Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Drahoslav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16086, komentáře < 7 dní: 199, komentářů celkem: 389925, adminů: 60, uživatelů: 5030  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 143 návštěvník(ů)
a 7 uživatel(ů) online:

martino
rosmano
zeryk
Dzehenuti
Willy
ivanp
LD

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106909445
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: 7.Blaze chudým a plačícím
Vloženo Pátek, 30. srpen 2002 @ 20:56:50 CEST Vložil: et

Modlitební život

7. Blaze chudým a plačícímPojďme a prostudujme základy učení Pána Ježíše Krista. Společně se podívejme jak promlouval k zástupům před 2000 lety na hoře nad Genezaretským jezerem:Když spatřil zástupy (Ježíš), vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je:
Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.
Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně.Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi. (Matouš 5:1-12)Zástupy, které Jej poslouchaly, si musely ptát - o čem to mluví?, když Jeho úvodní slova o blaženosti jsou tak paradoxní ve srovnání s měřítkem světa. Radujte se a jásejte, protože jste pronásledováni nebo pomlouváni nebo vysmíváni pro Ježíšovo jméno. Tohle rozhodně není štěstí, po němž prahne svět. Matouš nám představuje Království, ve kterém jsou křesťané doma, které není z tohoto světa. Šťastní jsou chudí v duchu, plačící, tiší, hladovějící, žíznící, milosrdní, čistí v srdci, mírotvorci, pronásledovaní, a pomlouvaní. Tohle zní jako mizérie; jak může někdo nazývat každodenní bídu a utrpení eufemistickým názvem štěstí! Ať se nám to líbí nebo ne, ale bída a mizérie je klíč ke štěstí. Vím, pro svět je to absurdní tvrzení, aby štěstí vyvěralo z bídy. Vždyť svět líčí štěstí a úspěch jako pravý opak: šťastný je kdo se umí prosadit, kdo umí vyhodit druhého ze sedla a posadit se na jeho místo, kdo se umí protlačit ke žlabu, kdo dostane to, co chce, kdy to chce, kde to chce a jak to chce. Štěstí je dělat stůj co stůj, co si usmyslím. Štěstí je chlapáctví. Štěstí je požitkářství. Štěstí je shromažďování. Šťastní jsou bohatí, šťastní jsou významní a slavní, šťastní jsou hluční, šťastní jsou úspěšní... Tohle ale Pán Ježíš nehlásá. Ježíšovo kázání se vůbec neslučuje s obrazem světa. Cíl Ježíšova kázání byl "Jak žít spravedlivý, tedy správný život". A správný život vždy provází blaženost a pokoj, tedy skutečné hluboké štěstí v srdci, skutečná radost, skutečné potěšení, skutečné blaho a Boží odměna. Ježíš ve třech kapitolách Matoušova evangelia, totiž v páté, šesté a sedmé, hovoří o tom, jakým životním stylem máme žít, abychom byli opravdově a hluboce šťastní.
K porozumění celému Ježíšovu kázání na hoře, což je jistě nejvýznamnější kázaní, jaké kdy bylo kázáno, je zapotřebí, abychom pochopili základy, abychom dobře pochopili kontext, tedy okolnosti, souvislosti, jak rád říkám okolostojíčnosti. Budeme zkoumat biblické, světské, politické a náboženské souvislosti. Nejdříve musíme Ježíšovo kázání zasadit do těchto kontextů, aby nám bylo jasno, oč jde.Biblický kontext Kde se nacházíme v biblickém slova smyslu, když dorazíme k Matoušově páté kapitole? Bůh nám odhaluje svoji pravdu postupně. Zde přicházíme do nového bodu velkých, překotných, až neuvěřitelných změn.Jak končí Starý zákon? On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou." (Malachiáš 3:24)Starý zákon končí klatbou, Nový zákon začíná požehnáním a to je pozoruhodný zvrat. Blažený, šťastný, vyrovnaný, klidný, mírný, rozvážný se řecky řekne makarios. Toto slovo pochází z kořene makar, což znamená sice šťastný, ale ne v našem slova smyslu. My jsme šťastni nebo nešťastni podle okolností. Negativní okolnosti nás rozladí, pozitivní povzbudí. Makar stojí mimo okolnosti; je to vyrovnané štěstí, které není ovlivněno vnějšími podmínkami. Například Homér popisuje řecké bohy, kteří jsou blažení, makarioi, sami v sobě, tudíž jejich vnitřní štěstí nemůže být ovlivněno jakýmkoliv světským, pozitivním nebo negativním, děním. Makarios je vnitřní vyrovnanost a radost, která naplňuje všechny touhy lidského srdce. Lidské světské štěstí je vrtkavé, protože je podmíněno vrtkavými životními poměry. Okolnosti mohou štěstí dát, ale také vzít. Křesťanovo štěstí, makarios, je naprosto nedotknutelné, nenapadnutelné a nezničitelné. Podívejme se na Pavlovo trápení a přesto byl makarios.A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný. (2. Korintským 12:7-10)Pavlovo štěstí spočívalo v síle, která byla umocňována ostnem satanova posla. Uveďme si další příklad. Když Ježíš hovořil o svém odchodu, řekl, že radost, kterou máme, nám nikdo nemůže vzít:I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. (Jan 16:22)Křesťanova radost není závislá na tom, co se děje kolem nás, ale je závislá na Bohu. Již jsme četli, jak Bůh definoval nezcizitelnou radost Pavlovi, jenž Boha prosil, aby jej zbavil toho ostnu. Bůh mu odpověděl: "Stačí, když máš mou milost"! Vykřičník. To je makarios nad makarios. Takové Boží prohlášení, taková radost se dotýká doslova a do písmene základny naší existence. Co může být radostnějšího? Povězte!
Bible často popisuje požehnaného Boha, blaženého Boha, vyrovnaného Boha.Buď požehnán Bůh Hospodin, Bůh Izraele; jedině on koná divy. (Žalmy 72:18)Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. (Žalmy 119:12)podle evangelia slávy požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno. (1. Timoteovi 1:11)Jeho příchod zjeví v určený čas požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů. (1. Timoteovi 6:15) - tj. KristusNikdy nepochopíme nekonečnost klidu, vyrovnanosti a štěstí v trojjediné Boží hlavě. Boží vlastnosti bez hranic jsou mimo naše omezené a konečné chápání. Ať je Boží štěstí, makarios, jakkoliv mimo naše chápání, jedno jistě pochopíme. Spoluúčast na tomto vrcholně nepokazitelném štěstí mohou mít jen ti z lidí, kdo jsou uschováni v Ježíši Kristu, našem Pánu a Bohu! Mimo našeho Pána žádná opravdová blaženost nebyla, není a nebude! Petr nás ujišťuje, že my, kdo jsme v Kristu jistě budeme účastníky božské povahy:Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha. (2. Petrův 1:4)Podstatou naší trvalé blaženosti je božská přirozenost; podstatou pomíjivé blaženosti světa je zvrácená touha. Naše blaženost je objektivní Bůh, kvazištěstí světa je subjektivní a pomíjivá touha.
Křesťan je v prvé řadě blažený, je mu blaze, protože poznal pokoj a může být šťastný. Šťastnému člověku je blaze u srdce. Šťastný člověk nemusí nutně navenek hopsat a hejsat, šťastný člověk prožívá blaženost uvnitř. Tělesný člověk může být, ale nemusí, na povrchu samý vtip, smích, veselí, ale vnitřní blaženost a Boží pokoj neprožívá. Opravdové štěstí zasahuje hlubiny srdce, strojené štěstí jen pokožku. Na světě je mnoho povrchního štěstí, které nedosáhne ani milimetr pod kůži. Opravdové blaženosti je jak šafránu. Pokoj Boží může prožívat křesťan i v koncentračním táboře. V prvních dvanácti verších svého kázání na hoře Ježíš použil slovo "Blaze" devětkrát. Tento vodopád blaha a štěstí zakončil slovy: "radujte se a jásejte".
Pokoj je to, po čem touží svět. Touží po blahu, radosti a veselí. Jaký je tedy Ježíšův recept na štěstí? Rozhodně to není nečinnost, ani aktivní nebo pasivní sport, nejsou to hokejové zápasy, které mám moc rád, není to ani chození do diskoték, ani vysedávání před televizí a sledování televizních duchaplností typu Dallas nebo Esmeralda. Každá z těchto aktivit nás může oblažovat krátkodobě jako droga nebo analgetikum. Když už jsme u drog a mohou to být i léky, dodávám, že právě ty člověka dovedou k tomu nejhlubšímu smutku a neštěstí.
Mimo našeho Pána Ježíše Krista opravdu žádné blaho, žádné permanentní makarios není! Ani Ježíšovo kázání na hoře nemá těm, kdo stojí mimo Krista, co nabídnout. Mimo Krista nikdo nemůže pochopit ani uchopit nabízené štěstí, protože svět vidí blaženost popsanou v Kázání na hoře jako mizernou bídu a naprostou hloupost. Kdo ale zná Pána Ježíše Krista, kdo je v něm uschován, ten je podle slibu vírou účasten Boží přirozenosti, je obdarován pokojem, blažeností, spokojeností, štěstím, prostě makariem, který je základním prvkem božské povahy.
Zatímco Starý zákon, jak jsme již četli, končí prokletím, Nový zákon začíná tím, že každý, kdo je spasen, kdo je v Kristu, je přímo naplněn Boží přítomností. Stali jsme se účastníky božské přirozenosti a unikli zhoubě. Pán Ježíš to popisuje takto:Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. (Zjevení 3:20)Starý zákon je Adamova kniha a není to příliš veselé čtení. První vládce, první panovník na zemi byl Adam. Bůh mu řekl, aby nad zemí panoval a podmanil si ji, ale Adam propadl hříchu a s ním i celé stvoření. Starý zákon skončil prokletím.
Ale v Novém zákoně máme nového Krále království. Je to poslední Adam, který není usmrcující jako první Adam:Jak je psáno: ,První člověk Adam se stal duší živou' poslední Adam je však Duchem oživujícím. (1. Korintským 15:45)Starozákonní Adam způsobil, že všichni lidé umírají, že se všichni rodí odděleni od Boha, v nepřátelství k Bohu. Novozákonní Adam přináší věčný život.Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista. (Římanům 5:17)Nový zákon, na rozdíl od Starého zákona, končí slibem:Ten, od něhož je to svědectví, praví: "Ano, přijdu brzo." Amen, přijď, Pane Ježíši! Milost Pána Ježíše se všemi. (Zjevení 22:20)S novým Králem, s posledním Adamem, se otevírá úžasná etapa lidské historie. Máme Krále, Pána Ježíše Krista, který zvrátil Adamovo prokletí.
Matoušovo evangelium popisuje původ Krále, prorokované očekávání Krále, hlasatele (Jana Křtitele) Krále, příchod Krále, uctívání Krále, Krále vítězícího nad pokušením, popisuje Krále, který dává jistotu, a skutky Krále. Matouš popisuje Králův manifest, a to je Jeho kázání na hoře, kapitoly 5,6 a 7. Král žehná a neproklíná ty, kteří po Jeho požehnání prahnou. A to je biblický kontext, biblické okolnosti, do nichž je Ježíšovo kázání na hoře zasazeno. Nová éra, nový Král, nová zpráva.
Příště se podíváme na světský kontext, na světské souvislosti Ježíšova kázání na hoře, jak žít křesťanský život.--------------------------------------------------------------------------------

"7.Blaze chudým a plačícím" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.15 sekundy