Grano Salis - Komentář tajemníka České evangelikální aliance ke sčítání lidu

Na jedno procento za 170 let

Je tu dlouho avizované sčítání lidu a mnozí bijí na poplach, abychom nezapomněli zaškrtnout to správné políčko a dokázali vládním úředníkům, politikům a veřejnosti, že tu stále ještě jsme, že je nás dost, že o nás někdo stojí a že si tudíž zasloužíme finanční i jinou podporu. Chápu doporučení jednotlivých církví i výhody vyšších čísel pro vyjednávání se státem, i o možné odluce. Přesto se obávám, že sčítání lidu odhalí jen další odklon od institučního křesťanství a pokles členů i sympatizantů jednotlivých církví, včetně některých evangelikálních.

Argument, že stát bude chtít církve méně podporovat, když čísla vyjdou nižší, zní sice racionálně, ale možná říká více o naší nejistotě a závislosti na státu než o zdravém sebevědomí, které je založeno na poslání, které nám bylo svěřeno mocí poněkud vyšší. Kdyby stát měl podporovat aktivity na základě počtu členů, myslím, že bychom stále ještě obstáli mnohem lépe než politické strany, které se opírají o velmi malou členskou základnu a jejich sympatizanti je volí jednou za 4 roky, zatímco ti naši jednou za týden.

Přesto mě burcování církví před sčítáním lidu poněkud znepokojuje. Nikoli kvůli výsledkům, které se dají předvídat, ale kvůli tomu, zda jsem skutečně schopni sebereflexe a změny na základě informací, které získáme. Propad podpory církví, který se ukázal při minulém sčítání lidu, tuto sebereflexi nepřinesl. Většina církví samozřejmě ví docela přesně, kolik členů má i jaká je přibližná návštěvnost jejich bohoslužeb. Mnohé české církve vymírají a bez duchovního probuzení je nemilosrdná demografická křivka bude tlačit k zemi. Církevní restituce sice mohou pomoci některé trendy oddálit, ale budou mít jen malý vliv na vnitřní obnovu církví, jejich misijní směřování a kvalitu jejích vedoucích.

I evangelikální církve, které v posledních deseti letech povyrostly o 4%, budou muset hledat nové odpovědi, protože tempo jejich růstu ani zdaleka neodpovídá tomu, jaký potenciál růstu ve skutečnosti mají. Obávám se, že výsledky, které jako církve vykazujeme, zcela přesně odpovídají tomu, jaké struktury fungování máme. Pokud bychom jako evangelikální církve rostly i nadále stejným tempem, dosáhli bychom 1% české populace ze stávajících 0,3% za zhruba 170 let.

Zoufale potřebujeme zásadní rozhovor o tom, co bude třeba změnit, aby evangelikální sbory mohly růst 10‐15% ročně. Mnozí namítají, že o čísla nejde, ale paradoxně často ti samí lidé burcují ke správnému vyplnění kolonky vyznání ve sčítacích formulářích.

Král David zhřešil tím, že přikázal sčítání lidu ze špatných motivů – ze své pýchy a touhy prokázat, jak velkou armádou disponuje. Jaké motivy má církev při našem sčítání lidu? Dokázat světu naši důležitost? Mít větší páku při vyjednávání s nově ustavenou vládní komisí? Minulé sčítání lidu přineslo paradoxně jakousi převrácenou pýchu na to, že jsme tou „nejateističtější zemí Evropy“ a tedy světa, což zplodilo jen další sebelítost a „tvrdopůdictví“. Zní to sice dobře před sponzory, ale snad bychom si tuto „mantru“ mohli odpustit. Mluví totiž spíše o nás než o našem okolí.

Sám kolonku ve formuláři vyplním a jsem na svou církev hrdý. I když se pravděpodobně dočkáme statistického zklamání, nemyslím, že bychom měli podléhat jakékoli skepsi. V české církvi se v poslední době probouzí nová „svatá nespokojenost“ a touha po jiném růstu i zakládání sborů. Česká evangelikální aliance se v budoucnu zaměří na to, aby byla katalyzátorem tohto procesu a byla platformou pro ty, kdo ty nové cesty hledají a nacházejí.

Jiří Unger
tajemník České evangelikální aliance

Zdroj: http://cs.christiantoday.com

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace