Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 434 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116462887
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Zemřel Rudolf Dušek, vězeň dvou totalit
Vloženo Úterý, 06. březen 2012 @ 22:45:16 CET Vložil: Stepan

Svědectví poslal poutnick

29. února tohoto roku v pozdních nočních hodinách navždy odešel k Pánu P. Rudolf Dušek SJ.

Člověk, který byl vězněn oběma totalitními režimy a díky „včasnému“ konci války přežil i koncentrační tábor v Terezíně, mluvil vždy o své životní cestě s velkou prostotou a bez jediné známky zahořklosti.


Narodil se 20. listopadu 1917 v Praze-Nuslích v katolické rodině. Jeho otec byl činný v Katolické akci a byl předsedou Rady katolíků v Nuslích. Díky tomu, že jeho strýček byl knězem, měl Rudolf podle svých slov „už od dětství blízko k oltáři“. Studoval na pražském osmiletém Arcibiskupském gymnáziu, které bylo svěřeno jezuitům. Po maturitě v roce 1936 vstoupil spolu se svým spolužákem Janem Formánkem do Tovaryšstva Ježíšova. „Měl jsem takovou touhu být profesorem na gymnáziu a také dávat duchovní cvičení,“ vysvětluje Otec Rudolf, co ho vedlo ke vstupu právě k jezuitům.

Po dvouletém noviciátu v Benešově zůstal, protože tam začalo v té době fungovat i studium filosofie na jezuitském Filosofickém institutu. „Studium filosofie mě celkem bavilo a zvláště mě bavila psychologie, kterou nám přednášel P. Šilhan,“ popisuje P. Dušek své akademické začátky. Po třech letech filosofie odešel v r. 1941 na velehradské gymnázium, kde se stal prefektem nejmenších chlapců a zároveň je vyučoval latinu. „Neměl jsem kvalifikaci středoškolského profesora, ale mé vědomosti na primány a se*****ány docela stačily,“ směje se P. Rudolf.

V letech 1942–44 studoval teologii v Praze. Univerzita byla tehdy už zrušena a jezuitský dům obsazen.

Mladí jezuité, kteří studovali teologii, se odstěhovali na Strahov k premonstrátům, kde jim ochotně poskytl ubytování pan opat Jarolímek. P. Lepka a několik dalších jezuitů se ujalo funkce profesorů dogmatiky a morálky. Na jiné předměty se docházelo na diecézní učiliště u Panny Marie Sněžné. Mezi přednášejícími byli známí profesoři Merell, Konůpek a Bogner.

Zatčen gestapemPo dvouletém studiu teologie byl Otec Dušek 22. července 1944 spolu s několika dalšími spolubratry na Strahově zatčen gestapem. „Obviněni jsme byli z toho, že jsme poslouchali zahraniční rozhlas a ty zprávy rozšiřovali, a tím pobuřovali lid,“ říká P. Dušek. Byl nejprve vyslýchán a uvězněn v Praze na Pankráci a pak v koncentračním táboře v Terezíně. „Soud proběhl ve Strakově akademii a tři z nás jsme byli osvobozeni pro nedostatek důkazů. Byli jsme proto vráceni do koncentračního tábora. Takže paradox byl v tom, že ti, co byli odsouzeni, na tom byli lépe, protože se ocitli ve věznicích nebo káznicích, kde aspoň byl určitý řád, kdežto v Terezíně vládla úplná zvůle dozorců,“ vysvětluje Otec Rudolf. „Později jsem se dozvěděl, že jsme v soudních spisech měli zápis RU (Rückkehr unerwünscht – návrat nežádoucí). Takže jsme byli určeni k likvidaci.“
Naštěstí již po roce věznění v Terezíně skončila válka, a to Otci Duškovi zachránilo život: vážil tehdy už jen něco přes 40 kg. Po návratu z Terezína se nejprve léčil na skvrnitý tyfus a pak na revmatismus. „Zároveň jsem dělal takový rychlokurz angličtiny, a tím vyzbrojen jsem v prosinci 1945 odjel do Anglie,“ usmívá se P. Dušek. Studoval na Heythrop College u Oxfordu a tam byl také 12. září 1946 vysvěcen na kněze.

Vlastizrada a špionážDo Čech se vrátil až rok po vysvěcení. V letech 1947–50 studoval na Karlově univerzitě latinu a dějepis. Zároveň se staral o Mariánskou družinu studentů a také s P. Kajprem chodil do kroužku vysokoškolských studentů klasické filologie. V r. 1950 byl znovu zatčen a komunistickým režimem odsouzen za vlastizradu a špionáž ve prospěch Vatikánu na 12 let.  Při jedné amnestii mu byl sice trest milostivě snížen na 11 a půl roku, ale propuštěn byl až z Mírova, kde prožil osm let svého věznění, na velkou amnestii začátkem května 1960. „Na Mírově nás tehdy bylo asi 200 kněží a z toho pouze 40 jich tam zůstalo, a to ti, kteří tam přišli nově a nebo měli tak velké tresty, že je komunisté ještě nechtěli propustit,“ říká Otec Dušek.
„Byly takové chvíle v době komunistického věznění, kdy jsme v relativním klidu mohli denně sloužit mši svatou. Hostie a víno jsme uchovávali před proměněním pod podlahou, nebo jsme je různě skrývali. Také jsme mohli pořádat různé přednášky; já jsem třeba přednášel filosofii, kterou jsem měl ještě trochu v hlavě,“ vzpomíná s úsměvem na tváři P. Dušek na komunistické vězení, kde se setkal s velkými osobnostmi tehdejší církve, jako například s františkánem Janem Evangelistou Urbanem, s řeckokatolickým biskupem Vasilem Hopkem, který byl později blahořečen, s teologem Otou Mádrem nebo dominikánem Reginaldem Dacíkem.

Znovu na svoboděV letech 1960–68 byl zaměstnán v družstvu Drutěva. Postupně se stal dokonce vedoucím v chráněné dílně pro invalidní mládež. Více se tehdy věnoval defektologii a absolvoval studium, které zřídil Magistrát hl. města Prahy. Dvouleté studium poskytovalo vzdělání pro práci v sociální oblasti. V roce 1968, po Pražském jaru, dostal „státní souhlas“ k vykonávání duchovní služby a několik měsíců působil v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí a potom krátce v Košířích.
Ještě v témže roce přešel do Ústavu sociální péče v Horním Maxově, kde působily jako ošetřovatelky Anglické panny, a pak do Leontýna u Křivoklátu, kde byly sestry boromejky. V roce 1971 působil na mariánském poutním místě v Dolním Ročově u sester voršilek, které pracovaly jako zdravotní sestry v dětské psychiatrické léčebně. „V léčebně sestry tajně vedly děti k náboženství, ale já jsem tam mohl náboženství vyučovat až teprve po sametové revoluci,“ dodává P. Dušek.

V Ročově působil v duchovní správě v místě, v okolních farnostech a v Lounech. R. 1990 se stal administrátorem lounského děkanství. Potom v r. 1992 přešel do Bohosudova, kde se otevíralo biskupské gymnázium, aby tam zasedal v komisi při přijímacích zkouškách. V září 1993 odešel do Kolína a v prosinci pak do Prahy ke sv. Ignáci. Pracoval na provincialátě a v duchovní správě. Od r. 1994 se věnoval dvěma Mariánským družinám a inicioval založení Společenství křesťanského života (SKŽ). Od roku 1995 do 1999 byl sociem Otce provinciála. V posledních letech byl v domácím léčení a dokud mohl, denně sloužil mši svatou.


Zdroj: bulletin Jezuité


Podobná témata

Svědectví

"Zemřel Rudolf Dušek, vězeň dvou totalit" | Přihlásit/Vytvořit účet | 3 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zemřel Rudolf Dušek, vězeň dvou totalit (Skóre: 1)
Vložil: Vaszti v Středa, 07. březen 2012 @ 16:41:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jan 11, 34  - 36
  • 34řekl: „Kam jste ho položili?“ Řekli mu: „Pane, pojď se podívat!“
  • 35Ježíšovi vstoupily do očí slzy.
  • 36Židé říkali: „Hle, jak jej miloval!“

Odpočívej v POKOJI otče Rudolfe.





Re: Zemřel Rudolf Dušek, vězeň dvou totalit (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 08. březen 2012 @ 13:34:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odpočinutí věčné dej mu, Pane, a světlo věčné ať mu svítí. Ať odpočívá ve svatém pokoji.
Tohle je jen část toho co v životě dělal, bylo toho víc. Také například ve stáří sloužil pro zájemce latinské mše v mimořádném tridentském ritu.
Byl drobný, hubený, tichý a neuvěřitelně hodný a vlídný.



Stránka vygenerována za: 0.20 sekundy