poslal Olda Ministr kultury V. Jandák přivítal představitele řeckokatolické církve a vyjádřil své pojetí církve jako nositelky vzdělání a tradice představující silný potenciál k záchraně civilizace před hrozícím zánikem. Dialog s církvemi chce využít jako půdu pro legislativní změny, které by zajistily svobodnou existenci církví.
Mons. ThDr. L. Hučko uvedl, že řeckokatolická církev není samostatnou jednotkou, ale je zahrnuta do Kodexu východních církví a patří pod Českou biskupskou konferenci. Seznámil rovněž s historií této církve, jejíž tradice sahá až do období Velké Moravy.
V ČSR byla ustavena po první světové válce, kde byla po následných represích totalitního režimu částečně obnovena v r. 1968, plně až po r. 1989.
Mons. ThDr. L. Hučko sdělil, že se nesetkali s výraznými problémy při jednání s odborem církví MK ČR, ale v obecné rovině že se obávají budoucího vývoje situace kolem financování církve ministerstvem kultury. Ministr kultury je informoval o zřízení odboru církevních staveb na NPÚ, který by mohl pomoci vyřešit některé jejich problémy.
Náměstkyně JUDr. Smolíková se zajímala, zda by církev považovala za přijatelné vyrovnání státu a církve formou restituce majetku a systému daňových asignací. Mons. ThDr. L. Hučko odkázal na komisi České biskupské konference, která v současné době vypracovává materiál navrhující jednoznačné řešení stávající situace. Ministr kultury připomněl dopis předsedy vlády zaslaný České biskupské konferenci vyzývající k vyjádření námitek proti novele církevního zákona a požádal představitele církve, aby odpověď zaslali také na MK ČR..
Mons. ThDr. L. Hučko zdůraznil, že za nejlepší řešení považují zrušení celého církevního zákona, nikoliv jen jeho novely, neboť považují za nepřijatelné, aby na církev s tisíciletou tradicí byl kladen stejný legislativní důraz jako na novodobé církve a sekty. Dále upozornil, že fungování církve ztěžuje i vázání státních finančních příspěvků na jmenný seznam duchovních. Za lepší řešení by považoval, aby církev obdržela určitý objem financí, o jehož využití by mohla sama rozhodovat.
Ministr kultury se informoval, jak představitelé církve nahlížejí na možnost vrácení veškerého církevního majetku, neboť podle jeho názoru by tento postup mohl některé církve zatížit natolik, že by znemožnil jejich existenci. Mons. ThDr. L. Hučko uvedl, že stát by měl vrátit co největší objem památek, protože je církev dokáže kvalitním způsobem zhodnotit.
PhDr. S. Balík se zajímal, zda této církvi vyhovuje samostatná registrace, když je součástí celku katolické církve. Mons. Mgr. M. Hanuš to označil za logický postup, který řeckokatolické církvi zajišťuje zachování specifik, mezi nimi například absenci celibátu u duchovních.
JUDr. K. Beran upozornil, že bez církevního zákona není možné jednání na úrovni státu. Mons. ThDr. L. Hučko uvedl, že nejsou proti registraci církví jako takové, ale obávají se přílišné pravomoci zákona. Hlavní problém spatřují v evidenci, která je staví na úroveň všech ostatních církví, jejichž existence je plně závislá na rozhodnutí světské moci. Představitelé řeckokatolické církve se obávají především opakování historie z 50. let 20. století, kdy byla jejich církev rozhodnutím státu zrušena.
Ministr kultury vyjádřil přesvědčení, že většina problémů a obav vyplývá z nedostatečného dialogu ve společnosti. Připomněl záměr vypracovat slovník termínů podporující kvalitní spolupráci státní správy s církvemi a zdůraznil požadavek, aby také řeckokatolická církev vypracovala materiál shrnující konkrétní problémy, které je potkávají, kupříkladu při jednání s institucemi.
Mons. ThDr. L. Hučko upozornil, že stát se v § 4 zákona 218/ 1949 Sb. zavázal hradit církvím například výlohy spojené s cestováním. Ing. Mgr. J. Klobušický doplnil, že §11 téhož zákona pojednává o generálním patronátu státu nad církvemi, který ovšem stát nevykonává. PhDr. S. Balík uvedl, že právě generální patronát státu, srovnatelný s josefinskou reformou, má za důsledek, že restituce by se v dalších krocích měly týkat i fondů, z nichž původně církve žily.
Mons. ThDr. L. Hučko vyjádřil přesvědčení, že případný vstřícný přístup státu k majetkovému vyrovnání nebude ze strany církví zneužit.
JUDr. K. Beran vyzval představitele církve, aby si zažádali o příspěvek na opravu kostela sv. Klimenta. Mons. Mgr. M. Hanuš v této souvislosti upozornil na problémy při jednání s Památkovým úřadem, který jim znemožňuje alespoň minimálně upravit kostelní prostory k současnému užívání.
Jednání proběhlo 2.3.2006
Celý zápis jednání viz http://www.mkcr.cz/article.php?id=1318
