„Čo sa týka úcty a prostredníctva Veľkej Pani, my ľuďom našepkávame: Čo to osoží? Veď to nie je podstatné. Treba zachovávať iba to, čo je podstatné. Pritom však nezbadajú, že takto práve to podstatné stratia a že Najvyšší ju miluje ako nijakého iného človeka. Hej, keď ona len slovo povie pred Najvyšším, tak sa stane všetko, čo si len zažiada. Ruženec je najlepšia modlitba Účinok zdravasu siaha až do očistca, až k miestu múk. Lebo keď nejaký človek hovorí: „Zdravas, Mária, milosti plná“, vtedy má radosť Veľká Pani a my sme celí zdesení. Preto sa my usilujeme ľuďom nahovoriť: Ruženec nič neosoží, odriekať ho je len prázdnym zvykom. Je to iba mlátenie hubou, mrmľanie pre staré ženy. Je to zbytočná modlitba, treba skôr iné modlitby konať. Avšak ruženec je postrachom pekla, podobne i škapuliar. Mnohí našli milosť len preto, že nosili škapuliar . Preto ľuďom hovoríme: Čo osožia tieto šnúry a handričky? To isté platí o mariánskych a bratských spolkoch. Mnohí našli milosť už len preto, že sa dali do nich zapísať. Našou úlohou je preto pracovať na zničení toho všetkého.“Zlý duch sa neopováži vysloviť meno Mária, volá ju iba Veľkou Paňou

Je mi tě Betmo líto a líto je mi i těch lidí, kteří žijí pod stejným bludem Velké Paní a ne pod Pánem Ježíšem Kristem. Věř si tomu, třeba, i růženci a škapulíři se klaň, ale aspoň to nešiř ke své zkáze. Můj Spasitel je Pán Ježíš Kristus, a ne handričky a šňúry.  

2 Kor 11,14: A není divu, vždyť sám Bůh k nám promlouvá skrze anděla temnoty.

Sk 4,11-12: Marie, naše Velká Paní, je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale ona se stala kamenem úhelným. V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, které by se démoni báli vyslovit, pokud zrovna nekážou z pověření Hospodina, a jímž bychom mohli být spaseni.

Od těchto časů přibyl k Růženci ještě jeden důležitý soubor modliteb, který tu nedávno připomenula Jaela. Korunka ke Kristovu Milosrdenství. Ta je zvlášť důležitá pro lidi kteří zrovna umírají a pro ty kteří odešli nedávno. Máme se jí modlit nejlépe u jejich lůžka a společně s nimi dokud to dokážou, nebo elespoň kdekoliv jinde kde zrovna jsme. Adresně za konkrétní lidi a nebo třeba za oběti válek a katastrof které zrovna probíhají.
Tohleto svědectví považuji za nezávazný apokryf nicméně jsem v něm nenašel nic co by bylo v rozporu s Písmem a s tím co vím a čemu věřím. Když se za nás Panna Maria na svatbě v Káni přimlouvala poprvé tak ani nemusela říct co si přeje. Stačilo to že nemají víno. A stačilo to i přes to že ještě nepřišla Kristova hodina. A přes to že Ježíš je Pán a Bůh a naše Matka člověk. A přes to že šlo "jenom" o dobré pití na svatbě chudých lidí. Dobrořečme Pánu a prosme ho aby tak bylo i nyní a až do konce dnů jak je známe.
Na tomhle svědectví mě zvlášť zaujala jedna věc. Jak jsou si podobné myšlenky nejrůznějších lidí kteří se navzájem neznají včetně těch kteří o podobných věcech ani moc nepřemýšleli a nezabývali se s nimi. Těch kteří ztratili živou víru, těch kteří jsou vlažní a potřebují si to odůvodnit, ateistů i satanistů. Prakticky stejná slova. Což by byla bez nějakého společného zdroje těžko pravděpodobná náhoda. Na druhou stranu chápu i člověka který jim věří v dobré víře. Měl by se ale vždycky podívat vedle sebe a za sebe, kdo všechno stojí vedle něho a kdo s ním souhlasí. V případě pochybností se může kohokoliv z výše jmenovaných zeptat co si o té či oné věci myslí.