Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Patricie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 307, komentářů celkem: 395980, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 145 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108513007
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Protižidovské postoje v klasickém starověku a v raném středověku
Vloženo Pátek, 02. březen 2012 @ 22:44:41 CET Vložil: Stepan

Služba bližním poslal karels

Křesťanský antisemitismus nebo chcete-li antijudaismus, je nový kabát na starém strašákovi. Abych to lépe vysvětlil, chci tím říct, že křesťané využili pouze starého klišé, tj. určitých negativních postojů – antisemitismu Řeků a Římanů, které panovaly již v antice vůči Židům, aby tyto nepřátelské postoje využila prvokřesťanská obec ve svůj prospěch.


Viz například antický text, který dokazuje zaujatost některých antických autorů vůči Židům, v tomto případě nepřátelství Petronia: „Iudaeus licet et porcinum numen adoret, et coeli summas aduocet auriculas.“ (Petronius, Fragmenta 35)

Překlad: „Židovi je dovoleno, aby uctíval prase jako boha a volal pro vyslyšení až do nejvyššího nebe.“

O tom, že křesťané oblékli strašáka jenom do novějšího kabátu, a tak vlastně využili negativního rozpoložení vůči Židům, které tehdy přetrvávalo, mi poslouží jako důkaz text, který svědčí o této tezi:

Lucius Annaeus Seneca ve svém díle De Superstitione píše:

„De illis sane Iudaeis cum loqueretur, ait: „Cum interim usque eo sceleratissimae gentis consuetudo conualuit, ut per omnes iam terras recepta sit; uicti uictoribus leges dederunt.“

Překlad: „Ale pokud jde o Židy, řekl: „Mezitím se obyčej tohoto nejprokletějšího národa (o Židech) rozmohl natolik, že je přijímán celou zemí, podrobení (o Židech) nám, vítězům, pak diktují svoje zákony.“

Text je samozřejmě Senecův, ale cituje ho ve své práci „O boží obci“ Augustinus. Proto se mi zdálo důležité pro pochopení křesťanského antisemitismu pochopit antisemitismus vůči Židům panující v antice ze stran Řeků a Římanů. Tím zásadním důvodem antického antisemitismu byl ve své podstatě strach, byla obava. Což dokazuje text:

„Sequitur auri illa invidia Iudaici. Hoc nimirum est illud quod non longe a gradibus Aureliis haec causa dicitur. hoc crimen hic locus abs te, Laeli, atque illa turba quaesita est; scis quanta sit manus, quanta concordia, quantum valeat in contionibus.“ (Cicero, Pro Flacco XXVIII 1,3)

Překlad: „Následuje záležitost ohledně nenávisti kvůli židovskému zlatu. A toto je bezpochyby důvod, že tato záležitost není vzdálená od kompetencí Aurelia. Kvůli zločinu tohoto místa, Laelie, jsi byl vyžádán ty. Nepochybně víš, jak veliká je tato skupina lidí (Židů) a jak je uzavřená sama pro sebe a jaká mocná je síla tohoto davu.“

Můj konemtář: Cicero si v úryvku všímá rozmáhající se židovské komunity (manus), její uzavřenosti (concordia), stejně jako síly židovského davu (quantum valeat in contionibus). V tomto textu, který napsal Cicero, je více než zřejmá obava z rozpínající se židovské komunity a jejího čím dál sílícího vlivu v Římě.  


Osobně spatřuji několik důvodů pro vznik křesťanského antijudaismu v prvokřesťanské obci:

1. Protože pohanské okolí v antice alespoň zpočátku často jasně nerozlišovalo mezi Židy a křesťany, musela křesťanská komunita bojovat o svoji kulturní a duchovní identitu proti silné židovské přítomnosti, což se promítlo také do antijudaismu sepsaných prvokřesťanských textů. Pokud tady vznikla nová skupina ctitelů Boha, musela se něčím odlišovat, od něčeho se distancovat. Proto vycházely i protižidovské spisy, které byly jistým způsobem hledáním vlastní identity křesťanské církve právě ve vztahu vůči Židům.

2. Novou příčinou antijudaismu prvokřesťanské církve lze spatřovat také v tom, že křesťané byli pronásledovanou skupinou a na jejich pronásledování se podíleli také Židé, alespoň v některých částech Římské říše tomu tak bylo. Antijudaismus v jejich spisech posloužil křesťanům v jejich posile vůči Židům. Některé výroky kupříkladu v poslední knize Bible, v knize Zjevení, musely být posilou křesťanům právě vůči židovské obci. Viz: „Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou.“ (Bible, list Zjevení 3:9)

3. V době pronásledování křesťanů od Římanů mohli jednotliví pronásledovaní křesťané upadnout do pokušení obrátit se od společenství církve zpět k synagoze a hledat v náručí judaismu jistou ochranu. Podobné chování, kdy se křesťané navraceli zpět k judaismu, se pochopitelně nemohlo líbit jejich církevním představitelům, a proto také vycházely spisy protižidovského charakteru.

4. Protože Židé nepřijímali dobrou zprávu o Ježíši Kristu, stejně jako hanobili její hlasatele, tj. křesťany – viz modlitba osmnácti – Amida, měli křesťané pokušení to naoplátku Židům vracet ve svých traktátech, které křesťané psali s nepřátelským akcentem vůči Židům. Nepřátelství bylo pak už oboustranné a o jakýchkoliv dobrých vzájemných vztazích nemohla být ani řeč.

5. Ať už to pojmenujeme jako „židovská misie“, „židovský vliv“, „židovské působení“ nebo „židovská propaganda“, je jasné, že židovská obec na přelomu našeho letopočtu byla ve svém šíření víry mnohem aktivnější, než je tomu dnes. V tomto ohledu je dnešní židovská aktivita nulová. Určitě to Židé neměli jako programové vyhlášení na rozdíl od křesťanů, ale o jistém šíření židovské víry jsou záznamy, jak u antických autorů, tak i v biblických textech. (ať mi už nikdo netvrdí, že Židé tehdy nešířili nic – není to pravda!)  

I v tomto si křesťané a Židé konkurovali, alespoň na jistou dobu, je více než možné, že po zničení Chrámu v Jeruzalémě, což bylo v roce 70 n. l., se Židé myšlenek na šíření své víry vzdali, neboť měli úplně jiné starosti. A to jak se vyrovnat jako národ s novou situací, jak zachovat sebe sama a svou víru. Nicméně v té době již probíhala v plném proudu misie křesťanů. I tady byla třecí plocha mezi Židy a křesťany, alespoň na krátkou dobu. Můj odhad je právě rok 70 n. l., který mohl být také koncem aktivnějšícho šíření židovské víry mezi pohany za účelem získávání proselytů.  

Je možné, že pro posouzení antijudaismu některé důvody, které jsem uvedl výše, byly zásadní a jiné nebyly tolik podstatné. Určitě by to bylo zajímavé téma k dalšímu výzkumu.


Co jistě nebylo důvodem antisemitismu v antice a raném středověku:

1. Důvody antisemitismu v antice dokazují, že nemuselo nutně jít o nenávist vůči Židům kvůli ekonomickému hledisku. Žádný podobný antický text, kde by důvodem nenávisti k židovskému národu bylo ekonomické hledisko, neexistuje. „Židé pracující s penězi“, to je především pojetí Židů v současné společnosti, nikoliv v antické společnosti. Představa Židů, jako bohaté třídy v antice je naprosto zavádějící. Většina autorů, především ti, kteří sídlili v Římě, popisují židovský národ jako chudý. Dále antičtí autoři popisují Židy jako vzdorovité jako rebely, v žádném případě ale národem dvojí tváře tj. jako pokrytce.

2. Určitě nebyla důvodem antisemitismu v antice rasová otázka, to je až záležitostí novověku! Hlavním problémem bylo, že ani Řekové nebo Římané neměli nějakou ucelenou koncepci rasy. Jejich pojetí národní identity vůči barbarům vycházelo spíše z kulturní převahy, než z rasového pojetí. Řečtí a římští „etnografové minulosti“ dobře věděli, že obyvatelé každého z tehdy existujících národů lze posoudit podle fyzických a morálních kritérií. Tyto charakteristické znaky „vyrůstaly“ z přirozených podmínek, v kterých tyto národy žijí. Z podmínek jakými jsou kupříkladu dostatek slunce, vody, potravy. Takže, černí Etiopané nebyli chápáni v zásadě jako „rasa“, nýbrž jako ti, kteří mají černou barvu kůže díky nadměrnému dostatku slunečního záření. Řekové a Římané nevěděli nic o Semitech, alespoň z dnešního úhlu pohledu.

Ano, tohle téma je více než citlívé pro všechny, o kom se v článku zmiňuji - ať už pro křesťany, ale také pro Židy. To mě však neodradí, aby se o celou věc přestal zajímat.


Podobná témata

Služba bližním

"Protižidovské postoje v klasickém starověku a v raném středověku" | Přihlásit/Vytvořit účet | 5 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Protižidovské postoje v klasickém starověku a v raném středověku (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 05. březen 2012 @ 09:35:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přiznám se že tohle téma není pro mne nijak citlivé. Většinou se jedná o nepříliš podložené spekulace a důležitá je pro nás zejména přítomnost.



Re: Protižidovské postoje v klasickém starověku a v raném středověku (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 05. březen 2012 @ 10:43:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zajímavý je také přezíravý postoj raných křesťanských judaistů ke křesťanům z pohanů, od kterých se odděloval pod vlivem Jakuba i Petr. V Talmudu pak byl Ježíš zobrazován jako kouzelník. Vztah k Izraeli je dnes obvykle nevybalancován. Na jedné straně je jistě antisemitismus, na druhé straně je zde až fascinace Izraelem s tím, že kromě Krista existuje ještě nějaké zvláštní požehnání skrze zájem o etnický Izrael a židovskou kulturu.

Platí ovšem, že v Kristu není ani žid ani pohan a že požehnání SZ Izraele  přicházejí skrze Ježíše Krista. Ani Izrael nemá výjimku (2 Kor 2,20). Občas třeba mezi charismatiky slýchám, že etnický Izraell je nositelem Abrahamova požehnání. Nicméně Abrahamovo požehnání přechází na Boží lid skrze víru v Krista, nikoliv skrze příslušnost k etniku. 

Galatians 3:14  To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru.

Věřím, že vylomené větve budou naroubovány zpět a že se obrátí celý Izrael jako etnikum, ale do té doby je Izrael Bohu milý pro své otce, ale bez Krista zdrojem požehnání v tomto smyslu nemůže být. To nic nemění na mém pozitivním vztahu k Izraeli a mé podpoře jeho státní svébytnosti a suverenity. Věřím rovněž, že je stále v Božím plánu a že se na něm naplňuje zaslíbení z Ez 37, kdy je shromažďován do země svých otců.



Re: Protižidovské postoje v klasickém starověku a v raném středověku (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Úterý, 06. březen 2012 @ 21:01:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přečetl jsem si tvé články týkající se antijudaismu a pořád nemohu přijít na to, jestli žertuješ nebo jen přistupuješ k dobovým pramenům zcela nedbale. Omezím se jen na jeden příklad.
--
Viz například antický text, který dokazuje zaujatost některých antických autorů vůči Židům, v tomto případě nepřátelství Petronia: „Iudaeus licet et porcinum numen adoret, et coeli summas aduocet auriculas.“ (Petronius, Fragmenta 35)

Překlad: „Židovi je dovoleno, aby uctíval prase jako boha a volal pro vyslyšení až do nejvyššího nebe.
--
Zvýrazněné není pravda. Ono se totiž stačí podívat do Plutarcha (Quest. Con. 4,5) a bude nám jasné, jak antický spisovatel mohl snadno dojít k názoru, že Židé nejedí vepřové kvůli nějaké božské úctě (do Egypta to byl jen krok). Pokud se tedy nejedná ze strany Petronia o satiru a dotažení as absurdum (možné, z kontextu nepravděpodobné, leč tebe kontext nijak moc nezajímá, že;-) ) pak máte vlastně jednu věc společnou: z neznalosti vyvozujete oba chybné a ukvapené závěry:-)



Stránka vygenerována za: 0.15 sekundy