Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 257, komentářů celkem: 429592, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 436 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116501817
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Nestačí nám pro spásu Kristova oběť?
Vloženo Pátek, 02. březen 2012 @ 22:45:48 CET Vložil: Stepan

Katolicismus poslal Nepřihlášený

V posledním diskuzním příspěvku na téma Dopravní prostředky Svatého otce   z 27.února 2012 uvádí diskutér poutnick větu:


  ...věřím, že i on (papež Benedikt) trpí za hříchy a spásu lidstva, jako jeho předchůdce.




Ptám se proto:

Je třeba, aby ještě někdo trpěl za hříchy a spásu lidstva kromě Pána Ježíše Krista?

Není to příznačné, že právě tito dva poslední papežové, kteří se před pohany, animisty a čarodějí stydí za dílo vykoupení Ježíše Krista (Wojtyla - Duch Assisi,  Ratzinger - Teologie pro 21.století a pokračování Ducha Assisi) musí trpět za spásu lidstva? Nevypovídá to o něčem? 

Upřímní katolíci, wake up! Vyjděte z Babylona, dokud ještě trvá čas milosti! Nebo může být pozdě. Čas se nachyluje!
¨
Diskutuje se tu často o hloupostech a od vážných témat se odbíhá. 

Podobná témata

Katolicismus

"Nestačí nám pro spásu Kristova oběť?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 226 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Nestačí nám pro spásu Kristova oběť? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 07. březen 2012 @ 22:31:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Nestačí nám pro spásu Kristova oběť? No, Bohu v každém případě stačila, což dokázal tím, že vzkřísil Krista z mrtvých!

Jestli někomu nestačí a myslí si, že je třeba něco přidat, doplnit, odpracovat apod., počíná si vůči Bohu velmi pošetile, svévolně a pyšně a nemůže si myslet, že od Boha něco dostane! Tedy - myslet si to může, ale takové myšlení je marné a ničemné!
Písmo jasně zjevuje, že člověk je spasen milostí skrze víru a že milost dává Bůh pokorným, tj. těm, kteří pokorně přijali a uznali Kristovu zástupnou oběť za dostatečnou tak, jako Bůh.

Tož tak.



Utrpení (Skóre: 1)
Vložil: Vaszti v Sobota, 03. březen 2012 @ 06:00:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proto se raduji, že nyní trpím za vás a to, co zbývá do míry utrpení Kristových, doplňuji svým utrpením za jeho tělo, to jest církev.“ (Kol 1,24)Těmito slovy sv. Pavla otevírá Jan Pavel II. apoštolský list „Salvifici doloris“, zmíněný ve třetím článku našich stanov.Utrpení provází člověka odedávna v každé zeměpisné šířce i délce. V jistém smyslu s ním ve světě koexistuje. „Zdá se, že utrpení směřuje k povýšení člověka. Je totiž jednou z věcí, které jsou ‚určeny‘ k tomu, aby člověk překonal sám sebe, k čemuž je nepochybně tajemně a skrytě povolán.“ (Salvifici doloris, čl. 2)Pod pojmem utrpení nemáme mít na mysli pouze utrpení fyzické - nemoc, utrpení těla. Oblast lidského utrpení je daleko širší. Člověk trpí rozličnými způsoby, ne vždy pozorovatelnými lékařskou vědou. Utrpení je něco mnohem obsáhlejšího, daleko komplexnějšího a mnohem hlouběji zakořeněného v samotném lidství.Ale proč utrpení?Kristus dal na otázku týkající se utrpení a jeho smyslu odpověď. „Lidské utrpení dosáhlo svého vrcholu v utrpení Krista. Zárověň však vstoupilo do nové dimenze a nového řádu věcí. Je spojeno s láskou..., s tou láskou, která plodí dobro, vytváří je utrpením dokonce ze zla, tak jako nejvyšší dobro vykoupení světa vzešlo z Kristova kříže“ (Salvifici doloris, čl.18).V kříži bylo vykoupeno každé lidské utrpení. „Kristus uskutečnil vykoupení svým utrpením, a tím zároveň pozvedl i lidskou bolest do roviny vykoupení. Proto každý člověk může svým utrpením mít účast na Kristově výkupném utrpení“ (Salvifici doloris, čl.19).Při čtení těchto slov Jana Pavla II. se ihned nabízí odvolání na čl.2 našich konstitucí: „...Služebníci utrpení se ztotožňují s postojem, s nímž Kristus objal utrpení, aby daroval bratřím svou útěchu.“ Originalita našeho charismatu spočívá v tom, že opětovně ukazuje na vnitřní hodnotu utrpení, zvěstováním tohoto „vyššího Evangelia“ utrpení všem.Utrpení je hodnota. To nás naučil a dosvědčil Ježíš. Aby nám navrátil život, trpěl a zemřel na kříži. Také my jsme voláni posvěcovat utrpení, obětovat náš život ve službě utrpení bratřím.A prvním utrpením, které je třeba přijmout, plně a radostně, je vůle Boží v každodennosti.Církev od nás očekává evangelizaci a svědectví o utrpení, přijatém a uznávaném jako dar, pro vyšší dobro. Je to silný signál, který musí nezbytně projít radikalitou evangelijních rad, žitých v naprostém přilnutí k vůli Boží a v heroické lásce.Toto je povolání Služebníků utrpení. Tímto způsobem si oni přejí být pokračovateli poslání Otce Pia, jak to řekl Jan Pavel II. během mimořádné audience Služebníků utrpení 2. prosince 2004: «Jděte ve šlépějích pátera Pia, jehož učení je stále velmi aktuální; jím se neustále inspirujte. Buďte apoštoly modlitby a utrpení jako on! Modlitba osvětluje srdce a připravuje je k přijetí utrpení. Utrpení, přijaté s pokornou odevzdaností Bohu, otvírá duši k pochopení bolesti druhých».Pohotovým a zároveň odříkavým způsobem zakládají Služebníci utrpení svůj duchovní život na Slovu Božím, které se stává poznáním pravdy a plně se ukazuje v kříži Krista.Slovo Boží je Kristus, žijící a jednající v Písmu Svatém, Svaté Tradici, v liturgii, v Magisteriu Církve, a tedy v ustanovené Autoritě.Milují bezvýhradným způsobem Církev, starostlivou matku a záruku plodnosti pro jejich službu a apoštolát. Jsou přesvědčení, že darovat život pro Církev je božské povolání.Mají důvěrný vztah ke mši svaté, která pokračuje v čase službu utrpení a silnou zbožnost k Ježíšově Matce, služebnici Páně v plném slova smyslu.Maria je dokonalá služebnice utrpení a vzor k následování i uctívání, získáváním a cvičením se v ctnostech a modlitbou růžence, která ji je tolik milá.Mezi dalšími formami zbožnosti, nepostradatelnými pro silnou a pevnou spiritualitu, mají Služebníci utrpení každodenní meditaci, pro stabilitu života a účinnost svědectví ve světě, půst a křížovou cestu každý týden pro intenzivnější prožívání utrpení a smrti Ježíše, pravidelnou svátost smíření a duchovní vedení pro ochranu a obohacení vlastního povolání, liturgii hodin pro společnou modlitbu s celou Církví, měsíční duchovní obnovy pro zapálený život vlastního charismatu, duchovní cvičení pro hloubkovou revizi života.Takovýmto způsobem se Služebníci utrpení chtějí postupně připodobňovat Kristu, aby žili Jeho tajemství a Jeho poslání.



Re: Nestačí nám pro spásu Kristova oběť? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. březen 2012 @ 09:01:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Nechápeš základy.

  Je spása od pekla a pak spása od očistce.

  Očistec to je účetnictví má dáti - dal. Teda hlavně má dáti. Ten kdo má, dává do spásy od hrozného očistce utrpení, jiný zase dobré skutky a ten kdo nemá jedno nebo druhé, investuje do očistce něco jiného, co se také hodí.

  Jak jsi ty spasen od očistce, ty protestante sola scriptura?



Re: Nestačí nám pro spásu Kristova oběť? (Skóre: 1)
Vložil: Grace v Sobota, 03. březen 2012 @ 19:40:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Upřímní katolíci, wake up! Vyjděte z Babylona, dokud ještě trvá čas milosti! Nebo může být pozdě. Čas se nachyluje!"

Jenže kam mají jít, když protestantské cíkrve směřují skrze ekumenismus do Babylóna?



Re: Nestačí nám pro spásu Kristova oběť? (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 04. březen 2012 @ 14:09:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Každý z nás jistě zažil situaci, při které prožil utrpení nad stavem sebe samého, ale též svých blízkých, lidech kolem a lidstvem všeobecně. Můžeme se rmoutit a prožívat utrpení. Na rozdíl od Krista to ale nebude k ničemu, bude se jednat jen a jen o naše emoce, které nikomu nepomohou.

Jak vyprávěl Pavel Steiger: Když byl malým klukem, ušpinil se od rozteklého asfaltu. Snažil si ho setřít, ale čím víc se snažil, tím více si asfalt po těle rozpatlal. A představit si, že takto ušpiněný člověk by mohl někoho očistit, je holá absurdita.

Jistě jste pochopili, že člověk znečištěný hříchem nemůže rovněž nikoho jiného očistit - nanejvýš jeho špínu ještě více rozpatlá.

Není však nic špatného na tom, když pláčeme s plačícími a radujeme se s radujícími. Z historie je dokonce známo, že některé církve měly pláč ve své liturgii. Plakat a rmoutit se nad někým - pro to je příležitostí vždycky dost. Ale nikomu to nepomůže, jen tím dáme najevo, možná i farizejsky, svou zbožnost.

Uvedu teď úvahu - je to parafráze podle Watchmana Nee:

Představte si, že někomu půjčíte deset tisíc. A on vám to nevrátí. Co můžete udělat? Požádat o vymáhání dluhu světskou spravedlnost. Anebo dluh odpustit. Když odpustíte, je to vaše věc mezi vámi a dlužníkem a nikomu jinému po tom nic není. Když za vás bude někdo trpět, nic tím nevyřeší, nejvýš s vámi empaticky cítí smutek. I když v tomto případě vám může za dlužníka dluh uhradit.

Představte si však, že někdo vám dá ránu do obličeje, až vás zraní a teče vám krev. Co můžete udělat? Pomstít se sám nebo požádat o pomstu či ekvivalentní náhradu světskou spravedlnost. Anebo útočníkovi odpustit. Když odpustíte, je to opět záležitost mezi vámi a útočníkem a nikomu jinému po tom nic není. A to i když bude útok tak silný, že světská spravedlnost musí proti útočníkovi zasáhnout i bez vás. Stále je odpuštění a nevyžádání náhrady jen vaší věcí. Je to pouze vtah mezi vámi a útočníkem. Když bude nějaký jiný člověk trpět za vaše bolesti, nic to na věci nezmění, vaši bolest to nezmírní.

Uvědomte si však, že každá špatnost, každý hřích, je ranou do Božího obličeje (cokoliv jste učinili (neučinili) jednomu z těch maličkých i mně jste učinili). Co má právo Bůh udělat? Určitě má právo potrestat. Ale co když zvolí cestu odpuštění? Když ji zvolí, je to jeho věc, pak je to záležitost mezi vámi a Bohem. Nikomu jinému po tom nic není. Utrpení někoho jiného z vás hřích a vinu nesejme. Ani trochu. A může se třeba nechat za vás ukřižovat, k ničemu to nebude. Je to pouze záležitost mezi hříšníkem a Bohem.

Ale jak to, že Ježíš Kristus z nás sňal hříchy svou zástupnou obětí? Vždyť to byla třetí osoba, která s vámi a s vaším vztahem s Bohem do toho nemá co mluvit a co se vměšovat.

Je to tak. S jedinou vyjímkou: Že Ježíš Kristus je sám Bůh.



Re: Nestačí nám pro spásu Kristova oběť? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 05. březen 2012 @ 09:27:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš nám říká vezmi svůj kříž a pojď za mnou. Mučednickou smrtí zemřeli po životě plném utrpení pro Krista všichni apoštolové až na svatého Jana Evangelistu který zůstal pod křížem až do konce a značná část prvotních i soudobých křesťanů až dodneška. Miliony a miliony lidí. Z jejich krve a utrpení povstala a žije víra celého světa, krev mučedníků je semenem pro novou víru a povolání. Dneska jako tenkrát. Kdyby jejich utrpení nemělo smysl tak by se jim byl možná mohl splnit jejich sen. Prosperovat v pohodlí a přepych v Kristově politickém království. Mít moc, bohatství a vážnost u lidí tohoto světa. Trpělivost v jakémkoliv utrpení je neméně důležitá než modlitba, půst a milosrdný skutek. Když dokážeme Bohu děkovat i za svoje životní kříže a s láskou je přijmout. K tomu je povolán každý z nás, Písmem i živým Slovem. Proč tomu tak je nechť si dovodí každý sám, nebo ať se raději upřímně zeptá Boha a počká si na odpověď. V Bibli se toho o tom dá najít dost. Řečeno slovy svatého Pavla je to dobrý boj.
Utrpení svatých otců má ještě jednu zajímavou vlastnost. Otvírá lidské oči a probouzí svědomí. Mnohý zlý a útočný hlas umlknul při pohledu na blahoslaveného Jana Pavla II. v jeho utrpení, mnohý hřích díky tomu nebyl spáchán a mnohé kamenné srdce změklo. Mnohý duch se obrátil. Vytrvali jen ti nejzatvrzelejší. Takové věci se stávají od utrpení Krista v Getsemanech.
Boží síla se projevuje ve slabostech a v utrpení, ne v síle a moci tohoto světa.



Re: Nestačí nám pro spásu Kristova oběť? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 05. březen 2012 @ 13:38:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Míru utrpení každého člověka zná jedině Bůh. Rád bych varoval každého před snižováním cizího utrpení. Prastaré úsloví o tom říká že odříkaného chleba největší krajíc. Aby mu pak  vlastní klouby ochromené artritidou a pohyb na vozíku nebo s cizí pomocí nepřipadaly mnohem horší než v případě Svatého otce Benedikta XVI. a nenesl to mnohem bolestněji a netrpělivěji než on. Už jsem se také setkal s názorem který se snažil s odpuštěním zlehčovat utrpení Ježíše Krista. Cosi v tom smyslu že mnozí lidé vytrpěli stejná nebo ještě horší muka...................Z čehož pak vycházejí další, velice zlé a ďábelské myšlenky. Podobné jako tenkrát u stromu v Ráji. Věřím tomu že náš Pán donesl na Kalvarii všechny hříchy světa, obvyklé i mimořádné, včetně těch mých a že si uvědomoval každý hřích který se kdy stal a za každý trpěl. Kromě toho Ježíš jako hlava Církve trpí v každém jejím údu a pravděpodobně i v každém člověku. Čímž se zase dostáváme k tomu že máme trpělivě trpět i my, tak jak nám to říká Ježíš a jako to popisuje i svatý Pavel. Ke smyslu našich křížů. Dostáváme se i k tomu že v každém trpícím člověku potkáváme Ježíše Krista. I když jde "jenom" o zmateného cizince který pracně hledá cestu. Nebo pacienta stiženého "banální" nemocí.
Co se týče cizího utrpení tak jsem kdysi slyšel jeden zajímavý příběh. Jedna paní trpěla nepříjemnou nemocí, o které by se také dalo říct že existují i horší. Přesto si kladla obvyklou otázku proč já. Proč zrovna já, když jsem nikomu nic........jedné noci usnula a měla sen. Uviděla na zemi ležet spoustu křížů které patřily cizím lidem a Pán jí dal možnost je vyzkoušet. Zkusila je všechny a nakonec si vybrala znova ten svůj. Na který byla zvyklá a který k ní patřil. Od té doby ho nesla trpělivě a přestala se kvůli němu zlobit.




Stránka vygenerována za: 0.93 sekundy