Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Zdá se, že je zde většina takových, co slovo zákon chápou z různých důvodů výrazně negativně. Nechci se s nimi přít a vyvracet jim jejich postoj jako to dělají oni biblickými texty k podpoře svého názoru. A čím víc jich je, tím je jejich pravda pravdovatější. Chci jen za sebe říci, že bibli chápu jako slovo Boha, které je zákonem a harmonický a kompaktní celek duchovní podstaty, který nejde jen tak bez následků překrucovat.

Jistě se shodnu s těmi, kteří ji četli poctivě a celou bez jakékoli předpojatosti, že těžko v ní mohli shledat takto jednostranné pojetí zákona - spíše naopak: celý Starý zákon jej vyvyšuje a zvelebuje od Mojžíše, přes soudce, krále a proroky a nikoho neponouká, aby se jím neřídil. Ani v Novém zákoně ze slov samotného Ježíše, listů Jana a Jakuba ale i samotného Pavla nevyplývá, že by zákon jako takový byl zrušen: Myslím tím boží zákon, nikoli   zákon a moc hříchu, jenž Ježíšovým triumfem vzaly za své.



Ano, judaismus a vlastně již prvopočátek lidstva, jak čteme o Adamovi a Evě a zvláště o Kainovi se svými snahami zachránit sama sebe nebo božímu způsobu záchrany značně napomáhat, zablokovaly a znepřístupnily cestu, kterou jedině člověk může být spasen.

Tak onen staronový zákon je lidmi dodneška natolik zpotvořen, že je vnímán jako bdělý hlídač, který s radostí vždy přestupníka praští přes prsty nebo přinejmenším jako strašák do zelí a nutné zlo, které tady sice, když už je tu hřích, musí být, ne však pro mě, neb mým zákonem je Kristus!
Boží zákon lásky není v žádném případě něco špatného, ale naopak: je jen a jen dobro, jak to ani v ničem co od Boha přichází nemůže být jinak!

Problém není v zákoně, ale v odvěkém lidském snažení POMOCI SI SÁM, nebo ještě lépe řečeno v prvopočáteční snaze Světlonoše být jako Bůh, zaujmout místo jeho prvorozeného, rozpoznávat dobré a zlé...
A odtud je problém o zákon, respektive Zákonodárce, který těmito zákony údajně omezuje své stvoření, zatímco on sám se jimi neřídí  a nemusí je respektovat. Proto spor o boží zákon je sporem o Boha jako takového, o jeho identitu, o jeho podstatu.

Je Bůh spravedlivý?

Jak by mohl být, když chce po druhých, co sám nečiní a jakým právem je omezuje, aby nemohli být jako on? A jestli je spravedlivý, musí věčnou smrtí ztrestat všechny přestupníky! Tak argumentuje boží odpůrce až na svou stranu svými triky získává množství dalších.

Ve svém odboji neustává - dále svádí a ponouká k neposlušnosti i lidi: Tak ty toto nesmíš, a proč bys nemohl - podívejme, ten zlý Bůh tě omezuje a brání  plnosti poznání - a důvod? On nechce, aby někdo mohl být jako on!

Někdy mi připadá, že křesťané podobně jako antisemité jakoby natruc židům proto, že odmítli jejich Ježíše, zavrhují všechno dobré  co judaismus přináší a z čeho vycházel a na čem stavěl i samotný Ježíš.

Dobře tedy - přijmu-li dikci těchto novoapoštolů, že zákon je mrtev, at' žije Ježíš - tedy, že zákon nepotřebuji, neb zákonem je mi Kristus. Nejde však v důsledku o totéž, kdy slovo zákona lásky se stává tělem. Pořád tu jde o tutéž poslušnost těchže principů, kdy Ježíš zjevuje svým životem jaký je Bůh a zmocňuje k tomu všechny ty, kdo ho přijímají. Kde je chvála, kde jsou skutky zákona, když tak činím vědouce, že se tak neděje z mých sil, nýbrž z moci boží?

A mimoto, kdo skutečně důsledně a zodpovědně zkoumá zákon a proniká  více do jeho hloubky a podstaty, nemůže než se v úctě a pokoře sklonit před nezměrností majestátu božího vyjevovaného zákonem a zvolat s Petrem: Odejdi ode mě, Pane, neb jsem jen hříšný člověk (sarx)! V tomto smyslu můžou plně platit slova o tom, že když říkám: Jsem bez hříchu, lžu a pravda ve mně není!

Promiňte, že s Vámi nemohu volat: zákon je mrtev, at' žije Ježíš, jelikož bezhříšný Ježíš, beroucí na sebe hříchy všech, svou smrtí vyvýšil zákon, naplniv jeho požadavky stejně jako židé na poušti vyvýšili bronzového hada.

A stejně tak i ten, kdo skutečně přijímá Ježíše za svého spasitele.