poslal Nepřihlášený Skutečný křest ohněm prožila krátce po svém nástupu do funkce ministryně kultury ALENA HANÁKOVÁ.
Ještě se na úřadě nestačila ani pořádně rozkoukat a už musela
v České televizi obhajovat veřejností ostře sledovaný návrh zákona o
majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Nedostatečně připravená
ministryně tehdy „vyhořela“. V těchto dnech jí končí tzv. 100 dnů hájení
a nás zajímalo, jak se z tohoto selhání poučila.
Co se v pořadu Události komentáře věnovaném problematice majetkového narovnání státu s církvemi vlastně stalo? Proč skončil takovým fiaskem?
V inkriminovaném pořadu na ČT24 jsem původně vůbec neměla být hostem, bylo dohodnuto, že mě zastoupí můj první náměstek František Mikeš, který se dané problematice dlouhodobě věnuje. Pro mne to nebylo vhodné ani časově - od rána jsem byla ve Sněmovně, kde jsem právě zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi předkládala. Česká televize pak ale bohužel neakceptovala naši původní dohodu, že do Událostí komentářů přijde zmíněný náměstek, a ihned po sněmovním jednání mě začala bombardovat novými telefonáty. Neměla jsem už moc síly k odporu, takže jsem nakonec svolila, leč vyčerpání, únava a absence tiskového mluvčího, a tudíž i podkladů učinily své. Shrnu-li to: na poli komunikace to bylo jednoznačné selhání, ovšem selhání dílčí, k němuž se už nemíním vracet, neboť jsem se z něho v mnoha ohledech poučila.
Myslíte, že dnes už by vás otázkou na majetkové vypořádání státu s církvemi žádný novinář nezaskočil?
A vás – přestože jste zkušený novinář – už by dnes žádná sitauce nezaskočila? Majetkové vyrovnání státu s církvemi je velmi složitá a citlivá otázka, ale protože jsem překladatelkou zákona, musím ho samozřejmě podrobně znát a vědět, co církvím i naší společnosti přinese. A přes všechny vášnivé diskuse i nelibost některých jedinců jsem bytostně přesvědčena, že je to správná norma. S temnou totalitní minulostí se nám dodneška nepovedlo se zcela vyrovnat a náprava křivd – morálních i majetkových – je tou nejlepší cestou, jak k onomu vyrovnání po více než dvaceti letech konečně dospět.
Z informací, které pronikají na veřejnost, vyplývá, že mezi vámi a některými úředníky ministerstva panuje určité napětí. Podařilo se vám už nastolit atmosféru vzájemné důvěry?
Na ministerstvu rozhodně žádné napětí nepanuje, ba naopak – myslím, že se nám po určitých ozdravných krocích podařilo vytvořit velmi dělný tým shodující se na prioritách a na tom, co je zapotřebí udělat nejdříve. Máte-li na mysli různé komunikační šumy ze strany těch, s nimiž jsme se z důvodu změny struktury ministerstva rozloučili, nenazvala bych je napětím. Dva zaměstnanci tiskového odboru odešli po odchodu mého předchůdce na vlastní žádost, třem zbývajícím zaměstnankyním bylo předem oznámeno, že ke změně struktury dojde, tudíž s ní předem počítaly. Že se s tím každý vyrovnává po svém, je věc druhá. Nicméně – žádné dramatické propouštění se nekoná.
Autor textu: Prinz, Jiří
