Grano Salis - Žena jedoucí na šelmě 1.část

poslal rudinec

Teologické rozdíly mezi Katolíky a Protestanty byly kdysi považované za tak veliké, že miliony raději zemřeli jako mučedníci, než aby dělali kompromis. Jejich katoličtí katové byli právě tak přesvědčeni o důležitosti těchto rozdílů. Byly tyto diference nějak vyřešeny? Co se stalo, že nyní vedoucí evangelisté prohlašují, že katolické evangelium, které Reformátoři prohlásili za heretické, je nyní podle některých evangelíků biblické?

Zrušení Reformace.

Nejzávažnější událost za posledních 500 let církevní historie byla oznámena už jako fait accompli (hotovou věc) 29 března 1994. Toho dne vedoucí Američtí Evangelíci a Katolíci podepsali společnou deklaraci pod jménem: EVANGELÍCI A KATOLÍCI SPOLEČNĚ. KŘESŤANSKÁ MISE VE TŘETÍM TISÍCILETÍ. Tento dokument ve skutečnosti anuloval Reformaci a bude nepochybně mít dalekosáhlý dopad v celém křesťanském světě po dlouhou dobu v budoucnosti.

Tento překvapující vývoj byl vyvrcholením pečlivého plánování a vyjednávání, předcházejících dvou let. Každý krok byl sledován a schválen Vatikánem. Původní zpráva v New York Times která byla 30 března rozhlášena veškerým tiskem země, oznamovala z části:

Pracovali společně v hnutích proti potratům a pornografii, a nyní vedoucí Katolíci a Evangelíci žádají své členy, aby udělali pozoruhodný skok víry a konečně přijali jeden druhého jako Křesťany. V té, jak se nazývá - historické deklaraci - Evangelíci, včetně Pat Robertsona a Charles Colsona (jeden z iniciátorů) se spojili s konzervativními Katolíky ve svazku víry, která spojí největší a politicky nejaktivnější náboženské skupiny národa. Žádají Katolíky i Evangelíky, aby zastavili ten agresivní nábor nových členů z druhého tábora.
John White, president „Geneva College a bývalý předseda National Association of Evagelicals prohlásil, že tato deklarace představuje „moment triumfu,“ v americkém náboženském životě po staletích nedůvěry....
Další Evangelíci, kteří svými podpisy schválili deklaraci, jsou vedoucí „Home Mission Board,“ „Christian Life Comission of the Southern Baptist Convention, největší protestantská denominace, (kteří jednali nezávisle) Bill Bright, zakladatel „Campus Crusade for Christ“.. Mark Noll z Wheaton Univerzity, Os Quiness, Jesse Miranda (Assemblies of God), Richard Mouw - prezident Fuller Teological Seminary, J.I. Packer a Herbert Schlossberg ...

Robert Simonds, jihokalifornský předseda National Association of Evangelicals „deklaraci aplaudoval“ a prohlásil naději, že to přinese „zvýšenou spolupráci“ mezi Evangelíky a Katolíky. Další evangeličtí vedoucí od té doby deklaraci podepsali také, zatím co jiní ji odsoudili jako zradu na Reformaci. Ironicky: tento odvážný krok „spojit Katolíky a Evangelíky, rozdělí evangelíky jako nic jiného na světě! Toho si museli být přece vědomí ti, kteří podepsali.

Tento dokument o 25 stránkách připouští - bez kompromisu - některé klíčové rozdíly mezi Katolíky a Evangelíky (jako význam křtu, a autorita Bible). Bohužel - o tom nejdůležitějším rozporu - co to znamená být Křesťanem - se dokument nezmiňuje. Ve skutečnosti se popírá, že takový rozdíl vůbec existuje. Tento kompromis evangelia leží v srdci celé dohody.

Klíčovým prvkem za celou touto historickou deklarací, je dříve nemyslitelné připuštění na straně vedoucích Evangelíků, že aktivní účast v katolické církvi udělá člověka Křesťanem. Je-li tomu skutečně tak, potom celá Reformace byla jediným tragickým omylem! Miliony těch, kteří byli umučení (během tisíce let před Reformací a od ní až po dnes) za odmítání Katolicismu jako falešného evangelia zemřeli zbytečně. Ale pakliže Reformátoři měli pravdu, potom tato dohoda mezi Katolíky a Evangelíky je tou nejrafinovatější a nejsmrtelnější ranou proti evangeliu, v celé historii Křesťanství!!! Ať už tak či onak, důsledky dohody jsou nesmírné. Při chvále deklarace jeden vedoucí evangelík prohlásil:

Tento dokument má potenciál větší, než všechny ekumenické debaty minulých let. Toto je nový den. Naši nejbližší přátelé, jako evangelíci, v úkolech kulturních a ve fundamentálních úkolech teologických, jsou římští Katolíci. Moody, May 1994, str.62)1

Teologické rozdíly mezi Katolíky a Protestanty byly kdysi považované za tak veliké, že miliony raději zemřeli jako mučedníci, než aby dělali kompromis. Jejich katoličtí katové byli právě tak přesvědčeni o důležitosti těchto rozdílů. Byly tyto diference nějak vyřešeny? Co se stalo, že nyní vedoucí evangelisté prohlašují, že katolické evangelium, které Reformátoři prohlásili za heretické, je nyní podle některých evangelíků biblické? Toto evangelium se nezměnilo. Bylo komromitováno přesvědčení za účelem vytvoření obrovské koalice mezi konzervativci pro sociální a politické cíle?

Evangelíci si stěžují na samolibý postoj, že každý kdo je aktivně zapojený v protestantské církvi je Křesťanem. Jak je tedy možné, že evangeličtí vedoucí souhlasí s názorem, že všichni aktivní Katolíci jsou Křesťany, kteří nepotřebují evangelizaci? Deklarace vysvětluje, že jak Katolíci, tak i Evangelíci souhlasí s Apoštolským vyznáním víry, že Kristus „trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, zemřel a byl pohřben..“ Toto vyznání, právě tak jako Niceánské i jiné, nevyjadřuje evangelium, které spasí, (Řím. 1:16) že Kristus zemřel za naše hříchy!   1Korint. 15:1-4). Mormoni souhlasí s Apoštolským vyznáním víry, ale nejsou bibličtí Křesťané.. Právě tak souhlas katolíků s Apoštolským vyznáním víry z nich nedělá Křesťany!

Že to, co si Katolíci představují pod pojmem „Kristus umírající za naše hříchy,“ je něco zcela jiného, než jak tomu rozumí evangelíci, uvidíte později.

Kdysi byla římsko-katolická církev oficiálním státním náboženstvím. Všechno ostatní bylo zakázáno jak v Latinské Americe, tak i v Evropě. To už ovšem dnes neplatí. Proto také strategie Říma je dnes jiná. V některých zemích, jako na příklad ve Francii, Řím dělá nátlak na vládu, aby prohlásila za ilegální „rekrutovat“ z jedné církve do druhé. Přesně to, s čím souhlasí ti, kteří podepsali tu společnou deklaraci. V jiných zemích katolická církev žádá aby Evangelíci podepsali souhlas podobný tomu, co byl podepsaný v USA. Nedávná tisková zpráva prohlásila:

Ohromení neuvěřitelným růstem evangelických „sekt“ (!) v Brazílii, vedoucí římsko-katolické církve pohrozili „svatou válkou“ proti Protestantům, pokud jim nepřestanou odvádět „ovečky!“ Při 31. Národní Konferenci biskupů Brazílie, biskup Sinesio Bohn, nazval Evangelíky vážnou hrozbou vlivu Vatikánu ve své zemi. „Vyhlásíme svatou válku, o tom nepochybujte“ prohlásil. Katolická církev má nemotornou strukturu ale když se dáme na pochod, rozdrtíme každého pod sebou.   Podle Bohna svatá válka vypukne, pakliže 13 největších protestantských církví nepodepíší smlouvu, která by zastavila veškerou evangelickou činnost v Brazílii. Na oplátku Katolíci zastaví jakoukoliv perzekuci vůči Protestantům.. (Charisma, May 1994)2

Biskupové připouštějí, že perzekuce Protestantů je stále oficiální politikou. Rozsah této perzekuce během historie (jak budeme dokumentovat) určitě velmi překvapí jak Protestanty, tak i Katolíky. Je důležité poznamenat, že ve středu zájmu biskupů nebyla pravda evangelia či spása duší, ale zachování vlivu Vatikánu a udržení lidí v katolické církvi!

Povšimněte si také, že tu stejnou smlouvu, kterou biskup Bohn žádá pod hrozbou v Brazílii, věnovali ve Spojených Státech Colson, Packer, Bright, Robertson a.t.d. Že Bohnovy vyhrůžky ovlivnily americké evangelické vedoucí je jasné z Colsonova prohlášení v interview že on a další signatáři dokumentu byli „znepokojeni srážkami zapříčiněné růstem evangelického Potestantismu v tradičně katolické Latinské Americe.....“ (N.York Times, March 30. 1994, page A 8)3

Zatím co Eangelíci podepsali příměří, Řím zvyšuje svou evangelizaci Potestantů do katolické církve. Římská „Evangelizace 2000“ má šest konferencí pro výuku evangelizace plánovaných pro 1994 po celé Americe zahrnuje takové skupiny jako „Paulist Evanelization Training Institutes“ (Washington D.C. během června 26-30 a července 24-28) a „The Association of Coordinators of Catholic Schools of Evangelization,“ (během srpna 3-6, také ve Washingtonu). Toto jsou vážná zasedání pro vedoucí v něčem, co nazývají „Katolický evangelismus.“ Charles Colson byl pozvaným mluvčím při: „Jan Pavel II. a Nová Evangelizace: Uskutečnění Vize“ konference v Ypsilanti, Michiganu květen 11-14. Colson sdílel podium s katolickými vedoucími jako Fr.Tom Forrest, který vede „Evangelization 2000“ z Vatikánu.4 (New Evangelization 2000, issue no.23 1994).
Evangelíci, kteří podepsali společnou deklaraci si zřejmě představovali spirituální partnerství s Katolíky za účelem získání světa pro Krista. „Evangelismus“ pro Evangelíka znamená přivádět lidi ke Kristu - pro Katolíky to ale znamená přivádět lidi do římsko katolické církve! To je něco, o čem se deklarace zapomněla zmínit. Zamyslete se nad následujícím vysvětlení „Katolického Evangelismu“ Tomem Forrestem skupině katolických Charismatiků:

Náš úkol je udělat z lidi plné Křesťany tím, že je přivedeme do katolické církve. A tak evangelizace není plně úspěšná, pouze částečná, pokud není konvert přiveden do (katolické) církve. Poslechněte si slova papeže Pavla IV. To je dokument, který by každý z vás měl mít doma.. pojmenovaný: „O Evangelizaci v Moderním Světě“. A toto říká papež: „Závazek nového konverta nemůže zůstat abstraktní „Ale já jsem Křesťan“- to je příliš abstraktní! To musí mít konkrétní a viditelnou formu tím, že vstoupí do (katolické) církve, viditelné svátosti spásy“.

Rád tato slova říkám a řeknu je znovu: „Viditelná svátost spásy!“ To je to čím církev je, a pakliže tomu tak je, musím evangelizovat do církve! Nepozvete někoho aby se stal Křesťanem, pozvete je, aby se stali katolíky! Proč je to tak důležité? Za prvé: Je sedm svátostí a katolická církev má všech sedm. Na naších oltářích máme tělo Kristovo, pijeme Kristovu krev. Ježíš je na naších oltářích živý, jako oběť... Stáváme se jedni s Kristem v přijímání. Jako Katolíci máme Marii, a ta naše Máma, Královna Ráje, se za nás modlí, až do doby, kdy nás uvidí ve slávě... Jako katolíci máme papežství, historii papežů od Petra až po Jana Pavla II.. máme skálu, na které Kristus postavil svou církev. Jako Katolíci - a toto miluji - máme očistec. Díky Bohu! Jsem jeden z těch, kteří by nikdy nedostali tu požehnanou vizi bez něj. Je to ta jediná cesta. A tak jako Katolíci, naším úkolem je použít zbývající desetiletí a evangelizovat každého, koho můžeme, do katolické církve a třetího tisíciletí katolické historie. (Roman Catholic Doubletalk at Indianapolis°90 Foundation July-August 1990).5

Navzdory tomuto jasnému vysvětlení římsko-katolickému „evangelismu,“ Evangelíci se podílejí s Katolíky na společných snahách o evangelismus. Pro Katolíka, spása nepřichází skrze osobní přijetí Ježíše Krista jako Spasitele, ale je to zdlouhavý proces který začíná křtem a potom už záleží na jeho pokračujícím vztahu k církvi. Spása skrze účasti na svátostech, pokání, dobrých skutků, odpustky na zkrácení doby v očistci, a téměř nekonečné mše a růžence modlené ve prospěch někoho - i po jeho smrti. Katolický „evangelismus“ je skrze skutky - je to antiteze „evangelia Boží milosti (Skutky 20-24).

Přes to všechno, mnoho Katolíků, když slyší to pravé evangelium o Boží milosti, přijmou Krista jako osobního Spasitele. Takoví Katolíci potom bojují s konfliktem mezi římským Katolicismem a tím, co nyní vidí že Bible učí. Konflikt tak veliký, že veliká většina shledává nemožné zůstat v římsko katolické církvi. Mnoho Protestantů je právě tak v pochybách, jaký by měl být jejich vztah ke Katolíkům... Dnes existuje zmatek nad problémy, které se týkají Reformace. Účel této knihy je předložit životně důležité, věcné informace, které vrhnou světlo na celou otázku vztahu mezi Katolíky a Protestanty... Obrovská většina jak Katolíků, tak i Protestantů nemá ani potuchy o relevantních faktech. Je naší nadějí i modlitbou, aby následující stránky objasnily problémy a odstranily zmatek....

1. Žena jede na zvířeti!

Odnesl mne v duchu do pustiny Tam jsem viděl ženu sedící na šelmě šarlatové barvy, plné                                      rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů...         Apokal.17:3.
                                                                        ---- * ----
Ta nejúžasnější proroctví v Bibli se nacházejí v její poslední knize známé jako „Zjevení sv. Jana“ či „Apokalypsa,“ zaznamenaná apoštolem Janem kolem A.D. 95. Jan prohlašuje, že obdržel od vzkříšeného Krista sérii vizí o Posledním Božím Soudu nad lidstvem, který zakončí lidskou historii. Tato poslední strašlivá biblická panoráma budoucnosti, zahrnuje v sobě odhalení klimatických událostí - některé již splněné, většina ještě v budoucnosti, ale obojí neuvěřitelné a hrůzné.

Ze všech těch letmých pohledů na „věci, které se musí brzy naplnit“ (Apokal.1:1), které Jan odhaluje, žádný není tak neobvykle fascinující a ohromující, jako vize, kterou Jan popsal v kapitole 17. Vidíme hrůzostrašnou nachově zbarvenou šelmu, která měla sedm hlav a deset rohů. Toto není poprvé, co se toto zjevení biblickým prorokům zjevilo. Z popisu je to zřejmě to stejné hrůzné zvíře které už bylo popsáno třikrát. Jan sám jej viděl dvakrát, Daniel také o šest set let dříve. Ale v tomto pohledu se náhle něco změnilo:

V předešlých biblických podobách byla šelma ve středu pozornosti a vždy se představovala sama. V tomto případě jí ale vidíme s jezdcem na hřbetě. Že by se někdo odvážil - tím méně byl schopen nasednout na tak neuvěřitelné zvíře, je mimo představu. A přece tam ONA zcela pohodlně a zřejmě zcela v kontrole sedí. Ano, žena jede na zvířeti!

Téměř 1900 let byla tato šelma středem zájmu studentů proroctví. Její totožnost, hrůzná role, kterou bude hrát v posledních dnech a její finální destinace byl předmětem debat po staletí. Ale v posledních 200 letech mnoho evangelických Křesťanů se dostali k názoru: Šelma představuje jak oživené Římské Impérium (Satanský světový padělek Božího Království), a Antikrista se satanskou mocí, který mu bude vládnout. Zdali tento výklad je správný či ne, se ukáže na následujících stránkách....

ŽENA, KTEROU NELZE IGNOROVAT...

            Ta žena je daleko tajemnější postavou. Vůdci Reformace si byli jistí, že ona představuje Římsko-Katolickou církev všeobecně a papeže zejména. Tento pohled byl ale později zamítnut většinou Protestantů jako provokativní a ponižující pro velkou část Křesťanů, se kterými si Evangelíci přejí spolupracovat na úkole získat většinu světa pro Krista před rokem 2000. Ve skutečnosti subjekt ženy je většinou mimo diskusi, jako příliš kontraverzní..

          Ale přesto, ta žena, tak živě popsaná Janem se nedá lehce odstranit. Je tam. Dvě z konečných kapitol jsou jí věnované. Co tedy s ní? Bylo by nepoctivé ignorovat takovou postavu proroctví. Celá Bible je Boží Slovo. Nemáme více práva zavřít naše oči k Apokalypse 17 a 18 o nic více, než k Janovi 3:16! Bez jakýchkoliv pochyb: Ta žena je ústřední postavou dramatu posledních dnů lidské historie. Jan jí dává mnohem více pozornosti, než zvířeti, na kterém sedí. A skutečnost, že ona na tom zvířeti jede - na zvířeti takové důležitosti, že doslova drží centrální postavení v biblickém proroctví, vyžaduje naší zvláštní pozornost. Je zcela jasné, že tajemství totožnosti ženy a role, kterou ona bude hrát, je ústředním klíčem k porozumění biblických předpovědí ohledně vlády Antikrista a událostí vedoucích k Druhému Příchodu Ježíše Krista.

NEJOHROMUJÍCÍ PROROCTVÍ PÍSMA.....

Na následujících stránkách ukážeme, že totožnost ženy je ustavena samotným Janem. Poznáme, že vize ženy je jedním z nejpozoruhodnějších proroctví v Bibli. Pohled na tuto ženu, který Jan obdržel od Božího Ducha jej zcela ohromil. Tento pohled není o nic slabší dnes... Mnoho z Janovy vize už se v historii splnilo a tak může být ověřeno mimo jakoukoliv pochybu. Na základě toho, co nám Jan zaopatřil, naše identifikace té ženy bude zjištěna velmi opatrně a jednoznačně. I když mnoho čtenářů naše závěry odsoudí, nebudou je moci vyvrátit.

Pravda o ženě jedoucí rozkročmo na zvířeti, je jedním z nejúžasnějších předpovědí Písma. Píši specificky „v Písmu,“ protože důležité předpovědi, které byly po staletí zaznamenané a později se vyplnily, jsou jedinečné pouze pro Písmo. Toto nejsou nějaké laciné „věštby“ od psychiků, ale zahrnují události nesmírné důležitosti a nepopíratelně historický záznam... Vize ženy jedoucí na zvířeti - jak uvidíme - dává pohledy na události, které formovaly světovou historii, a které zásadně rozhodují o osudu lidstva v budoucnu.

OTÁZKA DŮVĚRYHODNOSTI.

Neděláme snad z Janovy vize jen nějakou senzaci? Proč by měl dnes vůbec někoho zajímat výklad těch kapitol? Otázka relevance se dá vyřídit zcela snadno. Většina proroctví v Bibli již byla splněna. Je proto zcela jednoduché přezkoumat ten záznam. Kvůli pochybováčkům a pro posílení těch, kteří již věří, uděláme krátký výlet do ohromujícího světa proroctví. Dokážeme, že minulé předpovědi byly dokonale přesné a že jejich splnění se nedá vysvětlit náhodou... Tato evidence nás ujistí, že neztrácíme čas zkoumáním proroctví naší budoucnosti. A ta žena na zvířeti má mnoho k vyprávění o budoucnosti!

Až toto skončíme, obrátíme naší pozornost na kapitoly 17 až 18 a oslovíme otázku totožnosti a roli ženy na zvířeti. Věřím, že ta vize bude splněna přesně tak, jak ji Jan ukazuje. Většina z toho nebude příjemné čtení. Znepokojující, s nátlakem na čtenářovu důvěru, mnohými popřena - přesto to bude plně dokumentovaná pravda! Kromě toho je to pravda, kterou každý člověk této planety - ti, kteří si říkají Křesťané a - nejvíce ze všech římští katolíci potřebují zoufale znát. Naše sympatie jsou hlavně na straně upřímných katolíků, kteří mají takovou důvěru ve svou církev, že přijmuli cokoliv, co jim hierarchie prezentuje, aniž by si prostudovali historii a poznali pravdu celou. Je naší modlitbou a přáním, aby si to co píšeme, každý v historii ověřil.

2.Důvody pro uvěření.

                                  Pamatujte na to, co bylo od počátku času!
                                 Já jsem Bůh a jiného není.
                                 Na počátku oznamuji konec,
                                  od pradávna, co se ještě nestalo.
                                 Moje rozhodnutí platí, co se mi líbí, uskutečním.... Iz.46:9,10

Biblická proroctví jsou klíčem k pochopení a porozumění jak minulosti, tak i budoucnosti. Zatím co pro skeptika je toto absurdní tvrzení, je to snadno dokazatelné. Jelikož většina biblických předpovědí jsou již historií, je velmi jednoduché dokázat, zda jsou spolehlivé či ne.

Dva hlavní náměty proroctví běží stále skrze Písmo: 1) Israel a 2) Mesiáš, který přijde k Israeli a skrze Israel k celému světu jako Spasitel lidstva. Kolem těchto dvou centrálních témat se točí téměř všechny předpovědi a v nich také nacházejí svůj smysl a význam - ať už je to Rapture Církve, Antikrist, jeho přicházející světovláda a světo-náboženství, bitva u Armageddonu, Druhý Příchod Krista, nebo jiné předpověděné události. Bible je absolutně jedinečná v prezentování těchto předpovědí, které detailně zaznamenává již 3000 let...

Asi třicet procent Bible se skládá z proroctví. Tento fakt validuje to, co se stalo zanedbaným subjektem. V markantním rozdílu vidíme, že proroctví jsou zcela neexistující v Koránu, Hinduistických Védách, v Baghavad Gitě, v Ramayaně, v proslovech Buddhy či Konfucia, Knihy Mormonů, nebo v jakékoliv písmu světových náboženství. Sama tato skutečnost dává razítko božského souhlasu s Judeo-Křesťanskou vírou, kterého se všem ostatním náboženstvím nedostává. Bezchybný záznam dostatečně potvrzuje, že Bible, na rozdíl od všech ostatních písemností, je jediným skutečným a neomylným Božím Slovem.

PROROCTVÍ, TEN VELIKÝ DŮKAZ...

Existuje mnoho důležitých důvodů pro biblická proroctví. Ovšem první je: Splněné předpovědi nás zaopatřují nezvratným důkazem pro existenci toho Boha, který proroky inspiroval! Tím že předpovídá hlavní události světové historie staletí - a někdy i tisíciletí před tím, než se stanou, Bůh Bible dokazuje, že je tím pravým Bohem, Stvořitelem vesmíru a lidstva - Pánem historie - a že Bible je Jeho neomylné Slovo. To Slovo dal, aby s námi mohl komunikovat o svých úmyslech a o cestě spásy všem těm, kdo uvěří. Zde máme důkaz - důkaz tak jednoduchý, že i dítě to může pochopit a tak dokonalý, že ani génius jej nebude moci vyvrátit... Proroctví tak hraje životně důležitou roli v odhalování Božího plánu s lidstvem. Také nám dává jistou totožnost pravého Božího Mesiáše nebo Krista, a strhává Satanovu masku podvodného Antikrista, takže každý kdo se řídí Božím Slovem, nebude Satanem podveden.

Právě tak, jako biblické proroctví je unikátní, právě tak je unikátní Kristus. Nikdo nepředpověděl příchod Buddhy, Mohameda, Zoroastra, Konfucia, Josef Smith, Mary Baker Eddy, dnes tak populární hinduistický guru, který získal Západ, nebo kterýkoliv náboženský vůdce - všem schází „pověřovací listiny“, které oddělují od nich Ježíše Krista ... Existuje více jak 300 předpovědí Starého Zákona které identifikují Mesiáše Israele. Staletí před Jeho Příchodem, hebrejští proroci ustavili početná a velmi specifická kritéria, která musel Mesiáš splnit. Splnění těchto předpovědí v každé podrobnosti v životě, smrti a Vzkříšení Ježíše z Nazareta ukazuje neomylně že On je tím Slíbeným, tím pravým a jediným Spasitelem........

            Jelikož tato dvě hlavní témata byla již detailně prozkoumána v některých mých knihách - hlavně v „How Close Are We? Shrnenme je krátce. V Izaiáši 43:10, Bůh Israele prohlašuje, že Židé jsou pro svět svědky toho, že On je Bůh. Taková je skutečnost navzdory tomu, že 30% dnešních Israelitů jsou ateisté a většině Židů ani nenapadne někomu říci, že Bůh existuje. A přesto jsou svědky jak sami sobě, tak i světu o Boží existenci skrze úžasné splnění v historii toho, co Bůh řekl že se stane, s tímto vyvoleným národem.

VYVOLENÝ LID - JEHO ZEM A JEHO ÚDĚL.

Přestože mnoho z toho, co proroci předpověděli o Israeli je ještě v budoucnosti, devět hlavních předpovědí, zahrnující specifické a ověřitelné detaily již splněny byly. Přesně tak, jak byly předpoveděny staletí dříve. 1). Bůh jim slíbil zemi s jasně určenými hranicemi.(Genese 15:18-21). Abrahámovi (Genese 12:1, 13:15, 15:7 a.t.d.) Bůh opakoval slib Izákovi (Genese 26:3-5), a Jakubovi (Genese 28:13) a jejich potomkům po nich navěky. (Levitikus 25:46, Jozue 14:9). 2). Je historickou skutečností, že Bůh přivedl tento „vyvolený lid“ (Exodus 7:7-8, Deuteronomy 7:6 a 14:2, do „Zaslíbené Země“ - to samo o sobě bylo neuvěřitelným zázrakem. 3). Když židovský národ vstoupil do Zaslíbené Země, Bůh je varoval, pakliže budou provozovat modloslužebnictví a imoralitu, kterou prováděli původní obyvatelé, které On zničil za jejich zlo (Deuteronomy 9:4), že je vyžene právě tak. (Deuteronomy 28:63. 1Královská 9:7. 2 Letopisy 7:20). Že se tak stalo, je opět neodiskutovatelný historický fakt.

Zatím je ten příběh sotva pozoruhodný. Jiní lidé věřili, že určitá geografická oblast byla jejich „Zaslíbenou Zemí“ a potom co ji obsadili, byli vyhnáni nepřítelem. Příštích šest předpovědí a jejich vyplnění, - ale - je absolutně unikátní pro Židy. Vyskytnutí se takových událostí přesně tak, jak byly prorokované, se nemohlo stát pouhou náhodou. 4). Bůh prohlásil, že jeho lid bude rozprášen „mezi všechny národy, od jednoho konce země až k druhému (Deuteronomy 28:64, 1 Královská 9:7, Nehemiáš 1:8, Amos 9:9, Zachariáš 7:14). A tak se to stalo! „Potulného Žida najdete všude.

Ta přesnost kterou předpovědi „pasují“ pouze na Židy a jenom na ně, se stává více a více pozoruhodná, když přichází splnění za splněním až poznáme, že případ pro Boží existenci, je nad všechny pochyby. 5). Bůh varoval, že kamkoliv se Žid zatoulá, „bude předmětem úděsu, vtipů a posměchu.“ (Deuteronomy 28:37, 2 Letopisy 7:20, Jeremiáš 29:18, 44:8) S úžasem vidíme, že toto byl úděl všech Židů během celé historie až po dnešní dobu. Očerňování, pomlouvání, nadávky i anekdoty, ta nahá nenávist známá jako antisemitismus a to nejenom mezi Muslimy, ale i mezi těmi, kteří si říkají Křesťané je zcela unikátní a vytrvalý fakt historie. Dokonce i dnes, přes všechny ty hrůzné obrazy Hitlerova Holocaustu, který kdysi šokoval a zahanbil celý svět, a proti vší logice a svědomí - antisemitismus je zcela naživu a opět se plíží po světě.

HISTORIE PERZEKUCE.

Kromě toho proroci předpovídali, že tito rozprášení lidé budou nejenom nenáviděni, pomlouváni a diskriminováni ale 6). budou perzekvováni a a zabíjeni, jako žádný jiný lid na tváři země. Historie stojí jako výmluvný svědek k faktu, že to je to, co se dělo Židům století za stoletím, kdekoliv se nalézali. Historické záznamy kterékoliv jiné etnické skupiny neobsahují nic, co by se jen vzdáleně podobalo noční můře teroru, ponížení a ničení, které prožívali Židé během historie z rukou lidí, mezi kterými se právě nacházeli.
K jejich hanbě mnozí, kteří se nazývali Křesťany a tím následovníci Krista který sám se narodil do židovské rodiny, byli v popředí židovské perzekuce a vraždění. Potom co získali plné římské občanství v pohanském Římském Impériu v A.D. Ediktem Caracally, stali se Židé druhořadými občany a počali být perzekvováni potom, co císař Konstantin - se předpokládaně - stal Křesťanem. Od té doby ti, kteří se nazývali Křesťany, byli mnohem krutější k Židům, než kdy byli sami pohané...

Papeži římsko-katolické církve byli první, kteří zdokonalili antisemitismus na úroveň umění i vědy. Hitler, který zůstal katolíkem až do konce občas říkal, že pouze následuje příkladu katolíků a luteránů za účelem dokončení toho co ti začali. Antisemitismus byl částí jeho katolicismu, které se Martin Luther nikdy nezbavil. On propagoval vypalování židovských domů, a dával jim volbu mezi přijmutím Křesťanství a vytržením jazyka. (Will Durant „The Story of Civilization, volume 4, „The Reformation).1 Když římští Židé byli osvobozeni z ghett v roce 1870 italskou armádou, tím skončilo 1500 let ponížení a degradace z rukou těch, kteří tvrdili, že jsou zástupci Krista na zemi.

Žádný papež nenáviděl Židy více, než Pavel IV. (1555-59), jehož krutosti zapírají lidský rozum. Katolický historik Peter de Rosa přiznává, že celé „procesí papežů zesílilo svůj starodávný předsudek proti Židům, a jednali s nimi jako s malomocnými, kteří nejsou hodni ochrany zákona. Pius VII. (1800-23) byl následovaný Lvem XII, Piem VII. Řehořem XVI. Piem IX.(1846-78) - všichni dobří žáci Pavla IV. (Peter de Rosa, „Vikáři Krista:Tmavá Strana papežství“).2 Historik Durant nám připomíná, že Hitler měl dobrý precedent pro své sankce proti Židům:

Římsko-katolická Rada ve Vídni (1311) zakázala jakýkoliv styk mezi Křesťany a Židy. Zamorská Rada (1313) nařídila, že Židé musí byt drženi v přísné poddanosti a služebnosti. Rada v Basileji (1431-33) obnovila kanonický výnos, který zakazoval Křesťanům stýkat se s Židy.....Nařídil civilním autoritám - tak jak církev sama dlouho prosazovala v Římě a papežských státech - uvězňovat Židy v ghettech, nutit je nosit nápadné pásy na rukávech (dříve to byl žlutý klobouk) a církev zajišťovala jejich přítomnost při kázáních, zaměřených na jejich obrácení. W.Durant.3

ZACHOVÁNÍ A ZNOVUZROZENÍ.

Bůh slíbil, že navzdory takovému pronásledování a vraždění Židů, 7) Nedopustí aby byli vyhlazeni ale že je zachová jako oddělenou etnickou a národnostní skupinu. (Jeremiáš 30:11, 31:35-37). Jestli některý národ měl důvod smísit se s jinými skupinami, byli to Židé! Změnit jména a zakrýt svůj původ jakkoliv by bylo možné, a tak uniknout perzekuci. Proč zachovat krevní linii, když jsou bez vlastní země?

Proč se nesmíchat se světem, když většina z nich ani doslovně Bibli nebrala, když rasová totožnost zajišťovala ty nejkrutější nevýhody? Udržet si identitu a neztratit se mezi národy světa nedávalo smysl! Absorbovat se do národů ve kterých žili, se zdálo být nevyhnutelné, takže dnes po Židech měla zbýt snad už jen malá kapitola v historii. Konec konců, tito opovrhovaní Židé byli v exilu již 2500 let od doby, kdy Nabúchádnezar zničil Jerusalém v roce 586 BC. Může být „tradice“ tak silná, bez skutečné víry v Boha?
Proti vší logice a zákonu pravděpodobnosti, Židé zůstali identickým národem po všech těch staletích. Tato skutečnost nemá obdobu v celé historii a je jedinečná pouze pro Židy! Pro většinu Židů v Evropě církevní zákon znemožnil smíšené manželství bez konvertování k římskému katolicismu. I zde si zahrála katolická církev svou neslavnou roli. Po staletí bylo nejvyšším zločinem pro Žida oženit se s Křesťankou. Tím to bylo znemožněno i pro ty, kteří si to přáli.

Bible učí, že Bůh se rozhodl uchovat si svůj vyvolený lid pro sebe. (Exodus 33:16, Levitikus 20:26), protože, 8) je přivede zpět do jejich země v posledních dnech (Jeremiáš 30:10, 31:8-12, Ezekiel 36:24,35,38) před Druhým Příchodem Mesiáše. Toto proroctví a slib - tak dlouho očekávané, se splnilo znovuzrozením Israele v Zaslíbené Zemi v roce 1948 - téměř 1900 let od konečné Diaspory v r. A.D. 70 při zničení Jerusaléma římskou armádou pod velením Tita. Toto obnovení národa po 25 stoletích je totálně neuvěřitelné, fenomén bez precedentu v historii kteréhokoliv jiného národa a je zcela nevysvětlitelný přirozenou cestou, natož náhodou!

Ještě více pozoruhodné 9) Bůh prohlásil, že v posledních dnech před Druhým Příchodem Mesiáše, se Jerusalém stane „pohárem strachu“, „kamenným břemenem“ pro všechny lidi. (Zachariáš 12:2). V době, kdy Zachariáš pronesl tuto předpověď před 2500 lety, Jerusalém byl jedna ruina, obklopena divočinou! A tak to zůstalo po staletí. Jeho proroctví vypadalo jako totální šílenství - dokonce i po roku 1948. A přesto dnes, téměř šest miliard lidí se dívá na Jerusalém s obavami, že příští světová válka, kdyby vypukla, by mohla být bojována o toto malé město. Jaké neuvěřitelné splnění proroctví!

ŽÁDNÉ BĚŽNÉ VYSVĚTLENÍ.

Israel představuje jednu šestinu jednoho procenta země, kterou vlastní Arabové. Arabové mají ropu, bohatství a světový vliv, který má takové bohatství k dispozici. Nejenom je Israel jako poštovní známka na mapě světa, ale schází mu veškerá podstata toho, co vytváří světový zájem. Navzdory tomu všemu i veškeré logice, je ve středu zájmu celého světa, jak bylo prorokováno! Jerusalém je malým městem bez jakékoliv obchodní důležitosti či strategického postavení. A přesto oči světa se na něj soustřeďují, jako na žádné jiné město světa! Jerusalém je skutečně „kamenným břemenem kolem krku všech národů světa,“ vrtkavým problémem, který dnes OSN má... Není pro to žádné vysvětlení! To, co hebrejští proroci vyhlásili před tisíci lety, a co se zdálo být zcela fantastické v jejich čase, se naplňuje v naší době. Toto je pouze část evidence, jak poznáme, že ty prorokované „poslední dny“ jsou blízko a že naše generace, velmi pravděpodobně uvidí naplnění zbytku Bible.... Výše uvedená proroctví (nemluvě o mnoha dalších), jsou záležitostí veřejného záznamu a bylo možné je studovat po staletí. Fakt, že byly splněny ve specifické podrobnosti, nemůže být výsledkem žádné náhody ale je ve skutečnosti dostatečným důkazem existence Boha, který Bibli inspiroval a její neomylnosti. V pohledu na tak jasnou a převládající evidencí, člověk může jen laskavě předpokládat, že žádný agnostik nebo ateista se nikdy neobtěžoval pročíst si biblická proroctví a zkontrolovat je proti historii a dnešním událostem!   Existují další předpovědi, týkající se Israele a Jerusaléma v posledních dnech a ještě čekají na budoucí splnění. Můžeme si být jistí, že na základě proroctví, která se již splnila, tyto jistě dojdou k naplnění, a to ne v příliš vzdálené budoucnosti. Ten nejpříšernější čas totálního zničení jak pro Židy, tak i pro celé lidstvo leží někde vpředu. Nazývá se „čas Jakubova soužení“ (Jeremiáš 30:7)    S úžasnou přesností neuvádí Bible Damašek, Londýn Kahýru nebo Paříž jako střed akcí posledních dnů, ale dvě specifická města: Jerusalém a Řím. Jsou různorodá, byly si nepřátelské již od dob Caesarů, a pozoruhodně až dodnes soutěží o spirituální nadřazenost. Katolický Řím se považuje za „Věčné Město“, což je titul, který dává Bible Jerusalému. Řím se také nazývá „Nový Jerusalém, a staví jej do přímého konfliktu s Božím slibem, který se týká pravého Davidova města. Dva tisíce let trvalo napětí a nepřátelství mezi Římem a Jerusalémem. Téměř 46 let po znovuzrození Israele v roce 1948, Vatikán odmítal jeho právo na existenci. Toto nepřátelství se nevymazalo nedávnými námluvami se strany Vatikánu, který shledal výhodným se s Israelem smířit. Řím chce ovlivnit budoucnost Jerusaléma. Přál by si, aby se Jerusalém stal městem mezinárodním, kdy by neměl Israel více práv ve vlastní zemi, než kdokoliv jiný.

S hrůzu nahánějící přesností identifikuje Bible Jerusalém a Řím jako ústřední bod předpověděných událostí posledních dnů. Obě města vejdou, aby dostala svůj podíl na Božím soudu. Vyžaduje to víc než obyčejné sledování denních událostí, aby byla vidět přesnost předpovědi. Také zde, v tom co Bible říká o Římě a Vatikánu, máme další evidenci že toto je Boží Slovo. Tuto evidenci prozkoumáme podrobněji.

3.Velikonoční Spiknutí?

Vy muži israelští, slyšte tato slova:
                                            Ježíše z Nazareta... muže vydaného podle
                                             ustanovené rady a předznalostí Boha, jste
                                                skrze ruce bezbožných přibili na kříž
                                                              a zabili....Skutky 2:22...

Pavel po tři soboty s nimi rozprávěl na základě Písma (Starého Zákona)...
že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých a že ten Ježíš, kterého vám zvěstuji,
je tím Mesiášem... Skutky 17:2-3.

Proroctví o druhém hlavním tématu Bible, příchodu Mesiáše, jsou ještě početnější a podrobnější než ty, které se týkají Israele. O těch jsme hovořili v podrobnostech v mých předešlých knihách a tak se o nich zmíníme jen stručně... Dokonce i největší proti křesťanští kritikové, kteří vášnivě popírají, že Ježíš z Nazareta je Spasitelem světa přiznávají, že mnoho specifických předpovědí o Mesiáši byly vyplněny Jeho životem a smrtí. Při pokusu vysvětlit význam této skutečnosti, vznikly některé velmi bizarní teorie.

Takovým typickým pokusem před nějakým časem byla kniha a film - ani jedno ne příliš úspěšné - s názvem „Velikonoční Spiknutí.“ (The Passover Plot)   Jeho tezí bylo, že Ježíš znal některé z mesiášských předpovědí a spojil s Jidášem, aby některé z nich splnil, aby to vypadalo že on je tím Mesiášem.

NESMIŘITELNÉ KONTRADIKCE?

Každému je jistě hned jasné, že by pro Ježíše bylo úplně směšné nechat se ukřižovat proto, aby přesvědčil malou bandu nevzdělaných a neschopných následovníků, že je Kristem. Vlastně ve skutečnosti nikdo z jeho následovníků, žádný jiný Žid včetně Jana Křtitele nevěřil, že Mesiáš musí být ukřižovaný. Jeho smrt byla pro ně spíše důkazem, že On Mesiášem není! A tak všechny předpovědi o Jeho ukřižování, by v žádném případě nezískaly přívržence. Ve skutečnosti Kristova smrt pro naplnění Písma, byla zaplacením pokuty za naše hříchy.

Těm proroctvím, které se týkaly Jeho smrti (Žalm 22:16, Izaiáš 53:5, 8-10,12; Zachariáš 12:10), se Židé vyhýbali jako neproniknutelným záhadám, protože byly v přímé kontradikci s těmi, které předpovídaly že Mesiáš nastoupí na Davidům trůn a bude vládnout nad nádherným královstvím. Jak by mohl Mesiáš ustavit království a mír, který nikdy neskončí, (Izaiáš 9:7). a přitom být odmítnut a ukřižován svými vlastními lidmi? Zdálo se být nemožné, aby byly obě pravdivé, a tak vykladači Písma jednoduše ignorovali to, co jim nedávalo smysl....

Fakt, že Židé byli schopní Ježíše ukřižovat, byl tím konečným důkazem pro rabíny. Ta skutečnost také vzbudila veliké zklamání ale i přesvědčení ve spoustě židovské populace, i v Jeho oddaných učednících, že Ježíš z Nazareta nemohl být v žádném případě tím Mesiášem... Předpověděné mesiášské království nebylo ustaveno, ani mír nepřišel do Israele, tím že by porazil jejich nepřátele. A tak asi při nejlepším něco předstíral v dobrém úmyslu, a nebo v nejhorším, byl úmyslným podvodníkem... A tyto argumenty zůstaly mezi Židy podnes.... Byla ovšem jedna cesta jak usmířit tyto dvě zdánlivé kontradikce: Mesiáš musel přijít dvakrát! Po prvé aby zemřel za hříchy lidstva, po druhé aby vládnul na trůně Davida. Ale i když to Ježíš vysvětlil předem, nikdo tomu neporozuměl. Jediné, co jim mohlo otevřít oči, bylo Vzkříšení....

VÍC NEŽ POUHÝ ČLOVĚK.

Ano, existovalo několik předpovědí, které si mohl s Jidášem ujednat. Většina z nich ale byla za hranicí kontroly pouhého člověka. Na příklad:Narodit se v Betlémě a z rodu Davidova, byly ty hlavní požadavky na Mesiáše. Načasování Mesiášova zrození tak jak bylo prorokováno, bylo jasně mimo vliv jakéhokoliv smrtelníka. Jeho narození se muselo stát před tím, „než bude Juda zbavený žezla“. (Genese 49:10), zatím co ještě bude stát Chrám (Malachiáš 3:1), zatím co Jeho genealogické záznamy bylo ještě možné prozkoumat (2 Samuel 7:12, Žalm 89). a krátce před tím, než byl Chrám i Jerusalém zničen. (Daniel 9:26).... Existovalo jen úzké „okno“, během kterého musel Mesiáš přijít a také přišel. Jak to apoštol Pavel - bývalý rabín - výmluvně podal: Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, nastalého z ženy..(narozeného z panny). Je příliš pozdě pro Mesiáše, aby nyní přišel poprvé! Teď už může pouze být Druhý Příchod!

              A přesto Židé stále očekávají první příchod jejich Mesiáše, kterým ve skutečnosti bude Antikrist! ... Žezlo odešlo z Judeje kolem roku A.D. 7, kdy rabíni ztratili právo vynášet trest smrti. Toto právo bylo životně důležité při provádění jejich náboženství, protože smrt byla trestem za některé náboženské přečiny.... Když Pilát řekl rabínům že s Ježíšem nechce mít nic společného, aby si Jej odsoudili sami, odpověděli mu: „Není pro nás zákonné, aby odsoudili kohokoliv na smrt“..Jan 18:31..

        MESIÁŠ SE MUSEL NARODIT PŘED TÍM, NEŽ RABÍNI TUTO MOC ZTRATILI, ALE ODSOUZEN K TRESTU SMRTI AŽ POTOM, PROTOŽE NEMĚL ZEMŘÍT SMRTÍ UKAMENOVÁNÍM, COŽ BYL ŽIDOVSKÝ ZPŮSOB POPRAVY, ALE ŘÍMSKÝM UKŘIŽOVÁNÍM!!!

             Je to neuvěřitelné, ale Jeho ukřižování bylo prorokováno stovky let před tím, než tento způsob popravy přišel na svět: „Probodali moje ruce a nohy“..Žalm 22:16. Navíc také, Mesiáš se musel narodit v době, kdy genealogické záznamy ještě existovaly, jinak by nebyl žádný důkaz že je z Davidova rodu. Tyto záznamy se ztratily při zničení Jerusaléma a Chrámu v roce A.D.70, událost, kterou jak Daniel,(9:26) tak i Ježíš (Matouš 24:2) prorokovali. Po té době bylo příliš pozdě na Mesiášův příchod, i když mnoho Židů stále Jeho návrat očekává. Na druhé straně Křesťané očekávají Jeho Druhý Příchod, který byl také hebrejskými proroky předpověděný ..... Kdyby býval Ježíš konspiroval, aby naplnil proroctví, byl by musel podplatit Piláta, aby také s ním nechal ukřižovat dva zloděje. (Izaiáš 53:9) Dále by musel vědět, kteří vojáci budou mít ten den službu, podplatit je napřed, aby si mezi sebou rozdělili Jeho šaty a hráli kostky o plášť, (Žalm 22:18) aby mu dali ocet se žlučí, (Žalm 69:21) a probodli Jeho bok kopím (Zachariáš 12:10) namísto zlámání kostí, jak bylo zvykem, protože to se nesmělo Mesiáši stát (Exodus 12:10, Žalm 34:20).

ÚŽASNÁ SPLNĚNÍ.

Byli rabíni částí spiknutí? Bylo to proto, že zaplatili přesně 30 stříbrňáků jak předpověděl Zachariáš? (11:12) Proto také zakoupili za ty peníze „hrnčířovo pole“ pro pochovávání cizinců, když jim Jidáš hodil peníze ve Chrámu k nohám? (Zachariáš 11:13). Snad proto Ho ukřižovali přesně v dobu, kdy Velikonoční beránek byl zabíjen po celém Israeli, aby se splnil Exodus 12:6? To celé „velikonoční spiknutí“ se stává směšným nesmyslem, když se na něj podíváte! ...Kde vzal Ježíš všechny ty peníze, aby podplatil to veliké množství lidí, kteří Ho vítali jako Mesiáše, když jel na oslíku do Jerusaléma - to poslední zvíře, které by jste očekávali že si král, při své friumfální cestě vybere? Ale Zachariáš to předpověděl v 9:9! Byl to Nissan 10 (Duben 6) A.D. 32, přesně ten den, který proroci předpověděli, že se ta událost přihodí - 483 let na den - (69 týdnů Daniela 9:25) po tom co Nehemiáš, ve dvacátém roce vlády Ataxerxese Longimanuse (BC 465-425) byl pověřený (Nissan 1445 BC) k znovu vystavění Jerusaléma (Nehemiáš 2:1)! Splnění těchto a dalších mesiášských předpovědí se nedá vysvětlit!!!!

TĚLO SCHÁZÍ, HROB JE PRÁZDNÝ.

Kromě toho, pakliže Ježíš úspěšně „naplánoval“ své ukřižování, v ten přesný den jak bylo prorokováno - navzdory rozhodnutí rabínů kteří tomu chtěli za každou cenu zabránit (Matouš 26:5, Marek 14:2) - Ježíš ještě musel vstát z mrtvých!! Žádné velikonoční spiknutí - ať už zahrnovalo jakékoliv množství konspirátorů, toto nemohlo být nahráno! Falešné „vzkříšení“ by nedalo dostatečnou bázi pro Jeho následovníky aby počali s Křesťanstvím! Pouze pakliže On skutečně zemřel a vrátil se zpět, by měli motivaci a odvahu prohlašovat evangelium i za rizika perzekuce a mučednictví... Římská stráž ve službě nespala. Kdyby se tak stalo ve chvíli, kdy učedníci ukradli to tělo, byli by na křížích už druhý den právě tak, jako učedníci za porušení římské pečeti....

        A JESTLIŽE UČEDNÍCI UKRADLI TĚLO, a nějak se jim to podařilo utajit, PROČ BY UMÍRALI ZA LEŽ? Byli přece takovými zbabělci, kteří se báli zemřít za to, o čem se kdysi domnívali, že je to pravda. A přesto všichni šli na smrt jako mučedníci, když prohlašovali že Ježíš vstal z mrtvých! Nikdo z nich se nesnažil zachránit svůj život tím, že by podal informaci, kam tělo schovali. NENÍ PROSTĚ ŽÁDNÝ ZPŮSOB, JAK VYSVĚTLIT PRÁZDNÝ HROB, NEŽ VZKŘÍŠENÍM! Ani Hinduismus, Budhismus, Islám, ani žádné jiné náboženství světa si nedovolí tvrdit, že jeho zakladatel žije! Ale pro Křesťanství je Vzkříšení srdcem celého evangelia. Pakliže Ježíš nevstal z mrtvých, Křesťanství je podvod! Ani jim nepřikázal, aby šli do Afriky či Asie prohlašovat evangelium, ale tam, kde se mohl každý, krátkou procházkou přesvědčit. Jak by rabíni i římané byli rádi, kdyby to všechno mohli potlačit tím, že by ukázali mrtvé tělo, ale nemohli - ten hlídaný hrob byl náhle prázdný!!

PŘICHÁZÍ SAUL Z TARSU.

Důkazy pro vzkříšení jsou početné a nezvratné, ale protože jsme o nich jednali jinde, zmíníme se pouze o jednom - důkaz, který byl často přehlížen. Skutečnost že Ježíš Kristus opravdu vstal z mrtvých je jediné vysvětlení pro fakt že Saul z Tarsu, hlavní nepřítel Křesťanství, se stal předním apoštolem! Populární mladý rabín Saul byl na dobré cestě k slavné pověsti jako vůdce pronásledování tohoto zvráceného nesmyslného hnutí, jehož členy trestal vězením a mučednickou smrtí.

V tom nejlepším se náhle obrátil a stal se sám jedním z těch pronásledovaných a nenáviděných Křesťanů. Pro toto byl často zatčen, zbit a uvězněn. Při jedné příležitosti byl dokonce kamenován a upuštěn v domnění že je mrtvý. Nakonec mu usekli hlavu mečem. Tento neuvěřitelný obrat nedělá pražádný smysl - jestliže...... Proč dobrovolně vyměnit popularitu za utrpení a mučednický konec? Pavel to vysvětluje tím, že se potkal se vzkříšeným Kristem, že Ten, který zemřel za hříchy lidstva je naživu a ukázal jsem mu.

         Ovšem toto svědectví není ještě důkazem, že Kristus je naživu! Bylo zapotřebí ještě něco navíc.... Nikdo nemohl popřít Pavlovu upřímnost. Ta byla prokázaná jeho ochotou trpět a i zemřít za Krista. Ale ani upřímná víra ještě neprokazuje, že Kristus vstal z mrtvých. Bylo možné, že Pavel měl halucinace a prostě se přesvědčil že se mu Kristus zjevil. Římští guvernéři Felix a Festus, právě tak jako král Agrippa slyšeli o jeho setkání s Kristem, ale byli přesvědčení že byl sice upřímný ale pomýlený. (Skutky 24-26). Toto vysvětlení však neodpovídá faktům. Pavlova náhlá intimace s Kristovým učením nám dává důkaz o vzkříšení, který se nedá nijak jinak vysvětlit!

NEZVRATNÝ DŮKAZ.

Pavel, který neznal Krista před Jeho ukřižováním, se náhle stal autoritou v tom, co Kristus privátně učil svůj úzký kruh učedníků. Musel Ho potkat! Apoštolové, kteří byli osobně učeni Kristem po mnoho let, museli uznat, že jejich bývalý nepřítel, aniž by se s nimi poradil, znal vše co Kristus naučil je - a dokonce měl mnohem hlubší pohled než oni. Když Pavel vyčinil Petrovi že se mýlil, Petr se podrobil opravě. Galatským 2:11-14........ „Obdržel jsem od Pána co jsem vám také předal,“   1 Korint.11:23 bylo jak Pavel počal své vysvětlení korintské kongregaci o tom, co se stalo za Poslední Večeře a co v tom čase Kristus učil své učedníky.

Ale on tam nebyl a nikdy nemluvil s těmi, kteří tam s Kristem byli! „S žádným člověkem jsem se neradil, ani jsem nešel do Jerusaléma za těmi, kteří byli apoštoly, přede mnou, ale odešel jsem do Arábie.“ Galatským 1:16-17, bylo Pavlovo svědectví... Skutečnost, že se náhle stal hlavním apoštolem a také autoritou na to, co Ježíš učil, nelze jinak vysvětlit, než že byl poučen samotným vzkříšeným Kristem, přesně tak jak řekl.... Aniž by se poradil s těmi, kteří byli učedníci Krista během Jeho pobytu na zemi, se Pavel stal autoritou křesťanské doktríny - jak celá církev musela přiznat. Napsal většinu epištol Nového Zákona. „Ujišťuji vás, bratři - evangelium, které jsem vám zvěstoval, není z člověka. Protože jsem nic nepřevzal, ani jsem se nenaučil od člověka ale skrze zjevení Ježíše Krista.“ Gal.1:11. To bylo Pavlovo svědectví.. Nezbývá jiné vysvětlení, než že Kristus vstal z mrtvých a Pavla poučil...

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace