|
Právě je 518 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116599394 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Kde byl pohřben Petr?
Vloženo Neděle, 01. květen 2011 @ 15:29:09 CEST Vložil: Stepan |
poslal oko Petrův hrob.
Petr zemřel v Římě v období mezi požárem v roce 64 a Neronovou smrtí v roce 68. Tradičně je datum stanoveno na 29.6 roku 67. Řím byl sice zapálen na Neronův příkaz, ale Nero z toho obvinil křesťany. Archeoložka Margherita Guarducciová došla po řadě hodnověrných dedukcí k závěru, že se tak stalo hned po požáru, 13.9. roku 64. Nejistota ohledně těchto dvou dat trvá dodnes.
Apokryfy označují místo jeho popravy (na vlastní žádost ukřižován hlavou dolů, protože se považoval za nehodného zemřít jako Kristus). Stalo se tak "na místě zvaném Naumachia u Neronova obelisku směrem k hoře," což je v Neronově cirku u Vatikánského pahorku. A tam je pohřben, jak upřesňuje římský presbyter Gaius na začátku 3. století, když z Říma píše montanistovi Proklovi: "Jdi na Vatikánský vrch a na Ostijskou cestu a nalezneš trópaia těch, kdo založili tuto církev," tedy hroby apoštolů Petra a Pavla.
(Abych předešel případným námitkám, církev samozřejmě založil Kristus - ale římskou církev viditelně a fyzicky založili apoštolové Petr s Pavlem ve jménu Ježíše Krista). Ještě jedna poznámka: montanista je odborníkem na hornictví v této souvislosti zřejmě potřebný na rozšiřování prostor katakomb.
Během pronásledování roku 258 za císaře Valeriána byla podle jedné tradice těla Petra a Pavla vydzdvižena z původních hrobů a přenesena do katakomb, tedy na hřbitov San Sebestiano, aby byla uchráněna možného zneuctění. Silvestr I. je o století později nechal znovu uložit na původním místě, a tak se Petrovy ostatky vrátily na Vatikánský vrch. Zde byly pohřbeny v sarkofágu z kyperského bronzu, pevně spojeném se zemí.
Nad ním nechal Konstantin postavit baziliku svatého Petra. Podle legendy sám císař nabral ze základové jámy první lopatu a přenesl dvanáct košů zeminy, aby vzdal hold prvnímu z apoštolů.
Při různých příležitostech se lidé snažili objevit hrob prvního papeže. Nacházel se mezi dalšími hroby z 2. a 3. století, porůznu rozvrstvenými v jakési nekropoli a tak se to jevilo dosti obtížným.
Teprve od r. 1939, z vůle Pia XII. byly systematicky prováděny vykopávky v řadě polí, což přineslo konkrétní výsledky v padesátých letech, kdy byl objeven výklenek, přistavený k jedné červeně natřené zdi (červená je barva mučedníků, barva utrpení), který byl archeology identifikován díky tropeu vzpomínanému Gaiem, na němž bylo vyryté sgrafito Petr (os) eni, tedy "Petr je (pohřben tady) uvnitř." Avšak hrob byl nakonec prázdný.
V roce 1965 archeoložka Margherita Guarduccio dokázala najít ostatky apoštola, i když místo v sarkofágu z kyperského bronzu byly v "krabici od bot." Epizoda nabyla detektivního rázu a stala se již součástí historie města. Někdo od svatého Petra řekl Margheritě, že si vzpomněl, že v době objevu měl od správce svatopetrské budovy v úschově nějaký materiál, nalezený v záhadné skrýši. Materiál byl uložen do krabice od bot a kamsi odnesen.
Investigativní duch Guarducciové došel ocenění, když byla krabice nalezena v jednom skladišti vatikánských sklepení. Uvnitř byly lidské a zvířecí (myší) kosti, útržky látky, hlína, kousíčky červené omítky, stříbrná přadénka.
Lidské kosti patřily jedinci mužského pohlaví, spíše vysokému, robustnímu, ve věku mezi šedesáti a sedmdesáti lety. Útržky látky byly ze zlatem protkávaného purpurového sukna. Omítka byla z červené zdi. Hlína byla stejná, jako hlína ve výklenku. Guarducciová došla k závěru, že kosti jsou pozůstatky apoštola Petra, přemístěné z nějakého důvodu z kaple do skrýše. Snad aby byly uchráněny od průsaků vody.
Laboratorní expertízy ostatků nakonec v mnoha bodech potvrdily nikdy nevyvrácenou tradici, že skutečně je "Petr (pohřben tady) uvnitř," tedy v podzemí stávající baziliky.
|
Podobná témata
|
|
Re: Kde byl pohřben Petr? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Neděle, 01. květen 2011 @ 17:39:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Díky za zajímavý článek. Nebyl bych to já, kdybych hned nezačínal nesouhlasem, že?:-)
Předkládáš jako fakt, že Řím byl zapálen na rozkaz císaře. Velké požáry ve větších městech a velkoměstech nebyly v té době žádnou vzácností. Řím opět hořel v roce 69 a 80. Ohledně Nerona bych tu věřil Tacitovi. Ten zmiňuje, že v populaci se začala šířit fáma, že za požárem byl Nero. Císaři se to samozřejmě nehodilo a potřeboval to hodit na někoho jiného a volba celkem logicky padla na málo oblíbenou skupinu, tj. křesťany. Z historiků Nerona vidí jako pravděpodobného žháře Suetonius a Cassius Dio. Suetonius žil v letech cca 70 až 135 a Nerona označuje za žháře s tím, že údajně hrál na lyru (nevím, kde se v legendách a lidovém povědomí vzaly housle, které v té době ještě vůbec neexistovaly). Jeho životopisy císařů však mají hodně daleko k seriózní historické práci a je to takový starořímský bulvár. Cassius Dio popisuje Nerona jako šílence, jehož snem bylo zničit Řím (Římská historie, 62,16-18). A tak měl poslat žháře s tím, že měli předstírat opilce a zapálit Řím. Tento pisatel však žil až asi 100 let po požáru a ačkoli uvádí křesťany jako příklad zvrhlosti Nerona, nedává jejich pronásledování do souvislosti s požárem Říma. Z v době požáru žijících historiků se o požáru zmiňuje už jen Plinius Starší, který z něj neviní nikoho. Naopak Plutarchos, Epictetus a Dion Zlatoústý o něm nepíšou nic. Zřejmě se shodneme, že slavný dopis Seneky Pavlovi je podvrh - neuvěřitelně zmenšuje skutečné následky požáru a ještě tvrdí, že požár hořel 6 dní (Tacitus mluví o 4 a půl dnech).
S oblibou se tvrdí, že Nero chtěl místo pro své nové sídlo Domus Aurea. Jenže požár začal asi kilometr od toho místa na opačné straně Palatina. A díky tomu byl vážně poškozen i Neronův dosavadní palác Domus Transitoria.
Pokud máš zájem, tady je odkaz na práci té archeoložky. Osobně považuji za vysoce pravděpodobné, že je tomu tak, jak píšeš. Za svým způsobem důležitější (i s ohledem na zdejší nedávné debaty) považuji to, že se dovídáme, jak se křesťané chovali k ostatkům svatých (mučedníků) už v prvním století. |
Re: Re: Kde byl pohřben Petr? (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 01. květen 2011 @ 20:43:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Moc zajímavý odkaz -a rozsáhlý.
Výklenky hrobů v červené zdi - obr. 24
Graffito nápisu na červené zdi (Petr je (pohřben tady) uvnitř) obr. 39.
Zajímavým způsobem je zde také dokazováno (biblicky, jak někteří rádi požadují :-) ), že Petr musel zemřít na kříži.
|
]
|
|
Re: Kde byl pohřben Petr? (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 03. květen 2011 @ 12:15:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Útržky látky byly ze zlatem protkávaného purpurového sukna."...
Ještě bych rád doplnil tuto maličkost.
Purpur je podle ikonopisců barvou mučedníka a zlato symbolizuje nebe. Proto bývá na ikonách obloha nebe zlatá a Ježíš, či andělé mají roucha zdobená zlatými liliemi, což značí nebeský původ (lilie je znak nevinnosti).
Petrovy kosti byly možná až později při stěhování (3. stol) zabaleny do látky s těmito symboly. Petr je mučedník a je v nebi.
|
Re: Re: Kde byl pohřben Petr? (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Úterý, 03. květen 2011 @ 16:55:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...purpur je tiež symbol odpadlej cirkvi, neviestky:
Žena bola odetá do purpuru a šarlátu, ozdobená zlatom, drahým kameňom a perlami; v ruke mala zlatú čašu plnú ohavnosti a nečistoty svojho smilstva Zjavenie 17:4
ivanp |
]
Re: Re: Kde byl pohřben Petr? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Úterý, 03. květen 2011 @ 17:18:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já bych byl ohledně toho sukna celkem opatrný. Nemusí to nutně znamenat mučedníka - mohlo jít třeba o bohatého kupce, ale ten by zase byl pohřben jinak. V té době (a vlastně až do středověku) to byla velmi drahá barva. Souhlasím s tebou v tom, že do té látky byly ostatky zřejmě zabaleny později, ale datoval bych to až do 4. století - právě vzhledem k té barvě. |
]
|
|
|
|