Grano Salis - Pátrání po správném uctívání

Boží pečeť, znamení šelmy a číslo 666

Znamení šelmy

..."Znamení šelmy" tedy označuje mnohem více než viditelné označení na čele nebo na ruce. Toto označení se projevuje v hlubinách myšlení, ale také vnějšně, ve skutcích, v projevech života; v těchto dvou rovinách je znamením uzurpace Boží moci.
Samotné jméno této šelmy prozrazuje její podstatu a poslání, číslo 666. Kniha Zjevení vysvětluje, že "je to číslo člověka" (Zj 13,18). V biblické tradici je číslo 6 spojeno s člověkem, který byl stvořen šestý den, člověkem, který ještě nevstoupil do náboženského společenství s Bohem, člověkem bez Boha. Číslo 6 symbolizuje tedy lidskou pýchu, která se obejde bez Boha. S číslem 6 se setkáváme při stavbě Nebúkadnesarovy sochy z knihy Daniel, na kterou text Zjevení právě před chvílí narážel (Da 3,1). Cílem této stavby bylo totiž upevnit jednotu na zemi, která by nahradila království z nebe. Číslo 6 je třikrát opakováno a toto trojí opakování ještě zvýrazňuje úmysl zmocnit se božské důstojnosti. Neboť tři je číslo Boha. Opakovat třikrát číslo 6 znamená povyšovat člověka na úroveň Boha "třikrát svatého"... (Iz 6,3; Zj 4,8).

(Jacques Doukhan ThD - Křik nebes, str. 117)

...Asi nás nepřekvapí, že falešná trojice popsaná ve 13. kapitole (Zjevení) nenabídne lidem jen falešné Boží osoby, ale i falešná první čtyři přikázání. První přikázání zní: "Nebudeš mít jiného Boha mimo mne" (Ex 20,3), ale šelma z moře zaujme Boží místo a bude vyžadovat, aby ji lidé uctívali (verše 4 a 8). Druhé přikázání zapovídá uctívání model, avšak šelma ze země postaví sochu a bude obyvatele země nutit, aby se jí klaněli (verše 14 a 15). Třetí přikázání zní: "Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha" (Ex 20,7), ale šelma z moře má na sobě jména urážející Boha (verše 1, 5 a 6). Ve čtvrtém přikázání se říká: "Pamatuj na den odpočinku." (Ex 20,8) Starobylé smluvní tabulky (smluvní dokumenty) byly uprostřed opatřeny pečetí majitele a zákonodárce. Jelikož má i Desatero formu starobylých smluv, nemělo by nás překvapit, že i ono nese uprostřed pečeť majitele a zákonodárce - přikázání o sobotě. "V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý." (Ex 20,11) Toto je jediné místo v celém Desateru, kde se mluví o základu Boží autority nad celým stvořením (On je Stvořitel).
Pečetění hraje důležitou roli i ve Zjevení. Zástup 144 000 svatých má na čele pečeť (Zj 14,1; srov. 7,3.4; Ex 31,13.17). Nesvatá trojice používá falešnou pečeť, jíž je znamení šelmy. Z toho vyplývá, že nesvatá trojice ze Zjevení 13 útočí na všechna první čtyři přikázání. Předmětem posledního sporu mezi drakem a ostatkem je tedy první deska přikázání....Je jasné, že znamení šelmy je záměrnou napodobeninou první desky Zákona...

(Jon Paulien - Co Bible říká o konci času, str. 110, 111)

...Lidé jsou varováni před uctíváním šelmy a před přijetím jejího znamení na ruku nebo na čelo. Každý člověk se musí osobně rozhodnout, jaký postoj zaujme. Ještě dříve, než na svět dopadnou Boží soudy, Bůh ve svém milosrdenství vyzývá lidi, aby se cele obrátili k němu. Bůh není k údělu lidí lhostejný. Šelmou je zde míněna nábožensko-politická mocnost, která vyžaduje poslušnost, šlape po Božím zákonu a jeho pravdě a bojuje proti věrnému Božímu lidu. Sochou jsou znázorněny všechny denomiance a církve, které byly kdysi Bohu věrné, ale nyní od něj odpadly.
Znamení šelmy není nějaká viditelná značka, která se umístí na ruku nebo na čelo. Je to něco, co vypovídá o životní orientaci člověka. Opakem znamení šelmy je Boží pečeť. Boží pečetí je opravdové následování Boha, je to láska k němu a poslušnost zároveň. V různých okamžicích dějin se některá klíčová vyznání stávají rozhodující. V závěru dějin tohoto světa bude viditelným klíčovým momentem zápas o správné následování Krista a pochopení Božího zákona, který vyvrcholí ve sporu o zachovávání soboty jako pravého dne odpočinku. Boží pečetí je tedy následování Boha, jak je vyjádřeno také ve 4. přikázání o sobotě. Na mnoha místech Bible se mluví o tom, že opravdové svěcení soboty je znamením Božího lidu (Ez 20,12.20; Ex 34,15 apod.). To znamená, že znamením šelmy na druhé straně je nesprávné zachovávání Božího dne odpočinku. V tomto sporu nejde jen o zachovávání určitého dne, ale jde o vyjádření pravého vztahu ke Kristu (nejde jen o zachovávání nějakého času, ale předně o obsah). Vždyť je možné zachovávat sobotu také jen formálně, nebo dokonce tak, že pravý smysl soboty vůbec není naplněn. (Židé v době Pána Ježíše byli velice horlivý v zachovávání soboty. Aby neznesvětili sobotu, ukřižovali Krista v pátek!) V době neznalosti mohou mnozí lidé v nejlepším duchu opravdového uctívání Boha zachovávat v neděli a Pán Bůh jejich postoj přijímá za pravý, protože ještě nepoznali svůj omyl. Je však také možné bezmyšlenkovitě, tradičně zachovávat sobotu, a přitom na tom být hůř než světitelé neděle. Rozhodující je totiž poznání a pohnutky. V závěru dějin budou lidé bez výmluvy, protože informace o Božích požadavcích budou úplné a lidé budou vyzýváni, aby se rozhodli, na čí stranu se přidají. Jestliže člověk na základě Božího slova pozná, co je pravda, a je o ní vnitřně přesvědčen, protože ji pochopil, ale pak se staví proti ní, je na cestě zatvrzelosti vůči Bohu a čeká ho záhuba...

(Daniel Duda, Jiří Moskala - Evangelium pro dnešek, lekce 40)

...Pokud je důsledkem hříchu oddělení, musí být i znamení šelmy spjaté s hříchem, protože je to jediná příčina oddělení. Pokud je hřích přestoupením zákona (1J 3,4), potom, stejně jako na začátku, je třeba hledat definitivní příčinu konečného oddělení v porušení Božího zákona...

(Walter J. Veith - Na pravdě záleží, str. 158)

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace