Hledání: Vědci utvoří zárodek z člověka a zvířete
Vloženo Čtvrtek, 09. listopad 2006 @ 20:26:51 CET Vložil: Bolek |
poslal Nepřihlášený Věda a zajímavosti - Ze světa:Vědci utvoří zárodek z člověka a zvířete
Josef Tuček
Londýn - Vytvořit embryo spojením lidské buňky a zvířecího vajíčka chtějí britští vědci. Cílem je získat speciální buňky pro léčení nemocí.
Výzkumníci z Univerzity v Newcastlu a z Královské koleje v Londýně, které vede Stephen Minger, chtějí využít metodu klonování, aby vznikl zčásti lidský a zčásti zvířecí zárodek.
Předpokládají, že vezmou běžnou lidskou buňku a vyjmou z ní její jádro. To pak vnesou do vajíčka z krávy, případně z kozy či králíka. Z vajíčka předtím jeho vlastní jádro odsají.
Pokud se vše podaří stejně jako při klonování jiných savců, vznikne embryo. Bude mít 99,9 procenta lidské DNA. Ze zvířecího vajíčka získá zárodek pouze malou část DNA, která není v jádru buňky, ale v buněčném "obalu" (cytoplazmě).
"Opravářské" buňky
Vědci však nechtějí zkoumat, co by se z embrya narodilo. Zárodek nechají vyvíjet v živném roztoku asi dva týdny. Pak bude mít podobu shluku buněk zhruba o velikosti špendlíkové hlavičky.
Mikroskopický snímek kmenových buněk z lidského embrya, jejichž využití slibuje převrat v medicíně. Kolonie těchto buněk tvoří okrouhlé útvary. Ploché protáhlé buňky mezi buněčnými koloniemi jsou pojiva (fibroblasty), které fungují jako výživná vrstva, v níž kmenové buňky rostou. větší obrázek Autor: University of Wisconsin-Madison
Doufají, že v této chvíli z něj odeberou vyrostlé lidské buňky, jimž se říká kmenové. Ty mají fascinující schopnost měnit se v jakékoli jiné buňky těla: nervové, svalové, kostní, pokožkové... Lékaři předpokládají, že právě kmenovými buňkami budou schopni opravovat narušenou míchu ochrnutých osob, srdce poškozené infarktem, nefunkční játra či slinivku břišní u cukrovkářů. A možná také mozkové tkáně lidí trpících Parkinsonovou a snad i Alzheimerovou chorobou.
Pokusy na zvířatech ukazují, že kmenové buňky ze zárodku se zapojují do práce v poškozených částech cizího organismu a opravují je.
Badatelé však musí zjistit, zda totéž může probíhat i v lidském těle. Potřebují proto kmenové buňky z lidských zárodků. Těch mají málo. Berou je zpravidla z embryí, která jako nepotřebná zůstala na klinikách pro umělé oplození a jež by lékaři stejně zničili.
Klonování v lidském vajíčku už povoleno
Loni a předloni už britské úřady vydaly několika týmům povolení klonovat lidské zárodky pro léčebné účely. Svolení mimo jiné získali vědci ze skotského institutu v Roslinu vedení Ianem Wilmutem, kteří před deseti lety klonovali prvního savce na světě, ovečku Dolly.
Také v tomto případě mají být klonováním vytvořeny lidské zárodky, a to z ženského vajíčka, do něhož bude vloženo jádro buňky konkrétního lidského pacienta. V embryu by pak měly vyrůst kmenové buňky, které by se přesně hodily pro léčení právě tohoto nemocného.
Odebrání ženských vajíček pomocí laparoskopické operace z vaječníku je však nepříjemný zákrok, a získá se jím pouze několik těchto pohlavních buněk.
Proto nyní další vědci požádali britský Úřad pro oplození a embryologii o povolení použít snadno dostupná zvířecí vajíčka a v jejich "obalu" nechat vyvíjet lidské buňky.
S nápadem ostatně nepřicházejí jako první. Jak uvádí britský list The Telegraph, čínští vědci už oznámili, že přesně takto vytvořili lidská embrya v "obalu" z kravských a králičích vajíček.
V Česku by to možné nebylo
Živočichovi, který má ve svém těle buňky ze dvou či více živočichů, se odborně říká chiméra. Název pochází z řecké mytologie, kde označoval obludu sršící oheň se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem.
Podle britského tisku není jasné, zda vůbec o povolení na vytvoření chiméry musí vědci žádat. Platné zákony se totiž dají chápat tak, že se týkají pouze čistě lidských zárodků. Britští vědci se přesto rozhodli získat svolení státních úřadů.
Zato v Česku platí od letošního června zákon o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, který podobné postupy výslovně zakazuje. Čeští vědci však o nich neuvažují už proto, že na ně nemají dost sil.
Ovce s lidskými buňkami
Lidské chiméry, čili zvířata s lidskými buňkami v těle, využívají další vědci při jiném typu experimentů. Nepoužívají však klonování.
Například tým, který vedl Esmail Zanjani z Nevadské univerzity v Renu, už před dvěma lety zveřejnil zprávu o tom, že vnášejí lidské kmenové buňky do rostoucích zárodků ovcí, které pak nechají normálně narodit.
Zanjani a jeho kolegové zjistili, že se lidské buňky ve zvířecím těle rozptýlí. Například v játrech tvoří sedm až patnáct procent jejich objemu.
Světoznámý fyzik Stephen Hawking je ochrnutý, protože v jeho míše zanikají buňky. I při této chorobě snad časem půjde míchu "opravit" kmenovými buňkami. větší obrázek Zdroj: Reuters
Nevadští vědci takto chtějí získat lidské buňky z konkrétních orgánů, které by mohli použít pro transplantaci lidským pacientům. Zatím se jim však nedaří oddělit je od zvířecích.
Je nemorální zákaz, nebo svolení?
Žádost britských vědců o klonování chimér vzbudila rozporné reakce.
"V celé historii lidstva byli zvířata a lidé odděleni," řekl pro BBC Calum MacKellar ze skotské Rady pro lidskou bioetiku. "Současný výzkum podrývá rozdíl mezi zvířaty a lidmi, a tím narušuje lidskou důstojnost a lidská práva."
Oproti tomu například Evan Harris, poslanec britského parlamentu a člen jeho výboru pro vědu a techniku, zdůraznil potenciální možnosti pro léčení nemocných či zmrzačených pacientů: "Když mohou tito lidé mít prospěch z postupů terapeutického klonování nebo z následně získaných kmenových buněk, bylo by nemorální tomu bránit."
I v případě, že se výzkum bude skutečně dařit, nedají se z něj odvozené léčebné postupy očekávat v nemocnicích dříve než za patnáct či více let.
Aktuálně.cz
|
