Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 427 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116472934
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Bratrovražedný boj
Vloženo Čtvrtek, 02. říjen 2014 @ 16:58:25 CEST Vložil: Olda

Zamyšlení poslal unshaken

2. Paralipomenon líčí takto boj mezi 400 tisíci bojovníky kmene Judy, vedené králem Abijášem, proti 800 tisícům bojovníků z ostatních deseti izraelským kmenů pod vedením krále Jerobeáma:

Když se Judejci rozhlédli, viděli, že je čeká boj vpředu i vzadu. Úpěnlivě volali k Hospodinu a kněží troubili na trubky. Pak judští muži spustili válečný pokřik. Za pokřiku judských mužů porazil Bůh Jarobeáma a celý Izrael před Abijášem a Judou. (2. Paralipomenon 13:14,15).

Tato bitva Judy proti dvojnásobné přesile skončila díky Hospodinově přízni porážkou Izraele, z jejichž osmisettisícového vojska bylo skoleno nebo padlo 500 tisíc elitních bojovníků (2. Paralipomenon 13:17).


Milosrdný Bůh v podání Paralipomenon?

Když tohle člověk čte, tak musí být hodně silný ve víře (nebo naopak), aby jím to neotřáslo. To že je ten milosrdný, láskyplný Bůh, když biblická kniha Paralipomenon mu připisuje smrt půl miliónu lidí v bratrovražedné válce, kde na jedné i druhé straně stáli Bohem vyvolení příslušníci izraelského národa? To musela být nepředstavitelná jatka. V bitvě o Stalingrad padlo taktéž kolem 500 tisíc vojáků a civilistů. Ale boje trvaly 9 měsíců. I přesto byla Volha zbarvená krví. Pole kolem francouzského Verdunu byla také prosáklá krví 1,4 miliónu vojáků. Ale tato poziční válka, nazývaná „mlýnek na maso“, trvala 10 měsíců. Jenže tady nám lévijci, kteří knihy Paralipomenon napsali, předkládají, že vytekla krev půl miliónu v (nejspíš jednodenním) bratrovražedném boji vedeném přímo izraelským Bohem.

Jak si to vysvětlit

Nebudu zde předkládat vlastní názory. Zájemce o výklad odkáži na podání od prof. Beneše. Zájemce jej najde v audiozáznamu (soubor KOREN_2014_09_12_1900_P016246), který byl zveřejněn v pořadu „Ke kořenům“. Pořad vysílalo Trans World Radio 12.9.2014 a záznam bude ještě nějakou dobu přístupný v jeho archivu. Poté si lze o něj napsat.

Výklad profesora Beneše je přínosný pro každého, kdo chce vysvětlit, jak máme číst biblické zprávy. Dokonce jak si máme poradit s texty, které si protiřečí. Jako v uvedeném případě texty 1. Královské a 2. Paralipomenon, které hovoří o tomtéž, ale každý úplně jinak. Zájemcům přeji, aby se nedali ničím v Bibli zviklat a učinili se pevnými ve víře tím, že se na všechno budou dívat očima Krista Ježíše. Neboť jen ten nám ukázal pravou Boží tvář a nedovolí nám, abychom výše uvedený příklad ani ve svých myšlenkách nevztáhli na své protivníky, neřku-li přímo na své bratry ve víře. Což se bohužel v historii církve nejednou stalo.

Jak se stát neotřesitelným

Přestože čtení takových rozporuplných textů, popírajících dokonce elementární lidskost (přečti si jako kontrast něco ze Soudců 20:23 a dále, zvláště lítost na vzbouřenci) a zavádějící „spravedlivý“ bratrovražedný masakr, v člověku vzbudí otázku, jak se takové texty do Bible dostaly, nesmí se tím nechat unést. Jenom zopakuji, k čemu jsem přišel sám a co potvrzují mnozí moudří znalci Písma: Vývoj pohledu na Hospodina, Boha zástupů, se v Písmu měnil. Od prvotního lokálního bůžka mezi spoustou bohů, limitovaného územím a národní příslušností, až na skutečného, reálnou mocí obdařeného svrchovaného vládce všehomíra. Který se raději nechá ukřižovat, než by po zásluze zničil to nenávistné a válkymilující padlé stvoření.

Dokáži se i já nebo ty raději nechat pro někoho ukřižovat, když dokážeme jen vehementně reptat na Boží nepřízeň? Ukřižovat jako beránek. Beránek nebyl oběť za hřích, to nikdy. Beránek byl obětí za vysvobození z otroctví hříchu a smrti. Z toho symbolického Egypta, který uctívá smrt.

"Bratrovražedný boj" | Přihlásit/Vytvořit účet | 31 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: Vacant v Čtvrtek, 02. říjen 2014 @ 20:11:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
U jiného článku jsi napsal že antikrist vždy používal k dehonestaci Krista biblické citáty (viz Ježíšovo pokoušení ďáblem na poušti) a platí to i tady. Jestli se s tím nedokážeš vyrovnat tak si radši čti  nový.





Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 03. říjen 2014 @ 08:37:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Beránek nebyl oběť za hřích, to nikdy. Beránek byl obětí za vysvobození z otroctví hříchu a smrti."...


První věta smyslem odporuje tvrzení věty druhé. Hřích je vždycky spojen s cestou do otroctví a jeho plodem je smrt. Otroctví a smrt je s hříchem neoddělitelně spojeno. "Beránek" (Kristus) byl pak "smířením za hřích" - byl obětí za toto všechno. Tedy jak oběť za hřích, tak i oběť Hospodinu. Jedno i druhé bylo nutné ke smíření Boha s lidmi za jejich urážky hříchem.



Ve Starém zákoně byl nejdříve za hřích obětován býček (Ex 29,14 - snad kvůli okolnímu pohanskému uctívání býčků), později k němu přistoupila i oběť kozla za hřích (Nu 7,22). Později se praxe oběti změnila:  oběť za hřích na "samici z bravu, ovci nebo kozu", v případě chudých lidí " Nemá-li však na jehně, přinese Hospodinu jako odškodnění za svůj prohřešek dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k oběti za hřích a druhé k zápalné oběti. " (Lv 5,7)

Zde se praxe obřadu smíření za hřích už rozdělovala na "oběť za hřích" a na "zápalnou oběť Hospodinu" (k oslavě Boha). K oběti za hřích byla určena hrdlička nebo holoubě, k zápalné oběti pak beránek (nebo také druhá hrdlička či holoubě - Lv 12,8).

A protože drtivá většina Izraelců byla chudá, při obřadu smíření se nejčastěji používaly hrdličky nebo holoubata jak na oběť za hřích, tak i na zápalnou oběť Hospodinu.

Symbol oběti velikonočního beránka jako předobraz Krista byl pak každoročně slaven na svátky "pesach".



Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 03. říjen 2014 @ 08:48:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk si často říká jaká je hrozná  ta dnešní doba a neuvědomujeme si že tomu tak bylo vždycky. Bible nám tady říká jak Efraim zradil Boha i svoje bratry a sestry , ze kterých se měl narodit mesiáš a pokusil se je povraždit a vzít jim jejich dědictví. Hospodin Bůh ve své spravedlnosti ochránil a zachoval věrného Judu a slitoval se i nad Efraimem. Nevyhladil jej z povrchu země a zachoval jako Vyvolený národ. Je psáno že až se bude jednou Efraim vracet tak před ním Bůh vysuší Eufrat tak aby mohli přejít přes tuto řeku v sandálech. Tak jako pro naše otce vysušil Rákosové moře a Jordán.
Věřím že zachránil i ty kteří tam tenkrát padli a litovali před smrtí svých hříchů. Že je náš Pán Ježíš Kristus vyvedl z Očistce kde počkali společně s Abrahamem do Nebeské slávy v době mezi svou smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním. Stejně jako ty kteří litovali svých hříchů když umírali ve vlnách potopy.
Nás také napadá nepřítel zepředu i zezadu. Například tak že proti nám používá svévolných výkladů nejenom Nového ale i Starého zákona. Snaží se probudit a posílit naši pýchu, tvrdé srdce a falešné pojetí spravedlnosti. Přeje si abychom ve své zlobě a zvrácenosti zkoušeli soudit  nejenom bližního ale i samotného Boha. Volejme úpěnlivě k Hospodinu, za sebe i za ně a držme se Církve která vykládá Svaté Písmo podle Svatého Ducha a nemá problém s žádnou jeho částí. Která bere Starý i Nový zákon tak jak je a děkuje Bohu za všechno co nám dává, říká i dává zapsat. Do poslední čárky a písmenka.
Nepovyšujme se nad všechny zrádce a vrahy, tehdejší ani dnešní a nemysleme si že jsme lepší než oni. Vždycky si pamatujme že náš Pán Ježíš Kristus nás nezištně miluje i tak. Člověk a Bůh který nazýval přítelem Jidáše ve chvíli kdy ho zrovna zrazoval a který odpouštěl těm kteří ho zrovna křižovali. Tak jako to činíme my každým svým hříchem.
Pokud jsme zraněni svévolným výkladem Starého zákona tak se nejlépe uzdravíme když půjdeme slavit mši svatou. Uzdravíme se na kolenou, před křížem, před Nejsvětější Svátostí, s Růžencem v ruce a v srdci. Lépe než když budeme spoléhat na vlastní "moudrost". Někdy nám může pomoct i to když si příslušnou partii přečteme a přidáme ještě kousek předtím a potom. Bývá to tam napsané, proč k tomu došlo. Nebo když si vezmeme Mešní knihu neboli Misál a podíváme se na související texty z Nového zákona a z Epištoly.




Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 03. říjen 2014 @ 09:16:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Písmo není zákonický kodex. V Písmu je obsažené slovo boží, ale ne všude. V Písmu jsou třeba slova Jidáše, ty asi za slovo boží považovat nebudeme, že. V Písmu jsou přímá slova Krista, která božím nepomíjejícím slovem jsou a jsou jednoduše pochopitelná, jasná, krásná, pravdivá, věčná. Slovy Krista se zabývejte a na SZ se dívejte spíše jako na kroniku. Ne všechno co "řekl Bůh" je ve SZ pravda. Izraelští kněží někdy přizpůsobovali slovo boží potřebám svých králů. Stačí umět číst mezi řádky, jak se někdy pisatel snaží vraždění bagatelizovat a vyvolení krále Bohem zdůrazňovat. Tohoto literárního stylu je v SZ dost, a je nám v SZ varováním. Žel například pro ŘK"C" varováním marným, jelikož si stejně přizpůsobuje a překrucuje slovo boží modloslužebným potřebám, podle vkusu vládnoucího a "neomylného" papežského antikrista. Kdybychom spojili NZ a katolické tradice a katechismus do jedné knihy, vyšlo by z toho něco jako SZ. Jenže toto spojení již díky seslanému Duchu pravdy možné již není. Proto je to NZ, který nám předali apoštolové, lidští boží poslové.

Kdo v pravdě Ducha příjme pravdu ve slovech Krista, ten snadno v Duchu pravdy rozpozná co ve SZ je od Boha, a co není. Bohu věříme v pravdě Ducha, ne v pravdě litery na papíře! Kolik lidí v prvocírkvi umělo číst??



Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 03. říjen 2014 @ 12:02:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Začal jsem studovat tento příběh, který jsem neznal. Je tu popsaná situace v době, kdy je izraelský národ rozdělen na severní  a jižní království. Stalo se asi po smrti Šalamounově. Oddělilo se tak asi deset kmenů  od dynastie Davidovců a vytvořilo severní říši. Na jihu pak zůstal hlavně kmen Juda, který navazoval na Davida  a kde po smrti Šalamounově pak vládl jeho syn Rechábeám.  Abijám ( nesprávě přeloženo Abijáš) byl jeho synem. Tedy vnuk Šalamounův. Když nastoupil na trůn, vládl v severní říši král Jarobeám. Problém byl ovšem v tom, že hlavní chrám Hospodinův byl v jižním království, čili v Judsku. Jarobeám to však vyřešil dost ošklivě. Nechal Bét-lu na jihu své říše postavit svatyně a tam vystavil dva zlaté býčky. A tady začal hřích Severní říše. Modlářství na místě toho, aby uctívali pravého Hospodina.

Válka, která vznikla mezi oběma izraelskými říšemi byla válkou o vliv  a možná i snahou pokusit se celý národ sjednotit a asi tam byl válečný stav od samého počátku rozdělení. Jednoho dne však došlo k bitvě obrovských rozměrů. Dvě armády. druhá dvakrát silnější než ta první judská, takže o vítězi se dalo předem rozhodnout. Judský král Abijám se nezalekl a pronesl vůči králi Severní říše moc hezký proslov. Dozvídáme se z toho, že vojáci Severní říše jsou tak modlářští, že mají sebou napodobeniny zlatých býčků jako své bohy. Dozvídáme se, že v Severní říši vyhnali kněze ( Aronovy potomky a levijce) a ustanovili si svoje vlastní. A také se dozvídáme, že lid Judského království zůstal Hospodinu věrný  a uctivá tak, jak se děje po celé dějiny od Mojžíše. Věří, je v boji povede Hospodin. Oni nepotřebují posvátné býčky.

A jak to dopadlo. I když to vypadalo velice nedobře pro judské vojsko, na prosbu Hospodina, tady zasáhl sám Hospodin. Dal jim sílu  a odhodlání, že porazili početnější vojsko  a upevnili a zabezpečili mír a bezpečí pro Judsko na mnoho roků.


Možná ta čísla o počtu jsou přehnaná. Ale to není důležité.  Představa mrtvých a zabitých je strašná,  ale bohužel takové jsou lidské dějiny všech válek. Důležité je něco jiného. Že Bůh těm, kteří k němu volají, prosí Ho  a kteří Ho uctívají správným způsobem, jak je psáno v Desateru, je dobrý a vděčný za oddanost a že, se mohou na něho vždy spolehnout.  A i když Abijám nebyl zase až tak moc dobrý, v té chvíli, kdy se Abijám obrátil k němu, je Hospodin  milosrdný  a pomáhá, Nepoznáváme se tam i my sami někdy.?

Takto chápu tento příběh a díky za něj.


Bohužel mír netrvá vždy věčně. I judské království potkalo časem to, co si lidé asi zasloužili za svoji neposlušnost a neúctu k Hospodinu. I oni mívali i špatné krále například Menaše, který začal uctívat falešné bohy a nechal pro ně zhotovit oltáře, praktikoval spititismus a tak urážel Hospodina. Ale to je zase jiná kapitola, kdy skončili Judské království a všichni skončili jako zajatci v Babylonu. Ale ani tam a ani později Hospodin neopustil ty, kteří mu věrně sloužili a měli Ho na prvním místě za všech okolností.




Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 03. říjen 2014 @ 13:51:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Obávám se že tohle je také názorná ukázka toho co se stane když člověk opustí Církev. Dříve nebo později ztratí úplně všechno včetně Bible. Bible bez Církve je jako učebnice bez školy. Budiž nám to výstrahou a to hned dvojím způsobem. Držme se Církve a Ekumeny a nepovyšujme se nad ty kteří do vzájemného společenství nepatří. Ani nad těmi kteří do něho patřit nechtějí. Nepovažujme to za zásluhu že žijeme v Církvi. Zvlášť když nám Bůh poskytnul tu milost že jsme se do ní narodili a byli pokřtěni hned jako děti. Když nám naši rodiče začali dávat věčný chléb ještě dříve než jsme dorostli tomu vezdejšímu. Není to o nic záslužnější než žít v Ráji. Zadarmo a z lásky daném.



Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 06. říjen 2014 @ 00:02:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To musela být nepředstavitelná jatka. V bitvě o Stalingrad padlo taktéž kolem 500 tisíc vojáků a civilistů. Ale boje trvaly 9 měsíců.

Kdepak jatka. Biblický údaj o vojácích, kteří tam měli bojovat, představuje zhruba trojnásobek veškeré tehdejší populace obou království. Ten pořad si poslechnu, ale doufám, že se autoři drží historických reálií. Podívej se na bitvy v Evropě a na Blízkém východě mezi lety 1000 p.n.l. a 0 a uvidíš, že těch 1,2 mil. vojáků je nesmysl. Jen pro představu - cca 700 let po té údajné biblické megabitvě bylo u Cannae, kde se střetly dvě velmoci (Kartágo a Řím), dohromady cca 130 tisíc vojáků. Vážně, podívej se na velikost armád takových velmocí jako byl Egypt, Asýrie, Persie (nevěř Herotovi ohledně Thermopyl :-)), ale i později Řím, Kartágo, Řecko. Např. Kýros dobyl Lýdii s asi 30 000 vojáky (nepřítel měl zhruba 110 000).

v člověku vzbudí otázku, jak se takové texty do Bible dostaly

To je celkem jednoduché. Vítězové (zde spíš ti, kteří přežili další sled událostí) píší dějiny a vždy legitimizují své nároky. Obvykle se tomu říká propaganda. :-)



Re: Bratrovražedný boj (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 06. říjen 2014 @ 08:59:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stejně je to zvláštní. Člověk by tak nějak předpokládal že ten kdo používá Bibli proti druhým a tvrdí že je to pro něho jediná autorita jí sám věří alespoň trochu a to v celém rozsahu. Že pro něho není jen snůškou jakýchsi primitivních báchorek, ovlivněných subjektivní pýchou a politickou situací na tehdejším blízkém východě. Připomíná to Veleradu v době kdy se pokoušela odsoudit našeho Pána. Snažili se postupovat přesně podle Zákona a nakonec udělali všechno přesně naopak. Po všech stránkách. Třeba i v tom že se podle Zákona nesměli scházet k hrdelnímu soudu po setmění. Obecně platí i to že když se někdo arogantně vyjadřuje o druhých tak jim často přisuzuje právě to co dělá sám. Což je taková Achillova pata veškeré propagandy. Náboženské i politické.



Stránka vygenerována za: 0.34 sekundy