Grano Salis - Advent a Vánoce nejsou jen dlouhý noce .....

poslal Krispus

Latinské „adventus“ znamená „ příchod “ . Je začátkem liturgického roku a přípravou na Vánoce. Původně šlo o řecké slovo „epifaneia“ tj. „zjevení“. Takto se označoval příchod božstva do chrámu nebo návštěva krále

Období čtyř adventních nedělí vrcholících svátkem Narození Páně ( 25.12) má svou krásnou tradici. Co rodina, to trochu jiné zvyky. Prožívání svátků má své nezastupitelné místo v našem životě a k němu patří. V zamyšlení chci ukázat na jejich duchovní význam

Prorok Izaiáš napsal, cit. „ Potěšte, potěšte můj lid," praví váš Bůh…….. . V rabínské literatuře je výrazem „potěšení“ označována „mesiášská doba“. Doba, kdy přijde Vykupitel a vysvobodí porobený Boží lid ( Izrael). Mesiáš se ujme vlády a začne všeobecná prosperita. Proroctví zaznívá v době, kdy je Izrael v babylónské zajetí a Jeruzalém je „město duchů“. Zůstala v něm hrstka starců a někteří z těch, kdo vyplenili co zůstalo z válečné kořisti Nebúkadnesara. Lišky tam dávají „ dobrou noc“ !

Judští zajatci vídali, jak Babylóňané okázale připravovali a zdobili silnice, kudy se ubíralo procesí bohů anebo vítězné vojsko v triumfálním průvodu. Demonstrovali celému světu svou moc ! Proto velmi dobře rozuměli dalším slovům uvedeného proroctví "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha! Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně. I zjeví se Hospodinova sláva …..“

Bylo to slovo naděje, že jejich úděl bude změněn. Vidí sami sebe jak připravují a zdobí cestu pro Hospodina, svého Boha. Jeho sláva bude zjevena zrovna tak, jak byli zvyklí vídat u babylónských bohů. Cesta půjde pouští, hory a pahrbky budou srovnány ….. Hospodin provede svůj lid bez problémů ke svobodě, k novému začátku

Z historie víme, že se Izrael vrátil do své země a obnovil Jeruzalém včetně chrámu. Byl vyveden z područí Babylóna. Boží sláva byla zjevná celému světu…

Lid, který přijal potěšení od Hospodina, je symbolicky označen jako „Sijón a Jeruzalém“. Jde o místa, která si vyvolil Hospodin ke zjevení své slávy a moci

Iz.40: 6 „Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: "Hle, váš Bůh!“

Neměli si to nechat pro sebe ! Jejich úkolem bylo zvěstovat, že Bůh je na svém místě. Že se nad nimi smiloval a zachránil je. Začíná nová éra, život ve svobodě. Nemá nést radostnou zprávu šeptem a v utajení ! Sijón a Jeruzalém ( rozuměj judští navrátilci ze zajetí) mají zesílit svůj hlas ! Má jít na vysokou horu, aby se volání neslo do dálky a bylo slyšet

Mají předat radostnou zprávu ostatním judským městům. Bůh není poražen a je mocnější než všichni babylónští bohové. Nezapomněl na své vyvolené, nezřekl se jich a zasáhl v jejich prospěch. Stal se radostí a novou životní silou pro hlasatele blahé zvěsti

V tomto proroctví vidím duchovní význam Vánoc. V osobě a díle Ježíše Krista Bůh přijímá za svého každého, kdo v něho věří. Jestliže to doposud nebylo ono, jestliže selhali všechny naše snahy žít ve vnitřní svobodě, tak teď přichází naděje

Přichází potěšení …..nejprve jako malé dítě v jesličkách, v náruči své matky a péči rodičů. Pak jako Syn člověka, který vysvobozuje zajaté, slepým vrací zrak, propouští zdeptané na svobodu a vyhlašuje milostivé období

Začalo to jesličkami a skončilo to na kříži ! Ale ne tak docela. Zmýlená neplatí. Pokračuje to dál i když je oslavený Ježíš na trůnu v nebesích, na místě, které mu právem patří. Posílá svého Ducha, Ducha Kristova …. a ten kdo ho nemá, není Jeho !

Proto volám zvýšeným hlasem, stojíc na vyvýšeném místě, ba co víc, doslova řvu :

Podívejte se do jesliček pořádně. Je tam váš Bůh, který se stal Spasitelem !

Tam je ten, kdo nás uvádí do svobody duše i těla. Ve chvílích, kdy se otřásají naše lidské jistoty, bude tím neotřesitelným základem naší víry. Je to ten, kdo osvobozuje ze všech vnitřních zranění, napravuje mezilidské vztahy proměňováním naší osobnost do svého obrazu. Bůh umí milovat a kdo v Něho věří bude umět milovat Boží láskou druhé….. svět kolem nás se začne pomalu měnit …… sláva Bohu na výsostech ! A k tomu si dejme klidně pořádný kopec bramboráku se smaženým kaprem, předejme dárky milým a blízkým. Užijme si svátků vánočních, tak jak chceme a umíme. Proč ne ! Tradice a duchovní odkaz těchto svátků můžou a mají jít ruku v ruce

Je tady advent a ten říká, že přichází Král králů a Pán pánů do našich domovů, do našich srdcí. Toužíme po Jeho vládě v našich životech . Jsou tady Vánoce a oslava narození, slovy koledníků, Krista Pána. Je to skvělý, protože Bůh na své stvoření nezapomněl a nezapomíná ani dnes

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace