátcích, ale po celý rok, nejen při křtu a svaté večeři Páně je nám Bůh velice blízko a že v našich blízkých i vzdálených, v jejich i v našich myslích a srdcích působí, jak On sám chce. A jeho dary se projevují v naší věrnosti, snášenlivosti a v nezištné službě, která nezná hranic. Je to Bůh Stvořitel, Bůh Vykupitel, Bůh Posvětitel, který je blíže, než někdy tušíme. Svatodušní svátky nám to zvěstují!
Jan Šimsa
