poslal tk Oficiální prohlášení České biskupské konference (ČBK) k 60. výročí ukončení Druhé světové války.
Praha: Jako křesťané i jako občané této země si brzy připomeneme 60. výročí jejího osvobození od nacismu, ukončení Druhé světové války, rasistického vyvražďování Židů, Romů a dalších. Připomeneme si i další hrůzy, které válku provázely, i důsledky, které válka měla. Na jejím počátku stála totalitní ideologie nacismu.
Připomeneme si miliony jejích obětí i hrdinství těch, kteří proti nacismu bojovali. Konec války však našim zemím ještě nepřinesl skutečný mír: nastoupila "studená válka", konfrontační rozdělení Evropy a komunistická totalita s novými oběťmi a novým utrpením. K míru nestačí, aby se přestalo ničit a střílet; mír může být jen tam, kde je smíření, kde jsou lidé zase ochotni a schopni spolu hovořit - a to znamená, kde si odpustili.
Na válečné hrůzy nesmíme zapomenout. I v současné době míru v Evropě je důležité si připomínat, že mír není samozřejmostí, ale výsledkem dobrého politického uspořádání, které nepěstuje nenávist mezi národy a nerozeštvává lidi proti sobě. Papežové připomínali, že mír je "plodem spravedlnosti!", že je darem přicházejícím od Boha. Právě oběti války a holocaustu nás varují a zavazují, abychom na válečné hrůzy nezapomněli a pro skutečný mír - to znamená smíření - mezi lidmi a národy pracovali a o ně prosili.
Varují nás tedy také před tím, aby připomínka války nemohla být zneužita k novému oživování starých nenávistí, které Evropu do válek přivedly. Válku způsobila zrůdná ideologie rasismu a expanzivního nacionalismu, která ovládla německý národ. Když válka skončila, byly ztráty a oběti na straně vítězů ještě hroznější než na straně poražených. Šedesát let po pádu nacismu už rozhodně nesmíme ztotožňovat nacismus s Německem a se všemi Němci: i mezi nimi byli skuteční hrdinové. Je proto třeba usilovat o usmíření s našimi bývalými spoluobčany německé národnosti a jejich potomky, kteří byli vyhnáni podle nespravedlivého principu kolektivní viny, kde s viníky trpěli i nevinní. Patnáct let po pádu komunismu musíme rozlišovat rovněž mezi sovětským komunismem a národy tehdejšího Sovětského svazu, které jím utrpěly víc než kdo jiný.
Výročí konce války a vzpomínka na její oběti je velkou výzvou k evangelní "změně smýšlení", k pokání a odpuštění, na němž lze také stavět nové politické uspořádání sjednocující se Evropy, aby se zde války už nemohly opakovat. Evropští křesťané a jejich církve mají velikou odpovědnost za to, aby tuto příležitost nepromarnili a nepřipustili oživování národních sobectví, podezřívání a nenávistí, jak se o to některé politické proudy opět pokoušejí.
Prosíme vás tedy, bratři a sestry, využijme každou příležitost k tomu, aby si po šedesáti letech lidé i národy konečně odpustili. Přičiňujme se o smíření a vzdorujme všem pokusům oživovat staré nenávisti. "Je-li možno, žijte se všemi v pokoji" (Ř 12,18).
Čeští a moravští biskupové
