Křesťan říká: Jednou jsem šel do kostela, který je v sousední vsi a abych si zkrátil cestu, pustil jsem se přes pole. Tu se však strhla prudká bouře a tak ledový liják, že mi bylo jasné, že když se nestane zázrak, tak se z toho ve zdraví nedostanu. Tak jsem se modlil k Bohu, aby mě vysvobodil. A tu se stal zázrak! Představte si všude v celém okolí zuřila bouře a liják bičoval zemi, ale těsně kolem mně bylo sucho a klid, takže jsem mohl v pokoji dojít až do kostela. Muslim na to odvětí: To bych nečekal, že máme podobnou zkušenost. Jel jsem pouští a náhle se strhla písečná bouře. Byla to strašná bouře, která trvala hodiny. A ke všemu mi pošel velbloud. To jde pánové nejen o zdraví, ale o život! Padl jsem tváří do písku a hlavou jen mi bleskla myšlenka "Alláh je věčný!" A v tu chvíli se stal zázrak. Všude kolem zuřila strašná písečná bouře, jenom těsně kolem mně bylo bezvětří. Žid povídá: Pánové já mám taky takovou zkušenost. Jdu takhle o šábesu z Interkontinentálu do synagogy a najednou vidím na chodníku peněženku nabitou stomarkovkama. Už už ji chci sebrat, když tu si najednou vzpomenu, že je šábes. O šábesu, víte, se my židé nesmíme dotýkat peněz. Co jsem měl dělat? Nechat tam tu peněženku, to by byla škoda. Tak jsem se modlil k Hospodinu, aby mi pomohl. A představte si, stal se zázrak! Všude, kam oko dohlédlo byl šábes a jenom těsně kolem mě bylo úterý! Petr Novotný

Přijde křesťan do nebe a v přijímací místnosti jsou všude na stěnách všelijaké hodiny. Každé z nich ukazují jinak. Zvědavost ho přemůže a ptá se anděla. který má službu: Prosím vás, proč tady máte tolik hodi a každé ukazují jiný čas? Anděl mu dopoví: "To máte tak: Každé hodiny ukazují jak lidé různých náboženství hřeší. Co vteřina, to jeden hřích. Křesťan se diví:"Vidím tahy hodiny muslimské, hinduistické, buddhistické a všelijakých jiných náboženství, ale nejsou tady křesťanské hodiny! Anděl povídá: "Jó, ty máme v kuchyni jako větrák!"   Křesťan, který si nepřál být jmenován

Křesťan a žid jsou sousedé a přátelé. Křesťan se jednoho dne rozhodl, že jejich přátelství utuží, a že příteli židovi umyje auto, které má před domem. Dá si s tím velkou práci a za hodinu se auto blýská jako nové. "Jsem zvědav, jak se mi přítel rvanšuje. Je to bohatý člověk.", těší se křesťan, když večer uléhá na své lože. Ráno nemůže již dospat a za svítání vyběhne na ulici. Cleý zděšený vidí, že jeho novou oktávku objel někdo korunou. Jde za přítelem židem a svěří se mu se svým žalem. "Kdybych tak věděl, kdo to udělal!" Žid odvětí:"No to jsem byl já! Ty jsi mi auto pokřtil, tak já jsem ti ho obřezal!"   od Modré Duhy

Přijde muž do nebe a u brány ho zastaví svatý Petr. Říká mu, že by se dostal dovnitř, musí dostat za svoje skutky na zemi celkem 500 bodů. A muž začne hned vypočítávát, co prospěšného kdy udělal:
“Byl jsem ředitelem sirotčince celých dvacet let.”
“Dobře, tak za to dostaneš dva body.”
“To je ale dost málo. Taky jsem nepodváděl nikdy svojí manželku, to se dneska moc nevidí.”
“To máš pravdu, za to ti dám tři body.”
“Jenom tři body, to není možný, to bych musel nakonec dostat milost.”
“No, o to právě jde ... ”
odbor mládeže BJB

Jede farář na kole a zapadne do bažiny. Jedou kolem hasiči a nabízí mu, že ho vytáhnout ven.
Ale farář nechce: “Moc vám děkuju, ale mě zachrání Bůh.” Hasiči odjedou tedy k ohni a když se vrací zpátky, knězi kouká už jen hlava. A znovu nabízenou pomoc odmítne.
“Musím vás znovu odmítnout, mě zachrání Bůh.”
Hasiči tedy odjedou a duchovní klesá stále více ke dnu,k až nakonec zapadne úplně.
Jde do nebe a hned si stěžuje: “Pane, já jsem ti tak věřil a modlil jsem se k tobě, aby si mne zachránil a ono stále nic, jak je to možné?”
“A kdo si myslíš, že ti poslal ty hasiče!” odbor mládeže BJB

Za druhé světové války přednášel na universitě v Princetonu profesor Albert Einstein. Na autobusovém nádraží se ho zeptal spěchající student: "What time is it?" Profesor se usmál: "Mladý muži, co je čas, to ještě nevím Ale chcete-li vědět, kolik je hodin, to vám mohu říci."

Skupina studentů se pravidelně scházela k večerním pobožnostem. Jeden opožděný spolužák se pomodlil krátce a výrazně: "Svatý Bože, tvá vůle, nic více, nic méně a nic jiného. Amen."

Mluvil presbyter s farářem o rozdílech mezi lidmi. Povzdechl si: "Inu, lidi se dělí na ty, kteří berou, a na ty, kteří dávají. Ti, kdo berou, lépe jedí a ti, kdo dávají, zase lépe spí."

Kazatel chtěl vysvětlit vztah mezi vírou a faktem. Řekl: "To, že sedíte přede mnou v lavicích, je fakt. A že já stojím na kazatelně a kážu vám, je taky fakt. Ale jen víra, že mě posloucháte, mě posiluje v této službě."

Přijel pan biskup na vizitaci a starostlivě si prohlížel maličkou modlitebnu. "Kolik duší má vlastně váš sbor, pane bratře?" zeptal se nakonec. "Dvanáct set," odpověděl pan farář. "A to se sem všichni vejdou?" "Inu," pan farář na to, "když vejdou všichni, tak se nevejdou. Ale protože všichni nikdy nevejdou, tak se vejdou."

Potom řekl Hospodin k Noé: "Kde jest archa, kterou jsem přikázal tobě udělati?" A Noé odpověděl Hospodinu: "To je tak: všichni tři tesaři onemocněli. A obchodník dřívím gofer nevyřídil objednávku, ačkoli jsem ji podal už před rokem. Co mám dělat?"A Hospodin řekl k Noé: "Přeji si, aby archa byla hotova za sedm dní a sedm nocí!" A Noé odpověděl: "Stane se tak." Ale nestalo se tak. I řekl Hospodin k Noé: "Co ti zase tentokrát zašlo?" A Noé odpověděl k Hospodinu: "Je toho víc. Můj hlavní dodavatel udělal bankrot. A klí, kterou jsem měl archu oklejovat vnitř i vně, nemá správnou jakost. A klempíři stávkují. A můj syn Sem, který mi má pomáhat, tráví i s bratry Chamem a Jáfetem celé dni na diskotéce. Už si opravdu nevím rady."I rozhněval se Hospodin a řekl: "A co je s hovady a se všelijakým zeměplazem podle pokolení jejich, které máš po dvém uvésti do archy, aby živé zachováno bylo símě jejich po vší zemi? Také dodavatel vypověděl?" A řekl Noé Hospodinu: "Nevypověděl, ale poslal je na špatnou adresu. Ale do pátku mají být tady." A řekl Hospodin k Noé: "Jak to vypadá s jendorožci a ptactvem nebeským?" I vzdychl Noé a odpověděl Hospodinu: Jednorožci vymřeli, jeden jediný není k mání. A ptactvo nebeské se dodává jen po tuctech. Pane, ty přece víš, jak to chodí!" I promluvil Hospodin k Noé: "Ano, synu můj, vím. A divíš se ještě, proč chci uvésti potopu vod na zemi?"

Angličan vykládá příteli: "V naší vesnici byly donedávna dvě církve, metodistická a baptistická. Ale vánek jednoty zavál i k nám a církve se spojily." - "Takže teď je u vás jen jedna jediná?" - "Ne, jsou tam tři: sjednocená a obě původní."

Večer před velikonočními svátky říká farář jednoho pařížského sboru svým věřícím: "Zakrátko pojedete po silnicích naší krásné země. Myslím, že bude vhodné, když si za volantem budete zpívat duchovní písně. Při stokilometrové rychlosti můžete zpívat: Blíž tobě, Bože můj. Při sto čtyřiceti: Přijdiž, Jezu nejmilejší. A když vám tachometr soupne nad sto šedesát, spusťte: Vezmi, Pane, život můj!"

Kazatel v kázání prohlašuje: "Jistě se mnohé zlepšilo, křivka zločinnosti od dávných dob po dnešek podstatně klesla. Uvědomte si, že za časů Kaina a Ábela bylo na světě padesát procent vrahů."

Když byl probošt Hans Grüber z Německa jednou v Praze, slavil tu své narozeniny. Děkan prof. dr. J. L. Hromádka pozval při té příležistosti menší splečnost do hotelu Flora na oběd. Po skončeném stolování přinesl pan vrchní účet a děkan Hromádka položil na stůl několik bankovek. Když se vrchní měl k odchodu, zeptal se ho děkan s šelmovským ohníčkem v očích: "Pane vrchní, zpátky nevracíte?" Pan vrchní s omluvou vysázel na stůl několik drobných mincí. Děkan je s uspokojením strčil do kapsy. Pak vytáhl desetikorunu a prohodil: "To je pro vás, pane vrchní."

Jeden mladík přijme evangelium a stane se z něj křesťan, který horlivě čte Písmo. Začne navštěvovat církev. Právě čte příběh o tom jak Bůh převedl Izraelce přes Rudé moře.
A říká: "To je úžasné. Celý Izrael prošel mořem. Bůh je tak mocný. Haleluja. ...".
Se svou radostí se svěřuje jednomu staršímu bratrovi a ten mu na to říká:
"No víš ono je věděcky dokázáno, že v té době bylo v místech kudy procházeli Izraelité jen 20 cm vody".
Mladík vezme slovo staršího jako slovo od duchovně zralejšího. Čte dál a najednou opět zvolá:
"No to je úžasné, to je fantastické, neuvěřitelné. Haleluja. Bůh je tak mocný ...".
Slyší ho onen starší bratr a tak se jej zeptá:
"Co je zase, proč ta samá radost. Co sis to zase četl?".
Mladík mu odpovídá:
"Bůh je opravdu úžasný. Ono i v těch 20 cm vody se utopili Egypťané a celé jejich vojsko".

Daniel Píš

Jeden netrpělivý křesťan se modlí: "Pane Bože potřebuji více trpělivosti. Prosím dej mi trpělivost. Opravdu prosím... Ale potřebuji ji HNED!!!"

Daniel Píš

Shromáždění se modlí za nového pastora: "Bože dej nám pastora, který bude pokorný a chudý. Ty ho udělej pokorným a my ho uděláme chudým."

Daniel Píš