Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Prokop.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 247, komentářů celkem: 396016, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 108 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108535901
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1.
Vloženo Sobota, 28. listopad 2009 @ 21:39:24 CET Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal leonet

Matouš 12,43 až 45: Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá. Tu říká: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. A když přijde, nalezne dům prázdný, zametený a vyzdobený. Potom jde a bere s sebou sedm jiných duchů, horších než je sám; a když vejdou, bydlí tam. A poslední věci onoho člověka bývají horší než první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.

Ve všech církvích jsou dva druhy věřících. Tělesní a duchovní. Nejlépe to vystihuje apoštol Pavel v 8 kapitole Římanům. Mnozí tělesní křesťané si myslí, že svůj život zasvětili Bohu, jenže jejich způsob života se stále řídí myšlenkami a úvahami z jejich přirozeného života. Žijí podle své vůle. Takovým věřícím nehrozí, že by mohli upadnout do pasivity. Těch se zlí duchové nezmocní kvůli pasivitě, ale kvůli jejich tělesností mají kdykoliv místo v mysli těchto věřících. Pavel věděl, že i když věřící v Korintu jsou spasení, jejich mysl ještě není obnovená. Mnozí věřící se chlubí svou upřímností, nebo že jsou vedení čistými pohnutkami. Jenže si nejsou schopni uvědomit, že dokud chodí podle své staré přirozeností, tak ani jejich nejlepší úmysly nemají před Bohem žádný význam.  
Apoštol Pavel v listu do Korintu upozorňuje, že někteří takoví káži „jiného Ježíše“ a přijímají „jiné evangelium“. Do mysli tělesných věřících může být nasazeno bludné učení, které je svede od čistého Kristova evangelia. Tak „had“ jedná i dnes. Stále předstírá, že je andělem světla, aby věřící ve své mysli uctívali „jiného Krista“, který není Pán, aby přijali „jiného ducha“, který není Duch Svatý, a aby mezi věřícími šířili „jiné evangelium“, které není evangeliem Boží milosti. Satan tato svá „učení“ proměňuje v myšlenky a nasazuje je do mysli tělesných věřících. Kolik věřících ví, že satan člověku dává dobré myšlenky, cituje Boží slovo, dává svá zjevení, a tak by se dalo pokračovat dál.
Pasivitě a s tím spojené posedlostí zlými duchy nebo démony můžou propadnout je ti, kteří jsou ochotni slyšet a uposlechnout každý Boží příkaz. Vůle takových věřících má sklon upadat do pasivity.
Tady je třeba uvést na pravou míru některé bludy. Mnozí jsou přesvědčeni, že Bůh takové ochraňuje. Vždyť mají tak čisté pohnutky! Je možné, že by Bůh dopustil, aby zlí duchové oklamali ty, kteří jej věrně hledají? Mnozí se domnívají, že Bůh by měl ochraňovat své děti ve všech situacích. Nevědí, že k tomu, aby se mohly těšit Boží ochraně, musí splňovat podmínky pro Boží ochranu.
Splňuje-li věřící podmínky pro působení zlých duchů, Bůh jim nemůže zakázat, aby působili. Bůh je Bůh, který dodržuje zákon. Pokud se věřící vydal, ať už úmyslně či neúmyslně, do rukou zlých duchů, Bůh jim nemůže upřít právo ovládnout věřícího. Mnozí se mylně domnívají, že mají-li čisté pohnutky, budou před klamem ochráněni. Nevědí, že nejsnáze se dají oklamat lidé s čistými pohnutkami. Poctivost není stav, který by zabránil oklamání; takovým stavem je poznání. Věřící, který se nezajímá o učení Bible, není bdělý a nemodlí se, a jestliže si myslí, že čisté pohnutky jej samy o sobě ochrání před klamem, bude jistě oklamán. Jak může takový očekávat, že jej Bůh ochrání, když se nechal oklamat a splňuje podmínky pro působení zlých duchů. Věřící, který se zasvětil a domnívá se, že již stojí a je pevný, je již oklamán. Příčinou posedlostí démony je pasivita, a příčinou pasivity nevědomost.
Pasivita je vlastně špatně chápaná poslušnost a špatně chápané zasvěcení. Jestliže věřící ví, že Bůh chce, aby s ním věřící spolupracovali, a že si nepřeje, aby se lidé proměnili ve stroje, nedopustí, aby sklouzl do pasivity, a nečeká, až přijde Bůh a dá mu nějaký impulz. Věřící do tohoto stavu upadají hlavně z nevědomosti. Tady je důležité poznání, aby dokázal odlišit Boží podnět od satanova díla. Protože věřící bývají posedlí démony pro nevědomost, musíme se pozorně zamyslet nad některými věcmi, u nichž snadno dochází k nesprávnému pochopení.
Podívejme se co napsal apoštol Pavel Gal. 2,19-20:
S Kristem jsem ukřižován. Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Často bývá pasivita zaviněna chybným chápáním pravdy o tom, že jsme „zemřeli s Kristem“. Takoví se domnívají, že by měli ztratit svou osobnost, že by již neměli mít svou vůli a moc nad sebou a že by jejich „já“ mělo naprosto zemřít. Stávají se z nich stroje poslušné Boha. Myslí si, že už nesmějí mít žádné pocity, že by měli zrušit celou svou osobnost a odstranit všechna přání, zájmy a životní cíle. Stávají se z nich mrtvoly. Přestávají být „já“; jejich osobnost zmizela. Mysli si, že požadavek, aby zemřeli s Kristem, jim přikazuje, aby sami sebe vymazali, zrušili a aby „spáchali sebevraždu“ do té míry, že by neměli žádné pocity týkající se jich samých, žalu a tak dále, aby cítili pouze Boží jednání, působení a vedení. Mají za to, že zemřít svému já znamená přestat si být vědom sám sebe. Proto vydávají své „sebeuvědomění“ smrti a snaží se zemřít natolik, že necítí nic než Boží přítomnost. Myslí si, že by jejich osobnost již neměla existovat, protože „žije ve mně Kristus“. Protože je v nich Kristus, myslí si, že by se mu měli pasivně podřídit a nechat jej myslet a cítit za ně. Nevšímají si však Pavlovy následující věty: „Život, který nyní žiji v těle“! Pavel zemřel, ale Pavel nezemřel! Jeho „já“ bylo ukřižováno, a přesto jeho „já“ žije. Poté co prošel křížem, Pavel řekl: „Nyní žiji“! Kříž naše „já“ nevymaže. Naše „já“ bude existovat navždy. Jaký smysl by mělo naše spasení, kdyby mohlo do nebe odejít něco jiného než naše „já“?
Smyslem přijetí Kristový smrti je zemřít hříchu a vydat smrti život duše. I ti nejlepší, nejušlechtilejší a nejčistší musí být vydáni smrti. Bůh chce, abychom zavrhli srdce, které žije skrze náš přirozený život; chce, abychom žili z Boha a okamžik za okamžikem nasávali jeho život, aby byly zaopatřeny potřeby celé bytosti. Poté co jsme prošli smrti, vyžaduje abychom denně, odhodlaně, aktivně a s důvěrou uplatňovali svou vůli k potlačování svého přirozeného života a čerpali z duchovního života Boha. Tak jako smrt fyzického těla člověka není zničením a ani smrt v ohnivém jezeře není zničením, není zničením ani ukřižování s Kristem v duchovním životě. Osoba člověka musí existovat, a musí existovat i její představitel – vůle člověka. Zemřít by měl pouze přirozený život, jímž člověk žije. Tak učí Bible.
Příště další špatně chápané místo Filipenským 2,13.


Podobná témata

Zamyšlení

"Vrátím se do svého domu. Pokračování 1." | Přihlásit/Vytvořit účet | 73 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Skóre: 1)
Vložil: Genuine v Neděle, 29. listopad 2009 @ 10:22:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je teda moc dobře žes to napsal. Musím se přiznat, že tahle koncepce nedělání ničeho ze své vlastní vůle, a nežití, nýbrž nechání ve mně žít Krista, mě celý život velice, opravdu velice irituje.

Nechci aby následující text vypadal že si dělám srandu, protože si nedělám srandu.

Už jsem o tom mnohokrát četl, mnohokrát jsem slyšel kázánií na to téma, a také jsem potkal mnoho křesťanů, kteří se k tomu hrdě hlásili, ale u sebe jsem opakovaně zjistil, že k vykonání jakéhokoli, i toho nejmenšího pohybu musím buď zapojit vlastní vůli, nebo se prostě nepohnu.

Několikrát v životě jsem zkusil pomodlit se, a čekat, jak se Kristus ve mně začne projevovat, a snažil jsem se opravdu poctivě a důsledně nedělat nic ze své vůle. Prostě jsem čekal, že se ruce a nohy začnou pohybovat tak jak jimi bude hýbat Kristus ve mně. Nejdéle co si pamatuju, trvala nehybnost asi hodinu a půl.

Opravdu si nedělám srandu. Asi jsem vůbec nepochopil o co tady jde.

Kdo s tím má nějakou praktickou zkušenost? Může to někdo vysvětlit? A nechoďte na mě s tím, že si třeba Kristus přál, abych prostě rozjímal. Koneckonců ignaciánské exercicie (jezuitská metoda) jsou podle mého názoru naprosto supr věc, ale i na to člověk - tedy alespoň já - potřebuju vlastní vůli. A na jakoukoli denní činnost také. A na řešení situací a na strategické plánování také. Nikdy, nikdy mi to nikdo nevysvětlil, jen každý jako kolovrátek opakuje co je psáno v Písmu a že mu to tak funguje.

Tak co, řekne mi konečně někdo jak se tomu má rozumět?



Žízeň po naplnění (Skóre: 1)
Vložil: rive v Neděle, 29. listopad 2009 @ 13:44:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího ...

Zřídka jsme zcela spokojeni. Obvykle doufáme, přejeme si, toužíme a žízníme po něčem víc, něčem jiném,
něčem, o čem si myslíme, že nás uspokojí nebo udělá šťastnějšími. Jsme jako prázdný pohár, který čeká na
naplnění vším, o čem si myslíme, že nám v našich životech chybí.

Existuje mnoho druhů vnitřní žízně. Nežíznit po věcech jako je uznání, chvála, moc a úspěch je velmi obtížné.
Jakmile se zbavíme těchto tužeb, náš duch bude mít svobodu žiznit po hlubších, Božích věcech. Budeme
ochotněji prosit o živou vodu pro naše žíznící duše namísto věcí, které sytí jen naši tělesnost.

Po jakých hlubších věcech žízníme?
Jaké touhy vyvstávají z nitra našeho bytí?
 Po čem touží naše srdce ve vztahu k Bohu?

Mezi tyto hlubší věci mohou patřit:

pokoj mysli a srdce,
uzdravení starých zranění,
soulad s naší rodinou a přáteli,
moudrost v rozhodovaní,
odpuštění pro sebe a ostatní,
svoboda od falešných poselství,
svoboda od naší hříšné přirozenosti,
ochota slyšet Boží hlas.


rive






Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Neděle, 29. listopad 2009 @ 16:25:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobře, že o tom píšeš. Za sebe bych chtěl poprosit, abys příště text trochu rozčlenil (třeba nadpisy) nebo aspoň nějak výrazněji oddělil odstavce. Nevím, jak ostatním, ale mně se ten souvislý text celkem špatně čte.

Já osobně spatřuji návod k řešení těchto problémů v Ježíšově modlitbě:"Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.", která koresponduje s jinou:"Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi." Nevěřím, že kdokoli kromě Boha jaksi automaticky existuje věčně směrem do minulosti či budoucnosti. To je z řecké filosofie přejatá myšlenka. Moje "já", tedy já jako osoba, může v klidu přestat existovat, bude-li to Boží vůle. Sama myšlenka jakékoli osobní existence po smrti je podstatné části Bible naprosto cizí.

Satan tato svá „učení“ proměňuje v myšlenky a nasazuje je do mysli tělesných věřících. Kolik věřících ví, že satan člověku dává dobré myšlenky, cituje Boží slovo, dává svá zjevení, a tak by se dalo pokračovat dál.

Jistý problém je v tom, že působení Satana se s oblibou připisuje tomu chápání Evangelia, které je v rozporu s chápáním dotyčného hodnotitele. Nedávno tu byla opakovaně za satanismus označena myšlenka všeobecné spásy v Kristu a já jsem byl i přímo označen za satanistu. Jiný tu zase za satanská označil zjevování se Královny nebes, další celibát a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Ty sám označuješ bludy (na základě čeho poznáš blud, ne-li na základě interpretace Písma, kterou zastáváš a která může být klidně "jiným Evangeliem"?) za satanské myšlenky nacpané do hlavy tělesných věřících. My z Písma víme, že i velmi čistá pohnutka (Petrova láska k Ježíšovi) může být ve své podstatě satanská.

Myslím, že Ďáblu dáváš přespříliš moci a pravomoci. Pokud tedy Satan jako osoba existuje, pak jedná v podřízenosti Bohu. Kdyby snad mělo platit, že si on či nějaký ten démon může vlézt, kam chce, pak bychom byli všichni do jednoho zcela v jeho moci. Kdo z nás není aspoň z části stále tělesným věřícím? Ti, o kterých píšeš v druhé části, mi přijdou jako uměle vytvořená skupina, do které by snad mohlo spadnout pár řeholníků. Každý z nás si plně uvědomuje svoji osobnost. Představa, že už nežiju já jako osobnost ale že ve mně žije Kristus, který skrze mě jedná a mluví, je velmi nebezpečná. Takoví lidé mívají tendenci vydávat jakoukoli blbost, která je právě napadla za slovo Boží. Takový člověk neřekne, že si myslí (věří), že Písmo říká to či ono, ale rovnou se vytasí s tím, že Bůh (Boží slovo) říká to či ono.

Osobně ta slova o Kristu ve mně chápu tak, že přijetím Krista dochází k postupné přeměně, chceš-li smrti, mé padlé a hříšné přirozenosti. Jinými slovy řečeno, jsem schopen stále více (nikdy však dokonale) jednat tak, jak by asi jednal On na mém místě. 



Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. listopad 2009 @ 20:51:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Věřící, který se zasvětil a domnívá se, že již stojí a je pevný, je již oklamán."...

To je pravda.


..."Poctivost není stav, který by zabránil oklamání; takovým stavem je poznání."...

Poctivost je stav lidského srdce, který je Bohu milý. Poctivost nedovoluje pasivitu, tyto dvě věci nejdou dohromady. Poctivost vede k pravému poznání, k návaznosti na Boha, spojené s Jeho ochranou.


Zlí duchové jsou tvorové poněkud dokonalejší ve svých schopnpstech, než jsme my, ale do lidského srdce stejně nevidí. Do lidského srdce vidí jenom Bůh (a skrze Něho ve zvláštních případech i ti, kteří jsou mu nejblíže). Zlý duch vlastní mocí ani nepozná, nakolik je člověk svatým, či hříšným. Zrovna tak zlý duch nemá ani schopnost být všudypřítomný.

Proto člověka svádí, našeptává mu. Zkouší to. Člověk ho do svého "domu" musí vpustit, musí se otevřít hříchu. A to docela podstatným způsobem. Ani hřích vedoucí ke smrti ještě automaticky neznamená posedlost. Ale je nutným předpokladem pro pozdější posedlost.

Příčiny naší hříšnosti nespočívají pouze v působení zlého ducha. Další příčinou je naše hříšná přirozenost - naše náklonnost ke zlému. Ta se projevuje jak žádostmi těla (smilstvo, nestřídmost a pod.), tak žádostmi světa (např. touhou po moci, po slávě a pod.).

Znovuzrozený člověk žádosti své hříšné přirozenosti nepotlačuje(častá chyba s nulovými výsledky), ale sublimuje. Nasměruje je správným směrem v souladu s Boží vůlí. Stává se někým docela jiným, jeho hříšné touhy se mění na touhy čisté. Tak už nežije "starý člověk", ale žije v lidském srdci Kristus.

Neznamená to však v žádném případě potlačení vlastní osobnosti, jak se někteří mylně domnívají, ale naopak její ozdravení, rozvinutí vlastní osobnosti do plnosti Božího záměru při stvoření člověka. Tento záměr byl právě úzké společenství (spolupráce) Boha s člověkem.



Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 10:29:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ti kteří aktivně uposlechnou každý příkaz že by upadali do pasivity ?

To se mi nějak nezdá. Mohou sice sejít z cesty ale to že by se zastavili spíš nehrozí.

Krom toho si vždycky při podobných úvahách vzpomenu na nevěstky a celníky z Vyvoleného národa, na rybáře a řemeslníky. Jak ti přijali Krista v kontrastu s těmi kteří celý život rozebírali písmo a pak křičeli na kříž s ním.

Jak je možné že Mesiáše poznali chudí, negramotní, slepí, hluší, žebráci, nevěstky a pronárody jako byli Samaritáni a Římani ? Čím menší teoretické znalosti tím lépe ?

Dovedete si představit že by k nám teď přišel třiatřicetiletý tesařský pomocník z dílny svého adoptivního otce ve Stadicích (rodiště Přemyslava Oráče které svým dnešním významem odpovídá Betlému Judovu v Kristově době) a řekl nám že jsme plemeno zmijí horší než ty nevěstky ? Napohled obyčejný člověk který se narodil v nějakém chlívku ?  Dost nebezpečná představa. Stejně jako že by na dveře našeho domu zaklepal nějaký chudý člověk že jeho žena bude za chvíli rodit.
Tomu umetenému a vyzdobenému domu bych spíš rozumněl podle vkusu démona.




nerozumím (Skóre: 1)
Vložil: legenda v Pondělí, 30. listopad 2009 @ 17:49:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj, já těmhle věcím asi taky neozumím, podle mýho máme tendence to všechno předuc*****vat a pak to lidi mate. přesně jak říkal Petr, že něterým pasážím Pavla lidi nerozumí.... a pak dělaj problémy, co jsem si za život zaslechla věci o  mé tělesnosti od lidí , kteří byli taktéž tělesní.... odvádí to od Boha a od života s Ním.



Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Skóre: 1)
Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Úterý, 01. prosinec 2009 @ 11:55:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh jim nemůže upřít právo ovládnout věřícího.

Může, proč by nemohl, Je milost a moudrost je větší než cokoliv a nároky démonů. Může dát svému dítěti najevo, že kráčí po špatné cestě i jinak, než by povolil démonům dělat problémy. Je to na něm. Bůh není nikomu ničím povinen, nikomu nic nedluží a nikdy to tak nebylo, není a nebude. V knize Job povoluje satanovi otravovat Joba, v knihách Královských zase démonovi stát se lživým duchem v ústech falešných proroků. Je to vždy Boží svrchované absolutně svobodné rozhodnutí, nic Pána k ničemu nenutí a nutit nemůže. Krom toho bychom takto popřeli všemohoucnost(vševládnost).



Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Čtvrtek, 03. prosinec 2009 @ 10:54:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pasivitě a s tím spojené posedlostí zlými duchy nebo démony můžou propadnout je ti, kteří jsou ochotni slyšet a uposlechnout každý Boží příkaz. Vůle takových věřících má sklon upadat do pasivity.

Osbne si myslím,že tato veta by mala byť napísaná takto:

Pasivitě a s tím spojené posedlostí zlými duchy nebo démony můžou propadnout jen ti, kteří nejsou ochotni slyšet a uposlechnout každý Boží příkaz. Vůle takových věřících má sklon upadat do pasivity.



Re: Vrátím se do svého domu. Pokračování 1. (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pátek, 04. prosinec 2009 @ 11:05:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
2Kor.12,7  A aby som sa prevelikosťou zjavení príliš nepovyšoval, daný mi je osteň do tela, anjel satana, aby ma pohlavkoval, aby som sa príliš nepovyšoval.
8  Za to som trikrát prosil Pána, aby odstúpil odo mňa,
9  a povedal mi: Dosť ti je moja milosť. Lebo moja moc sa dokonáva v slabosti. Teda najradšej sa budem chváliť svojimi slabosťami, aby prebývala na mne moc Kristova.

Ap.Pavel mal v sebe zlého ducha a tak sa pýtam ?

1, bol pasívny
2,  mal čisté pohnútky
3, mal nečisté pohnútky
4, bol poslušný Božích príkazov
5, bol neposlušný  Božích príkazov
6,splňoval podmienky pre Božiu ochranu atď.

Odpoveď je prosta : aby sa prevelikosťou zjavení príliš nepovyšoval,

Bojím sa ,že si teológiu pletieš s filozofiou.



Stránka vygenerována za: 0.74 sekundy