Maria porodila svého prvorozeného syna

Chlév - nouzové řešení
Jeskyně jako součást domu
(Gerhard Kroll)
z knihy "Po stopách Ježíšových" , vydal(o):  Karmelitánské nakladatelství 

Evangelista Lukáš sám klade Ježíšovo narození výslovně do Betléma. Narození samo líčí prostými slovy: "Maria porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou /v zájezdním útulku/" (L 2,7). 

Řecké slovo "katalyma" překládáme obvykle jako "zájezdní útulek". Z podrobného zkoumání antických profánních textů vyplývá, že toto slovo znamená všeobecně "místnost". Septuaginta, řecký překlad Starého zákona, spojuje se slovem "katalyma" sice i přechodný pobyt v nějakém útulku; vlastní, původní význam slova, totiž "velká místnost", která patří majiteli, však převažuje. 

Někteří exegetové* zastávají názor, že i zde se jedná o velkou místnost v soukromém domě. Buď o reprezentačně zařízený pokoj jen pro hosty, nebo o jedinou místnost (- u méně zámožné rodiny). Podle Matouše (2,11) mohla tato "velká místnost" patřit k Josefovu majetkovému podílu.

Nevíme, proč tesař Josef opustil své rodiště - Betlém a proč své řemeslo vykonával v dalekém Nazaretě. Je však jisté, že jej politické poměry přiměly k náhlému návratu do Betléma.

Když tam přišel, byla "katalyma" - "velká obývací místnost" - přeplněna obyvateli domu a jinými příbuznými, kteří už přicestovali. Věru, nebylo to právě vhodné prostředí, v němž by Maria měla porodit dítě! Josef a nastávající matka tiše odešli. 

Kam? Nouzovým řešením byl chlév sloužící jinak pro dobytek majitele domu, jak vysvítá z toho, že v něm byly jesle. Tento chlév mohl být otvorem nebo jeskyní ve skále, jak ukazuje ještě v dnešní době palestinský zvyk stavět si "dům" před jeskyní nebo jeskyně započítávat do obytného celku. /.../