poslal puh Ne proti Němcům, ale proti nacismu
Křesťanské sdružení mladých lidí YMCA vydalo nyní
knihu novináře Jaroslava Šimsy, svého někdejšího vedoucího sekretáře
v l. 1929-1940, angažovaného křesťana a socialisty.
Svazek Úzkost a naděje je výběrem textů, které napsal v nacistických
vězeních a v koncentračním táboře. Jsou to převážně dopisy
rodině, posílané přes vězeňskou cenzuru i potajmu, jako motáky.
Kniha z motáků
Jako člen protinacistické odbojové skupiny organizoval Jaroslav Šimsa
ilegální vycestování čs. vojáků a studentů do zahraničí, od února
1940 byl vězněn v Praze, v Terezíně a Mnichově. Soud ve
Stuttgartu ho sice v roce 1943 pro nedostatek důkazů osvobodil, ale
nacisté ho dále věznili v koncentračním táboře v Dachau. Zde
v únoru 1945 zemřel na tyfus, jímž se nakazil od spoluvězně, jehož
ošetřoval.
Těžko najdeme tak rozsáhlý soubor dopisů z nacistických vězení
jako tento. Dopisy, a také doprovodné ediční poznámky, jsou svědectvím
o době nesvobody a o postojích člověka, uvězněného za boj za
svobodu. Jsou však také zároveň, jak tomu u dopisů z vězení
musí být, rekapitulací autorova života, z něhož byl násilně vytržen,
a novou reflexí jeho předchozích názorů filosofických, teologických i politických.
V textech z vězení znovu ožívají československá 30. léta
i klíčové otázky čs. národní orientace a budoucnosti Evropy. Výjimečné
jsou však postoje Jaroslava Šimsy k samotnému životu ve vězení a
koncentráku. I tam byl jeho život plnohodnotný, jeho duch nebyl uvězněn.
Šimsa nikdy nepropadl beznaději a malomyslnosti, stále pomáhal spoluvězňům
bez ohledu na jejich národnost. Na dálku se snažil žít i s rodinou v jejích
starostech a problémech.
Nepoznal nenávist
Co je však mimořádně cenné i dnes: Šimsa nikdy ani v nejmenším
nepropadl nenávisti k Němcům a opakovaně se trápil tím, jak se v budoucnu,
po hrůzách nacistické diktatury, dosáhne vzájemného odpuštění a smíření.
Píše (30. září 1944!), jak se "mučil za bezesných nocí otázkou
usmíření lidí, kteří dnes stojí proti sobě". Vůči nacismu však
kompromis, uznávání jeho "lepších stránek" či snahu po usmíření
nezná. Boj proti hitlerovskému nacionálnímu socialismu je pro něho bojem
na život a na smrt. Opovrhuje těmi, kdo by chtěli nacismus jakkoli
tolerovat.
I historie vydání knihy je ilustrací našich soudobých dějin.
Poprvé vyšla v roce 1969 jako dozvuk jara předcházejícího roku,
tehdejší výběr se jen málo lišil od dnešního, i když jistý
cenzurní tlak se projevil. Doba byla ale historické pravdě i tehdy
dosti příznivá. Díky Česko-německému fondu budoucnosti vychází nyní,
po dalších 35 letech, vydání druhé, doplněné. Fond pochopil Šimsův
odkaz jako prvek prohlubujícího se usmíření, a proto s jeho pomocí
vyšla kniha současně i německy.
Jaroslav Šimsa: Úzkost a naděje, uspořádali Milena a Jan Šimsovi
YMCA/EMAN 284 stran, 193 Kč
Petr Uhl
