Grano Salis - Nebezpečí dispenzacionalismu

Nebezpečí dispenzacionalismu
Předkládám vám tento text, který jsem napsal před několika měsíci, na základě jedné diskuse na jiných stránkách. Teď pod dojmem článku "Dezinformace palestinské církve" se k němu znovu vracím.

Slíbil jsem, že se tak trochu zamyslím nad nebezpečími dispenzacionalismu. Dispenzacionalismus je ovšem celý teologický systém, který se promítá do všech oblastí chápání biblické teologie a jako takový je třeba jej především chápat. Já si však v této krátké stati kladu za cíl zamyslet se nad jeho nebezpečím zejména ve vztahu k eschatologii. Pokud tedy budu v následujících řádcích mluvit o dispenzacionalismu, mám téměř vždy na mysli tzv. moderní premilenialismus, tak jak ho chápe většina probuzeneckých, evangelikálních a letničních (potažmo charismatických) křesťanů a společenství.
Nebezpečí dispenzacionalismu, která vidím, lze shrnout do několika následujících bodů (ovšem nevylučuji, že jsem některé přehlédl):

1.Nekritický přístup k tělesnému Izraeli, resp. Státu Izrael
2.Přehnané zdůraznění tělesného Izraeli jako eschatologického znamení
3.Nevyjasněný vztah k Mojžíšovu zákonu coby důsledek chápání Církve jako vsuvky v Božím plánu s Izraelem.
4.Možnost zlehčení Kristovy oběti
5.Možnost přehlédnutí antikrista

Pokusím se na tyto body podívat poněkud podrobněji:

1.Nekritický přístup k tělesnému Izraeli, resp. Státu Izrael
-dispenzacionalismus chápe církev jako vsuvku mezi Boží plán s Izraelem a nevidí v ní plnost naplnění starozákonních zaslíbení. Tudíž nekriticky vzhlíží k národnímu Izraeli jako ke skutečnému (rozuměj lepšímu než církev) Božímu lidu. Tento pohled s sebou nese naddržování tělesnému Izraeli (resp. Státu Izrael) v různých konfliktech, kdy jsou zvěrstva na jeho straně omlouvány s tím, že je to Boží vyvolený lid. Tento pohled vede k určité nespravedlnosti a zaujatosti vůči ostatním zúčastněným (včetně místních křesťanů).

2.Přehnané zdůraznění tělesného Izraele jako eschatologického znamení
Souvisí s předchozím bodem. Dochází vlastně k upnutí se k dění v oblasti Palestiny a chápání těchto událostí jako jasných eschatologických znamení. Někteří křesťané tak upínají svou víru více k tělesnému Izraeli nežli ke Kristu. Dochází k situacím, kdy někteří křesťané spojují svou víru s těmito znameními a kdyby dejme tomu došlo k zániku státu Izrael, mnohým by se zhroutila celá jejich víra.

3.Nevyjasněný vztah k Mojžíšovu zákonu jako důsledek chápání Církve jako vsuvky v Božím plánu s Izraelem.
Zase souvisí z Izraelem. Pokud chápeme církev pouze jako vsuvku či jistou odbočku v Božím plánu a tělesný Izrael jako v podstatě „ten pravý“ Boží lid, vyplývá z toho celkem jasně i jistá komplikovanost ve vztahu k zákonu. Je zde zvláštním způsobem promixován Starý zákon s Novým a dochází zde k jisté schizofrenii, kdy na jedné straně říkáme, že je zákon naplněn v Kristu a na druhé straně propagujeme jeho dodržování, protože si bereme za vzor tělesný Izrael (což je chyba, protože Bůh říká, že tento lid ho ctí ústy). Čili je možné si všimnout mnohem větších sklonů k zákonictví v dispenzacionálních společenstvích, různa tvrzení, že desatero je třeba dodržovat nebo existuje povinnost dávat desátky (protože zákon nebyl zrušen). Některá dispenzační společenství to dokonce dovádějí do důsledků a snaží se dodržovat celý zákon, např. adventisté (ovšem nutno říct, že tento přístup je v kontextu s tímto chápáním Písma mnohem smysluplnější než takovéto letničně – charismatické vybírání si, co je ze zákona naplněno a co ještě ne).
4.Možnost zlehčení Kristovy oběti
Opět je tu určitá nevyjasněnost, jakým způsobem je chápána spása Židů – tělesného Izraele. Je jasné, že v tomto bodě se i sami dispenzacionalisté různí, ale z některých pramenů lze odvodit, že Izrael bude spasen jiným způsobem než církev a možná tedy skrze zákon (???). Proč dispenzacionalisté zdůrazňují, že je dvojí Boží lid Izrael a církev, pokud je tomu tak a Církev stojí na Kristu, na kom stojí izrael (Myslím, že toto je nejslabší bod z tohoto článku a myslím, že budu „utlučen“ argumenty od různých dispenzačních bratrů, že to tak není. Netvrdím, že to tak je, jen chci říci, že i tak je to možné , dle výkladu některých dispenzacionalistů,pochopit).

5.Možnost přehlédnutí antikrista
Většina dispenzacionalistů (resp. Moderních premileniaristů) věří, že k tzv. vytržení církve dojde před obdobím tzv. Velkého soužení (jsou ovšem tací, kteří věří že to bude v polovině či na konci tohoto období, v.t. chiliasmus). Pokud by tomu tak bylo, nebylo by nutné brát přílišný zřetel na různá znamení, která předznamenávají příchod Antikrista, neboť „tady už stejně nebudem“, případně, kdybychom náhodou nebyli vytrženi, budeme mít jakousi další šanci.

Tak to je zatím všechno a těším se na vaše reakce.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace