Grano Salis - Odpovědi církví na dopis Ministerstva kultury

poslal Mainstream

Odpovědi církví na dopis Ministerstva kultury Příloha č. 2: Vyhodnocení odpovědí církví a náboženských společností na dopis MK
ve věci majetkového narovnání mezi státem na jedné straně a církvemi a
náboženskými společnostmi na straně druhé

O návrhu některých církví a náboženských společností (dále jen „CNS“) na způsob majetkového narovnání mezi státem a CNS tzv. finanční rentou bylo MK informováno pouze z článku K. Fojtíka, uveřejněného v Hospodářských novinách dne 1.2.2005. Tento názor byl prezentován jako jednotný návrh všech CNS. Protože MK považovalo za potřebné zjistit o tomto návrhu bližší podrobnosti, které by pak předalo vládě, oslovilo všechny registrované CNS dopisem ze dne 3.2.2005 podepsaným ředitelkou odboru církví MK.

Dne 3.2.2005 se sešlo prezidium Ekumenické rady církví (dále jen „ERC“) se zástupci Církve římskokatolické a Federace židovských obcí, ze kterého vzešlo prohlášení, kterým byla veřejnost seznámena o ustavení společné komise CNS pro řešení vztahů mezi státem a CNS, která by měla připravit podkladové materiály pro další jednání se státem ve věci majetkového narovnání. Toto prohlášení pak bylo mediálně prezentováno jako odmítnutí návrhu MK na majetkové narovnání tzv. výčtovým zákonem.

V dané době současně probíhala koaliční jednání a dne 12.2.2005 byla článkem v Právu informována veřejnost o návrhu ministra kultury na tzv. restituční tečku, když ministr kultury byl koaličními partnery ujištěn o plné podpoře tohoto řešení CNS.

Návrh tzv. renty, který je mediálně prezentován jako návrh kardinála Vlka, a návrh tzv. restituční tečky prezentovaný ministrem kultury, mají různá odůvodnění. První z nich je vysvětlován jako kompenzace výnosů z bývalého církevního majetku, druhý z nich jako náhrada za nevydaný majetek. V obou případech se ale předpokládá, že:

A. na CNS již nebudou převáděny žádné nemovitosti a CNS je ani nebudou požadovat, k čemuž se zaváží smlouvou se státem,

B. určitému okruhu CNS bude poskytována finanční částka cca 1 mld. Kč ročně po dobu cca 50 let.

V odpovědích na dopisy MK ze dne 3.2.2005 se CNS soustředily na návrh popsaný pod body A a B, aniž by ho označovaly jako „rentu“ nebo „restituční tečku“, a proto je dále tento návrh označován jako „NÁVRH A + B“. Seznam CNS, které se vyjádřily k dopisu MK ze dne 3.2.2005, je uveden na následující stránce. V tomto seznamu jsou pak barevně (modře a žlutě) podstínovány názvy těch CNS, které uplatnily návrhy na majetkové narovnání (barevně jsou pak odlišeny ty, jejichž nároky zahrnují či nezahrnují nemovitosti ve vlastnictví státu). Pro informaci je v tomto seznamu vyznačeno, které CNS jsou členy ERC, a dále písmenem „F“ ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení CNS státem, na základě oprávnění k výkonu zvláštního práva podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech.

a) Církev římskokatolická[1] – Česká biskupská konference (lze předpokládat, že tento názor sdílí i Církev řeckokatolická, ačkoli to v dopise není uvedeno)

(za arcibiskupství a biskupství) F[2] přidružená církev ERC b) Církev římskokatolická – Konference vyšších představených mužských řeholí (informace, že stejný názor sdílí i Konference vyšších představených ženských řeholí) (za řády a kongregace)

Církev bratrská F členská církev ERC

Starokatolická církev F členská církev ERC

Slezská církev evangelická a.v. F členská církev ERC

Evangelická církev a.v. v ČR F členská církev ERC

Českobratrská církev evangelická F členská církev ERC

Církev československá husitská F členská církev ERC

Bratrská jednota baptistů[3] F členská církev ERC

Evangelická církev metodistická F členská církev ERC

Pravoslavná církev v českých zemích F členská církev ERC

Církev adventistů sedmého dne F pozorovatel ERC

Federace židovských obcí F pozorovatel ERC

Luterská evangelická církev a.v. F

Apoštolská církev F členská církev ERC

Obec křesťanů v České republice

Náboženská společnost českých unitářů F

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

Křesťanské sbory

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna

Ústředí muslimských obcí

[1] CNS, jejichž majetkové nároky obsahují i nemovitosti ve vlastnictví státu.

[2] F = CNS, které mají zvláštní právo být financovány podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení CNS státem.

[3] CNS, v jejichž majetkových nárocích nejsou obsaženy nemovitosti ve vlastnictví státu.

K dopisu MK ze dne 3.2.2005 se nevyslovily tyto CNS:

Jednota bratrská F členská církev ERC
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Novoapoštolská církev
Církev Křesťanská společenství
Česká hinduistická společnost

Na dopis ředitelky odboru církví MK ze dne 3.2.2005 byl ERC vypracován návrh společné odpovědi CNS, která byla koncipována jako odpověď ministru kultury, zaslaná na vědomí předsedovi vlády a předsedům obou komor Parlamentu ČR. Tento text je v plné míře obsažen v dopisech CNS č. 1a, 2 až 5, které zjevně vzaly dopis ze dne 3.2.2005, jehož cílem bylo získat informace o nové variantě návrhu majetkového narovnání, jako pokus MK stavět proti sobě CNS. Patrně také proto ho braly jako iniciativu "úřednického aparátu odboru církví MK". Další CNS č. 6 až 9 dopis MK tímto způsobem nevnímaly. Potvrdily se informace MK, že řada CNS, která podpořila iniciativu vytvoření církevní "Společné komise", nechápala tuto iniciativu jako odmítnutí návrhů MK, ale projevila pro nový návrh, který by měla připravit církevní „Společná komise" nejen porozumění, ale i ochotu o něm dále jednat a na jeho přípravě se podílet a podávat k němu vysvětlení na vládní i parlamentní, popř. i další úrovni.

Návrh na vytvoření církevní "Společné komise" podpořily CNS č. 1a, 2 až 9, 11.

V dopisech CNS č. 1a, 2 až 9 byla obsažena zejména tato sdělení:
a) CNS 1a, 2 až 6, 8 výslovně uvedly, že CNS chtějí „korektně zastávat pozici vzdání se nároku za dosud nevydaný církevní majetek … na bázi zmírnění majetkových škod od 25. února 1948“. CNS č. 7 toto konstatování zatím neuvedla, protože je dosud vázána usnesením své ústřední rady podporovat výčtový zákon. Toto konstatování nemohla uvést CNS č. 9, která neuplatňuje návrhy na majetkové narovnání.
b) CNS č. 1a, 2 až 7 konstatovaly, že se zjevně nepodaří dodržet termín zpracování nové varianty řešení do 30.6.2005, avšak mají za to, že posunutí o několik měsíců navíc je ku prospěchu věci.
c) CNS č. 1a, 2 až 9 uvedly, že by uvítaly, kdyby „Společná komise“, resp. představitelé CNS mohli konzultovat své podněty i předkládaný materiál s vládou jmenovanou komisí. Nezpochybňují sice působnost MK podle kompetenčního zákona, ale mají za to, že by vládní komise mohla řešení urychlit. V tomto smyslu vyzvaly MK k předložení návrhu na ustavení vládní komise předsedovi vlády.

CNS č. 2 a 6 navíc konstatovaly i vysoké hodnocení toho, že MK pod vedením ministra kultury nepreferuje žádnou denominaci. CNS č. 6 uvedla ochotu posuzovat společný návrh ERC spolu s návrhem tzv. výčtového zákona navrženého MK.

CNS č. 11 uvedla, že by bylo správnější hovořit o náhradě a částečném odškodnění, nikoli o rentě, v čemž se shoduje s odůvodněním "NÁVRHU A + B", který přednesl ministr kultury. V této souvislosti je nutné konstatovat, že i z dopisů č. 7 až 9 je patrná pozitivní reakce na návrh ministra kultury ze dne 12.2.2005, který byl formulován až po koaličních jednáních, tj. více než po týdnu od odeslání dopisu ředitelky odboru církví MK.

V dopisech CNS č. 1a, 2 až 6, 8, které podporují řešení označené jako "NÁVRH A + B", bylo uvedeno konstatování, že jsou ochotny se ve prospěch tohoto řešení vzdát nemovitostí, na jejichž vydání by mohly vznést (č. 1a) či již vznesly (č. 2 až 6, 8) své návrhy.

Ani jedna z CNS č. 1a, 2 až 9, mezi nimiž jsou zjevně navrhovatelé nového způsobu majetkového narovnání, neuvedla podrobnosti o tomto návrhu, tj.:
· Nebyla sdělena představa navrhovatelů, jakým způsobem by se CNS zavázaly k tomu, že nebudou v budoucnosti vznášet požadavky na majetkové narovnání, stejně jako nebyly sděleny žádné informace o tom, jak by bylo zaručeno nepokračování současných i budoucích soudních sporů o majetek (a zda by mohl být takový závazek CNS, které jsou soukromoprávními subjekty, akceptován soudy).
· Nebyla sdělena ani představa navrhovatelů, pro jakou skupinu CNS má být "NÁVRH A + B" určen. Poznámka: O tom, že ji bez tohoto sdělení nelze identifikovat, svědčí různě barevně odlišený text na str. 2 tohoto textu.
· Obdobně tyto odpovědi neobsahují ani informaci o tom, jak by měla být finanční částka podle "NÁVRHU A + B" rozdělována, na kolik let je navrhována, ale i z jakého podkladu je onen počet let odvozován.

"NÁVRH A + B" v souvislosti s financováním CNS nepovažují za vhodný tyto CNS:
· č. 1b nesouhlasí s tímto návrhem; prosazuje naturální restituce s tím, že u nemovitostí, které nebude možné ze zákonem stanovených důvodů vydat, souhlasí s relutární restitucí (následuje podrobnější text); k otázce, zda restituční zákon bude koncipován jako výčtový nebo nárokový, uvedena preference nárokového zákona; pokládá toto stanovisko jako postoj, který koresponduje i s návrhem MK, tj. návrhem kombinace výčtového a nárokového zákona,
· č. 10 konstatovala, že je absolutně nejchudší církví v ČR; nemá nevydaný evidovaný majetek z doby před kritickým datem 25.2.1948; na Moravě byly všechny nemnohé chrámy, dotčené okupací, vydány a jiným majetkem kolem roku 1948 nedisponovala. Uvedla, že s tím, že církev by vstupovala bez nějakého majetku, kterého by se vzdala ve prospěch státu, je úplně sporná její případná participace na prosazované „rentě“, pokud by tato byla odvozována pouze z velikosti a hodnoty vloženého majetku. Je zde důvodná obava z diskriminace této církve (a možná i jiných církví), pokud by stát zákonnou právní formou negarantoval užití „renty“. Církev má za to, že by bylo nejvhodnější současné financování státem; názor setrvání plateb ve výši stávajícího příspěvku po 50 let bez uplatnění klausuly rebus sic stantibus by vedlo k postupnému omezování činnosti církve.
· č. 14 s návrhem nesouhlasí,
· č. 15 s odůvodněním, že CNS byla zakázána v letech 1942, 1951 a 1971, kdy postupně přišla téměř o všechen majetek; přitom řada CNS je státem zvýhodňována (zvláštní práva) jen proto, že jejich činnost byla minulým režimem tolerována; navíc upozorňuje, že ohromné majetky některých CNS pocházejí prokazatelně z doby jejich zvýhodňování státní mocí,
· č. 16 s konstatováním, že financování CNS by mělo vycházet z pravidel shodných pro všechny CNS; renta určená jen pro určitou skupinu CNS by nezaručovala obecně nestranný přístup státu k CNS,
· č. 17 – vracení nemovitostí uplatňují soudní cestou; majetku, který do výčtového zákona CNS uvedla, je ochotna se zříci za přiměřenou finanční náhradu; nepožaduje však rentu,
· č. 19 vidí v návrhu renty další pokračování nerovného posuzování CNS (pocit silné diskriminace) podle délky registrace a podle počtu osob hlásících se k CNS.

CNS č. 20 uvedla, že je pro ni obtížné návrh na zavedení renty hodnotit jen z novinového článku, protože nedokáže dohlédnout všechny právní důsledky takového návrhu. Konstatuje, že výsledkem však nemohou být dotčena práva ostatních CNS (i těch, které teprve budou registrovány); podpora MK v jeho snaze zachovat konfesní neutralitu.

Jako odpověď na otázku, jaký budoucí model financování by CNS považovaly za nejvhodnější a konkrétně jaký je jejich názor na "církevní asignace" uvedené v článku K. Fojtíka, uvedly CNS tyto odpovědi:
· č. 1a, 2 až 7 uvedly, že "otázka řešení jiných CNS zůstává v kompetenci vlády",
· č. 1b uvedla, že asignace mohou být pouze doplňkovým zdrojem financování CNS,
· č. 10 uvedla, že považuje za nevhodné absolutizovat použití asignací. Svůj postoj odůvodňuje církevní tradicí a zejména i skutečností, že církev je v ČR i pro řadu cizinců, kteří v ČR pracují, ale jejichž daňové postavení je přinejmenším sporné,
· č. 11, 16, 17 a 20 považují asignace za jednu z možných cest, o kterých je užitečné jednat,
· č. 15 konstatovala, že podporuje úplnou odluku státu a CNS; sdělila, že by CNS měly být financovány především z dobrovolných příspěvků svých členů; asignace vidí jako možné, ovšem pro celý neziskový sektor,
· č. 19 vidí asignace jako optimální možnost financování podle skutečného zájmu občanů, ve kterém by se nepochybně odrazila úroveň duchovních služeb a zajištění všech osobních funkcí CNS pro celou společnost.

K dotazu, jak souvisí jakýkoli návrh na majetkové narovnání s ratifikací smlouvy státu se Svatým stolcem, odpověděly CNS takto:
· č. 1b se domnívá, že tyto problémy spolu přímo nesouvisejí,
· č. 2, že jednání o smlouvě sledují bez obav a předpokládají smlouvy se všemi CNS,
· č. 10 uvedla, že pokud jde o návrhy o uzavření „smlouvy mezi církví a státem“, považuje za správný často napadaný názor, že by šlo o smlouvy pouze vnitrostátní. Šlo by tedy o smlouvy podléhající nejen ekonomickým, ale i politickým, sociálním a ideologickým tlakům. Církev má za to, že je zde skutečný rozdíl od právně silnější mezinárodní smlouvy, chránící z této pozice některé silné a majetné církevní subjekty, což je diskriminační nejen vůči této církvi, ale i jiným CNS.
· č. 14 poukázala na svůj dlouhodobě negativní postoj k uzavření této smlouvy,
· č. 15, že by nemělo být jedno náboženské společenství zvýhodněno podepsáním separátní smlouvy s jeho mezinárodním vedením,
· č. 16 uvedla, že způsob financování CNS by měl být nezávislý na případné ratifikaci smlouvy, která uplatňuje své specifické ekonomické požadavky,
· č. 17 uvedla, že majetkové narovnání lze provést zcela odděleně od ratifikace smlouvy,
· č. 20 má majetkové narovnání za vnitřní záležitost ČR. zdroj: http://www.mkcr.cz

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace