Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Milena.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 16092, komentáře < 7 dní: 497, komentářů celkem: 390377, adminů: 60, uživatelů: 5032  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 147 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

oko
Jan21
luteran
Dzehenuti
redifon
martino

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106982664
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Informace o financování církví a náboženských společností
Vloženo Pondělí, 24. únor 2003 @ 11:42:29 CET Vložil: Bolek

Studijní materiály poslal Petr Hlaváček

  Informace o financování církví a náboženských společností Poznámka. Informace o grantech vyhlašovaných odborem církví MK pro občanská sdružení a pro církve a náboženské společnosti jsou uvedeny v samostatné kolonce granty.

Podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, jsou financovány tyto církve a náboženské společnosti : Apoštolská církev
Bratrská jednota baptistů
Církev adventistů sedmého dne
Církev bratrská
Církev československá husitská
Církev řeckokatolická
Církev římskokatolická
Českobratrská církev evangelická
Evangelická církev augsburského vyznání v České republice
Evangelická církev metodistická
Federace židovských obcí v České republice
Jednota bratrská
Luterská evangelická církev a.v. v České republice
Náboženská společnost českých unitářů
Pravoslavná církev v českých zemích
Slezská církev evangelická augsburského vyznání
Starokatolická církev v České republice Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto církve a náboženské společnosti : Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Křesťanské sbory
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
Novoapoštolská církev v ČR Poznámka. Podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, je financování podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností zvláštním právem (§ 7 odst. 1 písm. c) tohoto zákona), které mohou církve a náboženské společnosti, které tohoto zvláštního práva nevyužívaly ke dni nabytí účinnosti zákona o církvích a náboženských společnostech (§ 28 odst. 1 tohoto zákona), tj. k 7. 1. 2002, nabýt až po splnění podmínek podle § 11 tohoto zákona. Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních
2. pojistné k platům duchovních
3. platy církevní administrativy
4. pojistné církevní administrativy
5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví)
6. údržba církevního majetku Kritériem pro rozdělování těchto prostředků je od roku 2000 počet duchovních jednotlivých církví a náboženských společností. Poznámka. Do roku 2000 neexistovalo výše uvedené rozdělení finančních prostředků do závazných ukazatelů státního rozpočtu. Finanční prostředky se rozdělovaly tak, že musely být pokryty základní platy duchovních a zbývající část se rozdělovala v podstatě podle „počtu věřících“ zjištěných při posledním „sčítání lidu“. K tomuto účelu však dané statistické šetření nebylo určeno a bylo problémem, zda takto zjištěné výsledky je vůbec možné takovým způsobem využívat. Navíc v tomto rozdělování hrálo svou roli i jednání s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, čímž se do rozdělování daných prostředků vnášel subjektivní charakter. Kritérium zvolené od roku 2000 nelze sice považovat za ideální, avšak má tu výhodu, že rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu probíhá podle jednotných pravidel pro všechny církve a náboženské společnosti, čímž byla eliminována možnost individuálně ovlivňovat výši rozpočtu jednotlivých církví a náboženských společností jak ze strany MK tak ze strany příjemců finančních prostředků. Navíc tím, že byly odděleny finanční prostředky pro platy duchovních a platy církevní administrativy byla též eliminována dílčí praxe některé části církevní administrativy na zvyšování svého počtu a platů na úkor pohyblivých částek platů duchovních. Výše uvedených šesti finančních ukazatelů státního rozpočtu je od roku 2000 navrhována v dohodě s Ministerstvem financí ( v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 218/1949 Sb. se rozpočty církví a náboženských společností na řádné věcné náklady sestavují podle zásad státního rozpočtu, přičemž podrobnosti jsou stanoveny v dohodě Ministerstva kultury, vykonávajícím státní správu vůči církvím a náboženským společnostem místo Státního úřadu pro věci církevní, který byl zrušen zákonem č. 308/1991 Sb.). Ministerstvo kultury navrhuje od roku 2000 pro státní rozpočet každého kalendářního roku Ministerstvu financí částky vypočtené takto : a) „platy duchovních“ a „pojistné k platům duchovních“částku odpovídající podle nařízení vlády č. 86/1993 Sb. pokrytí základních platů všech duchovních (podle platových tříd a stupňů) nahlášených církvemi a náboženskými společnostmi k přípravě státního rozpočtu pro následující kalendářní rok plus 1/3 rozmezí hodnostního přídavku podle platových tříd plus 5 % možných odměn za vyšší výkon podle příslušných platových tříd a stupňů, b) na „platy církevní administrativy“ a „pojistné církevní administrativy“ částku nepřevyšující částku schválenou v těchto položkách za poslední kalendářní rok, c) na „ostatní věcné náklady“, tj. na provoz ústředí církví, a na „údržbu církevního majetku“ částku odpovídající částce schválené v této položce za poslední kalendářní rok zvýšenou o inflaci za poslední celý kalendářní rok. Ministerstvo financí vždy plně respektuje návrh MK na výši příspěvku na první 4 výše uvedené ukazatele (u posledních dvou ukazatelů může dojít k jistým „výkyvům“ s ohledem na možnosti státního rozpočtu). Tímto způsobem je od roku 2000 zabezpečeno zejména zabezpečení platů duchovních. Při rozdělování částek schválených v zákoně o státním rozpočtu MK plně respektuje dohodu s MF, což znamená, že v případě platů duchovních sleduje, zda jejich nahlášený počet odpovídá reálnému stavu a upravuje podle mzdových inventur prováděných v průběhu rozpočtového roku rozpočet jednotlivých financovaných církví a náboženských společností tak, aby odpovídal dohodě s MF. Od roku 2000 díky dohodě o financování MK s MF nedošlo nikdy k tomu, že by nebyla na platy duchovních poskytnuta částka odpovídající výše uvedenému bodu a). Poznámka. Kdyby došlo k tomu, že by u některé z církví nebo náboženských společností narostl výrazně počet duchovních oproti počtu, který jí byl „nahlášen“ k sestavování státního rozpočtu, pak by MK při rozepisování rozpočtu jednak hledal rezervy v nenaplnění počtu duchovních jinými církvemi a náboženskými společnostmi. Pokud by tato rezerva nestačila, pak by musely být z rozpočtu dané církve nebo náboženské společnosti být přednostně uhrazeny základní platy duchovních na úkor výše hodnostních přídavků a odměn za vyšší výkon. Pouze v případě, že by ani tyto prostředky nestačily na pokrytí základních platů duchovních církve nebo náboženské společnosti, která oproti nahlášenému stavu duchovních zvýšila jejich počet, musely by základní platy jejich duchovních pokryty z částek na hodnostní přídavky a odměny za vyšší výkon ostatních církví a náboženských společností. Samozřejmě by MK při řešení takové „krizové“ situace, která dosud nenastala, jednalo v dohodě s MF i o možné úpravě státního rozpočtu ve prospěch navýšení částky na platy duchovních. K financování církví a náboženských společností uvádíme na tomto místě informaci o počtu duchovních jednotlivých církví a náboženských společností v časové řadě. Rovněž připojujeme informaci o celkové výši financování církví a náboženských společností v časové řadě. V této tabulce jsou v její dolní části uvedeny i údaje o prostředcích poskytnutých v minulých letech na odstranění povodňových škod a na investiční akce financované prostřednictvím odboru církví MK. Od roku 2002 přešlo financování investičních akcí z odboru církví na odbor vnitřní zprávy MK, tak, aby byl zajištěna jednotný přístup při přípravě a kontrole všech investičních akcí financovaných prostřednictvím MK bez ohledu na vlastníky příslušných nemovitostí. Dále připojujeme i podrobnější informaci o financování církví a náboženských společností v letech 2000, 2001 a 2002. Konkrétní využití finančních prostředků na údržbu církevního majetku je uvedeno pro jednotlivé kalendářní roky ve výročních zprávách, které každoročně zveřejňuje MK. zdroj Ministerstvo kultury ČR


"Informace o financování církví a náboženských společností" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.25 sekundy