poslal majka Nikdy mě nezajímalo křesťanství a na Umučení Krista jsem se šla podívat
Nikdy mě nezajímalo křesťanství a na Umučení Krista jsem se šla podívat jen díky tomu, že mě lákalo vidět film, který byl jinde ve světe zakázán. Ovšem nevím, jestli mi nynější poznatek oné skutečnosti vynahradí doživotní trauma, které jsem si z kina odnesla.
Mel Gibson natočil tento rok film, který láme rekordy. Snad kvůli kritice, snad kvůli brutalitě, ale hlavně kvůli tématu. Kdo se taky v kinematografii zabýval ve svém filmu pouze aktem odsouzení a umučení samotného Ježíše Krista?
Film je stále i u nás druhým nejnavštěvovanějším filmem. Co lidi láká na tak krutý film? Snad právě to, co mě. Obrovský rozruch, který film vyvolal je nejlepší reklama na světě. Brutalita scén šokovala celý svět. V některých státech byl zakázán, v jiných se po jeho shlédnutí zasebevraždilo již několik lidí. Kritici trhají rekordy v počtu článků, kina v počtu návštěvníků, kasy v tržbě. A co že to Gibsona tedy tak proslavilo?
Film ztvárňuje zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista. Jste svědky bičování, nasazení trnové koruny, nesení kříže, samotného ukřižování a následného probodnutí boku. Všechno to jde hezky popořadě a snad právě kvůli tomu je film označován jako film bez příběhu, za pouhou touhu ztvárnit krutost ukřižování.
Některé scény jsou opravdu přehnaně realistické, mnohdy vidíte detailně jak se bič vydrává z pěticentimetrových ran na těle, všude je krev, podlitiny a strupy. Upřímně, při pohledu na bičování jsem zavírala oči bolestí. Celým tělem mi prostupoval neskutečně divný pocit, ještě žádný film mi tak dokonale nepřiblížil bolest. Musím říct, že jsem cítila s ním. A to mi ještě žádný film nedal.
Ke konci filmu je Ježíšovo tělo již tak znetvořeno ranami bičem a vším, že ho lze hlavního hrdinu jen těžko rozpoznat... Při některý scénách je vám opravdu špatně. Na film jsem šla ze zvědavosti. Z filmu jsem odcházela zničená, vyčerpaná, psychicky položená tak dokonale, že to nezvedlo po následující dva dny absolutně nic. Shlédnutí mi pomohlo utvořit si realistický obraz ukřižování a dalo samotnému pojmu "ukřižování" svou váhu. Prohloubilo bolest a soucit. Ale co se týče děje, nic mi film nedal. Nebýt základních poznatků, které si pamatuji ze školních lavic o Ježíšově životě, neorientovala bych se v ději ani náhodou. Pro neznalé je to pak tedy těžké.
Ještě nikdy jsem neshlédla tak brutální, realistický a krvavý film, který má ještě k tomu duchovní podtext. Je to pro silnější povahy.
Michaela Mazancová