Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ctirad.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16084, komentáře < 7 dní: 170, komentářů celkem: 389865, adminů: 60, uživatelů: 5030  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 27 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Willy
JirkaB

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106905054
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Barbara
Vloženo Pondělí, 21. říjen 2002 @ 13:57:58 CEST Vložil: peek

Povídky Barbara přilétla do Boží kanceláře jako střela a přistála přímo u stolu. V jejím případě se nejednalo o metaforu: „vystřelila“ ji totiž síla výbuchu. Byla to teroristka, přesvědčená o svém díle. Právě ukládala nálož pod sedadlo jedné významné osoby, když nešťastná náhoda způsobila výbuch.

V okamžiku, kdy se vzpamatovala, uviděla Pánaboha, který se na ni díval, ale nepoznala ho, protože jí ho nikdo nikdy tak věrně nepopsal.
„Kde to jsem?“ zeptala se, jako by se probudila z hlubokého snu. „A kdo jsi ty?“ „Jsem Pán, tvůj Bůh,“ odpověděl Pánbůh mírně.
Barbara se posadila.
„Opravdu? vydechla udiveně. „Můj Bože, jak jsi mladý! Vždycky jsem si myslela, že jsi hněvivý a zpupný stařík. Kolikrát jsem chtěla dát tu bombu tobě! Tedy, tobě, jak jsem si tě tehdy představovala, ne jak tě vidím teď. Škoda, že jsem tě neznala dřív. Teď už je asi pozdě.“ Barbara vstala a upravila si oděv potrhaný výbuchem. „To je škoda,“ opakovala si cestou ke dveřím.
„Proč říkáš, `to je škoda'?“
„Protože musím odejít teď, když jsem tě poznala. Tady zůstat nemůžu - po tom všem, co jsem dělala dole. Když jsi tu ty, musí tu být i ráj a já... něco si přece jen pamatuju. Je to tak správné, já tu zůstat nemůžu. Chápu to, chápu. Už radši půjdu.“
Rozplakala se.
„Ale... já jsem nevěděla, že...“
Pánbůh ji mlčky pozoroval.
„Dobře, tak já už jdu.“
Zamířila ke dveřím, ale potom se otočila. „Ale jak mám odejít, když jsem tě poznala? Jak mám na tebe zapomenout?“ Znovu se chystala odejít, ale Pánbůh ji pohybem ruky zastavil.
„Barbaro, co jsi na zemi milovala nejvíc?“
Dívka se otočila a vrátila se o pár kroků zpět. „Spravedlnost, Pane. Ani tu mi nikdo nedokázal pořádně vysvětlit. Jak vidíš, Pane, všechno jsem dělala špatně, ale spravedlnost jsem milovala! Snad po svém, ale doopravdy.“
Pán se usmál: „Takže mě hledáš už dlouho: možná po svém, ale doopravdy.“
Barbara na něj udiveně pohlédla, ale pak se vrátila a rozesmála se. A smála se a smála. „Kdo by to byl řekl, že Bůh je takový sympaťák?!“
A smála se a plakala.
A Pánbůh se na ni díval. Jak ten se na ni díval!

„Četla jsi noviny?“ ptá se na balkoně paní Cíla paní Marie odvedle. „Poslouchej: `Nálož vybuchla v rukou mladé teroristky a na místě ji zabila.'„
„To ji Pánbůh potrestal! Správně. Všichni takoví patří do pekla. Každému, co mu patří!“ Z knihy: Z Boží kanceláře (Lia Cerrito)

"Barbara" | Přihlásit/Vytvořit účet | 2 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Barbara (Skóre: 1)
Vložil: krestan v Pondělí, 21. říjen 2002 @ 18:57:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
peeku, miluju všechny tvoje miniatury, ale tohleto je opravdu slovo do pranice :-)

Notně mi to nabourává zaběhnutá schémata :-)

Zajímavý námět k přemýšlení...



Re: Barbara (Skóre: 1)
Vložil: luteran v Pondělí, 24. listopad 2003 @ 13:57:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jde jen o výplod lidské ignorance. Spíše bych to zařadil do kategorie Nebezpečná učení... Když někdo činí to, co mu svědomí říká, že je správné, tak to neznamená, že díky tomu bude spasen. Jeden z důvodů je ten, že svědomí - alias hlas Zákona - může být (a často je) díky hříchu zatemělé, zamlžené. Člověk pak činí věci, které mu nepřipadají hříšné (někdy má za to, že jsou dokonce Bohu milé), přestože jsou hříšné a odsouzeníhodné. Říká se tomu conscientia erronea, neboli chybující svědomí. Příkladů z Bible je k dispozici několik, např.: Lidé se mohou díky chybujícímu svědomí věnovat modloslužbě (Gal 4:8 - "V čase, kdy jste neznali Boha, otročili jste těm, kteří svou přirozeností nejsou bohy"), následovat Antikrista (2 Tes 2:11 - "... působení bludu, aby uvěřili lži"), zabíjet křesťany (Jan 16:2 - "...přichází hodina, že každý, kdo vás zabije, bude se domnívat, že koná svatou službu Bohu"). Naopak lidé mohou ve svědomí považovat něco za hříšné, ačkoli to hříšné není (např. abstinence od určitých druhů pokrmů, bohoslužby v neděli apod.). Důsledkem chybujícího svědomí je skutečnost, že jistou znalost Boží vůle, Božího Zákona, můžeme získat jen z Božího zjevení této vůle v Božím Slově, totiž v Písmu. Snad bych jen připomněl, že neznalost Boží vůle nikoho před Bohem neomlouvá. Saul, než se z něj stal apoštol Pavel, pronásledoval církev a podle vlastních slov "ve své nevěře nevěděl, co dělá" (1 Tim 1:13). Přesto dodává, že "Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Z nich jsem já první" (v.15). I za hříchy z neznalosti Boha a Jeho vůle musel Kristus trpět a zemřít, jak sám potvrzuje v modlitbě na kříži: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí." (Lk 23:34) Podobně kázal Petr těm, kdo předtím volali po ukřižování Krista: "... bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové." (Sk 3:17)



Stránka vygenerována za: 0.12 sekundy