Tvorba: Vězeň
Vloženo Pondělí, 01. duben 2002 @ 09:23:15 CEST Vložil: Bolek |
z cyklu velikonočních povídek od mé maličkosti.... Vězeň
V hlubině prostoru se střetly galaxie a třikrát proklely město. Ze dna
údolí se zvedl jedovatý zápach kořalen a hampejzů a přikryl černé tlamy
ulic, lomcujících v divokém mumraji svých obětí stíny lehkých žen a
zpitých arabů. Domy se nadouvaly a klesaly rytmickými stahy v předzvěsti
budoucích útrap.
Potom do ulic vnikla minulost. Plížila se dům od domu jako strašlivý Ohař;
proudila mezi dobytkem a velbloudy, vnikala do lidských srdcí a zanechávala
doteky záhadných znaků. Stíny zvolna ustávaly v šílených pohybech a
zmateně poskakovaly kolem rudých ohňů...
--
V té chvíli mohly spatřit na nedalekém pahorku světla pochodní, slyšet
lomoz a křik bitců. Mezi výkřiky, údery důtek a řinčení zbraní bylo cítit
nenávist. Uprostřed průvodu klopýtal ČLOVĚK. Zkrvavený stín
spravedlnosti, střed zloby a dopadajících úderů. Slepé město ukájelo svůj
chtíč v náručích lehkých žen a jen galaxie uviděly a proklely lidskou
chamraď, vlekoucí týraného. Čas krok za krokem ukrajoval tmu a rytmus
dopadajících důtek neustával. Záda zborcená krví jakoby nesla břemeno
celého lidstva. Mozek vybičovaný napětím třeští. Vzpírá se poslušnosti
a řve po svobodě. Tělo vysíleně klesá k zemi, ale vzápětí je povzbuzeno
prudkými kopanci..
|
