Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 462 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116485048
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov
Vloženo Pondělí, 06. únor 2012 @ 13:38:18 CET Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal lydia7

Keď sa niekto pokúša získať Božiu milosť skutkami a nábožnosťou, vôbec mu to nebude možné, pretože Boh si zvolil deti viery. A proti vyvoleniu Božiemu sa bojovať nedá. A je to tak preto, že ten, kto sa usiluje o spravodlivosť, ju nedosiahne, ale ten, kto sa o ňu nesnaží, ju dostane, keď ju prijme z viery (Rim 9:31-32). Starší syn, ktorý vždy slúžil otcovi, nedostane ani len kozľa, no ten, ktorý svoje dedičstvo premárnil s neviestkami, dostane vykŕmené teľa potom, ako sa skrúšený vráti domov a prijme milosť ako dar. Prví budú poslednými a poslední budú prvými.

Tí, ktorí znášali ťarchu a horúčavu dňa, ktorí trýznili svoje telo, zriekali sa sveta a jeho radostí a snažili sa konať dobré skutky, uvidia, že na ceste do nebeského kráľovstva ich predbiehajú colníci a neviestky. Až neskôr budú môcť kráčať v slobode viery, v pokoji a radosti a hrdiť sa dokonalou spravodlivosťou a svedectvom Božích detí - najvznešenejším odevom a klenotom. Zatiaľ však stoja mimo tejto spravodlivosti a toho svedectva, hoci si v svojej službe počínali vážne a verne v nej pracovali.

Boh tak rozhodol z vlastnej moci ešte pred stvorením sveta. Nie je ľahké bojovať proti Pánovi. To, či niekto bude spasený, nezávisí od vôle a snahy nejakého človeka, ale iba od Božej milosti. On si zvolí, koho chce a v súčasnosti si radostne zvolil toho, kto verí v meno jediného Syna, ale vylúčil tých, ktorí chcú získať nebo sami pre seba. Toto je večné vyvolenie od Boha. V Kristovi si nás vyvolil už pred stvorením sveta, jedine v KRISTOVI.

Ten, kto nedbá na toto vyvolenie, ale sám koná a neustále ide hlavou proti múru bez dverí, nikdy neprejde. Napokon, keď už dlho pracoval na svojej vlastnej spravodlivosti, mu povedia (Mt 20:14): "Vezmi, čo je tvoje a choď!" To znie tvrdo. Písmo (Gal 4:30) však hovorí: "Vyžeň služobnú a jej syna, lebo syn služobnej nebude dedičom so synom slobodnej."

Po tom, čo si nás Boh vyvolil v Kristovi a vydal svojho Syna na mučenie a smrť pre našu spásu, sa Bohu neráta nič iné na nebi ani na zemi, jedine krv a poslušnosť jediného Syna. Preto blčí horlivosť za česť Syna, horlivosť podobná ohňu, ktorý spaľuje všetko, čím sa mu staviaš do cesty, i keď by to bola maximálna svätosť. Nikdy nechoď pred Božiu tvár, pokiaľ neprichádzaš v odeve milovaného Syna. Inak sa Boh stane pre teba spaľujúcim ohňom. Nikdy nechoď pred tvár Božiu vo svojom vlastnom mene! Nikdy sa nepokúšaj získať si Jeho milosť inak než v Ňom, v Synovi, ktorý z lásky prišiel na svet.

Možno si naozaj bohabojný, možno sa usilovne a horlivo modlíš, možno ľutuješ svoje hriechy, bojuješ proti nim a robíš veľa dobrých skutkov - a napriek tomu budeš odsúdený, lebo nič z toho nepomôže, ak to všetko nepovažuješ za smeti a ak Kristus, JEDINE KRISTUS, sa nestal všetkou tvojou spravodlivosťou a útechou. Toto sa nazýva vyvolenie.

Carl Olof Rosenius


Podobná témata

Zamyšlení

"Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov" | Přihlásit/Vytvořit účet | 225 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 06. únor 2012 @ 13:45:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Hezký článek - chvála Pánu a díky tobě Lýdia za jeho zveřejnění.



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Pondělí, 06. únor 2012 @ 14:27:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh se jednou bude ptát jaký vztah měl člověk s Ježíšem Kristem...Jak bolestné to bude pro ty, kteří za svůj život k Němu cestu nenašli, hledali a otevírali dveře jinde, zasvěcovali svá srdce někomu jinému. V Ježíši Kristu máme všechno, Bůh se o svou slávu s nikým jiným nedělí, je to žárlivě milující Bůh, proto ta jediná pravda, cesta a život je Ježíš Kristus. Pravdu, kterou máme hlásat, cestou, kterou máme jít, život, který máme v Něm - jedině Ježiš Kristus.
A i démoni to vědí, proto ďábel bude do poslední chvíle svádět lidi kdečím, v kdejakém andělském převleku, táhnout lidi do zatracení.
Na prvním místě je Bůh, horleme po Něm, On se dává poznat těm, kteří hledají Jeho a chtějí být poslušní Jeho slovu...
Víra bez skutků je mrtvá, dobře psáno, poněvadž nestačí jenom o Bohu krásně mluvit a psát, ale musí se ta Pravda v nás i žít! Jak člověk přijme od někoho kázání o Bohu, jestliže žije v hříchu, popírá to svými skutky? Popírá víru skutky...?
Podle ovoce se pozná!!!




Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 06. únor 2012 @ 14:31:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
jedine krv a poslušnosť (zdůrazněno eleazar) jediného Syna



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pondělí, 06. únor 2012 @ 16:19:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Po tom, čo si nás Boh vyvolil v Kristovi a vydal svojho Syna na mučenie a smrť pre našu spásu, sa Bohu neráta nič iné na nebi ani na zemi, jedine krv a poslušnosť jediného Syna.


Je to celé od  Carl Olof Roseniusa ,alebo tu poslušnosť si tam napísala ty ?



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pondělí, 06. únor 2012 @ 16:41:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Po tom, čo si nás Boh vyvolil v Kristovi a vydal svojho Syna na mučenie a smrť pre našu spásu, sa Bohu neráta nič iné na nebi ani na zemi, jedine krv a poslušnosť jediného Syna.


Je to celé od  Carl Olof Roseniusa ,alebo tu poslušnosť si tam napísala ty ?



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2012 @ 06:30:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Možno si naozaj bohabojný, možno sa usilovne a horlivo modlíš, možno ľutuješ svoje hriechy, bojuješ proti nim a robíš veľa dobrých skutkov - a napriek tomu budeš odsúdený"...


Tak tento soud bych nepředjímal, ten přísluší jedině Kristu. Nikdo jiný nemá právo o druhém prohlašovat, že bude odsouzený. Jen heretici si rádi toto Kristovo právo přivlastňují.


Když je člověk bohabojný, modlí se a lituje svých hříchů - cožpak to jde bez vztahu k bohu? Vždyť je to protimluv!



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2012 @ 06:31:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Možno si naozaj bohabojný, možno sa usilovne a horlivo modlíš, možno ľutuješ svoje hriechy, bojuješ proti nim a robíš veľa dobrých skutkov - a napriek tomu budeš odsúdený"...


Tak tento soud bych nepředjímal, ten přísluší jedině Kristu. Nikdo jiný nemá právo o druhém prohlašovat, že bude odsouzený. Jen heretici si rádi toto Kristovo právo přivlastňují.


Když je člověk bohabojný, modlí se a lituje svých hříchů - cožpak to jde bez vztahu k Bohu? Vždyť je to protimluv!



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 07. únor 2012 @ 07:38:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov
Důležité je obojí, ale víra je na prvním místě. Víra bez skutků je k ničemu.

Možno si naozaj bohabojný, možno sa usilovne a horlivo modlíš, možno ľutuješ svoje hriechy, bojuješ proti nim a robíš veľa dobrých skutkov - a napriek tomu budeš odsúdený, lebo nič z toho nepomôže, ak to všetko nepovažuješ za smeti a ak Kristus, JEDINE KRISTUS, sa nestal všetkou tvojou spravodlivosťou a útechou. Toto sa nazýva vyvolenie.

Tak tento výrok je strašný. Ten autor vidí do duše lidí? To je jen důkaz nehorázné a nebezpečné pýchy a navíc uráží a ponižuje věřící. Copak ví, že oni snad nevěří v Krista?



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 07. únor 2012 @ 10:17:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
S
Zrovna nedávno jsme si v kostele  četli jak Pán ježíš vešel do Petrova domu a uzdravil matku jeho manželky. Jak k němu nosili posedlé a nemocné a jak je uzdravoval. Potom se odebral na osamělé místo aby se modlil. Apoštolové ho hledali a divili se kde je, když ho čeká tolik dalších lidí. Kteří také chtěli být uzdraveni a zbaveni zlého. Ježíš je vyzval ať spolu s ním odejdou kázat jinam.  Tam pokračoval ve své práci. Kázal a uzdravoval. Ukázal nám tím že skutky musí vycházet z Boha a víry, ne naopak. Hlásat a uzdravovat, v tomto pořadí. Zároveň ale také říká že ten kdo nekoná skutky lásky bude zařazen mezi kozly a odehnán. Bez ohledu na to co říká, to je tam velice názorně demonstrováno. Také nám říká že budeme souzeni takovým metrem jakým posuzujeme bližního a platí to i pro ty kterým předtím mnoho odpustil.

Víra bez skutků je zkrátka mrtvá.




Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 07. únor 2012 @ 18:31:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všimla sis, Lydi, jak se to tu rozdělilo na dva tábory? Vem lidem skutky a jsou namydlení... ;-)



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 08. únor 2012 @ 07:39:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Každý mluvíme jinou řečí. Jako v tom Babyloně. Jenže tam se o to postaral Hospodin z pochopitelných důvodů. Tady mi to připadá, že za tím stojí nepřítel Boha, kterému záleží na tom, aby se lidé nedohodli a křesťanství co nejvíce zkomolili.

Vím, že Pán Ježíš zemřel kvůli nám, aby nás zachránil, abychom mohli mít Božího Ducha, abychom mohli být smířeni s Bohem a prohlášeni za spravedlivé  a získali tak nový život a byli tak spaseni ……

Vše tohle přijímáme vírou. To je základ. Skutky s tím vůbec nesouvisí. Je to vztah mezi mnou a Bohem. Bůh hledí na naši víru, na naše srdce, a nejdůležitější skutek je přijetí Ježíše do svého srdce.

Ale bez skutků je víra mrtvá. Když uvěřím, pak se to musí projevit v našem životě.

I nevěřící však koná dobré skutky. Když třeba nevěřící pečuje o svoji nemocnou matku či partnera, tak je to snad špatný skutek. Když nevěřící daruje krev či ledvinu, aby jinému pomohl, tak je to snad špatný skutek? Takhle se na život nemůžeme dívat. To vypadá, že vyvyšujeme sami sebe. Ten Samaritán, který pomohl  člověku, nevěděl nic o Pánu Ježíši, možná věřil v Hospodina starým způsobem, jak bylo zvykem, ale srdce měl na pravém místě. A Pán Ježíš ho pochválil a dal za příklad.

Nejhorší je vnější zbožnost bez skutků nebo se skutky, které jsou k ničemu. Vzpomínám si, jak jeden obrácený věřící si po roce 89 dal na auto nápisy  např. Ježíš – můj Pán apod. Byl to takový náboženský alegorický vůz. Bohužel skutky praktického života tohoto člověka nebyly dobré. Já ho nechci kritizovat. Mne jen mrzí ta ostuda Božího Jména.  Lidí to vnímají citlivě a odvádí je to od víry.

A stejně tak, když budu nevěřícímu tvrdit, že jeho skutky jsou jen smetí a pro Boha nic neznamenají. Nemám právo ho takto posuzovat. A to je ten fanatismus. Vidět jen sebe a nebýt schopen vžít se do života a problémů těch třeba, jak si o nich myslím, nevěřících.

Nedávno byl v televizním pořadu jeden významný lékař, který mnoha lidem zachránil život.

Koná tedy dobré skutky. Na otázku, zda je věřící, odpověděl, že není. Nechce mít nad sebou nějakého šéfa. Zkreslená představa o Bohu. Škoda, ale to nic nemění na tom, že jeho skutky jsou i dobré. Zachránil život i mnoha věřícím. Jeho škoda je v tom, že před Bohem je toto málo, ten nejdůležitější skutek  přijetí Ježíše, neudělal a to má pak určité následky pro věčnost. Čí je to vina ?










Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 08. únor 2012 @ 07:54:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby si Bůh nezvolil cestu skutků tak proč by toho pak podle Vás tolik vykonal ? Proč by stvořil vesmír a dal život všemu živému  ? Proč by kázal a uzdravoval, proč by zakládal Církev ? proč by byl Dárcem života a mluvil ústy proroků ? proč by po nás chtěl abychom brali svůj kříž a šli za ním ? To všechno jsou skutky. Nejenom ty které máme prokazovat bližním.




Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. únor 2012 @ 08:51:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V podstatě se jsou zde dvě skupiny lidí.

Jedni tvrdí, že už přijali Krista za svého Pána a Spasitele, že ten určuje už všechno další v jejich životech - a že dobré skutky jsou už jaksi navíc, jsou jen indikátorem tohoto stavu, ale že dobré skutky nejsou nijak podstatné a důležité. Že netřeba o ně usilovat.
Že ke spasení stačí víra v Krista.
Ale jejich tvrzení se opírá zase jen o jejich slova
. Zní jako prázdné sudy. Kritizují papeže za neomylnost při výkladu pravd víry, ale sami si tu neomylnost klidně přisuzují. Farizejsky si přitom nalhávají, že "Já nic, já muzikant, to ze mě promlouvá Duch svatý. "  A doloží to navrch příslušným citátem z Písma.




Druzí říkají, že nelze přijmout Krista nijak jinak, než začít kráčet v jeho šlépějích - ztotožnit se s Kristem. A Kristus kudy chodil, tudy konal dobré skutky.
Přijmout Krista že tedy nelze jinak, než vášnivě činit dobré skutky.
Dokud tedy křesťan nekoná v životě  dobré skutky, Krista vlastně doopravdy ještě ani nepřijal!
Jeho víra je zatím jen hereckým gestem, naprosto vyprázdněným od nutnosti skutků.




Skutky člověka teprve vytvářejí realitu života - tu pravou skutečnost.
Bez skutků je víra jen prázdným gestem, prázdnými slovy, spojenými s výlevy citů.
Nic opravdového - virtuální svět!
Skutky mají nesmírnou moc - nadále člověka formují.
Pokud si odepřu cokoli, abych to z lásky k Bohu daroval bližnímu, uskutečňuji spasení své duše a má víra dorůstá do dokonalosti.

Každý zlý skutek potom naopak člověka od Boha nesmírně vzdaluje, pokřivuje lidské srdce a raní jej slepotou a zvráceností.



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Středa, 08. únor 2012 @ 08:53:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
2.Korintským 1Taková je služba, kterou jsme z Božího milosrdenství přijali, a proto se nevzdáváme. 2Odmítáme hanebné tajnůstkaření, vychytralé praktiky a překrucování Božího slova. Místo toho jasně říkáme pravdu před Bohem a každý, kdo má svědomí, to může sám uznat.
3Pokud je naše evangelium pro někoho zahalené, je to pro ty, kdo hynou. 4Těmto nevěřícím zaslepil bůh tohoto světa mysl, aby jim nezazářilo světlo evangelia slávy Kristovy, který je obrazem Božím. 5(Nehlásáme přece sami sebe, ale Ježíše Krista jakožto Pána, a pokud jde o nás, jsme vaši služebníci pro Ježíše.) 6Tentýž Bůh, který řekl: „Ať ze tmy zazáří světlo!“ ten zazářil v našich srdcích, aby nás osvítil poznáním Boží slávy ve tváři Ježíše Krista.
7Tento poklad však máme v hliněných nádobách, aby bylo zřejmé, že ta úžasná moc je Boží, a ne z nás.
8Ze všech stran zakoušíme soužení, ale nebýváme zdrceni; býváme bezradní, ale ne zoufalí; 9býváme pronásledováni, ale ne opuštěni; býváme sráženi, ale nejsme zničeni. 10Stále na vlastním těle zakoušíme Ježíšovu smrt, aby byl na našem těle zjeven také Ježíšův život. 11My živí jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven také Ježíšův život. 12V nás tedy působí smrt, ale ve vás život.
13Protože však máme stejného ducha víry, o níž se píše: „Uvěřil jsem, a tak jsem mluvil,“ i my věříme, a tak mluvíme. 14Víme totiž, že Ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a spolu s vámi nás přivede před svou tvář. 15To všechno se děje pro vás, aby se milost šířila ke stále dalším lidem, a k Boží slávě tak rostla i vděčnost.
16Proto se nevzdáváme. Ačkoli totiž navenek podléháme zkáze, uvnitř se obnovujeme den co den. 17Toto naše lehoučké soužení trvá jen chvilku, ale vytváří nám s ničím nesrovnatelné břemeno slávy, jež potrvá věčně. 18Proto se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není. Vše viditelné je totiž dočasné, ale neviditelné je věčné.



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Středa, 08. únor 2012 @ 09:15:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Můj poslední pokus, my křesťané říkáme, že víra bez skutků je mrtvá, ale i skutky bez víry jsou mrtvé. Kdyby nějaký lidský skutek mohl přiblížit člověka k Bohu, nemusel by Bůh obětovat Ježíše Krista, to Kristus je mostem mezi Bohem a člověkem, ne lidské skutky. Kdyby se Bohu líbilo, uspokojovaly by Ho lidské skutky bez víry v Něho, neříkal by Ježíš, že On je tou cestou, životem a pravdou, nemusel by trpět za naši hříšnost na kříži. Za naši špínu, hříchy, které nás oddělovaly od živého Boha a jelikož nás On miluje, poslal nám svého Syna, nezaslouženou milost, abychom mohli dojít spasení a neumírali v hříchu. Když člověk přijme Ježíšovu oběť, uvěří v Něho, dostává Jeho Ducha a přirozeně kráčí ke skutkům a potvrzuje tím pravou Lásku, kterou získal, sám to ten člověk i cítí a je Duchem svatým usvědčován pokud něco neudělal tak jak měl.



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 08. únor 2012 @ 11:15:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Začněme od Adama.

Bůh stvořil člověka ke svému obrazu podle své podoby a stvořil ho pro sebe, aby skrze něho vládl na zemi, aby skrze něho byl vyjádřen a reprezentován vůči všemu stvoření, všem živým tvorům. Stvořil člověka jako muže a ženu, kde muž představuje Boha/Krista a Eva představuje Církev/Tělo/dům živého Boha - Boží vzájemný příbytek.

Bůh jako Hrnčíř stvořil člověka jako nádobu, která bude mít za svůj obsah Boha. Původní Boží záměr však kvůli pádu Adama "nevyšel". To Bůh samozřejmě věděl a měl připraveného druhého/posledního Adama - Krista, který Boží plán/vůli naplní. Takže Bůh svůj záměr nevzdal ani neopustil, ale připravil řešení v podobě spásy člověka a jeho obnovení do stavu, kdy bude schopen lépe řečeno učiněn způsobilým původní Boží věčný záměr uskutečnit.

Padlý člověk pro Boha neměl žádnou hodnotu, poněvadž se stal nezpůsobilým a tudíž pro Boha nepotřebným, ale díky Bohu a Jeho milosti si ještě před stvořením světa Bůh v Kristu vybral ty, s nimiž a skrze něž svůj Boží záměr naplní. Cena/hodnota těchto lidí spočívá v tom, že přijali/přijmou jednorozeného Syna Božího - Pána Ježíše Krista jako Spasitele a Pána, který se stane jejich životem, zaopatřením života a vším, aby mohl být naplněn Boží plán, jinak řečeno tou hodnotou pro Boha nejsou oni sami, nýbrž Kristus v nich.

Člověk sám o sobě tedy pro Boha nemá žádnou hodnotu, tzn. že je méně než nic! Ale člověk, v němž žije Kristus, je vlastním, nikoli adoptovaným, Božím dítětem, které je drahé a milované pro Boha, neboť bylo získáno za velikou cenu, zaplacenou Ježíšem Kristem, aby se člověk stal Božím vlastnictvím a materiálem pro Boží stavbu, novým stvořením v Kristu Ježíši pro vybudování Církve - domu živého Boha a Těla Kristova, nevěsty Kristovy - choti Beránkovy, Nového Jeruzaléma, Božího svatého města jako jedinečného vládního centra Božího Království v celém vesmíru.

Tož tak.

willy



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. únor 2012 @ 11:57:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh stvořil člověka ke svému obrazu podle své podoby a stvořil ho pro sebe ??? (i pro nás lidi, pro vytváření společenství ve vztazích - je přece lépe být, než nebýt), aby skrze něho vládl na zemi, aby skrze něho byl vyjádřen a reprezentován vůči všemu stvoření, všem živým tvorům. Stvořil člověka jako muže a ženu ...


Nikoli náhodou jsou toto všechno právě skutky Boha!

Což ukazuje na důležitost, přímo na nenahraditelnost skutků v našem světě.



Už základem slova "skutek" čeština poukazuje na to, že až skutek vytváří opravdovou skutečnost!

Realita, pravda je nutně vyjadřována skutkem.



Boží slovo je Pravda
Každé slovo Boží je tedy pravda, je zároveň činem, skutkem.
Slovo bez skutku není pravdivé - je prázdné!



Člověk je člověkem tím, že je volán k Bohu.
I to je skutkem Boha a stává se tak realitou života.



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Středa, 08. únor 2012 @ 19:38:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Povedali Mu teda: Čo robiť, aby sme konali skutky Božie?
29  Ježiš im odpovedal: Skutkom Božím je veriť v Toho, ktorého On poslal.Ján 6:28

ak chceš konať skutky Božie musíš veriť, pretože všetky skutky bez viery sú mŕtve...
platí to že viera bez skutkov je mŕtva, ale platí to aj opačne:
skutky bez viery sú mŕtve

píšem o tom preto, že niekto si tu veľmi zakladá na dobrých skutkoch a ignoruje fakt že bez viery  (zachraňujúcej, nie takej akú majú démoni) nie je možné sa ľúbiť Bohu...

apoštol Pavel poznal veľa židovských spoluobčanov ktorí konali dobré skutky tak ako mnohí dnešní rímsky katolíci, hinduisti, mohamedáni... a predsa im to bolo na nič pretože:

 Lebo vydávam im svedectvo, že horlia za Boha, ale nie podľa správneho poznania;
 keďže nepoznajú spravodlivosť Božiu a snažia sa uplatňovať svoju, nepoddali sa spravodlivosti Božej...
Rímskym 10:2

horliť za Boha ale nie podľa správneho poznania môže znamenať denne konať veľa náboženských úkonov, rituálov, pútí, zdravasov, skutkov zadostiučinenia, odčiňovanie hriechov, seba bičovanie, tríznenie tela, ružencových modlitieb a predsa ak pred tým nie je viera je to všetko márnosť a:
Je to zdanlivo múdrosť, ale (v skutočnosti) len samovoľné pobožnostkárstvo, sebaponižovanie a trýznenie tela. Má to cenu len pre nasýtenie tela. Kolosenským 2:23

Budú sa tváriť po bož ne, ale silu (pobožnosti) budú popierať. Aj od tých sa odvracaj. 2 Timoteovi 3:5

ivanp



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 09. únor 2012 @ 14:56:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
tak, tak, žehnať treba každému....a vďaka za každú veriacu babičku...ale nie je správne klásť proti sebe dobrú teológiu kontra vzťah k Bohu...platí totiž to, že ak máš zlú teológiu nemôžeš mať dobrý vzťah k Bohu...ap. Pavel to dobre poznal...jeho židovský spoluobčania mali zlú teológiu a tá ich doviedlo k tomu že mali zavretú milosť pred Bohom...určite boli takí ktorí svojou horlivosťou predbehli dnešných rímskych katolíkov, lutheránov, moslimov a hinduistov...a bolo im to prd platné...

Lebo vydávam im svedectvo, že horlia za Boha, ale nie podľa správneho poznania;  Rímskym 10:2

tvoja teólógia je podmienkou tvojho vzťahu k Bohu....ak nebudeš veriť tak ako hovorí písmo, dostaneš sa do bludu:
Odpovedal im Ježiš: Blúdite, pretože nepoznáte Písmo ani moc Božiu   Matúš 22:29.

ivanp



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Čtvrtek, 09. únor 2012 @ 17:31:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Galatským 3 1Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Vás, kterým byl přímo před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! 2Chtěl bych se od vás dozvědět jedno: Přijali jste Ducha díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli? 3Přišli jste o rozum? Začali jste Duchem, a teď končíte tělem? 4Tolik jste prožili – bylo to k ničemu, úplně k ničemu? 5Uděluje vám Bůh Ducha a působí mezi vámi zázraky díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?
6Abraham, jak je psáno, „uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost“. 7Z toho vidíte, že synové Abrahamovi jsou lidé víry. 8Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: „V tobě dojdou požehnání všechny národy.“ 9Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem.
10Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, neboť je psáno: „Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona.“ 11Že Zákon před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že „Spravedlivý bude žít z víry.“ 12V Zákoně ovšem nejde o víru, ale o skutky: „Ten, kdo je plní, z nich bude žít.“
13Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (jak je psáno: „Proklet buď každý, kdo visí na dřevě“), 14aby tak Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.



Re: Boh si vyvolil cestu viery, nie cestu skutkov (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 10. únor 2012 @ 05:50:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Židé uvažovali stále po starým způsobem. Vždyť znali hlavně Zákon a věřili, že jeho dodržováním získají Boží přízeň, spasení a místo v nebi.  Ježíš to změnil. Ježíš zemřel za všechny bez ohledu na jejich „zásluhy“ a skutky. Nikdo se nemůže dělat pomyšlení, že bude mít u Boha přízeň podle svých skutků, i když jsou to skutky dobré. Rozhodující je uvěřit v Ježíše, že za mne zemřel a že mně nabízí spasení zdarma, že mne adoptuje do Boží rodiny zdarma a to hlavně na základě uvěření. Pak přichází na člověka Duch Boží a výrazně ho ovlivňuje a pomáhá mu.

Proto také učedníci nechápali podobenství o odměně:


„Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici. 2Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici. 3Když vyšel ven okolo deváté hodiny, uviděl jiné, jak postávají na návsi a zahálejí, 4a tak jim řekl: ‚Jděte i vy na mou vinici. Dám vám spravedlivou odměnu.‘ 5A tak šli. V poledne a kolem třetí odpoledne vyšel znovu a udělal totéž. 6Když pak vyšel kolem páté odpoledne, našel jiné, jak tam postávají, a tak jim řekl: ‚Proč tu stojíte a celý den zahálíte?‘ 7‚Nikdo nás nenajal,‘ odpověděli mu. Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici.‘
8Večer řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.‘ 9Přišli tedy ti najatí kolem páté odpoledne a dostali každý po jednom denáru. 10Když přišli na řadu ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý po jednom denáru. 11A když ho dostali, začali reptat na hospodáře: 12‚Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme v tom horku dřeli celý den!‘ 13On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, já ti nekřivdím. Nedomluvil ses se mnou na denáru? 14Vezmi si, co ti patří, a běž; já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě. 15Nesmím si snad na svém dělat, co chci? Anebo snad kvůli mé štědrosti trpíš závistí?‘
16Takto budou poslední první a první poslední.“

Vidíme, že logika Boží odměny je jiná než naše. Je stejná pro všechny a ne na základě odvedené práce. Ani si se nemůžeme před Bohem chlubit tím, jaké skutky jsme činili, jak dlouho jsme je činili apod. Rozhodující je,že jsme na tu vinici šli, i když si někdy myslíme, že já zasloužím trochu víc než ten druhý.Ale bacha!!! U Boha je to jinak.


Nesmí nás to vést k tomu, abychom nepracovali, abychom nečinili dobré skutky. To v podobenství nikdo nelajdačil.
V jiném podobenství zase Pán Ježíš ukázal na jinou věc:

11Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. 12Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. 13Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘ 14Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘
15Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. 16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘
18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘ 19Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘
20Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku, 21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel? 23Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘ 24Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘
25‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘
26Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 27A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“

Každý máme nějaké vlohy, hřivny pro dobré skutky.


Pán Ježíš tedy chce, abychom činili dobré skutky.


Těm, kterým ta podobenství říkal ještě nebyli věřící v Ježíše, a pochopili, o čem je řeč.


Podobně činí i nevěřící. Konají také dobré skutky. A pokud je nekonají účelově, aby od Boha za to dostali odměnu, pak to není snad nic špatného, zvláště,  když o Pánu Ježíši dosud neslyšeli. Konají-li to tak z lásky, nemáme právo je odsuzovat a prohlašovat za lidi, kteří jsou špatní a jejich skutky jsou jen smetí. To je neslušné a netaktní, důkazem neschopnosti chápat jiné.
l




Stránka vygenerována za: 1.02 sekundy