Slovenští Vyvolení zvýšili sledovanost komplikovanou zlomeninou aneb finální reality show se blíží

Jistě nikdo nemá právo předepisovat druhému, jak má žít, čím se má bavit! Můžeme se ale ptát co způsobuje velkou sledovanost reality show?

Vzniká přirozená otázka, jestli média skutečně odráží poptávku našeho vkusu, nebo ji také spoluvytváří.

Můj názor je, že média mění přirozenou strukturu vnímání, zejména u mladých lidí. Není náhodou, že nedávno u našich slovenských kolegů vedly žebříčky sledovanosti přímé přenosy z lékařských chirurgických zákroků.

Zpráva agentur ze 7.4. však překonává veškeré rekordy:

“Slovenské soutěžící zvané Barbi, která je ve vile se svým partnerem Vladem, zlomilo komando dosazené do vily ruku!“

Spolusoutěžící Erik to pro agentury komentoval jako velkou ránu, která se rozlehla celou vilou. Ano, Erik to slyšel! Prasklo to!

A Barbi v slzách jela do nemocnice, kde se podrobila složité operaci komplikované zlomeniny ruky, kdy muselo být použito několik kovových destiček.

“Chci zpátky do vily“, byla první slova Barbi po probuzení z narkózy.

Bojí se, aby stihla 24 hodinový limit pro návrat do vily, aby nevypadla ze soutěže. Ruku jí zlomilo komando tří „zlých“ mužů, kteří bydleli se slovenskými soutěžícími a měli bojový úkol „terorizovat“ mladé lidi, aby Ti předváděli své chování v zátěžových situacích. Jeden příslušník „komanda“ upadl na křehkou dívku a způsobil jí vážné zranění s trvalými následky.

Její přítel Vlado lituje, že svou dívku neochránil, ale „Show must go on!“

Skutečně lze očekávat v nejbližší době i další „zábavné“ věci, neboť média se zájmem kupříkladu u českého bratra Vyvolených netrpělivě komentují stav jedné „naší“ soutěžící, která má potíže kvůli opomenutí hormonální koncepce a na náhradní, kterou jí zajistil štáb, špatně reaguje.

Připočteme-li k tomu její handicap, tedy závažnou poruchu funkce štítné žlázy, těžkou obezitu a zvýšené dávky alkoholu a tabáku, opravdu se můžeme dočkat i smrti v přímém přenosu.

Rekordní představení našich vyvolených, kdy si děti na internetu mohou přečíst, jak si dvě soutěžící pěkně „udělaly“ orgasmus ve sprše, může tedy být překonán.

Nechci trapně moralizovat o tom, že by mediální podnikatelé měli mít odpovědnost ve svém podnikání, protože ať se nám to líbí nebo ne, tak celoplošná média jsou často jediným zdrojem informací, zábavy pro většinu z nás.

Chci jen upozornit na pár zpráv z tisku a závěr je na čtenáři.

Máme se na co těšit!

Nešťastní lidé, exhibující v tomto dobrovolném pracovním táboře Vyvolených, který nenápadně prorůstá celou společnost, kdy nás „za sklem“ ovládají lidé, kteří skutečně často mají vysokoškolské diplomy, (pro příklad ze tří hlavních strůjců bosenských masakrů jsou 2 psychiatři (!), jsouce dekretovanými psychology, předvádí vše, co jen jde.

Můžeme si o této věci myslet cokoliv, můžeme se ptát, kam se naše „kultura“ dostala?

Z minulého týdne bych rád připomněl ještě jednu informaci.

Přední specialistka na tabakismus v naší zemi MUDr. Eva Králíková v časopise Psychologie dnes – duben 06, ve svém obsáhlém rozhovoru na straně 10 konstatuje: „Cigaretová epidemie si vyžádá do roku 2050 půl miliardy (!) životů.“

Jen doplním, že tak se díky uváděnému čtyřicetiletému generačnímu přesahu inhalování tabákových směsí stane, i kdybychom se tomuto vymírání postavili pravdivými informacemi o skutečném ohrožení života na zemi tabákovými „podnikateli“, což se neděje!

Někdo si po právu řekne, neotravujte už s tím kouřením!

Jenže musím zmínit, že pro příklad v Číně, která je rekordman v kouření, úmrtnosti z kouření, ale i spotřebě tabáku si podle posledního průzkumu WHO jen 39% kuřáků myslí, že jsou cigaretou jakkoliv vážněji ohroženi.

61% dotazovaných číňanů pokládá kouření za v podstatě bezpečné!

Podobná čísla jsou i v jiných státech.

To je důsledek třídění informací a zhoubné síly peněz, když jsou vnímány jako vyjádření úspěšnosti, nikoliv jako směnný prostředek. To je důsledek naší víry v odpovědnost státní moci, v celoplošná média, stávající systém státní správy a jeho „práci“.

Ve stejném časopise, Psychologie dnes, se také dozvíme, že v ČR je proti své vůli (!) na tabáku závislých 2 miliony kuřáků.

Zde je nutno pro objektivitu dodat, že pandemie kouření je nejen nejničivější současný problém lidstva, ale také nejjednodušeji (!) řešitelný, ochranou dětí, aby prostě nevznikali noví nemocní.

To by ale znamenalo ztrátu obrovských výnosů farmaceutů, burzovních makléřů, a jak je to smutné, tak i mnohých lékařů a institucí na ochranu zdraví a hlavně politických reprezentací, které tabák přímo i přes dceřiné často potravinářské a právě farmaceutické společnosti sponzoruje, stejně jako tak činí i další kontroverzní finanční a průmyslová odvětví.

Shodou okolností kouří téměř všichni Vyvolení v této reality show a v přímých přenosech můžeme slyšet kupříkladu soutěžícího Tonyho, že …“pokud nedostane tabák, bude uvažovat o sebevraždě z důvodu abstinenčního příznaku….“

Ano, největším trestem pro soutěžící, převážně mladé lidi je odebrání tabáku a alkoholu, posléze nadměrného přísunu pochutin.

A opět prolnu zprávou ze zmíněného článku MUDr. Evy Králíkové:

“ U kouření je dnes prokázán vyšší stupeň drogové závislosti než u heroinu….“

Dodejme, že postihuje převážně děti, začínají mezi 9 – 12 rokem věku, napodobujíce své hrdiny filmové a nemocné rodiče. Děti, kterým nedáváme dostatek informací v této věci. Děti, které ztrácí své životní naděje, zdraví a perspektivu už jen narozením se do sebevražedné, protabákové komunity.

Nic se ale neděje!

Věřím, že obě zprávy z tisku mají společného jmenovatele. Absenci prostoru, nebo-li politickou a finanční cenzuru svobodné žurnalistiky v jejím původním významu, tedy podávání informací potřebných pro život v komunitách.

Tak vznikala žurnalistika jako odvětví, které se snažilo podchytit důležité, zlomové děje v komunitách, nikoliv jako dnes, s účelem komunity mást a stresovat ve prospěch obchodních zájmů majitelů médií a jejich mocenských či osobních ambicí.

Nadnárodní média pohlcují národní tisk a posléze dominantně určují o čem a hlavně co si máme myslet. Určují důležitost událostí. Umí dlouhodobě překrýt i odhalenou tragickou chybu v systému a to masivní kampaní umělou, vyvoláním strachu a skepse u občanů už tak zužovaných protikladným působením správních systémů.

To jistě nepíšu nic nového, jenže kde to všechno má konec, rozuzlení?

Zde připomenu třetí ukázku mediální „práce“ celoplošných, nadnárodních médií a jejich koordinace.

Do třetice zpráva o ptačí chřipce.

Nedávno nás „zpravodajci“ celoplošných médií burcovali následující zprávou a co na tom, že doslova naplnila pojem „novinářská“ kachna?

V Rumunsku před několika týdny našli tři zemědělci uhynulé tři kachny!

Každý asi jednu. A světe div se, byli tak uchváceni obavou o zdravotní stav obyvatel Rumunska, že je urychleně odnesli na veterinární stanici. Rumunsko nelenilo a druhý den (!) už kachny byly vyšetřeny v jedné ze dvou (!) autorizovaných laboratoři pro identifikaci viru ptačí chřipky.

Novináři mohli před vystresovanými občany ve večerních zprávách začervenit další stát výskytu této hrozby. To ale nestačilo!

Rumunsko ve snaze ochránit své občany nakupuje zásoby vakcín pro obyvatele. Co na tom, že není ještě prokázán přenos na člověka. Co na tom, že vakcína proti lidské variantě ptačí chřipky neexistuje stejně jako tato nemoc sama! Vykoupily se tedy vakcíny a medikamenty proti chřipce běžné, či preparáty o kterých se odborníci domnívají, že by mohly postiženým pomoci.

Co na tom, že se objevují zprávy, že některé používané preparáty, se naopak ukázaly jako zdraví nebezpečné a jsou kupříkladu v USA zakázány?

A co na tom, že proskočily i zprávy nezávislých médií a odborníků, že farmaceutické koncerny by velkou část očkovacích vakcín a léků, pokud by je státy lidem nekoupili, musely nákladně zničit z důvodu prošlé marže?

A kam zmizela nemoc šílených krav?

Kdo nám kdy dal pravdivou informaci o tom, proč podobně jako se nyní „vytlouká“ drůbež, se před časem po statisících likvidovala stáda ovcí a krav a tím i potravinová soběstačnost celých zemědělských aglomerací?

Tím nechci zpochybnit oprávněná veterinární a zemědělská opatření.

Ovšem, proč potom stejná ministerstva zemědělství, která po Evropě představují nebezpečí viru ptačí chřipky, dále dotují tabák, který jim zabíjí obyvatele klamavými kampaněmi a neuváděním obsahu škodlivin, jako zemědělnou plodinu?

Statisíce odborných prací o likvidační síle tabákové kultury z renomovaných vědeckých pracovišť nestačí?

Jednotlivé státy předvádí kam mediální a finanční šílenost fanatických vůdců může zajít.

Zatímco vymíráme, skrze nejzranitelnější článek společnosti, děti, na tabákové výrobky, tak zneužití policisté a vojáci předvádí nejen v Pobaltí, ale i v jiných státech absurdní manévry stojící stovky miliónů Euro a „zachraňují“ prostý lid od neexistující hrozby.

Likvidují podezřelé ptáky a zavádí rozsáhlá bezpečnosti opatření od desinfekce obuvi až po desinfekci aut a použitých přepravek.

Na ulicích se tou dobou zplynovávájí miliony německých dětí zatím nejničivější popsanou drogou naší historie, bez jediného popsaného kladného účinku. Tabákem.

My ale jdeme tedy po kravách a skotu vymlátit i něco kachen a labutí!

Co kdyby?

Mezitím farmaceutičtí giganti připravují ve spolupráci s hygienickými centrálami jednotlivých států nadnárodní očkovací plány a provazují neinformované občany skrze takzvané Pandemické plány na „ochranu“ obyvatel, které jsou postaveny na úroveň staného práva a pečlivě je kooptují jednotlivé země.

Pandemické plány přitom opět taktně pomíjí nejhorší pandemii dějin, tabakizumus, dětské kuřáctví a připravují scénáře pro možnost nástupu zatím neexistujících chorob, jako je právě ptačí chřipka, či přesněji by mohla být!

Nenápadně a cíleně jsou obyvatelé měst „masírováni“ mediálními kampaněmi, aby očekávali příchod podivuhodných nemocí, mezitím co se rozdělují sféry vlivu nikoliv dnes už států, ale firem, sféry vlivu v obchodování léčiv, v tomto případě a potravin.

Lidé koncentrováni ve městech jsou zcela odkázáni na jednotný systém zásobování potravinami, který se centralizuje v rukách nadnárodních korporací a participujících orgánů místní, či státní správy.

Drobní místní chovatelé se buď přizpůsobí velkým koncernům, nebo jsou nuceni, zatím za příznivého finančního vyrovnání stáda a malé chovy likvidovat z důvodu možného podezření na nemoc šílených krav a v oblasti drůbeže tedy dnes z podezření na ptačí chřipku.

Generuje se nová výkonná moc na ochranu národního zdraví, která není, jak by měla být v rukách národních policií a jejích speciálních orgánů, ale naopak v rukách státní správy, moc národních hygienických centrál a zemědělských a veterinárních inspektorů.

Tato strategie není nějakou vědomou konspirační teorií, je jen praktickým prvkem k ovládání lidí, nás všech.

Lze se opravdu ptát, proč má policie domněle svázané ruce vůči podnikání, tedy řízené genocidě tabákového průmyslu, ač zcela naplňuje veškeré znaky obecného ohrožení a to v jeho těžším paragrafu o zločinném spolčení? Tabákoví podnikatelé v klidu po zákazu reklamy nabízí v potravinách spotřebitelské hry, kde spotřebiteli tykají a prokazatelně oslovují i slohem a způsobem vedení spotřebitelských soutěží děti!

To nikomu z národních hygieniků nevadí, pandemie dětského kuřáctví, ale drobné domácí chovy latentně nebezpečných zvířat tolik ano?

My vycvičení lidé polykáme i tak absurdní zprávy, které nás uvádí v omyl tvrzením, že největší nebezpečí hrozí nikoliv velkochovům, ale naopak drobným chovatelům drůbeže a ptactva.

USA za mořem také nelení a po prvních miliardových intervencích na výzkum neexistující nemoci, předpokládá, že ptačí chřipka dorazí za moře v příštím roce a vyčleňuje další miliardy dolarů na prevenci.

Mezitím exportuje do celého světa tabákové výrobky, které díky neznalosti uživatelů působí faktický rozklad a mutaci společnosti a to i podle oficiálních, velmi poddimenzovaných a umírněných stanovisek. Jen v USA mají tabákové výrobky na svědomí přes půl milionu lidských životů ročně, milióny onemocnění a nových kuřáků.

Musím napsat, že bych věřil komukoliv zájem o ochranu zdraví, kdyby zde nebyl právě tento rozpor.

Denně začne podle WHO kouřit 100 000 dětí ve světě, ale tabák, ohleduplně spravovaný ve státních systémech v jedné rozpočtové kapitole s potravinami, ochráncům života na zemi nevadí!

Jak si vysvětlit, že jednoletá bylina ovládla celý svět, spolu s podivuhodným koktejlem přimíchaných příměsí, které tabákoví podnikatelé do tabáku přidávají, abychom se cíleněji zabíjeli?

Je mimo dosah chápání, že i když samotní kuřáci volají po ochraně svých dětí od této drogy a jejího likvidačního důsledku na život na zemi, stále tabák chráníme v komunitách jako potravinu ve společných kapitolách státního rozpočtu.

Potraviny a tabákový průmysl! Tedy obživa a smrt v jednom. Nikomu to nevadí?

Mladí lidé, děti v česku se navzdory proklamacím politických garnitur zabíjí tabákem drtivě rychle a v dvojnásobném míře, podle České koalice proti tabáku, než před šesti lety.

Za posledních šest let se počet dětských kuřáků a jejich spotřeba tabáku zdvojnásobila!

Hlavní hygienik se mi při jednání na vládě v této věci směje do obličeje a navzdory nekonečným prosbám a faktům, které má od odborníků, tak i od nás laiků, dále spolu s celým Ministerstvem zdravotnictví tuto nejhorší genocidu dějin zaštituje a bagatelizuje.

Na tuto pandemii není vyčleněn prakticky žádný peníz.

800 000 dětí v naší zemi se ráno startuje smrtící tabákovou směsí, ač tedy by neměly?

Denně přibude navíc stovka nových dětských kuřáků. Proč je tedy vzdělávat, když je prokázáno, že tabák způsobuje halucinace, potraty, nerození nových dětí, demenci, neplodnost a poruchy chování, hlavně pak vymírání komunity?

Podle vynikajících odborníků z Brna, onkologů, devět z deseti kuřáků své droze podlehne.

I oficiální statistiky našeho protabákového státu přiznávají tabákovým výrobkům každé páté úmrtí a to uvádí jen přímé působení této nejúčinnější sebezplynovací směsi na světě!

Naše politická reprezentace je tabákovým průmyslem sponzorována od roku 1990, dokonce, ač se dá tato zvrácenost provádět skrytě, skrze dceřiné firmy a fondy tabákového průmyslu, ODS vykazuje na konci minulého století firmu Phillip Morris jako svého hlavního sponzora.

Jak se asi mohou političtí vůdcové vzešlí z peněz za vymírání vlastního lidu postarat o ochranu dětí od tabáku?

Nakonec se naše politická reprezentace po mezinárodním nátlaku rozhoupala a schválila zákon na ochranu před tabákem!

Po jeho přijetí, ve stejný den (!) www.akcie.cz se akcie tabákového průmyslu vyšplhají na rekordní maximum. Tak funguje legislativa na ochranu dětí před tabákovými drogami.

Nový zákon na ochranu od tabákových drog, který zdegenerovaná média stále vykládají jako protikuřácký, nikoliv jako preventivní ochranu, zcela odráží tabákovou politiku našeho státu a v praxi usnadňuje tabákovým podnikatelům další likvidaci dětí. Zmírňuje předchozí normu, vrací kouření do restaurací i v době oběda a za skutečně Jidášův peníz jej zkorumpovaní a nevnímající novináři obhajují jako účinné opatření.

Ano, na přijetí zákona „proti“ tabáku, reaguje burza rekordním navýšením hodnoty tabákových akcií, které výmluvně spolu s farmaceutickými dominují našemu šílenému trhu.

Opět to není odraz nějaké konspirace, ale jen nemoci mnoha politiků kuřáků, právě postižení ztrátou soudnosti, halucinacemi, bez dostatku informací a vzdělání nechávají dál profitovat smrt ve státě.

Dále je tabák v EU dotován a obhospodařován v kapitole Potravinářský a tabákový průmysl!

Tabák sám potom financuje akce proti sobě, jak na úrovni školního vzdělávání, kde kupříkladu Phillip Morris spolupracuje s 90 státy světa, tedy kontroluje jejich obranné mechanismy v oblasti zdravotní a správní, tak u nás jako jinde ve světě spravuje i nejrůznější fondy od penzijních, investuje do potravinářství.

Zajišťuje si další prostor pro dokončení nejhoršího díla zkázy našich dějin.

Skupina lidí, kterým tabákové podnikání vůči dětem vadí je přijata na Úřadě vlády a v čele s Tomášem Hanákem, hercem a kuřákem požaduje odklon od této sebevražedné politiky.

Čtyři měsíce pak hlídky našeho serveru Řetěz lásky k dětem stojí každý den před budovou vlády a nepožadují vlastní zviditelnění, jen chtějí vyjádřit podporu vládě a zviditelnit tuto genocidu.

Za čtyři měsíce o naší akci, pokud jsme tak neučinili sami, neinformovalo jediné médium. Nikdo si nevšiml, že před budou vlády prosíme za ty děti, rozdáváme informace a zcela nekonfrontačně prosíme o nápravu v této tragické věci.

Tragické je nepochopení nebezpečí lékaři, kteří reagují jen na stávající kuřáky a předepisují nákladné léky, s minimální účinností, často jde jen o dopravení drogy do těla náplastí, či tabletkami a to pouze už nemocným závislostí na tabáku.

Tabák dále koupíme v každých potravinách a denně potkáváme malé „sebevrahy“, děti, kteří kouří před budovami škol i na diskotékách a po zpuštění drogové závislosti tabákem nastupují často už s osobnostními poruchami, které tabák prokazatelně iniciuje, k dalším drogám.

Přitom není nic jednoduššího (!), než tabák za podpory už nemocných dospělých kuřáků prodávat sítí lékáren a s potřebnými informacemi stávajícím nemocným.

Jenže na řadě je jiný scénář.

Tabákový průmysl, spolu s hygieniky lobuje za to, aby omezení tabákového prodeje přišlo až v době, kdy bude prodej potravin zcela dominantně kontrolován technologií hypermarketového prodeje. Potom se naši politici zviditelní tím, že přikáží jeho prodej tak, aby podmínky splňovaly jen hypermarkety a řetězce potravinových prodejen.

Tím posílí monopol potravinových řetězců a tabák dále profituje.

Mezitím už jsou další statisíce dětí modifikované, jako i jejich rodiče reklamou, krmeni granulemi, jako dobytek.

Uvěřili totiž systému, který je odsoudí ještě před jejich příchodem na svět. Uvěřili nemocným politikům a mediálním manipulacím.

To je prosím realita.

Projděte si pro příklad nabídku hypermarketů a jejich zdravé snídaně pro naše děti.

Najdete krabice s granulemi a soutěžními hrami. Chemici se opravdu snaží. Kvalitní stravu nahrazují ochucené hmoty, nejčastěji granulované, v zatím ještě stále pěkných obalech.

U dětí jim říkáme nejčastěji vločky, jejich nutriční hodnota je zdraví škodlivá, stejně jako forma ve kterých jsou tyto potraviny prodávány.

Peníze určují jednoznačnou strategii nadnárodních koncernů, ale často i malých přežívajících provozoven: Co nejvíce levné hmoty a závislostních složek, které se dnes přidávají i do dětských výživ a co nejvěrnější chemické napodobení chuti původních potravin.

Ostatně národní potravina nejen čechů tabák (!) jako první spálí chuťové pohárky, nejen duševní soudnost obětí, tedy děsivá jatka 21 století fungují dále bezchybně a lidé, kteří by měli pykat ve vězení dále sedí na Ministerstvech zdravotnictví a zemědělství.

Skutečně můžeme hovořit bez nejmenšího přehánění o vládě umělé inteligence nad lidmi. O systému věcí.

Není náhodou, že pojistná cena dítěte je menší než u běžného automobilu, či obrazu. Žijeme v době, kdy jsme řízeni věcmi a kumulací majetku.

Divadlo kolem a zdánlivé pohodlí platíme velmi draze, platíme ho ztracením pozornosti.

Zatím se k nám finančníci a podnikatelé chovají ještě zdánlivě slušně, přichází doba, kdy skutečně budeme žít v Novém řádu věcí, jenže ten prospívá věcem, lidi zabíjí.

Kromě těch, kteří uspokojují potřeby nekritických, nemocných šílenců, či prostě jen lidských robotů, tedy lidí uvažujících skrze vlastní požitky a postavení.

Obrovskou podporu má tato genocida zejména u novinářské obce a umělců.

Jejich chorobná touha předkládat nám vlastní projevy, abychom je my obyčejní plebejci uctívali, a to od umění až po fantasmagorické konstrukce filmu, který je už desetiletí hranou reklamou právě nejčastěji na tabákové výrobky, jim zamezuje vnímat, že se podílí na zabíjení dětí.

Za všechny projekty tabákové kultury od Chinaski až po jinak velmi zábavného Bolka Polívku uvedu Hřebejkovu hranou reklamu na cigarety Sparta „Pupendo“.

A samozřejmě tabák sponzoruje i vrcholový sport a naše pěvecké hvězdy. Vydat produkt v oblasti umění bez toho, že by umělec vědomě, či nevědomě z vlastní závislosti propagoval tabák, je téměř nemožné.

Policie a státní správa je bezmocná. Většinou jde ale jen o strach, protože si nechceme přiznat, že v Kutné Hoře je stát ve státě. Že tam sídlí skutečný vládce nad námi všemi. Je to vidět nejen na pečlivě udržovaných cestách pro kamiony, které vozí smrt našim dětem, ale také na tomto království smrti, pečlivě udržovaných halách výrobců nemoci a smrti.

Oporou poslední scény civilizačního divadla jsou novináři a herci, ikony sportu, které se domnívají, že ostatní jsou zde proto, aby oceňovali jejich přínos životu.

Kultura je doplňkem bytí, jenže děje se pravý opak.

Pláčeme nad seriálovými hrdiny, prožíváme svou porci úzkosti a napětí u zcela vylhaných a pečlivě propojených zpravodajských relací.

Herci nejsou placeni za talent a oduševnělou zábavu, ale za propagaci produktu.

Základním produktem, který živí kulturní frontu je opět tabáková droga. V 90% filmů je podsouvána do života komunity zcela v rozporu s nezpochybnitelným popsáním jejích účinků.

Novináři vlivných médií jsou provázáni složitými mechanismy redakčních systémů, aby skutečně jsme svou lež dovedli až k samotné pravdě.

Hltáme novinové články za kterými je osobní profit novinářů, nebo i jen „žranice“ na té které presentaci firmy. Některé dokonce vyváží naše novináře do zahraničí, kde jim potom během často dvoutýdenních seminářů vysvětlují realitu a filozofii podnikání.

Rozumný názor, který by poptával obranu těch dětí, prakticky nejde do médií vsunout.

V oblasti investigativní žurnalistiky jsme jen mateni odhalováním korupčních afér, což je jen vyřizování účtů mezi soupeřícími klany reálné moci ve státě, podílníky na devastačním systému.

Díky novým informačním technologiím je svět stále menší a menší. Svou lež už nedokáže systém skrývat.

Musí proto občany zabavit stůj co stůj.

Systém rozdělený sám v sobě ukazuje absurditu našeho konání.

Naučili jsme se „ekonomickému“ myšlení, kdy se dnešní politici stejně jako dříve Adolf Hitler ohání zaměstnaností, zcela opomíjejíce, že kupříkladu 400 000 zaměstnanců tabákového průmyslu zabije jen v EU ročně půl miliónu lidí, desítky miliónu lidí uvede do často zhoubných chorob a vytváří a udržuje smrt mezi nevinnými lidmi, věřícími systému.

Radujeme se, když nám tady otevírají nové pracovní příležitosti a z naší talentované země děláme sklad a výrobny pro zahraniční investory, tedy nabízíme se jako stroje do jejich továren. Výmluvný je i fakt, že dotace zahraničnímu investorovi často řádově převyšují částky, které zahraniční „investor“ zaplatí lidem na výplatách, než zkrachuje – shodou okolností nejčastěji po vypršení úlev a odejde do další tabákové republiky prodávat své prostředky k splnění snů Vyvolených.

Obecní úřady musí rušit dětská pískoviště a zajišťovat balení pečiva na příkaz od stejné Evropské Unie, která zajišťuje dotacemi právě tabákové podnikání a to hned miliardou Euro ročně (!), hlavní příčinu vymírání na zemi a to i v oblasti duchovní, neboť tabáková směs paralyzuje vnímání a nabízí iluzi jako skutečnost.

Evropská Unie zajišťuje podvázání národních účastníků této novodobé RVHP nesmyslnými normami a unifikuje svět přesně podle vizí těch nejtotalitnějších vůdců novodobých dějin, jako byl Hitler, či Stalin a jejich sny o sjednocené Evropě se naplňují!

Dostáváme se k základnímu problému lidské existence. Po staletí uplatňujeme zákon tak, aby jednání občanů bylo předvídatelné, tedy modifikujeme člověka podle výplodů chorých myslí politiků tak, aby prošel přitom zcela protikladnými a neschůdnými, nelidskými normami civilizované společnosti a byl „spořádaný“ občan.

V praxi to znamená, že zákon chrání zločin a šikanuje právo. Stát potom pracuje na vyhubení občanů a přeměně lidí v nemyslící bytosti, faktické “bioroboty“.

Někde na konci řetězce našeho spolučinění je tedy “ideální“ občan, což znamená občan vyhovující zákonu, což znamená mrtvý občan, protože pokud jsme individualitami, nelze jinak, než aby na každého z nás byl individuální zákon.

Normy, které měly být nastaveny tak, aby věci neničily život na zemi jsou obráceny v úplnou perverzi a snaží se přizpůsobit občana tak, aby se choval ku prospěchu věcí.

Tedy vytváříme prototyp vhodného občana, člověka, který nemyslí a věří infantilizujícímu tlaku mediálnímu, kulturnímu a politickému.

Modelová situace potom je skutečností, kdy úzká nomenklaturní skupina občanů, politiků a kulturních ikon v tomto pyramidovém systému otročení věcem a jejich majitelům, je zákonem nepostižitelná a užívá si opravdu snového života.

Setrvávání tabákových drog v rukách 800 000 českých dětí a jejich rostoucí spotřeba je zřetelným důkazem absence jakékoliv novinářské a správní práce v našem systému.

Není možné, aby jakýkoliv systém, ať už totalitní nebo demokratický tvrdil, že mu jde o zdraví občanů a nechal prosperovat hlavní příčinu jejich vymírání v rukách dětí, za naprostého protekcionismu, protože žádný produkt, který obsahuje 5 000 chemikálií, jedů, mutagenů a pevných částic, dalších 1 100 přidávaných synteticky (!) by se nemohl nikde v potravinách, ani obchodech objevit.

A když, tak dnes už jen pod kontrolou prodeje tak, aby nevznikaly nové mrzačící se a ničí děti - kuřáci.

Děti, které netuší, že jejich idoly, herci, politici a zpěváci jsou nejen nehodni následování, ale naopak, že svým narcismem a sobectvím umožňují tato jatka.

Stejná nomenklaturní parta profitujících (!) se potom odebere, aby před televizními kamerami z miliard, konkrétně letos to vynese, to zabíjení Morrisům 3 miliardy čistého zisku, tedy aby nakoupila jeden přístroj, který vyléčí pokud vůbec, tak zlomek z toho, co tato zlovůle v naší zemi působí.

Celá spotřební „ekonomika“ funguje prakticky na důmyslném podbízení této drogy, která už další chod věcí „veřejných“ modifikuje - jako droga nejsilnější závislosti i ničivého účinku - sama!

Dnes už vyjma názvu neexistuje žádné veřejnoprávní informační médium, které by sloužilo pravdivému informování veřejnosti.

Opravdu nelze věřit tomu, že v jakémkoliv veřejnoprávním médiu by zpráva o tabákovém podnikání vůči dětem nebyla až do vyřešení na prvním místě.

Tlakem z veřejnoprávní televize by šla věc vyřešit v řádu týdnů.

Reportéři ale kromě času věnovanému „povinně“ na dva dny v roce, kdy máme povoleno reptat proti tabáku a to velmi krotce, nevnímají ty nevinné oběti idiocie systému, či jim nestojí za to, aby se vypravili před školy, nebo a to jen od nás mají bezpočet nabídek do nemocnice, kde by mohli natočit a informovat společnost o tom, kdo skutečně vyrábí u nás a distribuuje těžké, ale i banální nemoci a smrt občanům.

Před školou by našli kouřit polovinu dětí, často prvňáků mezi devítiletými už je to pěkná parta a poslední svědectví od studentky Střední „zdravotní“ školy hovoří o kouření dvou třetin dívek z druhého ročníku.

Z jedné třídy dívek Zdravotní školy kouří dvacet z třiceti. Neporodí zdravé dítě, pokud vůbec porodí, neprocítí plnou rozkoš z milování, nezaloží rodinu.

Takových dětí je u nás 800 000, kde jste novináři, politici, kde jsou hygienici a zemědělská inspekce?

Balíte rohlíky po jednom, abyste splnili infantilní normy z EU?

Sám jsem závislý na tabáku, občas dlouze abstinuji, ale znám jeho sílu a studuji ji už patnáct let, o to více těm dětem přeji, aby nevymřely na nerovný boj s tabákovou hydrou!

Rodinu rozbilo beze zbytku systémové plánování, kdy rodiče přijali Hitlerovskou poučku o tom, že práce osvobozuje a učí sebe i děti realizovat se vyděláváním peněz.

Jenže v propojených „ekonomikách“ opravdu nikdo nedohlédne na skutečný důsledek svého snažení. Protože mezičlánků parazitujících na práci občana je tolik, že nikdo neví, na koho vlastně pracuje. Pouze je nucen zajistit si dostatek peněz, kreditů pro život v civilizované společnosti. Tím je zcela zaměstnán a ve stresu nemá čas kontrolovat práci lidem, kterým dál či musel dát důvěru od novinářů, veřejnoprávních médií až po politickou representaci.

Ta kupříkladu roky zajišťuje, aby se do naší země dovážel i takzvaný vykuřovací tabák s nižší spotřební daní. Jde o velká množství tabáku na to, že technologie vykuřování tabákem se u nás nepoužívá, nebo zcela okrajově a spíše ve výzkumu. To novináře nezajímá. Party zaškolených lidí narychlo připravují tabák do falzovaných uniforem a nikdo neví, co do něj přidávají a kdo jim tu chemii zajišťuje?

Jsme vedeni do finále absurdního divadla a pokud velmi rychle se neprobereme a nestane se to, budeme dál uctívat film, kulturu, sport, politiku a nebudeme vnímat, že uctíváme minimálně nekritické modly, které nám za to ničí životy, hubí nás pro svůj profit a je zcela jedno, jestli nevědomě či vědomě. Jestli z narcistické touhy diktovat ostatním způsob života, či spíše umírání, nebo ve zločiném spolčení, kdy prostě berou peníze z nejjednodušší cesty – drogové, tabákové závislosti dětí!

Jen technologie ovládání lidí je dokonalejší a systém kontroly obětí = občanů nabývá děsivých rozměrů. Doba, kdy si sami odhlasujeme zavedení mikročipu do tkáně je velmi blízko.

Není těžké být jasnovidcem v době, kdy nežijeme vlastní životy, ale sloužíme systému věcí.

Nabízím Vám ukázku z života ve společnosti za několik desetiletí.

V té době už pod záminkou nejrůznějších infektů se nebude smět provozovat individuálně téměř nic, od slučování se v občanských a zájmových sdruženích, po indiviuální, či malopěstování obživy ať už živočišné nebo zemědělné.

Jak k tomu dojde?

Státy již dnes slouží jen k tomu, aby zakrývaly fakt, že náš život ovládají firmy a nadnárodní finanční uskupení.

Tedy úchylné minority odlidštěných tvorů, žijící jako roboti pro požitky a z radosti z perversního ovládání celých skupin.

Nejprve přijde plíživé ale přesně koordinované zbavení velkých měst potravinové soběstačnosti.

Tedy národní zemědělské a hygienické centrály budou postupně ubírat z pravomocí národních policií, aby převzaly skutečnou kontrolu nad chováním obyvatel.

Byrokratické směrnice, vyžadovány zákonem a zvýšenými pravomocemi zemědělských inspektorů a hygieniků si vyžádají faktickou likvidaci drobného hospodaření v oblasti zemědělné a živočišné. Budeme zcela odkázáni na granulované krmivo a velkoprodukci potravin a tedy kdo bude chtít jíst, bude muset hrát toto absurdní drama do konce.

Velká města určují chod státu, zde se po staletí odehrávají „převraty“ a domnělá politická dramata.

V závěru systému věcí ale už nejde v moderních státech převrat prakticky uskutečnit. Technologie ovládání lidí je dokonalá a škody na životech lidmi nevratné!

Vládu za nadnárodní koncerny provádí zákonodárci, kteří za peníze a při své faktické trestní a morální neodpovědnosti schválí i zákon na vybíjení matek, pokud jim to jejich lobbyisté naservírují ve správném tvaru a jako požadavek pro záchranu našeho lepšího příštího!

O skvělé práci mediálních agentur svědčí i popularita našich prominentů.

Největší se těší člověk, který zakázal svému ministrovi zdravotnictví panu Mudr. Martinovi Bojarovi, aby z tabákových výnosů byť jen nepatrnou část věnoval na informace o skutečných důsledcích a praxi tabakizmu.

Snad to je tím, že sám nekouří, je prý sportovec, nebo že by to bylo tím, že v Té době Phillip Morris sponzoroval vládní ODS?

Pro mne a řekl jsem to v živém vysílání Radiožurnálu je to byť i z nevědomí mnohonásobný vrah, protože svým činěním zmařil životy mnoha mladých rodin.

Jistě není schopen dohlédnout důsledky svých počinů, ale minimálně média by ho k této „sebe“reflexi měla dovést?

Která ale?

Čeští novináři totiž přiřkli firmě Phillip Morris prestižní cenu za humanitární počin roku. Ano Phillip Morris, který tady klamavou reklamou a korupcí drží tabák na vzestupu.

Tak tato firma dostala od našich „hlídacích“ psů Demokracie titul za nejhumánnější počin roku. Stejná firma, která bez povšimnutí našich novinářů presentovala vládě rozvahu, že nemá tabák kontrolovat, protože důchodci by pak neumírali tak brzy! Vláda poslechla. Stejná firma obdrží cenu za provozování Linky bezpečí pro děti. Není absurdnější důkaz zvrácenosti mediálních her a stavu žurnalistiky.

Denně se před školami zplynovávají STATISÍCE nevinných dětí a naši vynikající chemici nejdou změřit obsah škodlivin jejich cigaret, které jim nevnímaví a zkorumpovaní politici dávají do rukou, ale jedou se podílet na „bezpečnostní“ akci USA do Iráku.

Dnes tam umírá až 100 lidí denně. Naftová pole jsou ale pod kontrolou. Informace o chemických zbraních, vyjma těch dodaných Sadámovi z Velké Británie od železné „Lady“ v době zákazu (!), se ukázaly jako podvrh.

Co ale na tom, když už tam vojska jsou?

Proč se nezapojit do Bushovi dobročinné akce?

Spojené státy skutečně mají zájem o prosperitu ve světě. Při obnovování obchodních vztahů s Čínskou lidovou republikou podmínili obnovení obchodní doložky vstupem amerických tabákových firem na čínský trh!

Čína se bránila, protože tabák je tam národním fenoménem a konkurence už tak veliká.

Nakonec se ale podvolila a tak USA prosadily svůj model získávání mladých kuřáků a počet dětských kuřáků se během pár měsíců v Číně zvýšil o deset procent!

Při přijetí u pana premiéra Vladimíra Špidli před lety jsem u něj prosil, aby zasedla Rada obrany státu v té věci a do předu ho informoval o nárůstu dětských kuřáků, pravdivými argumenty, které víceméně přijal, ale nedělo se opět nic.

Rada bezpečnosti státu tak nevyráží na setkání kvůli statisícům dětí invalidizujících se v České republice tabákem, ale naopak Rada bezpečnosti zasedá kvůli neexistující epidemii ptačí chřipky!
Na ptačí chřipku zemřela ve světě necelá stovka lidí a jistě nikdo nechce tuto nemoc bagatelizovat, ale na tabák a nikoliv ze svobodné volby, nýbrž z nedostatku informací a státního protekcionismu vůči této nejničivější droze historie a síle závislosti, zemře denně nejméně 60 čechů.

Denně tabák také zmaří děti ještě nenarozené svým působením neplodnosti a potratů, kde má také dominantní postavení.

Máme rekordy od počtu dětských kuřáků až po úmrtnost mužů v produktivním věku.

Máme mimo jiné 10 000 nově diagnostikovaných karcinomů plic ročně! Desetitisíce dalších nádorů, vždyť každý třetí napříč věkovými skupinami zde vytvoří Philipp Morris, ale neděje se nic!

Naši zákonodárci ze senátu dokonce neváhají a své výjezdní zasedání si uspořádali před pár lety přímo v budově koncernu Phillip Morris.

Tabák zabil více lidí, než obě světové války v minulém století, 100 000 000 a to číslo se bude muset objektivizovat, tedy hodně navýšit, neboť stále dochází vědci po celém světě, dnes už ve více než 100 000 odborných pracích, k dalším důkazům o negativním důsledků této šílené a absurdní pandemie.

Nenajdete přitom jediný pomník jeho obětem!

Nic, co by nám mělo připomenout, že opomíjíme v našem středu ten nejzbytečnější a nejničivější produkt historie.

Proč se naši ochránci, odborníci, laici i aktivisté z občanských iniciativ nesejdou k řešení skutečných, existenčních problémů?

Nemají informace a údaje k tabákovému podnikání, nemají odvahu?

60 mrtvých čechů denně v důsledku tabákové pandemie (!) , to odpovídá zemi ve válečném konfliktu, zcela přesně nyní o dosti většímu Iráku, pro naše zpravodajce to ale rozhodně není číslo, které by měli zmiňovat každý den a ptát se po příčině.

Našli by totiž sami sebe. Kéž by se tak stalo co nejdříve. Každý den začne kouřit stovka školáků, zbytečně!

Málokdo dnes netuší, že do přírodního tabáku se přimíchávají další chemikálie, že jejich seznam čítá 1 100 stran textu, vyžádaného experty EU. Nikdo netuší, že opravdu vymíráme na tabák, jak naše psychika, tak i tělesné zdraví.

Žijeme absolutní vzpouru proti životu. Když jsem zadával poslední článek v této věci, šéfredaktor významného denníku mi řekl:

“Pane Škapík, ale vy pořád bojujete proti těm tabákovým firmám“.

Snažil jsem se vysvětlit, že nebojuji já proti nim, ale ony proti nám, že mají otevřenou válku s českým lidem, vedenou nejzákeřnějšími postupy od uplácení, tajení informací, manipulace zákonodárců i médií.

Nasvíc jsem deset let prosil velmi umírněnou formou, ale nejde to. Musíme začít vnímat, nikoliv se oceňovat za nevnímání.

Také nechci moralizovat! Rád bych jen zveřejnil názor na všechny popsané causy. Žijeme v převratné době, kdy si média zahrávají s námi i životy našich dětí. Tlak „informací“ je tak velký, že než stačíme promyslet jednu hrozbu, už zde máme další.

A jakou novinku nám hygienici chystají do budoucna?

Obrovským obchodem se smrtí se v posledním čase ukazuje „očkování“ na základě zkoumání DNA.

Ano skutečně jako v Jároví Cimrmanovi.

Novým hitem zabezpečení našeho zdraví bude očkování proti ničemu, pokud samo nebude nebezpečné, můžeme jej někteří přežít, odborníci jsou ale skeptičtí a na systémem moderovaná fóra se nedostanou a nebo pozornosti jejich slovům.

Podle odborných kruhů medicínských bude scénář následující.

Naši lékaři a farmaceuti, kteří jdou stávkovat za své platy a nic proti tomu, nicméně proč si nestoupnou před budovy tabákových průmyslníků (?), kde jim doslova gumují zdravé občany ze světa?

Tedy naši lékaři také už v brzké budoucnosti budou zvát dospělé i děti na očkování proti nemocem, které bychom v budoucnu mohli dostat!

Přední odborníci v oboru se děsí, ekonomicky myslící část zdravotní veřejnosti je nadšena.

Přichází doba, kdy Vám odeberou krev a řeknou, že na základě jejího rozboru byste dostal ve dvaceti tuto chorobu, ve čtyřiceti další a v šedesáti, že by Vás zlobila prostata. Proto se stát a Vy rozdělí o úhradu série očkování. O tom, která budou povinná ale námžel nerozhodují odborníci a fakta, nýbrž lobbyisté farmaceutických koncernů pečlivě propojeni s národními hygienickými centrálami.

To připravuje dnes legislativa, podporována zkorumpovanými částmi nadnárodních zdravotních organizací.

Půl miliardy lidí, kteří se z nevědomosti a zatím nejtěžší popsané a hlavně zbytečné závislosti do roku 2050 zabijí tabákem, Ti nevadí. Přitom by prevence nestála nic, naopak přinesla fatální úsporu a záchranu celých generací.

Stačí jen zamezit tabákovému podnikání vůči dětem. Neobchodovat tabákové drogy a nedotovat jako potraviny, ale rozumnou kampaní, pro změnu pravdivou, informovat kuřáky o tom, co si působí, vyvážit tlak filmové reklamy tabakismu informacemi z nemocnic o skutečných účincích tabáku.

Tento pak s důslednou kontrolou prodávat jen nemocným, aby jej měli dostatek, ale maximálně omezit přísun této drogy dětem. Opatření nestojí téměř nic a mají stále malou naději odvrátit tragický konec naší společnosti.

Nestačí jen zakázat kouření na veřejných místech, to neřeší zhola nic, jen zlomek toho nepochopení, lidského neštěstí, státní správa musí postihnout tabák, nikoliv jeho oběti – kuřáky.

Prolomit ten nelidský systém zbytečného utrpení a umírání. Systém, který nás stojí stejně jako těžký válečný konflikt.

Tak hroznou dobu žijeme, pokud svou mysl, skutečně duši, odevzdáme obchodníkům se smrtí, kteří schování za čestnou část vědecké obce i lékařské, připusťme i politické, pracují opravdu na důsledné sterilizaci a likvidaci našeho druhu.

Stále máme někde vetknuto, že co je psáno, to je dáno. Jenže právě dnešní doba, kdy média ovládají PR agentury velmi funkčním dezinformačním a manipulačním systémem, lobbyisté mocných finančních skupin ukazuje, že žijeme v zemích netušených možností.

Při správné práci mediálních agentur si sami odhlasujeme opravdu i očipování našich dětí. Je to přece praktické, aby se nám neztratily!

Nejsem skeptik, jen se snažím hledat fakta. Snažím se si uvědomit, že nelze druhému říkat jak má žít. Stačí tak málo, nenechat zbytečně zabíjet naše děti.

Myslím, že jedinou šancí je nejen individuální zamyšlení, hledání skutečnosti v této fiktivní realitě, kterou nám tady předkládají lidé bez emocí, bez citu a lásky, skrze prostředky nejčastěji získané právě z klamání veřejnosti.

Jedinou šancí je se stále ptát a nespokojit se s vylhanými frázemi, přinutit individuálním tlakem odpovědné, aby neprotěžovali ve státě smrt, ale chránili život, život nejcennějšího co máme. Život dítěte.

Nejde než vytrvat a tak trochu zmírnit, lze-li vůbec ještě spěch civilizačního snažení, které vede ke konci individuality, k robotizaci člověka a nejprve k mutaci, posléze k vyhynutí druhu.

Svůj mediální prostor si pečlivě střeží ovládnutím jak nákladných technologií mediální manipulace, tak selektováním přidělování frekvencí, tak i podvázanými distribučními sítěmi, kde není reálná šance uplatnit rozumný denník, či týdenník na mediálním trhu, aniž by se nestal součástí nelidského systému dnešní doby.

Přichází zjevně nejtěžší zkoušky, každodenní boj, každého z nás.

Hledat nikoliv zaručeně správné cesty, jak nám je vymezuje politika a mediální průmysl, velmi často propojen se zábavním, ale hledat naopak to, co se nám snaží zastínit, zakrýt moc dnešního světa, nadnárodní mediální korporace, které z novinářů dělají reklamní agenty!

Skuteční novináři potom vydávají na periférii a z vlastních prostředků novodobé „samizdaty“, neboť nehledají návody na to, jak máme žít, ale na to, jak se nezabíjet.

Když už by ale měla tato část novinářů šanci veřejnost oslovit, je smutně jednoduché vymyslet si další kachnu a zaměstnat naši mysl, naši mysl za naše peníze, které často ze zákona platíme médiím, která nás tu vydávají do rukou obchodníků ze smrtí a iluzí.

Jejich systém pracuje jako hodinky, dotován důvěrou nás všech a neskutečnými výnosy z podporovaných odvětví. Státy se mění na firmy, my občané mutujeme na uspěchané a vystresované, nemocné lidi plné strachu, drogových závislostí a skepse.

Tato zničující atmosféra generuje obrovské výdělký také v oblasti zbytečného nadužívání psychofarmak a obecně léčiv, bludný kruh je dokonalý a je nutno ho řešit zasažením nervového centra, to je beze sporu tabákové podnikání. Na tom lze objektivně zjevit skutečnou tvář nejen naší ekonomiky, ale i celého systému.

Odevzdáváme naše duše nikoliv Ďáblu, ani neúpíme pod neutěšenou péčí Boha. Nikdo nemůže obhájit tvrzení, že jsme „vydáni“ někomu do rukou. Jistě i komunita v první třídě obecné školy by si odhlasovala a to již při minimální informovanosti v této věci, že nelze prodávat smrtící drogu jako potravinu. Že nelze nadále tolerovat obchod ze smrtí, kdy psychologové tabákového prodeje vystavují svůj „produkt“ přímo u pokladen potravinových a supermarketových prodejů, aby skutečně nikdo neopomenul odevzdat svou daň z nevnímání.

My nečiníme nic a vydáváme za hlasitého podporu médií miliardy na opravdu nesmyslné věci. Na záchranu dětí by stačilo, kdyby státní hygienik nebyl loutkou tabakistických a farmaceutických lobbyistů, ale plnil si povinnosti určené mu zákonem.

Opravdu se někdo domnívá, že lze v jakékoliv společnosti obhájit prodej ničivé drogy, bez jediného kladu pro společnost, prostřednictvím potravinových ochodů, či spolu s potravinami?

Nejsme ovce, abychom útrpně přihlíželi tomu, jak to nejde. Ono to jde, ale jen aktivním zapojením se do řešení nejpalčivějšího problému dnešní doby – dětského tabakismu a jeho zdrcujících, likvidačních následků na společnost!

Skutečně vládneme sami nad sebou. Experimentujeme sami se sebou, hledáme si své idoly a těm věříme, můj názor je, že nás vedou k smrti a že si to sami neuvědomují. Pokud se jim nepřipomene život na zemi, zničí ho velmi rychle.

Opravdu vše lze posoudit nikoliv podle slibů a slov, ale podle výsledků.

Máme tady více než polovinu dětí na tabáku, prostě se zabíjejí, protože rodiče si nevyžadují pravdivé informace, často opravdu nemohou ve stresu doby.

Hrají si ze zprostředkovanými komunikacemi a nikomu z nás už ani nepřijde divné, že kupříkladu mobilní telefon, tato malá mikrovlnná vysílačka nemá nikde v návodu upozornění, od kdy už je nebezpečná!

Jediné varování, když jsem pro Radiožurnál připravoval vysílání o tomto nebezpečí, jsem našel v návodě na automobil Škoda Felicia, kde se řidiči (!) upozorňovali, že „volání“ v autě násobí zdraví škodlivé účinky nadměrného užívání mobilních telefonů.

I to ale z návodů na auta zmizelo. Popelník v autě však stadnardem výbavy zůstává!

Za jízdy autem po právu nemůžeme telefonovat, či jíst nebo se líčit, ale kouřit se během řízení může. Jak to? Vždyť halucinační účinky tabáku, jeho změna mysli, je prokázána už desetiletí!

Po útocích na Světové obchodní centrum se drasticky zpřísnila omezení na obsah zavazadla převáženého v letadlech. Je zde strach, oprávněný strach z teroristických akci. Ovšem jak si vysvětlit, že do letadla je dále povoleno nosit nejen v USA několikery zápalky i zapalovač. Opravdu tomu divadlu budeme věřit?

Jaká čísla nás mají probudit k aktivitě a ochranně těch nešťastných dětí, když 800 000 denně se zabíjejících školních dětí a mladistvých, ač deklarujeme zákaz prodeje tabáku do 18 let (pro přitažlivost kouření pro děti, jak prokázali američtí výzkumníci), tedy proč nás téměř milion mladých závislých na smrtícím a invalidizujícím tabáku nezvedne k činu?

Jak potom můžeme poptávat informace u věcí méně zjevných, jako je třeba fatální poškozování psychiky i tkáňových systému těla nadužíváním mikrovlných vysílaček, tedy nadměrným užíváním mobilu.

Zejména děti jsou absolutně citlivé na tato vyzařování, které ohřívá jejich tkáň od oka až po mozek.

Opravdu nám stačí, když zjevně neorientovaný odborník vystoupí kdesi v rádiu a řekne, že mozek si po šesti minutách reguluje změnu teploty tkáně sám a v druhé větě, že ale telefony vlastně tkáň neprohřívají.

Samozřejmě, že prohřívají, jde o to rozumně s nimi zacházet. Protelefonované hodiny jsou jen zdraví škodlivou expozicí naší tkáně a působení na psychiku zejména dětí se teprve prokazuje.

Snad by nám měli hygienici vysvětlit, jak to, že mikrovlnné záření neškodí a pokud ano v jaké míře, vždyť děti jsou často nalepeny na SMS a volání u „volných“ minut hodiny.

Musíme užívat vlastní intuici a rozum, nevěřit lidem, kteří nechají vládnout nad námi smrtící drogu a chrání jí domněle zákony i zařazením mezi potraviny.

Pokud jim nevadí vymírání na tabákové drogy, které znovu musím zopakovat, lze ošetřit a požaduje to i stávající zákon na ochranu spotřebitele během týdne, potom se lze oprávněně domnívat, že je jim úplně jedno, pokud si to uvědomují, zda nás dodělají nové technologie komunikační při nesprávném nadužívání.

Je nutné si přiznat, že jsme druhým zcela ukradeni. Naše víra ve stát je fikce, pokud se nebudeme státosprávy účastnit aktivně sami, alespoň tak, že se budeme ptát, proč stát tvrdí, že mu záleží na životech lidí, dětí a nechá je zabíjet skrze profit nevnímavých, úchylných minorit politických a podnikatelských.

Z mobilních operátorů se staly světové velmoci. Kumulují takový kapitál, že opravdu není kudy by prosákla informace o tom, že všeho moc opravdu škodí. Jejich ovlivňování výsledků „nezávislých“ studií o působení mobilních komunikací na lidské zdraví je zdrcující!

Ano, stal se zázrak a my všichni musíme věřit tomu, že jakkoliv dlouhé telefonování mikrovlnou vysílačkou, kterou fakticky mobilní přístoj je, neškodí ani, když budete volat hodinu nebo dvě. Tato nehorázná lež je normou.

Občas jako na povel se v médiích objeví zpráva, že je vše v pořádku. Proběhne všechny zpravodajské relace, uděláme si puntík na svědomí, mobilem jistě i v mozkové tkáni, ale vše je v pořádku.

Jistě miliardové výnosy mobilních operátorů a dvě miliardy přístrojů ve světě jsou zcela bezpečnými hračkami.

Jak by také ne, vždyť právě děti hýbou trhem zprostředkovaných, mobilních komunikací.

Takže i kdybychom se dokázali vypořádat s tím zjevným nebezpečím a šíleností tabákového podnikání, budeme dále odkázání na slepou víru v systém, protože podnikatele v oblasti komunikací záměrně mění normy a upravují vše svému podnikání.

Jen se usmějí, často titíž, protože pokud dětem vezmeme sebevražedný tabák a tabákové podnikání budeme kontrolovat tak, aby měli k tabáku přístup jen nemocní, spolu s jejich léčením, pak budou mít děti více času na své SMS a mobilování.

Kdo se domnívá že mikrovlnné záření po dobu hodiny u oka neškodí?

Nenajdete jediného takového odborníka. Jen uplacené a zfalšované studie, neboť věříte vůdcům, kteří nevnímají. Kteří Vás nechávají zabíjet jako králíky a zkouší co vydržíme.

V důsledku je jedno jestli chtěně nebo nechtěně.

Vydržíme opravdu všechno, ale neměli bychom. Kvůli těm dětem, které mají také právo užít si své lásky a hledat své uplatnění a svou víru, kéž jí neupřou k nám idiotům, kteří je ceníme méně, než automobil, nebo obraz, či umělecké dílo.

Popsal jsem několik příkladů, možná zdlouhavě, ale jde opravdu o mnoho.

Jde o společného jmenovatele mediální reality, klam.

Nelze se domnívat, že někdo výše postavený od Boha až po politiky a bankéře, finančníky za nás něco vyřeší.

Je to na naší aktivitě a vyhledávání skutečnosti.

Ti podnikatelé ze smrtí se dožijí vysokého věku, protože k sobě jsou rozumní a ví jaké produkty podbízí a čím klamou.

Dnešní komunikační technologie jim umožňují snový život plný rozkoše, zdraví a dlouhověkosti.

Na vině možná není lhář, ale konzument, který vzdal svůj boj za zdravý a duchaplný život, který věří systému přes všechna varování, které jistě je třeba si pečlivě vyhledat a nespoléhat na to, že nám je dá ten, kdo profituje z naší smrti chráněn „státem“.

Protože jen opravdový snílek se může domnívat, že obrovské závody o mediální prostor probíhají proto, aby nás finančníci mohli informovat o tom, jak se věci opravdu mají.

Nikoliv, jsme pokusnými zvířaty, položkou obchodu za který v důsledku navíc nikdo nemůže (!), nelze změnit svět, jen k němu přistupovat s rozumem a citem.

Sledovat nikoliv slova, ale výsledky pracovního tábora, kterému někdo říká stát.

Nejde o to zemřít v nevědomosti, ani o čisté svědomí, jde o to začít vůbec žít.

To asi znamená zapojit se aktivně a požadovat nikoliv tresty a nenávist vůči státní moci, nebo nositelům výše popsaného, to jsme asi my všichni, ale musíme tu moc důsledně nutit, aby nás infantilizovala a zabíjela pomaleji.

Korigovat šílenství a absurditu rozumností a dialogem, začít musíme tím vnitřním.

Státy pokud chtějí přežít novou dobu, budou muset změnit zejména statut pro policejní síly. Nelze je nadále zneužívat pro absurdní administraci a hlídání majetků a moci negativně selektovaných nomenklatur, ale musí mít pravomoc chránit zdraví a životy občanů na prvním místě.

Pak nepotkáte na ulici děti zabíjející se tabákem.

Pokud toto státy neučiní a domnívám se, že nikoliv, přichází doba, kdy budeme v rukách šílenců a idiotů, kteří ale nenesou ze svého konání odpovědnost. Nevěří v život, věří ve smrt a své požitky.

Nenechme je vzít nám to nejcenější co máme. Duši.

Protože nejvíce platí bezbranní, děti. Nelze je odložit do škol a čekat, že je tam systém naučí citu a lásce, toleranci, naopak, oni cítí, že ten svět je vylhaný a klam, nemají ale jak se bránit. Necháme je tabáku, drogám a mobilním operátorům, nebo politikům?

Nebo si je dáme pod dozor psycholožky Báry do Vyvolených?

Musíte si je hlídat sami.

Jinak Vám je zabijí a už tak činí. A nejde o žávnou světovládu, ani konspirační činitele, ci UFO!

Vaše děti Vám zabíjí odvádění pozornosti, umělé stresy a snad i strach, věřte ale, že není popsáno příliš útrpnější umírání, než jak ho popsal i Karel Čapek, když člověku chybí dech, síla a pomalu se dusí mezi bolestivým kašlem a zpátky již nelze vrátit nic!

K tomu jen dodám, že taky další desítky smrtelných nemocí, včetně leukemie i náhlého úmrtí novorozence, potratů, či neplodnosti, ztráty libida, to vše odevzdáváme rukami našich volených zástupců i za naše děti potravině – tabáku.

Kdo by se spolu s námi domníval, že tabák není potravina, prosím musíme každý den bojovat za to, aby si to naši politici a hygienici uvědomili!

Martin Škapík
nezávislý analytik Spoluautor projektu www.retezlasky.cz     Fotografie je autorizovaná Tomášem Hanákem, fotila ji pro nás jeho žena Barbora Hanáková a je na ní Tomáš a syn také Tomáš Hanákovi.