Povzbuzení: Bůh byl ke mně milostivý.
Vloženo Neděle, 21. říjen 2001 @ 18:37:48 CEST Vložil: Stepan |
Bůh byl ke mně milostivý.
Mé obrácení se k Bohu neproběhlo sice pompézně a horečně,
ale pomalu. Když se dnes ohlédnu zpět, tak mne Bůh vedl v
jemných náznacích od dětství. Byly to vyslyšené modlitby
neznámých lidí. Několikrát v dětství mi Bůh zachránil
život.
Prvně, když jsem se v 5ti
letech chtěl při hře na schovávanou ukrýt pod hladinu
Máchova jezera. Nebýt toho, že Bůh dal matkám do srdce
spojení se svými dětmi, že cítí každou jejich svízel a
nebezpečí, nebyl bych tady. Podruhé, když mi při snídani,
asi v 10 letech, zaskočil čaj do plic a já okamžitě ztratil
vědomí. Nebýt toho, že právě v tu chvíli, vešel otec do
dveří, tak bych tady asi taky nebyl.
Ale to jsem o Bohu ještě vůbec nic nevěděl.
Zhruba ve 14 letech jsem se dal na jógu. Nemyslím tím jen
cvičení, ale i myšlenkový pochod. Nedosáhl jsem sice vysoké
úrovně, ale byl jsem v tom dost hluboko. Následovalo zaujetí
okultismem. Věštění z ruky, karty a tak dále. Byl jsem na
druhé straně, vědomě či nevědomě, to je jedno. Ale ani
tady jsem o Bohu ještě nic nevěděl. To trvalo asi tři roky.
Začal jsem chodit do katolického kostela, ale nepatřil jsem
tam. Věděl jsem už o Bohu, ale jen rozumově. V tu dobu jsem
dostal Bibli a začal jsem ji číst. Četl jsem ji jako každou
jinou knihu, od počátku. Skončil jsem v 7. kapitole 1 Mojžíšovy.
Nevěřil jsem tomu. Postupně jsem přijímal některé zásady
křesťanského života. Začal jsem hledat Boha. Stále jen
rozumově. Potom přišel rok 1989. V lednu už jsem stál s davy
v Praze a demonstroval proti systému. Sympatizoval jsem s
papírem Několik vět. Nestačil jsem ho podepsat, ale kdybych
se k němu dostal, byl by tam i můj podpis. Na 17. listopad jsem
měl noční službu v práci. I to pravděpodobně zařídil Bůh,
jinak bych byl na Národní třídě v Praze. Následovaly
mítinky, OF, práce pro svobodu.
Mezitím mne už několik let zvali moji známí do shromáždění
mladých v Jednotě Bratrské. Odmítal jsem je s tím, že
nechci nikam chodit. Dne 23.1. 1990 byla u nás evangelizace
bratra Dannyho ze Zambie. Pořádala to Voda života. Měl kázání
o Zacheovi. A já jsem uviděl, že zatím co Zacheus utíkal k
Ježíši, a dělal vše pro to, aby Ho viděl, já jsem utíkal
od Něho a zapíral jsem Ho. Věděl jsem už o Ježíši, ale
myslel jsem si, že Bůh je lepší. V ten den jsem předal svůj
život Ježíši do rukou a přijal jsem Ho jako Spasitele.
Začal jsem chodit do sboru, který však ke zahanbení našeho Pána,
neměl dlouhé trvání. Od té doby jsem hledal Boha osobně.
Modlil jsem se za to, aby mne Bůh postavil, kde chce On. V roce
1994 jsem se začal scházet s lidmi, kteří smýšleli podobně
a později jsme se připojili ke shromáždění, které je založeno
na Bohu a na Ježíši. Tam chodím dodnes.
První kniha, kterou jsem dostal do rukou, bylo Osvobození z
pout. Bůh mne začal očisťovat z mé minulosti. Od té doby,
vidím jak Bůh pracuje v tomto světě, a jak miluje lidi. Jak
Ho bolí, když lidé opovrhují Ježíšem. Děkuji mu za to,
že mne používá k tomu, abych šířil Jeho Slovo, Jeho lásku
a milost. Pokaždé, když se sejdu s Božími dítky, mám
radost z toho, že On je naším Pánem a že nás On spojuje.
Jiři Kalvoda
|
