Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a dnes je Státní svátek - Mistr Jan Hus.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16175, komentáře < 7 dní: 200, komentářů celkem: 396046, adminů: 60, uživatelů: 5075  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 223 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108557680
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Tzv. vrácení majetku by nebylo restitucí: Analýza Právnické fakulty UK v Praze
Vloženo Pondělí, 21. listopad 2011 @ 22:06:41 CET Vložil: Olda

Církevní restituce poslal Nepřihlášený

Právně historická expertiza Univerzity Karlovy v Praze právního postavení tzv. katolického církevního majetku
v druhé polovině 19. a ve 20. století na území dnešní ČR


Doktrinální a politické názory na účel a povahu církevního jmění, z nichž vycházela jeho konkrétní právní úprava, vykrystalizovaly v rakouské části Rakousko-Uherské monarchie v druhé polovině šedesátých a v první polovině sedmdesátých let 19. století. Jednalo se o vnitřně nekonsistentní koncepci, v níž se obrážel kompromis mezi liberální a konzervativní (tj. katolicky a prořímsky orientovanou) částí tehdejšího politického spektra. 

Nicméně konečná tvář výsledné právní úpravy, která na našem území přetrvala s minimálními změnami až do konce října 1949, respektive prosince roku 1950, byla podstatně ovlivněna historicky dlouhodobě založenými právními konstantami existujícími v této oblasti od konce 18. století, z jejichž mezí nebylo možno nikdy později radikálně vykročit.

Souhrnné závěry     

Autoři rozborů přistoupili k problému povahy majetku církve římskokatolické záměrně dvojím způsobem: jednak z právně historického hlediska (V. Kindl), jednak z hlediska ústavního a správního práva (V. Mikule). Oba rozbory vyúsťují v tyto závěry:     

1. Vzhledem ke svému mezinárodnímu rozměru a původnosti moci nebyla církev římskokatolická zpravidla v nauce uznávána za veřejnoprávní korporaci: za takové korporace byly uznávány jen jednotlivé katolické úřady a ústavy (instituty) na území státu (tzv. institutová teorie). Proto pouze jednotlivé církevní instituce jakožto právnické osoby (kostel, farní obročí, kapitula, nadace apod.) mohly být subjekty majetkoprávních vztahů.     

2. Katolická církev sice měla právo vlastnit majetek a samostatně spravovat své vnitřní záležitosti, ohledně jejího majetku však platilo, že požívá té státní ochrany, jakou požívají obecně užitečné nadace. V tomto smyslu byla státní správa oprávněna a současně povinna dozírat, aby se základní jmění kostelů a církevních ústavů zachovalo. Zákon podmiňoval platnost závažnějších majetkoprávních úkonů (každého právního jednání o církevním jmění, které přesahuje rámec obyčejné správy a má větší důležitost, zejména zcizení nebo zatížení tohoto majetku či koupě majetku nového) předchozím souhlasem státní správy. Dispozice s majetkem církve byla tedy veřejným právem výrazně omezena.     

3. Budova kostela státem uznané církve, tedy i církve katolické, která byla věnována veřejné bohoslužbě, se uznávala za věc veřejnou, i když byla třeba v soukromém vlastnictví. Z tohoto důvodu podléhala obecnému režimu zvýšené ochrany věcí veřejných.     

4. Právo církve užívat věc (kostel, kapli apod.) k bohoslužebným účelům, vzniklé věnováním k těmto účelům, bylo považováno za zvláštní právo povahy veřejnoprávní, a to bez ohledu na to, zda vlastníkem věci byla osoba od církve odlišná anebo církev sama. Spory o výkon tohoto práva proto rozhodovaly orgány státní správy a nikoliv soudy.     

5. Od 1. 11. 1949 byly sice zrušeny všechny předpisy (pocházející zejména z doby starého Rakouska), které upravovaly poměry mj. církve římskokatolické, nová zákonná úprava však v podstatě zachovala principy úpravy dosavadní, pokud jde o dozor státu na majetek církve a požadavek předchozího souhlasu státní správy ke zcizení nebo zavazení tohoto majetku. Ustanovení o dozoru státu a předchozím souhlasu státní správy byla zrušena teprve dnem 15. 4. 1992, resp. 20. 11. 1992.     

6. Tzv. vrácení majetku, který byl církvi římskokatolické odňat před 20. 11. 1992, resp. 15. 4. 1992, by nebylo restitucí (uvedením do původního stavu), protože odňat byl majetek podléhající uvedenému omezujícímu režimu, kdežto nyní je podle zákona č. 308/1991 Sb. církev oprávněna disponovat svým majetkem zcela volně.

Celý článek: http://spcp.prf.cuni.cz/dokument/katmaj.htm

"Tzv. vrácení majetku by nebylo restitucí: Analýza Právnické fakulty UK v Praze" | Přihlásit/Vytvořit účet | 5 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Tzv. vrácení majetku by nebylo restitucí: Analýza Právnické fakulty UK v Praze (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 22. listopad 2011 @ 10:31:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bylo by krásné kdyby ti autoři rozborů své vlastní body opravdu sami dodržovali a kdyby prosazovali jejich dodržování v rámci celé společnosti. Kdyby chránili a podporovali sakrální stavby i jejich hospodářské zázemí jako věci celospolečenského významu kterými opravdu jsou a pomáhali je chránit před jakýmkoliv poškozením, odcizením nebo změnou využití. Kdyby apelovali na vládu a občany že je třeba nejenom udržovat dědictví po předcích ale také stavět a podporovat nové kostely, církevní hospice, nemocnice, školy a zařízení pro výchovu a volný čas mládeže. Kdyby všem vysvětlovali že každá takhle vynaložená koruna či euro se ušetří nejméně tisíckrát. Na věznicích, soudech, potratových klinikách, ústavech pro narušenou mládež i duševně postižené.
Ve svobodném křesťanském světě je běžným zvykem že účelem státní ochrany není šikanovat, omezovat ani okrádat vlastníka a uživatele toho co stát chrání ale právě naopak. Pomáhat a spolupracovat pro společné dobro a to nejenom v sakrální oblasti. Trochu to připomíná třeba i biblické pojetí soudce. Ve starověku který díky Bohu nebyl "osvícený" v našem lidském slova smyslu byl soudce (přes určité zlé vyjímky) symbolem pravdy, spravedlnosti a zastání chudých a slabých před zlovolnou mocí a násilím.



Stránka vygenerována za: 0.15 sekundy