poslal Aleš Franc
CIZÍ OHEŇ - Závěr
Historická a doktrinální analýza “Torontského požehnání”
Závěr
Motto:
“A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět;
povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost,
vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.”
Evangelium Matouše, kapitola dvacátá čtvrtá, verše desátý
až třináctý
“Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy
a vyšlo naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé
vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.
Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
Evangelium Matouše, kapitola dvacátá pátá, verše první
až pátý
Ať už je náš postoj k věcem zde uvedeným jakýkoliv,
položme si dvě zásadní otázky. Existuje nějaká čtvrtá zkušenost s Duchem
svatým? Dojde na sklonku věků k celosvětovému probuzení? Alespoň dle
klasické letniční teologie existuje obdržení Ducha při znovuzrození, křest
Duchem svatým a naplnění Duchem svatým. Co je však tou čtvrtou zkušeností,
kterou Claudio Freidzon nazývá “slavnou dimenzí”, Benny Hinn jí označuje
vstoupením do “věku Ducha” a Paul Cain jí pojímá jako “inkarnaci
Krista” v církvi atd.? A jak je možné, že apostasia (odpadnutí), které církev
odpradávna ke konci časů očekává, je nyní nahrazeno vírou v probuzení
poslední doby a obrácení celých národů ke Kristu?
Pokud bychom chtěli najít nějaké body, které jsou beze zbytku společné
všem zde zmíněným současným církevním obnovám, byly by – ve své
nejumírněnější podobě - následující:
1. církev musí překonat denominační bariéry a sjednotit se,
2. povstanou skupiny apoštolů a proroků, kteří zahájí obnovu církve,
3. pod vedením těchto obnovených úřadů církev dospěje k dospělosti,
plnosti Krista,
4. tato církev obdrží mohutné, zvláštní naplnění Duchem svatým,
které nemá v historii obdoby,
5. nastane doba divů a zázraků, jaké svět nepamatuje,
6. takto zmocněná církev bude uplatňovat svou autoritu nad satanem a
zabrání jeho vlivu na svět,
7. v důsledku toho nastane mohutné celosvětové probuzení a církev
dobude celé národy pro Krista.
Skutečně tomuto dnes letniční křesťané věří? A pakliže ne, proč přejímají
jednotlivá učení, která propagují např. “novodobou” strategii duchovního
boje od C. P. Wagnera, prorokují příchod probuzení se stejnou horlivostí,
jako kdysi první adventisté příchod Krista a otevírají se duchovním zkušenostem,
které spíše připomínají jogínské seance než novozákonní obcování
svatých? Je tato - dnes již snad obecně přijímaná eschatologie - skutečně
tím, co učí Písmo?
Je Torontské požehnání - ať nese nálepku jakoukoliv - tím, čemu by se
dnes měli křesťané otevírat nebo je jen mlčky podporovat, případně se
mu alespoň neprotivit? Měli by se, v obavě o své spasení, zaleknout různých
soudů vyřčených nad kritiky a raději přivřít oči nad zjevnými
herezemi? Je Bůh skutečně Bohem, který brání zkoumání učení, a který
si cení jednoty nade vše, ať tato kryje cokoliv?
Dalo by se říci, že současná expanze hnutí je selháním ostražitosti
křesťanů. Avšak ani ta nejupřímnější snaha najít zaručený recept na
“probuzení”, byť by pramenila z těch nejčistších motivů, nás
nezbavuje zodpovědnosti za vlastní rozhodování: “Ale vy, milovaní, protože
to víte předem, střezte se, abyste nebyli oklamáni svodem těch neodpovědných
lidí a neodpadli od vlastního pevného základu” (2 P 3,17).
Aleš Franc
Konec
Odkazy na kapitoly zveřejněné na GRANO SALIS
Cizí oheň
Úvod a obsah
1. Mesmer,
magnestismus a hypnóza
2. William Branham - největší
prorok?
3. Historie a učení
hnutí Pozdního deště
4. Paul Cain, svědek k výstraze
světa?
5. Derek Prince, učitel
národů?
6. Kenneth Hagin a jeho následníci
7. Benny Hinn, skutečný
otec Torontského požehnání?
8. Claudio Freidzon, dveře
pro Argentinu?
9. John Wimber a hnutí
Vinice
10. John Kilpatrick a
Steve Hill, duchovní obnovitelé Ameriky?
11. Promise Keepers, muži
všech denominací, spojte se!
Závěr
|