Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a dnes je Státní svátek - Cyril a Metoděj.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 214, komentářů celkem: 396016, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 185 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108536439
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Sečetl Bůh svůj lid?
Vloženo Pátek, 09. březen 2012 @ 14:04:08 CET Vložil: Olda

Z hnízda poslal Nepřihlášený

Hodnocení sčítání lidu v mezinárodním srovnání s pohledem na pokles katolicity podle krajů
 
O  sčítání lidu proběhla v Praze v úterý 6. března panelová diskuze pod názvem Sečetl Bůh svůj lid?  O předběžných výsledcích sčítání lidu diskutovali předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová, sociolog a religionista Zdeněk R. Nešpor a generální sekretář České biskupské konference Mons. Tomáš Holub.

Předsedkyně Ritschelová v úvodu představila, jak se v různých zemích Evropské unie dotazují při sčítání na nepovinnou otázku o náboženské víře. Překvapivé může být, že např. v Itálii, Německu, Španělsku nebo Bulharsku se na víru při sčítání vůbec neptají a známé výsledky o religiozitě jsou získané z různých sociologických výzkumů nebo vlastních statistik jednotlivých církví. Na Kypru, v Irsku nebo na Slovensku je otázka na náboženskou příslušnost povinná a u nás nebo třeba v Maďarsku dobrovolná. Ještě jiná situace je ve Skandinávii, kde sčítání jako takové údajně vůbec neprobíhá a různá statistická data stát získává z registrů státní správy.

Formální versus subjektivní náboženské přesvědčení

Pokud jde o katolicitu, záleží na definici. V nejširším pojetí je pokřtěný považován za člena všeobecné katolické církve. Těchto katolíků máme v současnosti přibližně 4 miliony. Při Sčítání 2011 toto ale na rozdíl od minulých sčítání nebylo zjišťováno. Jak uvedl sociolog Nešpor při sčítáních za Rakouska Uherska a za první republiky se zjišťovala formální náboženská příslušnost. V době komunistického režimu se náboženství nezjišťovalo a až při sčítání v roce 1991 se do formulářů dostala otázka na náboženskou příslušnost, která již začala vyjadřovat subjektivní cítění občanů. Při loňském sčítání byla poprvé možnost se přihlásit k víře, nikoliv ke konkrétní církvi, a této možnosti využilo 800 tisíc občanů. Na jisté formálnosti výsledků mají zájem i církevní představitelé, protože podle výsledků sčítání lidu byla vypočítávána výše státního příspěvku pro jednotlivé církve.

Podle generálního sekretáře ČBK Tomáše Holuba si římskokatolická církev dělá i vlastní statistiky o účasti na bohoslužbách. Tyto výsledky ale nebývají zveřejňovány, což bylo během debaty kritizováno a církev byla hodnocena i hůře než stát, který by si nedovolil získávané informace od občanů zatajovat. Tomáš Holub souhlasil a slíbil, že zjistí proč. Neměl bližší informace, protože jako generální sekretář ČBK působí jen krátce. Mohl prezentovat jen výsledky z Královehradecké diecéze, kde v minulosti dlouhodobě působil. Podle Holuba zde mezi jednotlivými "cenzy", které si provádí církev sama, došlo k poklesu účastníků bohoslužeb zhruba o 5%. Statistická data některých diecézí ale veřejná jsou, podařilo se nám dohledat výsledky českobudějovické diecéze, ze kterých vyplývá pravidelná účast zhruba 3% populace na bohoslužbách. Během debaty byla i zpochybněna validita těchto výsledků vzhledem k tomu, že na jejich základě dochází i k přerozdělování peněz v církvi a nižší počet věřících údajně znamená i nižší finanční odvody do centra.

Obecně neplatí věřící = křesťan

Obecně ale neplatí věřící = křesťan, při Sčítání 2011 byli v položce věřící zahrnuti též např. vyznavači Jedi, hinduisté, vyznavači ateismu a „necírkevní“ věřící. Užší pojetí definuje katolíka jako člena římskokatolické církve – takto byla zjišťována katolicita v naší vlasti, ale takto definují katolicitu také v sousedních zemích. Veškerý další text již se bude zabývat úvahami právě nad touto katolicitou.

V Německu se z Římskokatolické církve vystupuje, v období 2000-2010 vystoupilo cca 1,2 mil. osob, katolicita tam poklesla v důsledku výstupů a demografických změn zhruba o 8%. Na Slovensku také sčítali. V období 2001-2011, kdy v naší zemi poklesla katolicita o 61,7 %, poklesla slovenská katolicita pouze o 10 %. Zatímco Slovensko zůstává se svou 62 % katolicitou převážně katolickou zemí, v Čechách se stala Římskokatolická církev reprezentantem pouze 10 % obyvatelstva.
 
Procentuální porovnání počtu katolíků na Moravě a v Čechách mezi sčítáním v roce 2001 a 2011

Poměrné zastoupení evangelických církví u nás 0,5 % a v Polsku 0,2 % je velice nízké. Z grafu je ale zřejmé, jaký podíl obyvatelstva mají křesťané, kteří se identifikují s církví, v sousedních zemích. Metodika zjišťování katolicity není v uvedených zemích stejná jako u nás jak již bylo výše uvedeno – v českém Sčítání 2011 byla otázka ohledně víry/církve dobrovolná. V tomto smyslu tedy nejsou údaje zemí (Polsko, Rakousko, Německo a Slovensko) vůči Česku plně porovnatelné. Výsledky některých zemí také pocházejí jen z církevních statistik nebo sociologických průzkumu.

Srovnávací základnou pro další grafy je sčítání v r. 2001, tehdy ale ještě byla otázka na víru/církev povinná, proto nejsou data zjištěná v r. 2011 plně porovnatelná s daty z r. 2001. Určitě existují osoby žijící aktivně svoji víru, které proto, že se s ŘKC plně neztotožňují, vyjádřily dílčí nesouhlas s ŘKC tím, že na otázku ohledně víry odpověděly buď volněji  (71 tisíc osob vyznalo katolickou víru) nebo vůbec. Tyto osoby, které se v dotazníku s ŘKC neidentifikovaly, následující srovnávací grafika nezobrazuje.

Procentuální porovnání Římskokatolické (modře) a největší evangelické církve (červeně)

Statistika víru nezměří. Výsledky je ale třeba pečlivě analyzovat

Někteří oprávněně namítají, co je to za život ve víře, když stačí jednou za deset let pouze vyplnit statistickou kolonku. Mají pravdu, ale Sčítání nezjišťovalo údaje o těch, kteří navštěvují pravidelně nedělní bohoslužby. Dramatický pokles katolicity musí být pečlivě analyzován. Poslední ročníky obyvatel, které mohly nerušeně projít katolickou formací od křtu až po biřmování, jsou nyní ve věku 80 let a více. Je všeobecně známo, že soudruzi se v Československu opravdu "snažili" – nemyslíme tím jen fyzické likvidace katolických duchovních i laiků, ale též normalizační antikatolickou ofenzívu. Například již v osmdesátých letech se na žádné severočeské škole nevyučovalo náboženství. Materialismus doprovázený životem ve lži, prázdnota marxisticko-leninské filosofie, útěk ze společnosti (a společenství) k chladu televizních obrazovek – to vše bylo ideálním základem pro novodobé „všechno je dovoleno“. Když k tomu připočteme doktrínu individualismu a konzumismu, ordinovanou v posledních dvaceti letech, ale třeba i některé skandály v církvi nebo subjektivní pocity populace o nedostatečných reformách v katolické církvi, je zřejmé, proč dosahuje dnešní katolicita např. v litoměřické diecézi jen zhruba 3,3 % a neověřená je zhruba jednoprocentní účast populace na bohoslužbách.

Procentuální porovnání poklesu katolicity krajů mezi sčítáním v roce 2001 a 2011"

Výsledky sčítání jasně ukazují, že tam, kde byla před deseti lety velmi nízká katolicita, došlo nyní k největšímu poklesu, a to až k mizivým hodnotám katolicity pod 3 %. Tedy tam, kde přestává fungovat alespoň minimální společenství, není již důvod ani pro tu čárku jednou za 10 let. Zamyšlení nad řešením byl na stránkách Magazínu ChristNet.cz předložen již i v článku Nejde o církve, jde o spásu.

Přiložené grafy zaznamenaly katolicitu v diecézích a okresech naší vlasti – procentuálně a indexem poklesu.

Příprava grafů a hodnocení katolicity v ČR v mezinárodních souvislostech: M. Mareš, zpravodajství z panelové debaty: Jan Kirschner

www.christnet.cz

"Sečetl Bůh svůj lid?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 3 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Ono to jde! (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pátek, 09. březen 2012 @ 14:55:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě jiná situace je ve Skandinávii, kde sčítání jako takové údajně vůbec neprobíhá a různá statistická data stát získává z registrů státní správy.

Prosím? Tak nám politici zase lhali, že po nás sčítání lidí chce EU. Po Skandinávii ho asi nechce. Tam státní slouha, pardon úředník, existuje aspoň proto, aby z jiných registrů dal dohromady to, co EU potřebuje a neplýtval penězi svých živitelů, nás plátců daní, na takovou zbytečnost, jako je sčítání lidí, které stálo 3 000 000 000 korun, když potřebné údaje si může stát dát dohromady jinak. Ale to by se na sčítání lidí nemohlo proschusterovat ty 3 miliardy korun pro určité vyvolené soukromé subjekty.

A teď schválně. Která strana navrhovala v době krize zrušit sčítání lidí, aby se ušetřily peníze ve státním rozpočtu na užitečnější věci?



Stránka vygenerována za: 0.17 sekundy