Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 234, komentářů celkem: 429550, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 421 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Willy
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116469108
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Křesťan, Bible a sebevražda
Vloženo Neděle, 21. listopad 2010 @ 15:19:50 CET Vložil: Stepan

Etika poslal ssns

Znáte někoho, kdo trpí depresí nebo sami znáte její bezútěšné hlubiny? Pak je možné, že budete také konfrontováni s otázkou sebevraždy ve světle Bible a křesťanské víry ...

Úvodní prosba


Budeš-li nějak diskutovat k tématu tohoto článku, měj prosím na paměti, že to může číst někdo, pro koho je to velmi osobní a citlivé téma.

Sebevraždy v Bibli

V Bibli najdeme celkem sedm lidí, kteří se rozhodli opustit tento svět na základě svého vlastního rozhodnutí. Podívejme se tedy na ně:

Abímelek (Sd 9,52-54)

Abímelek dobyl město Tebes a chtěl zapálit věž, kde se skrývalo mnoho obyvatel. Nějaká žena na něj hodila kámen, který mu poškodil lebku - o míře poškození je nemožné cokoli říkat, ale je jisté, že byl při vědomí a byl schopen uvažovat a mluvit. On asi důvodně předpokládal, že brzy zemře, a tak poručil svému vojákovi, aby jej zabil, aby se o něm neříkalo, že ho zabila žena. Ačkoli se nezabil vlastní rukou, myslím, že je oprávněné mluvit zde o sebevraždě stejně jako známe sebevraždu policistou, kdy někdo úmyslně vyvolá situaci, ve které je policie nucena zastřelit ho.

Samson (Sd 16,25 - 30)

Příběh Samsona je zvláštní v tom, že tu vlastně máme zaznamenám případ sebevražedného útočníka, tj. někoho, kdo se rozhodne zabít druhé i za cenu vlastního života. Samson byl zajat a oslepen Pelištejnci a při hrách zboural budovu. Zemřel on i velký počet Pelištejnců.

Saul (1S 31,4)

Saul prhrál bitvu, ve které přišel i o tři ze svých synů. Nechtěl se dostat do rukou nepřátel a tak stejně jako Abímelek poručil vojáku, aby ho zabil. Ten však neposlechl a tak se Saul zabil sám. Saulův případ je zajímavý z toho důvodu, že Bible nám celkem barevně popisuje člověka, kterého dlouhodobě trápily deprese.

Saulův zbrojnoš (1S 31,5)

Když zbrojnoš viděl, že se Saul zabil, následoval ho. Je možné spekulovat o jeho důvodech, ale Bible nám k tomu nic neříká.

Achítofel (2 S 17,23)

Bible říká, že když Achítofel viděl, že lidé pohrdli jeho radou, odjel domů a oběsil se. Přiznávám, že tomu moc nerozumím, protože bych řekl, že David s lidem radu uposlechli.

Zimri (1K 16,15 - 20)

Po úspěšném spiknutí Zimrimu hrozilo, že po pádu města Tisra padne do rukou nepřátel a tak se rozhodl zabít se. Motiv sebevraždy je tedy podobný Saulovu.

Jidáš (Mt 27,3 - 5 a Sk 1,18)

Jidášův konec je notoricky známý, takže by bylo zbytečné cokoli psát.

A co Ježíš?

Nechci nikoho provokovat, ale nezřídka se setkávám s názorem, že i u Ježíše šlo de facto o sebevraždu. Citují se např. jeho slova:"Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce." (J 10,17 - 18) Mohli bychom tu tak mít případ technicky (! - ne co do motivu) podobný Abímelekovi a Saulově prosbě, kdy někdo volí smrt prostřednictvím druhého.

Sebevražda a Bible

Nejpozději od dob Augustina církve stále dokola opakují, že sebevražda je závažné porušení šestého přikázání. Vlivem přerozdělení Desatera se jedná o páté přikázání v katolické církvi. Katolická tradice (např. Akvinský) pak tvrdila, že sebevražda je jedna z nejhorších věcí, protože takový člověk se nemůže vyzpovídat z hříchů před smrtí, zejména z hříchu nejtěžšího - sebevraždy. Sebevrazi tak byli dlouho "posíláni" do pekla. Dnešní postoj katolické církve je podstatně vyváženější: 

Je-li sebevražda spáchána s úmyslem dát příklad, především mladým, pak je i těžkým pohoršením. Úmyslná spolupráce na sebevraždě se příčí mravnímu zákonu. Těžké psychické poruchy, úzkost nebo nadměrný strach ze zkoušky, z utrpení nebo z mučení mohou odpovědnost sebevraha zmenšit. (KKC 2282)

Nad věčnou spásou osob, které se usmrtily, se nemá zoufat. Bůh jim může dát příležitost pro spasitelnou lítost cestami, které zná jen on sám. Za osoby, které si sáhly na život, se církev modlí. (KKC 2283)

Osobně si myslím, že sebevražda je ve vztahu ke spáse neutrální, neboť např. v J 5,24 Ježíš tvrdí:"Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a neopodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života." Setkávám se s tvrzením, že křesťan, který přijal Kristovo slovo, nemůže trpět depresemi, které ho mohou dovést až k sebevraždě. Jenže deprese je choroba a takové tvrzení je stejně nesmyslné jako říkat, že znovuzrozený křesťan nemůže mít cukrovku nebo jakoukoli jinou chorobu.

Jedno rčení říká, že zdravý nemocnému nevěří. My jsme obvykle jakž takž schopni rozumět chorobám těla, které vidíme. U nemocí a poruch, které nejsou na první pohled vidět, mají lidé tendenci vynášet příliš unáhlené soudy. Člověk s depresí může mít z pohledu druhých naprosto pohodový život i pevnou víru, přesto trpí a někdy jsou to stavy tak hrůzné, že je velmi obtížné odolat pokušení ukončit trápení, zvláště když Písmo slibuje, že pak přijde pokoj a mír s Kristem.

Již zmiňované šesté/páté přikázání jednoznačně neznamená automatický zákaz ukončit něčí život, o čemž Bible opakovaně svědčí. Lidský život je dar od Boha, ale těžko někoho nutit žít, když nechce, pokud mhouříme oko nad zabíjením ve "spravedlivých" a "obranných" válkách.

Co tedy s tím?

To je právě to, co nevím ...

Podobná témata

Etika

"Křesťan, Bible a sebevražda" | Přihlásit/Vytvořit účet | 57 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Křesťan, Bible a sebevražda (Skóre: 1)
Vložil: sedyvlas v Neděle, 21. listopad 2010 @ 16:14:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 O tom jsem také léta přemýšlel.Mě zajímá odboj za německé okupace a toho se účastnili také křesťané.Třeba štb.kapitán Morávek.Také museli někdy spáchat sebevraždu,protože je stejně čekala smrt a nejspíše by někoho udali a měli to na svědomí.To doufám je přijatelné.Určitě je rozdíl,když někdo spáchá sebevraždu,protože si připadá osamělý,nebo ho nebaví život.To doufám nikdy neudělám.
   Co se týče deprese,tak s tím mám osobní zkušenost,protože mám bipolární poruchu.Měl jsem deprese před uvěřením a někdy i po něm,Když jsem se jednou setkal s drtivou kritikou mého vedení křesťanské mládeže,tak na mě začala padat deprese a modlil jsem se k Bohu a najednou jsem rozpoznal,jak se mi mění smutek v depresi.Bylo mi dáno rozpoznat ten přerod smutku v depresi.Od té doby jsem depresi neměl.Smutek ano.K tomu je občas důvod,ale už rozpoznám ten přerod a zabrzdím to,protože v depresi ztrácíš schopnost zdravého úsudku.Připadá ti svět mnohem temnější,než je.Připadá ti ,že už to nemůže nikdy být lepší.Proto pak depresisti páchají sebevraždu a to i z důvodů,které zdravému člověku připadají směšné.
 
 Možná je deprese i nemoc.Určitě je za to zodpovědná nějaká část mozku a má k tomu člověk neodolatelné sklony,ale rozhodně za tím stojí temnota.Jakmile se někdo do deprese ponoří,už na něj žádné rozumné argumenty neplatí.Pak je těžké ho soudit.Často to bývá zděděné.Jestli moje zkušenost platí pro každého?Máme sklony tomu věřit.



Re: Křesťan, Bible a sebevražda (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 21. listopad 2010 @ 16:28:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to zdánlivý paradox.

Nikdo z vás nemá větší lásku, než ten kdo život za přátele své dal...

Na jedné straně sebevražda, na druhé straně oběť.

Technicky vzato pokaždé dobrovolně zemře člověk. A přitom jednou se jedná o čin hodný zatracení, podruhé o čin hodný slávy.

Je to zajímavé téma zamyšlení.



Re: Křesťan, Bible a sebevražda (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 21. listopad 2010 @ 21:25:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Taky to považuju za zajímavé téma. Před nějakou dobou jsem se na tohle téma bavil s kojotem.


  Mojí zkušenost jsem popsal na webu Deprese nebo pokoj. Ta zkušenost je taková, že někde mezi možnostmi "nevyléčitelná nemoc" a "smrt-sebevražda" je ještě jedna a ta se jmenuje "Evangelium" - Boží moc ke spasení.

  Ne, neříkám, že "křesťan nemůže mít depresi". Deprese ale není nemoc ducha nebo těla, ale je to nemoc duše. A s nemocemi duše i těla je to pro křesťana stejné, jako s nemocí ducha: Člověk potřebuje věřit, že Ježíš za něj zemřel, že nesl prokletí a porušení hříchu a vzít moc k záchraně z daného stavu. To se děje vírou kdy člověk přijímá Boží spravedlnost, jejím vyznáním je zachráněn k věčnému životu.


  Stejně tak, jako je srdce člověka proměněno vírou a vyznáním, může být vírou a vyznáním proměněno tělo a duše člověka. Pro mne byl klíčem Izaijáš 53:

Bolesti, jež nesl, však byly naše, naše utrpení vzal na sebe! My jsme se ale domnívali, že je od Boha trestán, bit a pokořen. On však byl proboden naším proviněním, našimi vinami trýzněn byl; pro naše blaho snášel potrestání – byli jsme uzdraveni jeho ranami! My všichni jsme jako ovce zabloudili, každý se na svou cestu obrátil, Hospodin ale uvalil na něj provinění nás všech.

  To bylo místo, díky kterému jsem přišel k věčnému životu a později i k uzdravení. Bibli jsem si totiž četl v kraličtině a tam ten jeden pro mne klíčový verš zní: "On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno. " i ekumenici to přeložili podobně: "Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. "

 
  Teď se dost bavíme o bibli a o tom, jestli "sama stačí" nebo "sama nestačí". Pomatuju si, že když jsem ještě jako nekřesťan četl bibli, hodně mě díky mé nemoci oslovovalo slovo "pokoj". Uvědomoval jsem si velmi bytostně, že to, co ve mně sídlí, je ve velmi radikálním rozporu s Ježíšovými výroky typu: "Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj." nebo "Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám." Měl jsem v hlavě nějaký obsah slova "pokoj" a docela jistě jsem věděl, že něco takového jsem v životě poznal jen málo, natož abych to měl. Proto jsem ten pokoj začal intenzivně hledat, což dneska považuju za takový prvotní impuls k tomu, že jsem byl spasen (ale kalvinisti by mi to určitě vyvrátili ;-) a uzdraven z té dost nepříjemné nemoci.


  Tohle píšu o depresi ale pokud vím, tak podobně jako deprese asi funguje každý stav bezvýchodnosti: různé jiné bolestivé a trvalé nemoci, sexuální úchylky, finanční krach, špatné manželství, nevydařené děti, neplodný prázdný život,  ... Jsem toho názoru, že sebevražda jako východisko z takových stavů není dobré řešení, i když jí bytostně chápu.
 





Re: Křesťan, Bible a sebevražda (Skóre: 1)
Vložil: maws v Neděle, 21. listopad 2010 @ 22:19:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý ssns,
otevíráš těžké téma (navíc v zimním období, kdy má člověk tendenci ke konci roku hodnotit uplynulé období :-) )...

Těžko někoho nutit žít, když nechce.
V minulosti se v médiích hodně  probíralo, zda má nevyléčitelně nemocný právo na eutanzii, případně jestli je přijatelné mu umožnit podáním potřebných léků a pomůcek, aby mohl sám spáchat sebevraždu. U článků vždy chyběly údaje, jakým způsobem je pečováno o psychické pohodlí těchto nemocných. Pracovníci hospiců by dosvědčili, že o sebevraždě mluví častěji ten, kdo trpí úzkostmi a strachem z bolesti konce. Proto se děsí toho, co přijde a má zájem ukončit život dřív, než bude jeho tělo zdevastováno. V této fázi, kdy je v depresi, dostává pochopitelně ránu i jeho duchovní život.  Pokud se vyřeší obavy (antidepresiva, analgetika, psychologická péče, duchovní péče, lidská blízkost), má nemocný šanci odejít v klidu, usmířen s Bohem a životem, i když na začátku chtěl zemřít.

Podobné je to s někým, kdo prožívá akutní fázi duševní nemoci a nechce žít. Potřebuje dobornou pomoc, ne svobodu rozhodnutí.

Vybavili se mi teď dva spisovatelé, kteří přežili šoa, napsali o tom velmi úspěšnou knihu - a pak pod tíhou zážitků spáchali sebevraždu. Primo Levi (Je-li toto člověk) a Richard Glazar (Treblinka, slovo jak z dětské říkanky).

Slovo smrt někdy nutí postát tiše a bez slov.








Stránka vygenerována za: 0.53 sekundy