Grano Salis - Jméno či maska?

poslal Fera

Komedie, či tragedie? Divadlo či skutečnost?

Předehra: Příběh se odehrává asi 2000 let po pádu chrámové opony v jedné malé zemi, uprostřed Evropy, na jednom velkém křesťanském diskusním fóru.
Předesílám, že jména postav jsou pozměněna, až na jedno, které jsem z úcty ponechal netknuto.

V příběhu hrají:
Jura alias BAD z města svobodné Otrokovice
pan Houbelos pocházející z města Omyl
pan Plastik Hvězdář
pan Poliskaut z města Nedůvěra
pan Čoko z města Zkázy
pan Hledátemně z města Našel

Dějství první:
Na scénu přichází cizinec Jura, kterého poslal do světa jeho Pán, aby šířil Jeho slávu.
Snaží se o Něm mluvit tak, jak Ho zná a dle instrukcí, které dostal. Zná Ho osobně a nemá rád, když se o Pánu píše jako o někom jiném, než je!
Ale je v cizí zemi a proto chápe, že Pánova sláva, která se roznesla po celém světě díky Písmu, může být z důvodu Jeho osobní neznalosti poněkud zkreslena.
Je v tomto státečku už rok a půl a stále se snaží, leč marně o to, aby lidem, kteří znají Pána jenom z knih popsal tak, jak Ho zná osobně.
Vždyť s ním tolikrát vyprávěl!
Jenže naráží na bariéru postavenou na jednoduchosti svého jména, která se neslučuje s akademickými tituly těch, jež mají být příjemci jeho poselství.

Scéna:
Csc. Houbelos z města Omyl sedí u počítače a píše postupně Jurovi.

Juro, co nám to meleš?
Musíš číst Písmo, abys Ho znal!
Chápeš?
To, co říkáš, je exegeze!
( A mám ho z krku, dvě cizí slova, ať vidí, s Kým má tu čest)
Jura!
Ten určitě nestudoval a Písmo o jeho Pánu zná určitě jen z doslechu hospodských ventilátorů.
Juro cože?
Boží sláva?
Svrchovanost?
No, to jsi vedle, jako ta jedle, běž radši sbírat bedle.
Svoboda, rozumíš?!
Naše práva, rozumíš?!
Juro chápeš?
Exegeze, exegeze!
Musíš si o svém Pánu prve něco přečíst!
Umíš vůbec číst?
A čti Písmo!
Ach jo.
Kdo to sem pouští, ty neochasníky?
Jak se máme my študovaní bavit o víře v Pána s někým, kdo o Něm nepřečetl ani desetinu toho, co my, studiem zocelení s titulem!
Csc, svobodný křesťan!
My už máme ten správný grift na studia čehokoliv.
Hlavně si nedomýšlet nic, co by bylo nad obsah sděleného!
A u přijímacích zkoušek Juro, pěkně odříkat vše, cos přečtl, i když to nechápeš, a dát případně odkazy, aby bylo vidět, že sis to nevycucal z prstu.
Že tomu nerozumíme?
Cha!
To komisař nepozná, když budu mluvit hodně a přesně podle Písma.
Hlavně nic nedomýšlet!
Instrukce, co ti dal Pán, jsou nad rámec toho, co je doslovně psané o Něm v Písmu.
Takže Juro, když čteme všichni, tak všichni a už nad tím nedumej!
Chápeš?
Co si zase odporuje?
Juro, na svoje jméno moc přemýšlíš.
Musíš číst doslovně a nepřeskakovat!
Nevytrhávej to z kontextu toho verše!
A nepřeskakuj na druhé stránky, to je pak jasný, že si to odporuje, když se nesoustředíš na jasný kontext jednoho verše!

To je vůl!

Dějství druhé:
Jura je rok a půl v tom státečku, aby seznámil jeho obyvatele s jeho Pánem tak, jak Ho zná z Písma a osobních rozhovorů.
Jenže naráží na urážky kvůli svému jménu a tomu, že není Csc.
Rozhodne se tedy, že s nimi bude mluvit jako rovný s rovným, aby ho lépe brali a změní si tajně jméno na Csc. Bad.

Scéna:
Csc. Houbelos z města Omyl sedí u počítače a píše Csc. Badovi.

Csc. Bade, vím, že to máš nastudované, ale to ti musí vysvětlit Duch svatý!
Csc. Bade, nestačí číst a být inteligentní!
Csc. Bade, s logikou na to nechoď!
Csc. Bade, moc přemýšlíš, školy nestačí!

Dějství třetí:
Csc. Bad to po dvou měsících vzdává , nemá sílu vzdorovat tak, jako bývalý Jura. Toho totiž povolalJeho Pán a dával mu i rady.
Kdežto Csc. bada povolal Jura (sluha), a protože Jura už neexistuje, nemohl mu Pán dávat rady, aby mohl radit Csc. Badovi.
Rozhodne se tedy Csc. Bad, že nechá ožít zase Juru, kterému bude Pán radit, a dávat sílu ke službě.

Scéna první:
Csc. Houbelos sedí u počítače a radí Jurovi:

Juro, kdo ti radí?
Nejvyšší?
Exegeze, Eisegeze!

Kdo tě povolal?
To nemůže!
To by omezil naši svobodu, nitky, provázky, nemožné!
Jedno tělo, hlava, nemožné, poslouchat Hlavu, nemožné, svoboda!

Ty u Něj sloužíš rád?
On si tě najmul a ty u Něj sloužíš rád?
Nemožné!

Ty,Ty, si musíš vybrat Pána!
Má tě tak rád, že tě adoptoval?
Nemožné!
Ty musíš adoptovat Jeho, aby nebyl sám!
Rozumíš?
Máš přece svobodu si vybrat svého Otce!
Máš svobodu se narodit tam, kde si vybereš!
Svoboda je Pán, svoboda tě učiní šťastným!

Svoboda je Bůh!

Bůh že je svoboda? Blbost!
Svoboda je Bůh! - svoboda, svoboda, svoboda..............................................

Víra ve svobodu je naším Spasitelem!

Scéna druhá:
Nastupuje pan Čoko z města zkázy, pan Plastik Hvězdář a pan Pliskau z města Nedůvěra.
Jura jim odpovídá.

pan Čoko:
Juro, pan Houbelos má pravdu. Víra je naším Spasitelem, to je přece základ, fundament!

Jura:
pane Čoko, to je lež!
Mým Spasitelem je Pán, Ježíš Kristus!
To On mi dal svobodu i víru, protože v Něm je všechna plnost!

pan Poliskau z města Nedůvěra:
Obávám se, Juro, že nemáte pravdu, byl jste oklamán, nemluví k vám vyslanec vašeho Pána, Pan Duch svatý, ale paní Lež.
Vzpamatujte se!
Všichni mají svobodu vybrat si Pána i Spasitele, rozumíte, všichni!!!!!!

pan Plastik Hvězdář:
Co je to Juro za blbost?
Nejdůležitější je víra, víra, víra, víra................................................................................................................
Kdo ti poradil, že je naším Spasitelem Kristus?
Co je bez víry?
Ten co napsal : Vše pro Jeho slávu?
Ach, Bůh mu buď milostiv!

Jura:
Dobře pánové, ať tedy rozhodne Bůh, Pán, jestli mi radí skrze svého vyslance Ducha svatého, když říkám, že naším Spasitelem je můj Pán, Ježíš Kristus, příčina našeho spasení, a ne víra, která je pouze důsledkem a která pouze ukazuje na to, že jsme přijali spasení.
Pokud je ve vašem státečku Pánův lid, který by byl schopen mi potvrdit moje slova, ať tedy tady vystoupí alespoň tři svědci, kteří jsou téhož mínění co já a jejichž Spasitelem je rovněž můj a jejich Pán Ježíš Kristus a bne důsledek, víra.
Pokud se najdou a potvrdí moje slova, budu pokračovat.
Pokud ne, a budou mlčet, budu napříště mlčet i já, neboť mě usvědčí Boží lid, že nejsem s tímto svým míněním ztotožněn s hlasem sdejšího božího lidu a pro tento státeček zemřu jako vyslanec svého Pána, neb tady vládne jiný Pán.

pan Hledátemně z města Našel:
Ano Juro, potvrzuji, že kristus je naším Spasitelem, a my v něj věříme, skrze víru, kterou nám daroval, a jež je obsažena v Jeho plnosti.

Jura:
Amen!
Ještě dva, a můj Pán může působit i v tomto státečku svojí láskou, kterou daroval mně.

Ostatní ze státečku zapření:
Přemýšlí dodnes, kdo je jejich Spasitel, zda jejich víra, či Kristus, v němž je všechna plnost, již daroval těm, které adoptoval.

Dějství čtvrté:
Jura poznává, že tady, mu pšenka nepokvete, a s tím, aby lidem ukázal, kdo je jeho Pán se loučí.
Lidé už tu mají jiné Pány: pana svobodu a pana víru, a tak se rozhodne, že zemře podruhé.
Že zemře za svého Pána, protože jím byl povolán, a než by přestoupil k jiným pánům, radši zemře, a bude s jeho Pánem žít navěky pro Něj a s Ním.
Ne pro lidi Csc, co mají jiné Pány.
Co zapřeli Jeho Pána, protože se za Něj stydí, aby si nerozhněvali své Pány - svobodu a víru.

Však tak, jako zemřel BAD, protože měl za Pána Juru, a ne Jurového Pána, tak se může stát i jim, maje povolání od jiných pánů, NEŽ OD PÁNA PÁNŮ!

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace