Grano Salis - Vznikla petice ´´Křesťané proti zákonu o církevním majetku´´

poslal Nepřihlášený

Proti vládnímu návrhu církevních restitucí se dnes postavilo několik desítek farářů, duchovních, teologů a dalších věřících různých církví, kteří vyzývají zákonodárce k zamítnutí vládou navržené podoby církevních restitucí. Církve pak vyzývají, aby se vzdaly alespoň části nárokovaného majetku. Autoři výzvy Křesťané proti zákonu o církevním majetku považují tlak na vydání majetku církvím za počínání, které zatemňuje pravou podstatu evangelia a je v rozporu s posláním církve.

Křesťané proti zákonu o církevním majetku

Jako křesťané různých církví, kterým leží na srdci osud našich církví a jejich dobré jméno, vyslovujeme zásadní nesouhlas s navrhovanou podobou zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, tzv. církevních restitucích. Domníváme se, že k této závažné záležitosti, zásadní pro dobré jméno církví a Kristova učení, nemají mluvit jen nejvyšší představitelé církví (např. Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví), ale všichni ti, kdo se k církvím a ke křesťanství hlásí. K našemu postoji nás vedou tyto důvody:

Spojení tzv. restitucí s otázkou financování církví a tlak na navracení majetku zatemňuje pravou podstatu evangelia a je v rozporu s posláním církve. Církve, namísto aby hledaly nejprve Boží království s nadějí, že vše ostatní jim bude přidáno, začínají od majetku, od snahy zajistit se v tomto světě. Jsme přesvědčeni, že budoucnost církví nelze stavět na majetcích z minulosti, ale na současné živé víře a ochotě k oběti. Bez nich je snaha zabezpečit církve marná a sotva dlouhodobě povede k jejich plnohodnotné a pro ostatní prospěšné existenci. Nelze přece sloužit dvěma pánům, Bohu i majetku.

Neobhajujeme způsob, jakým vláda KSČ po únoru 1948 s církvemi jednala. Respektujeme právo církví vlastnit majetek a uvědomujeme si nezbytnost ekonomického zajištění jejich rozmanité činnosti. Ale jako občané ctíme zároveň nábožensky neutrální charakter České republiky. Nesouhlasíme s tím, že církve se navrácením majetku ve spojení s odškodněním podle vládního návrhu dostanou do privilegovaného postavení oproti jiným právnickým osobám. To podle nás odporuje samotnému smyslu církví a staví na hlavu Kristovo učení. Jako následovníci Ježíše Krista máme nést kříž, třeba snášet i křivdu, a ne se domáhat starých privilegií.

Naprostá většina majetku, o který se jedná, patřila římskokatolické církvi a byla získána za zcela jiné historické situace, kdy církev takříkajíc splývala s celkem společnosti a plnila zcela jiné úlohy, úlohy, které dnes z velké části zastává stát nebo neziskové organizace. Majetkovým narovnáním podle současného návrhu by se římskokatolická církev dostala do pozice jednoho z nejsilnějších ekonomických subjektů v České republice. Její podnikání by probíhalo v privilegovaném prostředí ve smyslu současného znění zákona 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Všechny církve by se staly korporacemi, soukromými společnostmi, pohybujícími se v tržním prostředí a vedenými logikou zisku, a vystavily by tak své vlastní poslání neúměrnému riziku, což odporuje jejich vlastnímu a nezaměnitelnému poslání.

Současný návrh zákona počítá s tím, že se římskokatolická církev vzdává přibližně dvaceti procent finančního odškodnění ve prospěch menších církví. To podle nás nestačí. Je potřeba mít rovněž respekt a úctu ke stále rozhodnější většině našich spoluobčanů, kteří se k žádnému křesťanskému vyznání nehlásí. Schválení navrhovaného zákona bez širšího konsenzu výrazně prohloubí příkop mezi křesťanskými občany a ostatní veřejností, pro nás křesťany a občany této země to bude zahanbením. Církve sice budou mít majetky, ale lidé k církvím nenáležející se k nim otočí zády.

Chystaná úplná odluka státu a církví je navíc součástí již probíhajícího procesu, v němž se politická reprezentace postupně zbavuje odpovědnosti za sociální služby a za péči o kulturní památky a přenáší tuto odpovědnost na bedra církví. Bude státu sloužit jako alibi, aby již na tyto činnosti nemusel přispívat. Jsme přesvědčeni, že provozní a mzdové náklady církví mají být postupně financovány z příspěvků členů církví a sympatizantů, ať už přímo či prostřednictvím daňového systému. Naopak v péči o sociální sféru a kulturní památky by měla být finanční účast státu posilována, neboť se jedná o obecné statky, obecné kulturní a duchovní dědictví.

Vyzýváme proto poslance a senátory, aby nehlasovali pro předkládaný návrh zákona a snažili se v široké diskusi nalézt společensky přijatelné řešení, které by otázku církví propojilo s financováním dalších obecně prospěšných organizací. Představitele církví pak vyzýváme, aby se vzdali alespoň části nárokovaného majetku.

V Praze dne 14. srpna 2012

Podepsáni:

Jan Andrle, doktorand na Filosofické fakultě UK
Adam Borzič, básník
Petr Cekota
Pavel Čižinský, advokát,
Jan Dospiva, úředník
Dan Drápal, evangelikální teolog
Stanislav Heczko, ekonom
Eduarda Heczková, farářka Luterské evangelické církve augšpurského vyznání
Jiří Hoblík, religionista a farář Českobratrské církve evangelické
Jitka Hrušková, učitelka
Aleš Jaluška, farář Církve československé husitské a kaplan ve Věznici Valdice
Jeroným Klimeš, psycholog
Jiří G. Kohl, římský katolík teolog a matematik v důchodu
Jan Kořista, překladatel, tlumočník
Jakub Ort, student teologie
Filip Outrata, historik, teolog
Miroslav Pojsl, vedoucí Katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci
Martin C. Putna, literární historik
Martin Rozumek, zámečník
Vratislav Ryšavý, historik umění a historik
Jiří Silný, ředitel Ekumenické akademie, duchovní Církve Československé husitské
Jana Šilerová, biskupka olomoucké diecéze Církve Československé husitské
Jan Škrob, šéfredaktor časopisu Protestant
Ivan Štampach, religionista
Tomáš Tožička, evangelický teolog
Tomáš Trusina, farář Českobratrské církve evangelické
Rudolf Vévoda, historik
Jana Wienerová, farářka Církve československé husitské
Zuzana Wienerová, sociální pracovnice
Petr Žaloudek, teolog

Prohlášení je možné podpořit jako PETICI.

	Hledej
	Je a svátek má Věra. Vytvoření registrace