poslal frantisek100 Včera jsem shlédnul třetí díl televizního filmu I ve smrti sami. Bylo jasné, že to bude smutný příběh a také smutným zůstal až do konce. Byl natočen perfektně a rovněž tak byly vynikající výkony herců. Závěr však na mne působil velmi depresivně. Řekl bych atheistický konec.
Smutné bylo o to, že věřící postavy zde selhaly. Jedna z věřících postav se pomátla a evangelický farář se ukázal jako obyčejný sluha fašistického režimu, který neumí potěšit, snad je i bez soucitu a zbabělý.
Proč to píšu? Uvědomil jsem si, že tento jinak velice hodnotný film, nakonec působí i proti Bohu a nevěřící lidi spíše posílí v jejich nevíře. A tak je to i v mnoha dalších uměleckých dílech. Co se dá dělat ? Mrzí mi to. O to víc bychom se my věřící měli zamyslet nad svým jednáním a šířit pokoj a naději a být naopak dobrým příkladem.
Děkuji Bohu, že jsem kdysi uvěřil. A uvědomuji si, jak těžké je to dnes. Přesto je mi z toho všeho tak nějak smutno a cítím se nějak slabý.