Jako germánský mladík byste musel žít v celibátu minimálně do 20 let a kdybyste toto pravidlo porušil tak byste byl v háji. Na obětním kameni. Nebo byste  alespoň do smrti čistil latríny a dělal jiné pomocné práce. Mezi válečníky by Vás nepřijali. Berserkové obvykle žili v celibátu po celý život a díky muchomůrkám a jiným jedům které podporovaly zuřivost a snižovaly pud sebezáchovy málokdy přežili třicítku. Po dvacítce byste se mohl oženit se statnou panenskou valkýrou která by Vás propíchla rožněm nebo by Vám rozbila hlavu hovězí kostí kdyby Vás načapala se služkou nebo se sousedkou. Na pivo a medovinu byste také musel počkat až do zralého mužného věku. Zamlada by Vám tekla po bradě tak leda kaše z prosa, vařený tuřín, voda a kozí mléko. Germáni byli na děti přísní a nepodporovali rozmařilost.  Na božstva severu byste si vzpomenul pokaždé kdybyste si přejel rukou po obličeji zbrázděném rituálním tetováním. To také nebylo dvakrát příjemné. Stejně jako odbarvování vlasů koňskou močí (zdaleka ne každý byl správným nordikem od narození) a účes z cihlářské hlíny na ochranu proti vším. To co nám může připadat romantické když máme všechno až pod nosem může být ve skutečnosti krutá realita. Kruté životní podmínky byly jedním z důvodů proč divoké a bojovné evropské kmeny ochotně přijaly křesťanskou civilizaci. I za cenu toho že se museli chovat slušně.