Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jiří.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 182, komentářů celkem: 429683, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 281 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116559792
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Chcete se stát katolíkem?
Vloženo Neděle, 29. leden 2012 @ 13:41:05 CET Vložil: Olda

Kritika bludů poslal Nepřihlášený

Benedikt XVI.: Plná a viditelná jednota křesťanů vyžaduje, abychom se nechali proměňovat a připodobňovat obrazu Krista

Drazí bratři a sestry,
Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který si už více než sto let připomínají křesťané všech církví a církevních společenství, aby prosili o mimořádný dar, za který se modlil Pán Ježíš při Poslední večeři před svým utrpením: „Ať jsou všichni jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal“ (Jan 17,21).

Týden modliteb za jednotu křesťanů byl zaveden roku 1908 o. Paulem Wattsonem, zakladatelem anglikánské řeholní komunity, která následně vstoupila do katolické církve.
Iniciativě se dostalo požehnání papeže, svatého Pia X., a byla potom podpořena papežem Benediktem XV., který ji 25. února 1916 doporučil celé katolické církvi svým breve - Romanorum Pontificum.Oktáv modliteb se vyvíjel a zdokonaloval ve třicátých letech minulého století zásluhou abbé Paul Couturiera z Lyonu, který podporoval modlitbu za „jednotu církve tak, jak to chce Kristus a v souladu s nástroji, které chce On“. Abbé Couturier ve svých posledních spisech označuje Týden modliteb za nástroj umožňující Kristově univerzální modlitbě „prostoupit a proniknout celý Boží lid“, který prosí Boha o tento velký dar.

A právě Týden modliteb za jednotu křesťanů je jedním z nejúčinnějších výrazů podnětu, který dal Druhý vatikánský koncil ke hledání plného společenství mezi všemi Kristovými učedníky. Toto duchovní setkání, které spojuje křesťany všech tradic, nám umožňuje si uvědomit skutečnost, že jednota, ke které směřujeme, nemůže být jenom výsledkem našeho úsilí, ale bude spíše darem, kterého se nám dostane shůry a o který je třeba neustále prosit.Každoročně jsou nějakou ekumenickou skupinou z různých částí světa připravovány podklady textů pro Týden modliteb. U tohoto bodu bych se chtěl pozastavit. Letos byly tyto texty podány smíšenou skupinou představitelů polské katolické církve a ekumenické rady, která zahrnuje různé církve a církevní společenství v této zemi. Dokumentace byla přehlédnuta komisí složenou ze členů Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů a komise Víra a ústava Světové ekumenické rady církví. Také tato společná práce vykonaná ve dvou etapách je znamením touhy po jednotě, která oživuje křesťany, jakož i vědomí, že modlitba je primární cestou k dosažení plného společenství, neboť ve spojení s Pánem jdeme vstříc jednotě.

Téma letošního Týdne je vzato z prvního listu Korinťanům: „Všichni budeme proměněni skrze vítězství našeho Pána Ježíše Krista“ (srov. 1 Kor 15,51-58), Jeho vítězství nás promění. Toto téma bylo vybráno zmíněnou ekumenickou skupinou z Polska, která reflexí o své národní zkušenosti chtěla poukázat na oporu, kterou poskytuje křesťanská víra uprostřed zkoušek a zmatků, jakými byly ty, jež jsou charakteristické pro dějiny Polska. Po rozsáhlých diskusích bylo zvoleno téma zaměřené na proměňující moc víry v Krista, zejména ve světle významu, jaký má pro naši modlitbu za viditelnou jednotu církve, Kristova Těla.

Tuto reflexi inspirovala slova svatého Pavla, který se obracel k církvi v Korintu a hovoří o dočasné povaze toho, co patří k našemu přítomnému životu, poznamenanému také zkušeností „prohry“ hříchu a smrti, ve vztahu k tomu, co přináší „vítězství“ Krista nad hříchem a smrtí v Jeho velikonočním tajemství.Konkrétní dějiny polského národa, který zakusil již v 16. století období demokratického soužití i náboženské svobody, byly poznačeny v posledních stoletích invazemi a neúspěchy, ale také stálým bojem proti útisku a prahnutím po svobodě. To všechno vedlo ekumenickou skupinu ke hlubšímu zamyšlení nad pravým významem „vítězství“; co je to „vítězství“ a co „prohra“. Ve srovnání s vítězstvím chápaným v triumfalistických kategoriích nám Kristus nabízí docela jinou cestu, která nevede skrze sílu a moc. Tvrdí totiž: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech“ (Mk 9,35). Kristus mluví o vítězství trpící lásky skrze vzájemnou službu, pomoc, novou naději a konkrétní útěchu darovanou těm, kdo jsou poslední, zapomenutí a odmítáni. Pro všechny křesťany je nejvyšším výrazem takovéto pokorné služby samotný Ježíš Kristus, naprostý dar, kterým dává Sebe samého, vítězství Jeho lásky nad smrtí v kříži, jež září úsvitem Velikonočního rána. Můžeme mít účast na tomto proměňujícím „vítězství“, pokud se necháme proměnit Bohem, pokud uskutečníme konverzi ve svém životě; tato proměna se uskutečňuje obrácením. To je důvod, proč polská ekumenická skupina považovala za mimořádně vhodné téma svého rozjímání slova svatého Pavla: „Všichni budeme proměněni skrze vítězství našeho Pána Ježíše Krista“ (srov. 1 Kor 15,51-58).

Plná a viditelná jednota křesťanů
, po níž toužíme, vyžaduje, abychom se nechali stále dokonaleji proměňovat a připodobňovat obrazu Krista. Jednota, za niž se modlíme, vyžaduje vnitřní konverzi a to jak společnou, tak osobní. Nejde jenom o srdečnost či spolupráci, je zapotřebí zejména posílit naši víru v Boha, v Boha Ježíše Krista, který se stal jedním z nás a oslovil nás. Je třeba vstoupit do nového života v Kristu, který je naším pravým a definitivním vítězstvím; je třeba se vzájemně otevřít a přijmout všechny prvky jednoty, které nám Bůh uchoval a stále znovu nám je dává; je třeba cítit nezbytnost dosvědčovat člověku naší doby živého Boha, který se dal poznat v Kristu.Druhý vatikánský koncil postavil ekumenické hledání do středu života a působení církve: „Proto tento posvátný sněm vybízí všechny katolické věřící, aby pochopili znamení doby a horlivě se účastnili ekumenického díla“ (Unitatis redintegratio, 4). Blahoslavený Jan Pavel II. zdůraznil podstatnou povahu tohoto nasazení slovy: „Tato jednota, kterou Pán daroval své církvi a v níž chce obejmout všechny, není žádným doplňkem, ale samým středem jeho díla. Nelze ji stavět na úroveň jakéhosi druhotného přívlastku společenství Ježíšových učedníků. Je totiž vlastní samému bytí tohoto společenství“ (Ut unum sint, 9).

Za ekumenické dílo je tedy odpovědná celá církev
a všichni pokřtění, kteří mají růst v již existujícím částečném společenství mezi křesťany až k plnému společenství v pravdě a v lásce. Modlitba za jednotu se proto neomezuje na tento Týden modliteb, ale má se stát integrující součástí naší modlitby, života modlitby všech křesťanů na každém místě a v každé době, zejména když se setkávají lidé různých tradic a společně se v Kristu přičiňují o vítězství na veškerým hříchem, zlem, nespravedlností a násilím páchaným na důstojnosti člověka.Od doby, kdy více než před sto lety vzniklo ekumenické hnutí, stále existuje jasné povědomí skutečnosti, že nedostatek jednoty mezi křesťany brání účinnějšímu hlásání evangelia, protože ohrožuje naši důvěryhodnost. Jak můžeme přesvědčivě svědčit, když jsme rozděleni?

Pokud se týká základních pravd víry, spojuje nás toho zajisté mnohem více než toho, co nás dělí. Rozdělení však zůstávají a týkají se také různých praktických a etických otázek, vzbuzují zmatek a nedůvěru, oslabují naši schopnost předávat spásonosné Kristovo Slovo. V tomto smyslu je třeba, abychom si připomínali slova blahoslaveného Jana Pavla II., který ve své encyklice Ut unum sint mluví o škodě, kterou způsobil křesťanskému svědectví a evangelnímu hlásání nedostatek jednoty (srov. č. 98,99). Je to velká výzva pro novou evangelizaci, která bude moci být plodnější, pokud budou všichni křesťané společně hlásat pravdu evangelia Ježíše Krista a poskytnou společnou odpověď na duchovní žízeň naší doby.Cesty církve i národů jsou v rukách zmrtvýchvstalého Krista, jenž zvítězil nad smrtí a nespravedlností, kterou podstoupil a vytrpěl za všechny. On nám dává účast na svém vítězství. Jenom On je s to nás proměnit a učinit z nás - slabých a váhavých - mocné a odvážné vykonavatele dobra. Jedině On nás může zachránit z negativních důsledků našich rozdělení.Drazí bratři a sestry všechny vás vybízím, abyste se během tohoto Týdne co nejintenzivněji spojili v modlitbě za růst společného svědectví, solidarity a spolupráce křesťanů v očekávání slavného dne, kdy budeme moci společně vyznávat víru předanou apoštoly a společně slavit svátosti naší proměny v Kristu.

Přeložil Milan Glaser


"Chcete se stát katolíkem?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 32 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Chcete se stát katolíkem? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Neděle, 29. leden 2012 @ 21:18:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jedině On nás může zachránit z negativních důsledků našich rozdělení.Drazí bratři a sestry všechny vás vybízím, abyste se během tohoto Týdne co nejintenzivněji spojili v modlitbě za růst společného svědectví, solidarity a spolupráce křesťanů v očekávání slavného dne, kdy budeme moci společně vyznávat víru předanou apoštoly a společně slavit svátosti naší proměny v Kristu.

Prosím místní katolíky o odpověď: Bude to aristotelovsky transsubstanciovaná oběť mše nebo symbolická památka Večeře Páně? Jak bude vypadat ta svátostná jednota slavného dne? Staneme se všichni presbyteriány, či luterány nebo římskými katolíky?



Re: Chcete se stát katolíkem? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 29. leden 2012 @ 22:05:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Plná a viditelná jednota křesťanů, po níž toužíme, vyžaduje, abychom se nechali stále dokonaleji proměňovat a připodobňovat obrazu Krista. Jednota, za niž se modlíme, vyžaduje vnitřní konverzi a to jak společnou, tak osobní. Nejde jenom o srdečnost či spolupráci, je zapotřebí zejména posílit naši víru v Boha, v Boha Ježíše Krista, který se stal jedním z nás a oslovil nás. Je třeba vstoupit do nového života v Kristu, který je naším pravým a definitivním vítězstvím;

  Moc hezky napsané.

  Jsem zvědav, jestli se do pana papeže pustí ŘK stejně jako do nás, když tohle napíšeme. Nebo jestli papež může takovou věc napsat a je to pravda.

  Málokdy souhlasím, ale v tomhle ano. Mám v životě stejnou zkušenost - plná a viditelná jednota nastává tehdy, když člověk uvěří Ježíši, prožije konverzi a vstoupí do nového života v Kristu. Když člověk vstoupí do nového života, nemá problém přijímat učení Ježíše, apoštolů a proroků a získá i velmi jiný pohled na ostatní lidi okolo sebe, nejen křesťany, ale i tzv. "nevěřící".



Re: Chcete se stát katolíkem? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 02. únor 2012 @ 09:23:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,

nevím, zda mne tady nalezneš, ale měl bych jeden dotaz. Pokud řkc usiluje neustále o návrat protestantů do řkc, o privilegované upevnění svého vlivu formou konkordátu a o restituce ještě před rokem 1948, bude také usilovat o svoji politickou hegemonii, kterou uplatňovala již dříve? Alespoň z encyklik to tak vypadá.

Co v takovém případě bude s těmi, kteří řkc otevřeně kritizují na internetu? Ta svoboda přece, jak to řkc nesčíslněkrát v minulosti prokázala, musí nutně návratem jejich starých práv skončit. Co myslíš, jaké nám, kteří patříme mezi kritiky řkc, hrozí v budoucnu z její strany nebezpečí nebezpečí?

Řekni, co myslíš, kdy půjde do tuhého? Máte již nyní nějaký plán?



Stránka vygenerována za: 0.26 sekundy