poslal Nepřihlášený Ve čtvrtek 7. června začíná večerními bohoslužbami druhé zasedání 33.
synodu, které bude trvat až do nedělního poledne. Má před sebou 24 hodin
jednání. Synodu se účastní 100 poslanců a poradců, 20 hostů z domácí a
zahraniční ekumeny a pracovníci ústředí církve, kteří od rána do večera
zajišťují potřebný servis. Při úvodních bohoslužbách promluví ministryně
kultury a v pátek odpoledne pozdraví synodály kardinál Dominik Duka.
„Má-li toto zasedání synodu přinést do církve potřebné změny a
podněty, bude z lidského pohledu záležet na několika okolnostech.
Zmíním tři:
1. Příprava kvalitní předloh a moudré návrhy. Zde je třeba poděkovat
Synodní radě, poradním odborům, konventům a kanceláři za jejich
přípravu. Tisků je třicet a některé mají i deset stran. Návrhů je jistě
přes sto, na minulém zasedání jich bylo schváleno 67.
2. Ochota k vzájemnému naslouchání. To by mělo být v církvi samozřejmé, ale ne vždy se to podaří a je k tomu dobrá vůle.
3. Rozvážné řízení synodu. Je důležité, aby poslanci synodu měli
v každé chvíli jasno, o čem hlasují a jakými pravidly se jednání řídí.
To je úkol předsednictva, které má šest členů. Někteří z nich budou
v této roli poprvé.
Měřítkem úspěchu naší práce na synodu bude, zda toto třídenní jednání
přinese něco dobrého a podnětného našim sborům,“ říká k jednání synodu
jeho předseda Jiří Gruber.
Synod má řadu obvyklých každoročních povinností, jako je schvalování
zpráv a rozpočtu. Tradičně je navržena řada změn a zpřesnění církevních
řádů. Některé jsou kosmetické, jiné zásadnější. K těm, které by se mohli
dotknout života sborů, patří např. návrh na volbu na dálku, který –
pokud bude schválen – umožní volit faráře a staršovstvo i těm členům
sboru, kteří jsou staří a nemocní a nemohou se shromáždění zúčastnit.
Pokud o to požádají, navštíví je členové staršovstva a jejich hlas
doručí v zalepené obálce do volebního shromáždění.
Významné bude případné přijetí dokumentu o ordinaci, které mimo jiné
vyjasní postavení ordinovaných laiků a možnost ordinace ke službě mimo
sbor. Pokud bude přijat, dojde v příštím roce k řadě změn v Řádu pro
kazatele.
„Budeme se zabývat také budoucností diakonátu a odpovědí předsedy
vlády a obou parlamentů na dopis synodu, který se přimlouvá za lepší
zákony na ochranu dlužníků. Budeme zvažovat rušení sborů, které jsou již
deset let neobsazené, hlasovat o koncepci o využití církevních
středisek, lepší ochraně důležitých nemovitostí. Budeme volit a
pověřovat nové faráře pro naše bohoslovce,“ doplňuje J. Gruber.
Druhé zasedání 33. synod si určilo k projednání tři zásadní téma:
1. Malé sbory.
Církev má takových sborů víc než jednu třetinu (88).
Jsou to sbory, které mají podle výsledků průzkumu mezi seniorátními
výbory: do 200 členů, na nedělní bohoslužby chodí méně než 20 lidí a
z dalších pravidelných aktivit se koná většinou jen biblická hodina
v týdnu. Tyto sbory se často cítí ohroženy a to buď postupným
umenšováním členů, nedostatkem vlastních finančních prostředků ale také
malou podporou celé církve. Některé malé sbory to již řešily sloučením
se sborem sousedním, jinde dva malé sbory uzavřeli unii a povolali
společně kazatele, jinde statečně pracují a věří, že si udrží
samostatnost.
2. Nový církevní zákon.
Druhým velkým tématem tohoto synodu je
očekávaný zákon, kterým chce stát řešit budoucí financování církví.
Mimořádný synod v listopadu minulého roku vyjádřil souhlas s návrhem
zákona, který by měl pomoci v budoucích třiceti letech církvím, aby se
staly nezávislé na dotacích ze státního rozpočtu.
„Předpokládali jsme, že zákon bude v době konání synodu již schválen.
Zatím se tak ale nestalo a jeho osud je nejistý. Má tedy smysl o něm
vůbec jednat? V podobné situaci stála již církev spolu s ostatními
několikrát a výsledkem je, že vše zůstává při starém. Církev však již
nechce jen čekat, co jí bude nabídnuto. Smyslem návrhů je proto postupná
příprava na větší míru samofinancování církve než dosud. Je-li to
v našich možnostech není otázka pro ekonomy, ale pro naši víru, naději a
obětavosti,“ dodává J. Gruber.
3. Prohlášení církve ke sjednocování Evropy.
Materiál, který k tomu
celospolečenskému tématu připravil poradní odbor Synodní rady bude
předmětem sobotní odpolední diskuse a Jiří Gruber doplňuje: „Bude
zajímavé sledovat, do jaké míry tato otázka členy naší církve zajímá a
chtějí-li toto politické téma zvažovat z pohledu své víry. V posledních
dvaceti letech se naše církve globálními a politickými otázkami příliš
často nezabývala, protože měla dost starostí sama se sebou. Výjimkou byl
dokument k poválečnému odsunu.“
4. Zdánlivě okrajová témata a návrhy.
„Často se ovšem stává, že
pozornost upoutá zdánlivě okrajový návrh nebo podnět, který nakonec
vyvolá velkou diskusi. Několik takových návrhů nás čeká i na tomto
synodu. Jeden seniorát chce, aby se naše církev jasně vyslovila, zda je
možné požehnat registrovanému partnerství. Jiné trápí kontroverzní obsah
divadelních představení, které se konají v pronajatém sále v budově
ústředí církve. Je možné, že synod bude muset jednat také o církevní
konzervatoři, kde byl nedávno odvolán ředitel. Ústředí Diakonie bude
muset vysvětlit, zda nežádá od jednotlivých středisek příliš vysoké
poplatky za své služby. Hned na počátku synodu bude rozhodnuto, zda se
příští synod bude poprvé v historii konat mimo Prahu na Moravě. Pokud
bude návrh schválen, sejdeme se za rok na Vsetíně – v oblasti, kde je
největší koncentrace evangelických sborů. Smyslem tohoto návrhu je
přiblížit jednání synodu více našim sborům,“ popisuje další témata
jednání předseda synodu Jiří Gruber.
zdroj: www.synodcce.cz
