poslal Olda Projev Benedikta XVI. k delegátům jiných církví a církevních společenství a náboženských tradic.
(it.)
S radostí přijímám vás, drazí delegáti pravoslavných církví, východních pravoslavných církví a západních církevních společenství, krátce po mém zvolení. Zvláště mě potěšila vaše včerejší přítomnost na náměstí Svatého Petra, poté, co jsme společně prožili smutné okamžiky loučení s oplakávaným papežem Janem Pavlem II. Projevy sympatie a lásky, které jste vyjádřili mému nezapomenutelnému Předchůdci, šly daleko za akty pouhé církevní zdvořilosti. Za léta jeho pontifikátu jsme urazili velký kus cesty a vaše účast na zármutku katolické církve po jeho odchodu ukázala, jak pravá a velká je společná touha po jednotě.
V dnešním pozdravu chci vzdát díky Pánu, který nám ve svém milosrdenství požehnal a vnukl nám upřímné rozhodnutí vzít za svou jeho modlitbu: ut unum sint, aby byli jedno. Učinil, že si stále více uvědomujeme důležitost cesty k plné jednotě. V bratrském přátelství si můžeme vyměňovat dary, které jsme obdrželi od Ducha svatého, a cítíme se vedeni k tomu, abychom se navzájem povzbuzovali k hlásání Krista a jeho poselství ve světě, který se dnes často jeví jako zmatený a neklidný, nevědomý a lhostejný.
(fr.)
Naše dnešní setkání je zvláště významné. Především dovoluje novému Římskému biskupovi, Pastýři katolické církve, opakovat všem v prostotě: Duc in altum! (Zajeď na hlubinu!). Pojďme svou cestou s nadějí. Ve stopách mých Předchůdců, zvláště Pavla VI. a Jana Pavla II. cítím silnou potřebu znovu potvrdit nezvratnost úsilí, které započalo II. Vatikánským koncilem a pokračovalo v posledních letech také díky působení Papežské rady pro jednotu křesťanů. Cesta k plné jednotě, jak ji chce Ježíš pro své učedníky, s sebou nese konkrétní poslušnost tomu, co Duch říká církvím, odvahu, přívětivost, pevnost a naději na dosažení cíle. Především ale s sebou nese neustálou modlitbu v jednotě srdcí, za to, abychom od Dobrého Pastýře obdrželi dar jednoty pro jeho stádce. Jak nedoznat s vděčností k Bohu, že naše setkání je znamením daru, který už byl dán? Kristus, Kníže pokoje, vskutku působil uprostřed nás, plnýma rukama šířil mezi námi pocity přátelství, mírnil neshody, učil nás žít ve větším postoji dialogu, harmonie a nasazení vlastnímu těm, kdo nesou jeho jméno. Vaše přítomnost, drazí bratři v Kristu, navzdory tomu, co nás dělí a vrhá stíny na naši plnou a viditelnou jednotu, je znamením účasti a podpory Římského biskupa, který s vámi může počítat v pokračování po cestě naděje a růstu k Tomu, který je Hlavou, ke Kristu.
(it.)
Při této jedinečné příležitosti, která nás shromáždila na začátku mé služby církvi, kterou jsem přijal s bázní a důvěřivou poslušností Pánu, prosím vás všechny, abyste spolu se mnou dávali svědectví duchovního ekumenismu, která v modlitbě uskutečňuje bez překážek naše společenství. S nejsrdečnějšími pozdravy svěřuji vám všem také tyto mé úmysly a úvahy, aby skrze vás mohly být předávány ve vašich církvích a církevních společenstvích.
(ang.)
Obracím se nyní k vám, drazí přátelé různých náboženských tradic, a srdečně vám děkuji za vaši účast na slavnostní inauguraci mého pontifikátu. S láskou zdravím vás a všechny ty, kdo patří k náboženstvím, které reprezentujete. Jsem zvláště vděčný za to, že mezi vámi jsou členové muslimské komunity. Velmi si cením růstu dialogu mezi muslimy a křesťany, jak na místní tak na mezinárodní úrovni. Ujišťuji vás, že církev chce pokračovat v budování mostů přátelství s následovníky všech náboženství, a hledat pravé dobro pro každého člověka a společnost jako celek.
Svět, ve kterém žijeme, je často poznamenán konflikty, násilím a válkou, ale vroucně touží po míru, míru, který je především Božím darem, míru, o nějž musíme bezustání prosit. Mír je však také povinností, která zavazuje všechny národy, zvláště ty, které se otevřeně hlásí k náboženským tradicím. Naše úsilí postupovat společně a posilovat dialog je cenným příspěvkem k budování míru na pevných základech. Můj ctihodný předchůdce, Papež Jan Pavel II., napsal na počátku nového tisíciletí, že „jméno jediného Boha se musí stále více stávat tím, čím je: jménem pokoje a vzýváním míru“ (Novo Millennio Ineunte, 55). Naléhavé je tedy úsilí o autentický a upřímný dialog, založený na úctě k důstojnosti každé lidské bytosti, stvořené, jak my křesťané pevně věříme, k obrazu a podobě Boha (srov. Gen 1,26-27).
(it.)
Na počátku svého pontifikátu se obracím k vám a ke všem věřícím náboženských tradic, které reprezentujete, stejně jako k těm, kdo s upřímným srdcem hledají Pravdu, s naléhavou výzvou, abychom se společně stali tvůrci pokoje, v úsilí o vzájemné porozumění, úctu a lásku. Všechny vás srdečně zdravím.
Přeložila J. Bronková
Zdroj: www.radiovaticana.cz
