No, to mi tak trochu došlo :-) Podívej, já jsem kvaker a náš styl zbožnosti je od jakýchkoli vnějších forem téměř dokonale oproštěn, skoro by se dalo říct, že kvakeři : evangelikálové se má podobně jako evangelikálové : katolíci. Tím chci říct, že by ses divil, jak daleko se ještě v tom odstraňování vnějšího, případně v redukci na původní minimum dá jít. Na druhou stranu ale chápu to jádro, to, okolo čeho se víra katolíků točí a vím, že to máme společné a rozdíl je jen v těch prostředcích. Pokud by si modlitebnu vyzdobil obrazy evangelikál, prabděpodobně by to pro něho byly modly a pro to nedělá. Pro kvakera by to nebyly modly, ale asi by ho to rozptylovalo. Jsi schopen připustit, že existují lidé, pro něž ty obrazy a sochy nejsou upínáním k tělesnému, ale pouze k cestou za tím, co je za nimi a co tělesné v žádném případě není? Že ti lidé zkrátka v tomto ohledu vidí trochu dál než Ty? Víš, že ty obrazy mívají v sobě zakomponovánu propracovanou symboliku, která je všechno možné, jen ne tělesná?
A další věc je, kde bereš tu jistotu, že by ty rané křesťanské sbory měly být brány jako vzorové? Už jen proto se ptám, že oni žili v prvním století a Bůh měl s nimi nějaký záměr. Jsi si jist, že bychom to měli dneska opakovat? Já ne. Já myslím, že podstatné je naslouchat stejnému Bohu, k němuž nás spisy těch našich předchůdců ve víře mohou nasměrovat. Ale konkrétní aplikace mohou vypadat i dost odlišně. Já si třeba myslím, že tuhle věc chápou katolíci lépe než protestanté a zejména lépe než s odpuštěním evangelikálové, jakkoli nepatřím ani k jednomu z těchto tří táborů.
No, přeju Ti hodně štěstí v promýšlení téhle věci...