Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 234, komentářů celkem: 429550, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 428 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Willy
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116469067
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ?
Vloženo Pondělí, 05. červen 2006 @ 23:37:41 CEST Vložil: Bolek

Kritika bludů poslal Serafim

Může ústy křesťana prorokovat ďábel?  Samozřejmě. Může. Právě tímto způsobem falešní proroci a prorokyně znetvořovali charizmatické hnutí dnes i v minulých staletích, dokonce i v době Starého zákona.

Čtěte Ezechiel 13. kapitolu: 1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 "Lidský synu, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří prorokují sami od sebe. Řekni těm, kteří prorokují podle vlastního srdce: Slyšte slovo Hospodinovo! 3 Toto praví Panovník Hospodin: Běda bláznivým proroků, kteří následují svého vlastního ducha, ale pranic neviděli. 4 Jako lišky ve zříceninách jsou tvoji proroci, Izraeli. 5 Nenastoupili jste do trhlin a nezazdívali jste zeď izraelského domu, aby obstál v boji v den Hospodinův. 6 Jejich vidění je šalba a jejich věštba lež. Říkají: »Výrok Hospodinův«, ale Hospodin je neposlal, a přece čekají na potvrzení slova. 7 Copak jste neviděli šalebná vidění a nezvěstovali lživou věštbu? A přece říkáte: »Výrok Hospodinův«, přestože jsem já nepromluvil." 8 Proto praví Panovník Hospodin toto: "Protože jsou vaše slova šalba a vaše vidění lež, chystám se na vás, je výrok Panovníka Hospodina. 9 Moje ruka je pozdvižena proti prorokům, kteří mají šalebná vidění a věští lež. Nebudou náležet do kruhu rádců mého lidu, nebudou vepsáni do soupisu izraelského domu a nevstoupí na izraelskou půdu. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin. 10 Znovu a znovu svádějí můj lid slovy: »Pokoj«, ač žádný pokoj není. Lid staví chatrnou stěnu, a hle, oni ji nahazují omítkou. 11 Řekni těm, kteří nahazují stěnu omítkou: Padne! Spustí se lijavec, který spláchne všechno. Nechám padat kroupy jako kameny, rozpoutá se bouřlivá vichřice, 12 a hle, zeď padne. Což vám nebylo řečeno: »Kde je to, čím jste ji nahodili?«" 13 Proto praví Panovník Hospodin toto: "Rozhořčen rozpoutám bouřlivou vichřici, rozhněván a rozhořčen spustím lijavec, který všechno spláchne, a kroupy jako kameny; a skoncuji s ní. 14 Zbořím zeď, kterou nahodili omítkou, srazím ji na zem a odkryje se její základ. Padne a vy skončíte uprostřed sutin. I poznáte, že já jsem Hospodin. 15 Tak dovrším své rozhořčení proti zdi i proti těm, kdo ji nahazují omítkou. Řeknu vám: Už není zeď, už nejsou ti, kdo ji nahazovali, 16 totiž proroci izraelští, kteří prorokovali o Jeruzalému, a ti, kteří mívali o něm vidění pokoje, ač žádný pokoj nebyl, je výrok Panovníka Hospodina. 17 "Ty, lidský synu, slyš. Postav se proti dcerám svého lidu, které prorokují podle vlastního srdce, a prorokuj proti nim. 18 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm, které šijí kouzelné váčky na každé zápěstí a dělají kukly na hlavu každé velikosti, aby lovily duše. Lovíte duše mého lidu a svou duši chcete zachovat naživu? 19 Znesvěcujete mě před mým lidem pro hrst ječmene a kus chleba; svým lhaním lidu, který poslouchá lži, usmrcujete duše, které neměly zemřít, a při životě chcete zachovat duše, které nemají žít." 20 Proto praví Panovník Hospodin toto: "Chystám se na vaše kouzelné váčky, do nichž lovíte duše jako ptáky. Strhám je z vašich rukou a duše, které lovíte jako ptáky, pustím. 21 A vaše kukly vám strhnu a svůj lid vám vytrhnu z rukou. Už nebudou úlovkem ve vašich rukou. I poznáte, že já jsem Hospodin. 22 Poněvadž mučíte srdce spravedlivého podvodem, zatímco já jsem ho nechtěl zarmucovat, a posilujete ruce svévolníka, aby se neodvrátil od své zlé cesty a nebyl zachován naživu, 23 proto už nebudete mívat šalebná vidění a věštit věštby, ale vytrhnu svůj lid z vašich rukou. I poznáte, že já jsem Hospodin." K přemýšlení zaslal: Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve


"Může ústy křesťana prorokovat ďábel ?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 16 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ? (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Úterý, 06. červen 2006 @ 02:12:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No jo, oni předpovídali pokojné časy, kde nebylo třeba klid, ale zeď stavět.
Ale nehovoří se, že jimi mluvil ďábel.
Já bych řekl, že to bylo pochybení, nezkrocená horlivost, nedbalost a možná mínění o sobě.
I za časů Mojžíšových někteří prorokovali, ale to slavili GHospodina. Tady šlo o blud.
Nemyslím si, že by byli posedlí.



Re: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ? (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Úterý, 06. červen 2006 @ 10:55:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pan Halík objevil Ameriku, ale je třeba porozumět základním věcem. Proč na základě jednoho slova klasicky, jak je zvykem, napadá charismatiky ? Lidé jsou lidé a jednají divně až nepochopitelně, byť se jedná o proroky.

Měl jsem rozepsáno několik míst z Písma, ale chtělo by to samostatný článek. Nepopírám, že prorok svévolně lhal (minimálně jeden 1.Královská 13) nebo jsou v Písmu místa, kde Bůh dopouští zrušení slova Božích proroků, svých lidí. Lidé jsou tělesní a mají tělesné touhy a žádosti, které pak není problém podle Janova evangelia, aby Ďábel obrátil proti nim. Koneckonců v posledních časech bude fůra falešných proroků !!! A co nám Písmo radí ? Nevěřte jim. Ve Starém zákoně takový prorok byl potrestán a umřel, kdyby se to dělo dnes, bylo by proroctví jak šafránu.

Jisté je jedno. Kvůli lidem ale nemohu zavrhovat proroctví jako takové, protože to může být i dnes, kdy je Duch svatý vylit na všeliké tělo a může ho mít kdokoli z nás.

2.Petrův 1,19-21 A mámeť přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce, jenž svítí v temném místě, dobře činíte, až by se den rozednil a dennice vzešla v srdcích vašich,
Toto nejprve znajíce, že žádného proroctví Písma [svatého] výklad nezáleží na rozumu lidském. Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé.

Co je našim úkolem ? Rozsuzovat, rozsuzovat, rozsuzovat. Budou prorokovat i falešně, ale pokud mám Božího ducha já, studuji Písmo jako Beroitští, tak by mne to nemělo ovlivnit, nejsem-li ve vzpouře či jiném hříchu.

Píšu to proto, aby lidé se proroctví neobávali, ale aby rozsuzovali a studiem Božího slova nebyli kláceni větrem na všechny strany.



Re: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ? (Skóre: 1)
Vložil: bask (kernalj@gmail.com) v Úterý, 06. červen 2006 @ 11:14:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.castlefieldschurch.org.uk
Asi by to chtělo dokázat. Výše uvedený text přece nemluví o křesťanech a ani (zcela jasně) že skrze někoho promlouvá ďábel. Asi bychom to z toho mohli nějakým způsobem odvodit, nicméně nemluví to o křesťanech. Dokonce to nemluví ani o pravých prorocích. Jedná se o falešné proroky - v. 7 - prorokovali, i když Hospodin nemluvil.
Asi by stálo za to, definovat, kdo je to křesťan a také co to znamená, že ďábel promlouvá něčími ústy. Pokud toto nebude jasné, lze jen těžko mluvit o tom, že ďábel promlouvá ústy křesťanů.



Re: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ? (Skóre: 1)
Vložil: JakubV v Úterý, 06. červen 2006 @ 12:28:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemůžeš dvěma pánům sloužit. Lež není ovocem Ducha svatého. Prorokuje-li kdo lživě, pak z něj nemluví Bůh ale satan. Jak jednoduché a prosté. Třetí cesta neexistuje.



Re: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ? (Skóre: 1)
Vložil: JakubV v Úterý, 06. červen 2006 @ 12:32:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě příklad:

Matouš 16:21  Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
22  Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: "Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!"
23  Ale on se obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"



Re: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ? (Skóre: 1)
Vložil: Serafim v Středa, 07. červen 2006 @ 02:13:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Toto myslím sedí k tématu:

Homilie Tomáše Špidlíka: Známky Ducha. Nevidíme Boha, ale vidíme jeho dílo

Byl to dobrý katolík. Ale jednoho dne zjistili, že je členem nové sekty, dost podivného rázu. Když měl vysvětlit, co vlastně věří, ztrácel se ve všeobecných frázích. Ale svůj přestup k sektě odůvodňoval horlivě: "U nás se přítomnost Ducha svatého cítí, ve vašich kostelích je všechno studené." Má pravdu? Je možno Ducha svatého cítit?

Duch svatý je Bůh a Bůh je neviditelný. Jak můžeme tedy poznat, že někdo je "duchovní" v pravém slova smyslu? Bůh je sice neviditelný, přesto však víme jistě, že je. Poznáváme to ze znamení jeho působnosti. Totéž platí o přítomnosti Ducha svatého v člověku. I tu jsou jistá znamení, z kterých se dá usuzovat, že je někdo opravdu duchovní. Která z nich jsou nejpůsobivější?

Otázku o duchovní hodnotě lidí položili v prvních dobách křesťanských zvláště tzv. gnostikové. Tito sektáři rozdělili lidi na tři skupiny: lidi hmotařské, lidi se zájmy duševními a nakonec ty, kteří jsou skutečně duchovní. Ti poslední se poznají podle toho, že dospěli ke gnosi, tj. k vyššímu poznání božských věcí. Znají to, o čem ostatní nemají potuchy.

Proti gnostikům psal Irenej z Lyonu. Všiml si, že se tu dopouštějí především dvojího omylu. Nesmíme rozdělovat lidi do skupin tak, aby jedni byli zásadně a trvale vyšší než druzí. Kristus slíbil svého Ducha všem křesťanům, mohou být tedy duchovní všichni. Nemohou snad dospět k vyššímu poznání tajemství. V tom však není pravá duc*****st. Neklamným znakem Božího Ducha v člověku je naopak láska: "Podle toho poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem" (Jan 13,35). "Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící zvon" (1 Kor 13,1).

Je to odpověď jednoduchá, plně pravdivá, odpovídající evangeliu. Přece však nerozřeší všechny pochybnosti. Jak poznáme, že někdo má opravdovou lásku? Vždyť láska je Bůh (1 Jan 4,8) a Bůh je tajemství. Posuneme tedy základní otázku poněkud dále: Jaké jsou známky, že někdo má pravou lásku?

"Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život" (Jan 15,13). V duchu těchto slov se v církvi od samého počátku považovalo za neklamnou známku svatosti mučednictví pro Krista. Řadu uctívaných světců otvírají tedy mučedníci. To, že vydrželi muka a dokázali položit život "v slabosti těla", je zřejmý důkaz síly Ducha, který je posiloval.

Není ovšem dáno všem, aby krví potvrdili své sjednocení s Bohem. Proto už sv. Irenej (který sám umřel jako mučedník) upozorňuje, že i ostatní věřící mohou vydat svědectví o lásce Boží a Duchu svatém „skrze víru a neporušený život“. Teologové i dnes hájí, že bez milosti Boží nemůže nikdo plně zachovat zákony mravnosti.

Žije-li někdo z víry a zachovává-li přikázání, je to známka, že je Bůh s ním. "Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje" (Jan 14,21). Známkou duchovního člověka je tedy čistá víra, dobrý život, ctnosti, neporušené mravy.

Co pak soudit o jiných, mimořádných znameních milosti? V životě světců se čte o zázracích. Je zajímavé, že oni sami je skrývali a nepovažovali je za známku osobní svatosti. Zázračné vyslyšení spíš potvrzuje víru v sílu modlitby a důvěry v Boha. Nepřímo ovšem vydává svědectví o osobní hodnotě toho, kdo se s takovou důvěrou dovede modlit.

Pokud jde o vidění, zjevení, extase apod., bývá církev dlouho zdrženlivá v úsudku. Je tu totiž velké nebezpečí klamu i nemoci. Kromě toho sv. Jan Klimak pochybuje o užitečnosti některých zjevení. Kdosi mu řekl: "Blažené oči, které viděly anděla!" Odpověděl suše: "Daleko blaženější je ten, kdo vidí svůj vlastní hřích!" Z toho ovšem neplyne, že nejsou též zjevení i vidění pravá. Mívají obyčejně zvláštní poslání. Nedá se však neomylně usuzovat, že by se jich dostalo vždycky jenom těm, kteří jsou duchovně vyspělejší než jiní.

Gnostici považovali za dokonalého toho, kdo má zvláštní poznání. Montanisté vyhledávali ty, kdo uměli "prorokovat", zjevovat skryté věci. Takové hodnocení duchovního života ovšem vede k exaltovanosti a na scestí. Přesto však Duch svatý dává křesťanům jakési zvláštní pronikavé vědomosti. Začínají mít vytříbený smysl pro to, co je dobré a co je zlé, ba dokonce zvláštní cit pro druhé, jsou-li dobří, nebo jsou-li na špatné cestě. Světci dovedou často "číst v srdci". Ale i u obyčejných křesťanů odhadujeme jejich pokrok v duchovním životě podle správnosti a jasnosti svědomí, citlivosti pro dobro. Vždyť zbožnost je podle sv. Tomáše Akvinského "pohotovost pro všechny dobré".

Boha vidět nemůžeme, říká sv. Řehoř Veliký. Vidíme však jeho dílo. Totéž platí i o Duchu svatém v srdci člověka. "Vidíme-li podivuhodné skutky, jsme jisti, že v mysli lidí, kteří je konají, bydlí Bůh".



Re: Může ústy křesťana prorokovat ďábel ? (Skóre: 1)
Vložil: Bany v Středa, 07. červen 2006 @ 06:54:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Pro Signum
Hodně proroctví jsem byl přítomen hned na počátku devadesátých let a také řada z nich se i naplnila. Je smutné, že těžko to dokážu, ale věřím tomu. Pak ale zase naše republika pomalu najela na stagnaci a pak už se proroctví vytrácela a začala jakby ta, která vyvolávají naději, ale nakonec se nic nestane, což vede k odsuzování proroctví a následně i charismatického hnutí. Proroctví za to nemohou, ale naše tělesnost. Na NETu nevím o žádném.

Napíšu jen svoje a vy rozsuzujte:
Byly prázdniny 1990, já byl 8 měsíční dítko s velmi dobrým vyučováním (na tento základ nikdy nezapomenu !). Byli jsme na sborovém pobytu AC v Kunraticích,kde Bůh promlouval doposud nevídaně a skoro ke každému z nás.
Při večerním táboráku jsem seděl vedle bratra Rudka Bubíka. V jistém momentě najednou vstal a modlili jsme se JEDNOMYSLNÉ !!!, tenkrát to bylo něco jiného než dnes. Pak řekl: " Vezměte každý klacek, který leží u vašich nohou a hoďte jej do ohně". Udělali to bez rozmyšlení všichni až na mne ! Řekl jsem si v duchu, to nemohu udělat. Pak jsem si to rozmyslel a udělal to jako poslední.
Co se stalo !!!!! Oheň šlehal do výšky několika metrů a my jsme byli potichu. BŮH (a o tom nepochybuji), dal MI miminu slovo. Řekl: V mém jménu řekni, že jako se rozhořel tento oheň, tak se rozhoří Duch můj v tomto národě."
Co jsem udělal ? Řekl jsem, kdo jsem já, vedle je bratr Rudek, tak proč to neřekne on, já na to nejsem kompetentní. Jmenuji se Petr a jako u apoštola Petra se to stalo 3 x. Kroutil jsem se, věděl jsem jasně !!, že to mám říci, ale neřekl jsem.
Výsledek ? Celé shromáždění u ohně stálo pár minut v tichosti a pak se jen na výzvu rozešlo. Ale já si to "odskákal". Byl jsem tak puzen, že jsem chodil od bratra k sestře a zase k bratrovi, až jsem každému řekl, co mi Bůh položil na srdce... Když to nejde jednoduše, tak to jde složitě.
Na jednom modlitebním večeru, kdy Bůh promlouval do života mnohých, byla výzva od Rudka: Pojď za mnou,proč mne stále neposloucháš, nemlč ! Jako nikdy předtím jsem jasně věděl, že to jsem já. Klasicky jsem se styděl a nešel. Co se dělo dál ? Šel jiný bráška místo mne, ale nis se nedělo. Mezitím jsem se kroutil a prostě musel na tu výzvu jít dopředu. Ještě jsem ani nepoklekl před staršími a už mi bylo prorokováno.....
Pak byly úžasná 90.léta, kdy já nepochybuji, že se stalo, vzniklo hodně sborů a stovky lidí přišlo k Pánu. I můj život prochází změnami.

Pro ostatní dám dva příklady do pranice. Jak se k nim postavíte ?
A) 2.Samuelova 16,23 : Rada pak Achitofelova, kterouž dával toho času, [byla, ] jako by se kdo doptával na řeč Boží. Taková byla každá rada Achitofelova, jakož u Davida tak u Absolona.

David "prorocky" posílá Chusaie po modlitbě k Bohu za Absolonem, kdyby se slovo naplnilo, bylo by po Davidovi.

Tedy povědíno Davidovi, že Achitofel [jest] s těmi, kteříž se spikli s Absolonem. I řekl David: Zruš, prosím, ó Hospodine, radu Achitofelovu.
I stalo se, jakž přišel David na vrch [hory, ] aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou. I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem. Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého [byl jsem] již zdávna, již pak [budu] služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu.

Výsledek - Achitofel se oběsil, stál na špatné straně proti Božímu plánu.

B) 1.Královská 22 - zmatení proroků (jsem přesvědčen, že Božích) Bohem kvůli Achaba

Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,
Tožť vyšel [jakýsi] duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem? Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a učiň tak. Protož, aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě. Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal Micheášovi poliček a řekl: Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?

Výsledek - totální ujetí Micheáše

Bůh je Bůh a pokud budeme chodit s NÍM, nevěřím, že zabloudíme. Je třeba stát na správné straně bojiště. Střesme se našeho JÁ a těch hloupých napadání a sporů, pak uslyšíme. Dá-li Pán, tak dokončím články o úloze Ducha svatého v životě křesťana, ve kterém není místo pro starý život, který vystrkuje růžky.



Stránka vygenerována za: 0.71 sekundy